E. O. & Česká republika III. nOpakování n nHnutí Duha (tendence a velké zlomy) n/1997, 2003/ nNesehnutí (tendence a velké zlomy) n/1997, 2002/ nIdeové základy Hnutí Duha a Nesehnutí n/těžkosti & údaje/ n obrázek EarthFirst! E. O. & Česká republika III. nDalší organizace – vývoj a ideové základy nDěti Země n nA. Co spojuje Děti Země a Hnutí Duha n nA.1. Vznik – Děti Země sice vznikají ještě před Hnutím Duha (a sice 28. září 1989) a mají jistou prehistorii („Bořena“ – ČSOP) i rychlejší start, ovšem vznik je časově velmi blízký a ideové základy jsou velmi podobné (v době vzniku). n nA.2. Síla – Ačkoliv jsou Děti Země na počátku silnější než Hnutí Duha, jejich vliv, počet příznivců i síla se postupně sjednotí a mezi lety 1992-2000 jsou Hnutí Duha i Děti Země podobně silné (z hlediska více kritérií) organizace. Rozpočet Dětí Země v roce 1990 byl 30.000,- Kč, ale v roce 1999 už přes 4.000 000,- Kč. Zlom ve vývoji Dětí Země si uvědomíme z rozpočtu v roce 2002 – pouze 175 000,- Kč. n n n E. O. & Česká republika III. nA. Co spojuje Děti Země a Hnutí Duha II.: n nA. 3. Postoj k ochraně přírody – Opět ačkoliv se Hnutí Duha a Děti Země od samého počátku odlišovali koncepcí, mírou radikality i postojem ke změně moderní společnosti jejich postoj k ochraně přírody byl velmi podobný. Stejně jako Hnutí Duha byly též Děti Země přesvědčeni o nutnosti zásadních změn a nikoliv pouze technologického řešení. n nA.4. Rozkol – Stejně jako došlo k rozkolu v Hnutí Duha (v roce 1997), došlo o několik let později i k rozkolu v Dětech Země (2001). Tento rozkol – jak uvidíme dále, měl ovšem pro Děti Země mnohem závažnější důsledky. n E. O. & Česká republika III. nB. Co odlišuje Děti Země a Hnutí Duha nPro odpověď na tuto otázku se nejprve podívejme na jednotlivé etapy vývoje. n nB. 1. Vznik a rozvoj Dětí Země v letech 1989-1993 nDěti Země vznikají jako poměrně silná organizace (bývá uváděno kolem 60 zakládajících členů, pravdě se blíží spíše 40 aktivistů), která od samého počátku má aktivní a fungující pobočky. Je to organizace, jejíž hlavní stan sídlí v Praze a má všechny předpoklady k tomu stát se nejvýznamnější organizací v České republice. nOvšem proti tomu stojí tři skutečnosti: nDěti Země nemají tendenci překročit určitou hranici radikality (také prostředků, ale především cílů), takže ekologisty láká více Hnutí Duha. nDěti Země mají od počátku demokratickou strukturu, na které jim záleží a která je prostě méně efektivní v porovnání s Hnutím Duha. nPo rozkolu v roce 1993 si Děti Země nechají od Hnutí Duha „přebrat“ některá zásadní témata či spíše kauzy (JE Temelín). n E. O. & Česká republika III. n nB. Co odlišuje Děti Země a Hnutí Duha II. nPřes všechny uvedené „handicapy“ jsou Děti Země až do roku 2001 stejně silným hnutím jako Hnutí Duha a to jak počtem aktivistů, tak z hlediska financí či vlivu na média a politické dění. nZpět k vývoji v letech 1989-1993 n nDěti Země se zaměřují na následující aktivity: nOzonová vrstva (také pro Hnutí Duha důležité – úspěšná kampaň, která měla širokou podporu) nJaderná energetika (protesty proti JE Temelín organizovali nejprve lidé z Dětí Země a Greenpeace, Hnutí Duha spíše pouze doplňovalo) nDoprava a znečištění ovzduší (po celou dobu existence Dětí Země důležité) nTmaň – cementárna v českém krasu n E. O. & Česká republika III. nVztah k dalším organizacím n nA) Období vzájemné podpory (1990-1991) Děti Země i Hnutí Duha se navzájem podporují a částečně koordinují své aktivity. nB) Období prvního ideového střetu – Most (1992) – konference: střet zástupců Hnutí Duha s představiteli Dětí Země v vznikajících Greenpeace. Míra radikality cílů hlavním zdrojem sporu. nC) Období námluv (1993) – v tomto roce usiluje Hnutí Duha o sloučení s Dětmi Země, předseda Dětí Země Jindřich Petrlík toto odmítá z důvodů jiné organizační struktury i jiného zaměření hnutí. nD) Období neviditelné konfrontace (1993-1996). V tomto období zejména Hnutí Duha usiluje o vytlačení Dětí Země z některých témat a kampaní. nE) Období status quo – (1997-2001). E. O. & Česká republika III. nV roce 1994 (po nepodařeném sloučení s Hnutím Duha) Děti Země výrazně posilují a to přesto, že v některých oblastech spíše utlumují svoje aktivity (JE Temelín). Posilují personálně (díky konfliktu v Greenpeace ČR) i co do počtu aktivistů a aktivit. nPočet