Veronika Sojková 170619 Kvalitativní výzkum a jeho paradigmata ve feministické reflexi Ve své práci jsem se rozhodla přiblížit, na jakých principech funguje kvalitativní výzkum a jak je na něj pohlíženo z feministického pohledu. Zkoumání společenských jevů a jejich vzájemných souvislostí vyžaduje zpravidla souhrn velkého množství požadovaných údajů[IS1] , k čemuž slouží metody kvantitativního výzkumu. Někdy však není žádoucí aplikace zjištěných parametrů [IS2] na celou populaci, ale naopak hluboké poznání dané problematiky v rámci úzké skupiny a právě k tomuto účelu slouží výzkum kvalitativní. Ohledně kvalitativního výzkumu se sice objevují [DEL: se :DEL] názory, že se hodí spíše jako předvýzkum a prozkoumání „terénu“ před výzkumem kvantitativním, nicméně není pochyb, že má tato metoda svoje místo ve vědě právě v situacích, kdy je zájmem výzkumníka hloubkové proniknutí do zkoumané reality, která není nijak kvantifikovatelná[IS3] [DEL: . :DEL] (Silverman, 2005)[INS: . :INS] Kvalitativní výzkum je metoda [IS4] fungující na induktivní logice a zahrnuje celou řadu přístupů, např. etnografii, etnometodologii, fenomenologii, metodu zakotvené teorie, případovou studii, symbolický interakcionismus, metodu sémantického diferenciálu, atd. Disman definuje kvalitativní výzkum jako nenumerické šetření a interpretaci sociální reality, přičemž jeho cílem je odkrýt význam podkládaný sdělovaným informacím (v sociologii označováno jako narrativní přístup)[IS5] . Na rozdíl od kvantitativního výzkumu, který testuje předem vytvořené hypotézy, kvalitativní výzkum vytváří hypotézy a teorie zcela nové. Ve své podstatě [IS6] se jedná o analýzu textů, která slouží k porozumění zkoumaných jevů v životech jedinců, které jsou následně interpretovány. Tyto jevy jsou zkoumány u malého vzorku lidí, což právě dovoluje nasbírat velké množství podrobných informací a v rámci výzkumu se tak [INS: se :INS] dostat skutečně do hloubky. [INS: V :INS] [DEL: Z :DEL] nasbíraných dat[INS: ech :INS] pak výzkumník hledá struktury a souvislosti, aby porozuměl lidem v daných sociálních situacích. V kvalitativním výzkumu badatel nijak neomezuje množství sbíraných dat[IS7] , redukce probíhá spíše ze strany zkoumané osoby, která rozhoduje o tom, kolik informací o sobě poskytne, z čehož vypl[INS: ý :INS] [DEL: í :DEL] vá, [IS8] že na rozdíl od výzkumu kvantitativního, jsou vztahy výzkumníka a zkoumaného člověka rovnocenné, protože sám zkoumaný člověk si určuje, o čem bude hovořit a neodpovídá na předem určené otázky[IS9] . Dalším významným charakteristickým rysem kvalitativního výzkumu je vysoká míra validity. Získané informace prochází v průběhu výzkumu poměrně nízkým počtem transformací[IS10] , což výrazně omezuje možnosti zkreslení a původní data tak zůstávají autentická. Na rozdíl od validity ale v kvalitativním výzkumu narážíme na nízkou úroveň reliability, což je způsobeno tím, že interpretace zjištěných jevů bývá ovlivněna právě osobou daného výzkumníka a jeho porozumění[INS: m :INS] věci, a je pravděpodobné, že jiný výzkumník by stejná data interpretoval odlišným způsobem[IS11] . Kvalitativní výzkum se od toho kvantitativního liší také ve volbě vzorku zkoumaných lidí, protože zatímco v kvantitativním výzkumu je vzorek vybírán tak, aby co nejvíce odpovídal skladbě celé populace, ve výzkumu kvalitativním je tato podmínka nepodstatná a vzorek je volen tak, aby obsahoval právě zkoumaný fenomén, tudíž výzkumník volí lidi s požadovaným společným rysem či charakteristikou. Kvalitativní výzkum se tedy zaměřuje na zvláštní jevy, které jsou jen u některých lidí,[IS12] což je označováno jako idiografický přístup. Samotný sběr dat probíhá za