GEN104 Koncipování empirického výzkumu Hypotézy Proměnné Konceptualizace Operacionalizace Měření Indikátory Využity podklady Mgr. K. Nedbálkové, Ph.D. Formulace problému (čtu, co se ví, jak se ví) Formulace výzkumné otázky Formulace hypotéz Rozhodnutí o populaci a vzorku Pilotní studie (je informace, kterou požadujeme k dispozici?) Rozhodnutí o technice sběru informací (dotazník nebo pozorování, triangulace – použití několika různých výzkumných metod) etapy výzkumu I Operacionalizace – převod výzkumného problému do empiricky testovatelné podoby, transformace pojmů do podoby měřitelných indikátorů Konstrukce nástroje pro sběr dat (např. tvorba dotazníku) Předvýzkum (test nástroje – kontrola reliability a validity) Sběr dat (pozorování, výběrové šetření, analýza dokumentů experiment apod.) etapy výzkumu II Zpracování dat (jak dostat data do formátu pro analýzu? ) Analýza – interpretace dat (abychom mohli vyvodit závěry, které reflektují záměry, ideje a teorie, které nás vedly v počátku) Závěry (vyvrácení/nevyvrácení hypotéz, důsledky pro teorii, formulace nových problémů) etapy výzkumu III převzato z Babbie, E. 2001 The Practice of Social Research str. 108 •na začátku je zájem o určité téma, teoretický problém, nebo jednoduše zadání • •četba literatury •zužování tématu •definice problému •rozlišení jednotlivých teoretických přístupů •rozlišení jednotlivých konceptů a jejich definice •výsledkem je výzkumná otázka •z otázky je odvozena hypotéza / hypotézy • etapy podrobněji – přípravná fáze •účelem je co nejjasněji definovat pojmy, které používáme • -návaznost na teorie -rozlišení dimenzí pojmu -stanovení indikátorů - •konceptualizace souvisí s operacionalizací •konceptualizace definuje pojem v různých úrovních abstrakce až po velmi konkrétní indikátory •operacionalizace definuje soubor činností jak pozorovat empirické projevy – indikátory konceptu • • etapy podrobněji – konceptulacizace •formulujeme výrok / výroky, jež dávají do souvislosti koncepty s nimiž pracujeme •v jazyce kvant. výzkumu jde o vztah mezi dvěma proměnnými • •hypotézy mohou mít také různou úroveň abstrakce. Na nejnižší úrovni jsou pracovní hypotézy. • •příklad: •společnosti s vysokou mobilitou se vyznačují sňatkovým trhem s vyšší heterogamií •četnost mezigeneračních posunů mezi vzdělanostními kategoriemi souvisí s četností sňatků napříč vzdělanostními kategoriemi • • • • etapy podrobněji – tvorba hypotéz •Obsahuje-li příliš vágní, nejasné, všeobecné či mnohovýznamové pojmy • s muži je větší sranda •Je tautologická/cirkulární (nějaký jev vysvětlujeme tímtéž jevem nebo skutečností) • čím vyšší sociální třída tím vyšší příjem •Odvolání se na síly nebo ideje, které doposud věda nezná nebo nejsou ověřitelné • ženy vyzařují pozitivnější energii než muži • kdy není hypotéza testovatelná •stanovení množiny operací, jimiž je proměnná měřena •Indikátor = pozorovatelný příznak určité charakteristiky •4 etapy Operacionalizace podle Lazarsfelda.: • • 1. Intuitivní představa pojmu („každodenní“ zkušenost) • 2. Specifikace pojmu, jeho pokrytí spektrem indikátorů • 3. Výběr indikátorů – kontext výzkumu, jejich zastupitelnost • 4. Formování znaku, konstrukce indexu • • •Různě definované systémy indikátorů mohou poskytovat stejné, ale i různé výsledky • •Indikátor odkazuje k pojmu, není s ním však totožný. Riziko redukce. etapy podrobněji - operacionalizace •většina konceptů není měřena jedním indikátorem ale sadou indikátorů, což bývají v dotaznících obvykle sady výroků • •příklad z dotazníku Manželství, práce, rodina 2005: • etapy podrobněji – operacionalizace II •z hlediska logiky operací • •nominální – vlastnosti, které lze rozlišit do kategorií, ale nikoliv seřadit • (etnicita, pohlaví, zaměstnání, bydliště) • •ordinální – varianty lze seřadit, ale nelze určit vzdálenosti mezi nimi • (míra souhlasu s výrokem, dosažená úroveň vzdělání) • •kardinální – lze provádět veškeré početní transformace • (příjem, počet dětí, věk) úrovně měření •Validita – měříme to, co zamýšlíme měřit • •Reliabilita – opakovaná měření dávají stejné výsledky • (pokud se stav nezměnil) • • měření – validita a reliabilita převzato z Babbie, E. 2001 The Practice of Social Research str. 145