Program FSS B-SP, obor FSS GSK, FSS SPRK I. ročník Počet znaků včetně mezer: 5017 Termín odevzdání: 11.5.2015 Rešerše literatury II Techniky založené na rozhovoru a jejich využití v genderových studiích Ing. Markéta Dohnalová, 441707 Techniky založené na rozhovoru a jejich využití v genderových studiích Ve své práci bych se chtěla zaměřit na techniku rozhovoru jakožto jedn[INS: é :INS] [DEL: u :DEL] z forem sběru dat. Tento způsob získávání informací je v dnešní době, spolu s metodou dotazníku, nejpoužívanější. Přímý rozhovor má oproti dotazníku tu výhodu, že máme jistotu v tom, že s námi dotazovaný rozhovor ukončí[IS1] a my získáme potřebná data pro analýzu, oproti metodě dotazníků, kdy se nám dotazníky vrací ne zcela úplně zodpovězené. Samozřejmě si musíme položit otázku srovnání kvantitativního a kvalitativního přístupu. Rozhovor představuje jednu z konkrétních metod, na které můžeme pozorovat výhody i nevýhody plynoucí z kompromisního či extrémního pojetí kvantitativního a kvalitativního výzkumu (Ramazanoglu a Holland, 2002). Výzkumné rozhovory můžeme rozdělit do tří kategorií. Standardizované (strukturované), nestandardizované (nestrukturované) a částečně standardizované (semistrukturované). O tom, do jaké kategorie rozhovor patří, rozhoduje podoba námi kladených otázek. To, zda máme předem stanovený plán, výčet otázek, které chceme dotazovanému položit, jejich znění a pořadí (Disman, 1993). Rozhovor může mít oproti dotazníku však i nevýhody. Je to časová náročnost, možnost ovlivnění výsledků rozhovoru tazatelem v tom smyslu, že otázky mohou být kladeny sugestivně s očekáváním jisté odpovědi, hraje roli i pohlaví tazatele, jeho věk, …atd. (Disman, 1993). Takovéto ovlivňující vlivy by ve výzkumu formou rozhovoru měly být eliminovány, abychom zaručili správnost získaných dat[IS2] . Jednou z možností, jak se těmto vlivům vyhnout[INS: , :INS] je použití ortodoxního přístupu dotazování, který se snaží tohoto dosáhnout prostřednictvím standardizace, kdy dochází k vybavení rozhovoru velmi jasnými a explicitními instrukcemi. Je zde možný například určitý trénink tazatelů. Podle ortodoxního přístupu k dotazování by otázky měly být kladeny neutrálním způsobem, včetně výrazu, intonace, slovních komentářů tazatele …atd. Také můžeme pro výzkum použít více tazatelů a jimi sesbíraná data pak například podrobíme vzájemnému srovnání. Touto metodou eliminujeme subjektivní postoje tazatelů a jejich osobnost, ale i redukujeme vliv dotazovaného, jehož subjektivní vnímání cílů výzkumu a vědomí, jaké odpovědi jsou od něj očekávány[INS: , :INS] vede ke zkresleným odpovědím, může záměrně odpovídat nepravdivě a podle našeho očekávání „správně“[DEL: . :DEL] (O´Connell Davidson, Layder, 1994). Feministický výzkum upřednostňuje nestrukturované a částečně strukturované formy rozhovorů. Feministická kritika strukturovaného rozhovoru se pohybuje v rámci kritiky kvantitativního přístupu, má však i určité přednosti. Podle některých autorů je standardizovaný rozhovor metodou, která „symbolizuje lépe než jiné metody omezení kvantitativního výzkumu“ (Bryman, Bell, 2007, str. 124[IS3] ). Strukturovaný rozhovor je feministicky nahlížen spíše jako sám o sobě nedostačující, protože je omezen současnou pozicí vědy, [IS4] která je značně androcentrická, ale převážně nerovným vztahem mezi výzkumníkem a dotazovanou osobou. Tomuto přístupu