pomocí technik, z nichž nejběžnějšími jsou zúčastněné pozorování, kdy výzkumník tráví velkou míru času v terénu přímo mezi zkoumanými lidmi, které pozoruje přímo v jejich prostředí, sleduje jejich projevy a vzájemné interakce. Dalšími významnými technikami jsou analýza osobních dokumentů (deníky, dopisy, autobiografie, atd.) a nestandardizovaný rozhovor, který probíhá bez předchozího plánu, určených otázek a zkoumané osobě je dán prostor samovolně se vyjadřovat k danému tématu[INS: :INS] [DEL: . :DEL] (Disman, 2002)[INS: . :INS] Co se feministického názoru[IS13] na tuto metodu týče, je kvalitativní výzkum akceptovatelnější než výzkum kvantitativní, protože odpadá zásadní bod feministické kritiky, a sice to, že v kvantitativním výzkumu je vzájemný vztah výzkumníka a zkoumané osoby nerovnocenný. V kvalitativním výzkumu je zkoumanému člověku umožněno, aby hovořil o subjektivně důležitých věcec[DEL: , :DEL] h[INS: , :INS] a není tlačen určitým, předem daným směrem. Vytváří se tak vztah založený na vzájemné interakci, kdy se spolupráce stává uvolněnější a zkoumaný člověk zpravidla vypovídá pravdivěji. Získaná data tak obsahují mnohem věrnější obraz situace zkoumané osoby. Nicméně i kvantitativní[IS14] výzkum je kritizován. Jednak pro celkové androcentrické zaměření vědy, ale hlavně proto, že interpretace výzkumníka jsou ovlivněny jeho osobou, což může vést k tomu, že do nich nevědomě promítá svoje postoje, které mohou obsahovat tradiční genderové stereotypy a nemusí být korektní[DEL: . :DEL] (O’Connell Davidson, J., Layder, D. 1994). Na závěr lze říci, ačkoliv je někdy stále ještě kvalitativní výzkum považován za „pomocnou metodu“, má ve vědě svoje nezastupitelné místo. Obzvláště výhodnou se pak ukazuje kombinace obou výzkumných metod, tedy jak kvantitativního, tak kvalitativního výzkumu v tom významu, že výstupy jednoho výzkumu mohou být prohlubovány a zpřesňovány druhým, respektive že kvalitativní výzkum nám může pomoci porozumět pozorované realitě a kvantitativní výzkum může otestovat validitu tohoto porozumění[DEL: . :DEL] (Disman, 2002)[INS: . :INS] Použitá literatura: Disman, M. 2002. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. O'Connell Davidson, Julia, Layder, Derek. 1994. Methods Sex and Madness. London: Routledge Silverman, D. (2005): Ako robiť kvalitatívny výskum. Praktická príručka. Bratislava: Ikar [INS: Práce naplňuje zadání. Stylisticky je plna klišé a berliček :INS] [INS: nebo naopak pseudovědeckých formulací. C :INS] [INS: hce to cvičit se v :INS] [INS: :INS] [INS: psaní :INS] [INS: odborného textu. Píšete strašlivě dlouhé věty! Věcně bych v :INS] [INS: :INS] [INS: práci :INS] [INS: uvítala obsáhlejší a důkladnější, podloženou feministickou reflexi popisované metody. :INS] ________________________________ [IS1]Není to naopak? Velká redukce údajů právě o jevech, ale od velkého množství respondentů. [IS2]Co máte na mysli – suma odborných termínů, které pohromadě úplně nedávají smysl – nebojte se psát svými slovy. [IS3]To podmínkou není, jde spíše o povahu cíle výzkumu. Možná, že (pouze) nekvantifikuje – ač ani to není nutně vyloučená součást. [IS4]není metodou [IS5]Ne, to není totéž, narace/vyprávění je jen typ dat. [IS6]vyžlucené – stylistické berličky, spíše se jim a podobným klišé snažte vyhýbat [IS7]Není úplně pravda, nelze zaznamenat vše, ani o to nejde. [IS8]podle mě vůbec nevyplývá tedy [IS9]Strašně dlouhé souvětí, pomozte čtenářům a rozdělujte věty na kratší úseky. [IS10]Co máte na mysli? [IS11]Zase strašně dlouhá souvětí. [IS12]Asi nejde o šťastnou formulaci? Co jste chtěla napat? [IS13]Zde navíc neobratná formulace. [IS14]Asi jste chtěla napsat kvalitativní?