zapojených aktivistů: mezi 100 a 130 lidmi. Počet kampaní 3+6. Rozpočet > 1 500 000,- Kč. nHnutí se však záměrně stahuje z „radikálních“ témat a příliv nových aktivistů se zastaví dříve než v případě Hnutí Duha. E. O. & Česká republika III. nNejsilnější období Dětí Země (1994-2000). nPodobně jako u Hnutí Duha jsou Děti Země nejsilnější v letech 1994-2000. nNárůst počtu členů a poboček, pokles počtu kampaní na 3 – Příroda, Doprava, Odpady a toxické látky. nKampaň příroda – Akce Falco (raroh a sokol), Český kras (tzv. Čertovy schody), Polabí. nKampaň odpady a toxické látky – Dioxiny, spalovny, recyklace. nKampaň doprava – Plzeň, Den bez aut, R34. nPrudký nárůst rozpočtu – rok 2000 – 6 340 000,- Kč. nDěti Země postupně opouští lidé, kteří přišli z Greenpeace (tzv. kampaníci). nSnaha určité části lidí o „studiové“ hnutí a o změnu – odpor části Dětí Země. n E. O. & Česká republika III. nRozkol a následnictví (2001) nRozpor mezi jednotlivými představiteli Dětí Země vrcholí v roce 2001. nJindřich Petrlík, Miroslav Šuta, Mirek Patrik nMiroslav Šuta odchází do Greenpeace. nJindřich Petrlík zakládá Arniku (z hlediska počtu poboček a financí mnohem silnější než Děti Země) nMirek Patrik „převezme“ Děti Země (velké uvozovky). n E. O. & Česká republika III. nPo roce 2001 nJsou vlastně dvoje Děti Země – Arnika a Děti Země. Arnika je odbornější, specializovaně zaměřená a mediálně slabší, Děti Země jsou aktivističtější, zaměřeni na média (ve výročních zprávách se začínají objevovat počty tiskových zpráv) a daleko slabší, co se týče počtu aktivistů. nArnika – charakteristika současnost nDěti Země – charakteristika současnost n E. O. & Česká republika III. nDalší organizace – vývoj a ideové základy nGreenpeace ČR I. nOd samého počátku odlišuje Greenpeace ČR od ostatních organizací hned několik rysů: nJsou finančně podporováni svojí „matkou“ a nemají existenční problémy, které ovlivňují jak Hnutí Duha, tak Nesehnutí, tak Děti Země. nJsou zároveň pod kontrolou Nizozemské centrály, a proto je jejich vývoj značně ovlivňován zvenčí (jak spory na mezinárodní úrovni (kampaníci vers. studiáři tak rozhodováním o sporech uvnitř zvenku). nJsou podle vzoru mezinárodních Greenpeace akční, ovšem ne „jdoucí na kořen věci“. E. O. & Česká republika III. nDalší organizace – vývoj a ideové základy nGreenpeace ČR II. nV Greenpeace Europe probíhá koncem 80. a počátkem 90. let prudká expanze, která se týká také Československa. nGreenpeace ČR vznikají v roce 1992 a mezi nejdůležitější představitele patří: nIvo Šilhavý (původem z Dětí Země) – umírněný environmentalista, který důraz kladl na lobbying, studie a informování. nJan Piňos a Petr Hlobil – Piňos později v Hnutí Duha, Petr Hlobil v Dětech Země (přestože o něj mělo zájem i Hnutí Duha) – oba důraz na kampaně, mediální ovlivňování veřejnosti oba „radikálové“ prostředků. n n n E. O. & Česká republika III. nDalší organizace – vývoj a ideové základy nGreenpeace ČR III. nPřipočteme-li konflikt kampaníků a studiářů na mezinárodní úrovni nutným vyústěním byl konflikt Piňos & Hlobil kontra Šilhavý nGreenpeace rozhodnou ve prospěch Šilhavého a Greenpeace se na dlouhou dobu promění ve velmi neradikální organizaci. nZměna – mezi lety 1998-2000, kdy mezinárodní Greenpeace trvají na změně financování. nGreenpeace o sobě musí dát vědět – změna charakteru akcí a návrat k radikalitě prostředků u mediálně přijatelných kampaní. nVelryby, toxické odpady, jaderná energetika. nGreenpeace se stávají finančně soběstační – v roce 2001 (74% prostředků z dobrovolných dárců v ČR). E. O. & Česká republika III. nDalší organizace – vývoj a ideové základy nGreenpeace ČR III. nLidé v Greenpeace ČR – Jiří Tutter, Jan Rovenský, Karel Dolejší. nAktivity: Proti radaru, fauna, genetické modifikace potravin, pralesy. E. O. & Česká republika III. nDalší organizace – vývoj a ideové základy nGreenpeace ČR IV. nGreenpeace dnes: David Murphy nProgramy: nOchrana klimatu a energetika nToxické znečištění nBráníme naše oceány nOchrana světových pralesů n(Genetické modifikace) – už ne nLidé: Petr Kucka, Jan Rovenský, Jitka Nesrstová n n n David Murphy E. O. & Česká republika III. nPorovnání textů všech čtyř hnutí (radikalita): nProstředky: nNesehnutí, Greenpeace, Hnutí Duha, Děti Země nCíle: nNesehnutí, Hnutí Duha, Děti Země, Greenpeace