bývá rovněž vyčítáno, že dotazovaní poskytují informace, nad nimiž nemají žádnou kontrolu. Při snaze o popis [DEL: co nej :DEL] ideáln[DEL: ějš :DEL] ího způsobu vedení výzkumných rozhovorů můžeme stanovit tři základní pravidla pro vedení výzkumného rozhovoru: „nechovat se vykořisťovatelsky, poskytnout informace a zpětnou vazbu, kterou dotazovaný žádá a zdokumentovat životní příběhy dotazovaných“ (Bristow, Esper, 1998, str. 70-71). Naš[INS: í :INS] [DEL: i :DEL] m cílem[IS5] je používat co nejméně strukturovaných výzkumných metod. Mnoho feministických výzkumnic ale i výzkumníků využívá při rozhovorech spíše konverzační styl vedení rozhovoru a obejdou se bez dopředu připraveného scénáře rozhovoru. Cílem těchto nestrukturovaných a semistrukturovaných výzkumných metod by mělo být označení výsledného rozhovoru či nahrávky za vědomost, ne pouze za zdroj informací (Ackerly, Stern, True, 2006). Rozhovor v ortodoxním přístupu je tedy založen na konverzaci tazatele a dotazovaného. Tazatel má aktivní roli, zatímco dotazovaný je nucen se podřídit a odpovídá na kladené otázky bez další participace, čímž se stává pasivním v rozhovoru (O´Connell Davidson, Layder, 1994). Tazatel by neměl pokládat otázky, které jsou pro dotazovaného nepříjemné, znepokojující, nebo takové, které mohou vyvolat pocit ohrožení v případě uvedení pravdivé odpovědi (Disman, 1993[IS6] ). Úkolem tazatele by mělo být vybudování rovnocenného vztahu s dotazovaným, tazatel by měl projevit míru empatie a dotazovaný by měl mít možnost ovlivňovat témata rozhovoru. O formě rozhovoru, který nakonec výzkumník použije, rozhoduje on sám podle vlastního přesvědčení, [IS7] jaká forma je nejlepší. Všechny přístupy se shodují v tom, že manipulování s dotazovaným za účelem získání odpovědi, jakou výzkum potřebuje či očekává, není správné (O´Connell Davidson, Layder, 1994). Pokud se tazatel k manipulaci uchýlí, výzkum postrádá smysl. Velice záleží na osobním charakteru tazatele a na jeho sociální identitě. Použitá literatura: · Ackerly, B.A., Stern, M., True, J., 2006. Feminist Methodologies for International Relations. Cambridge: Cambridge University Press · Bristow, A.R., Esper, J.A., 1998. A Feminist Research Ethos. In: A Feminist Ethic for Social Science Research. New York: The Edwin Mellen Press · Bryman, A., Bell, E., 2007. Interviewing in Qualitative Research http://www.comp.dit.ie/dgordon/Podcasts/Interviews/chap15.pdf. · Disman, M., 1993. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum · O´Connell Davidson, J., Layder, D., 1994, Methods Sex and Madness. London: Routledge · Ramazanoglu, C., Holland, J., 2002. Feminist Methodology: Challenges and Choices. London: SAGE Publications[INS: :INS] [INS: :INS] [INS: Dobrá stylistika a :INS] [INS: :INS] [INS: zadání je naplněno. Je to trochu pelmel, skok tam a zase zpět, hod :INS] [INS: i :INS] [INS: lo by se více uhladit. :INS] [INS: A nějak uzavřít. :INS] ________________________________ [IS1]ale to vůbec nemáme, má právo kdykoliv přestat… [IS2]Neliší se právě toto v různých přístupech? [IS3](Bryman a Bell 2007: 124 [IS3]) – formát i jinde v textu… [IS4]to není úplně šťastná formulace [IS5]Cílem koho??? A proč? [IS6]Toto platí napříč přístupy. Chybí oddělení ortodoxního přístupu, o kterém jste psala výše, od zbytku informace v odstavci. [IS7]Spíše podle povahu zkoumaného problému, výzkumné otázky…