Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií prouzek bez loga na zelenem logo_fss_kruh OPVK_MU_rgb Rozvojové země v systému GATT/WTO Oldřich Krpec, FSS MU GATT čl. XVIII. Státní pomoc hospodářskému rozvoji •Strany uznávají, že dosažení cílů Dohody bude usnadněno pokračujícím rozvojem jejich hospodářství, což platí zvláště pro strany, jejichž hospodářství může zajistit jen nízkou životní úroveň a které je na počátečním stupni vývoje; •Tyto strany mohou být nuceny zavádět ochranná opatření postihující dovoz – tato opatření jsou oprávněná, pokud usnadňují dosažení cílů Dohody (hospodářský rozvoj a zvyšování životní úrovně). Tyto smluvní strany by měly požívat dodatkových výhod, které umožní udržet dostatečnou pružnost celních sazebníků (celní ochrana pro vybudování určitého odvětví), mohou zavádět množstevní omezení na ochranu platební bilance; •Za některých okolností tato opatření nepostačí – proto se strana s nízkou životní úrovní může přechodně odchýlit od ustanovení ostatních článků Dohody. Jiné strany, jejichž hospodářství je ve stavu rozvoje, mohou předkládat žádosti SS. •Smluvní strany uznávají, že strany s nízkou životní úrovní mají sklon k potížím s platební bilancí. Tyto smluvní strany mohou upravovat celkovou úroveň svých dovozů omezováním množství nebo hodnoty zboží (opatření nepřekročí mez potřebnou k zabránění závažným následkům). GATT. čl. XXXVI. - Obchod a rozvoj •Mezi cíli dohody je zvýšení životní úrovně a postupný rozvoj; •Výnosy z vývozů méně rozvinutých zemí jsou pro jejich rozvoj životně důležité; •Existuje velký rozdíl mezi životní úrovní; •Je nutno podniknout společné činnosti k podpoře rozvoje; •SS mohou méně rozvinutým stranám umožnit používat zvláštních opatření k podpoře jejich obchodu a rozvoje; •Je třeba rozvíjet výnosy z vývozů méně rozvinutých stran (MR); •Vyvinout úsilí aby si zajistily podíl na růstu mezinárodního obchodu; •Vytvořit příznivé podmínky přístupu na světové trhy základním výrobkům z MR stran, učinit kroky pro stabilizaci trhů se základními výrobky a k dosažení stálých a spravedlivých cen; •Rychlý rozvoj MR stran bude zajištěn diverzifikací struktury jejich hospodářství; •Je důležitá finanční podpora rozvoji –> vztah k mezinárodním úvěrovým institucím; •Vyspělé strany neočekávají reciprocitu za závazky ke snížení cel a jiných překážek obchodu od MR stran. GATT čl. XXXVII (Závazky) •Vyspělé strany se zavazují: –přednostně snižovat překážky u výrobků, na nichž mají MR strany zvláštní vývozní zájem; –zdržet se u nich zvyšování či zavádění celního zatížení; –nečinit fiskální opatření, které by mohly významně bránit růstu spotřeby u takových výrobků. – •Vyspělé strany – přihlížejí k obchodním zájmům MR stran při zavádění obchodních opatření. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Rozvojové země •Dlouho GATT klub pro OECD; DCs neparticipovaly plně na výměně koncesí; (částečná změna WTO) Problémy: •Vyjednávání koncesí na reciproční bázi – DCs jsou malé a reciprocita nefunguje – nemohou nabídnout dost aby velké země uvolnili přístup; •Obecné omezení politik nemusí vyhovovat všem: DCs například potřebují clo jako příjem do rozpočtu, WTO se stále více zabývá věcmi mimo obchodní politiku – asymetrické náklady implementace; Etapy: •omezená participace DCs na GATT (12/23); •výrazné rozšíření počtu DCs členů – SDT (1965-1986); •rostoucí integrace DCs do sytému s větší reciprocitou (1987-1997); •zpět k důrazu na SDT (čl.18)– zvláště pro LDCs – diferenciace a heterogenita; SDT od mid1950s: 1) Prebish, Singer (podpora průmyslové kapacity a redukce závislosti – ToT); 2) GSP – lepší než MFN přístup na trhy AIC; 3) rozvojová pomoc zaměřená na asistenci s pronikáním na trhy AIC; Argumenty: •exportní pesimismus – rozvoj DCs závisí na exportu, jejich dodávky komodit překročí absorpční kapacitu světa, pokles ceny – je třeba cel na zlepšení ToT; •potřeba podpory průmyslu + nový obchodní řád k prolomení kruhu underdevelopment; nedostatek cizích měn a proto protekce nutná k ochraně BoP; Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Část IV GATT a Enabling Clause • •UNCTAD 1964: blok DCs v UN (G77) – 1965 požadavek na zvláštní status v multi-systému – část IV. GATT; •Formalizován koncept SDT – reakce GATT na vytvoření UNCTAD a GSP vytvořené v rámci UNCTAD; •SDT znamenal, že od DCs nejsou očekávány reciproční koncese a vázané tarify; • •1973 konf.ministrů v Tokyu – jednání mají poskytnout dodatečné benefity DCs aby došlo k nárůstu jejich výnosů v cizích měnách, diverzifikaci exportu, akceleraci růstu obchodu - AIC nemají očekávat reciproční koncese; •AIC ale v rámci jednání opakovaně vyjadřovaly nespokojenost s neochotou DCs podřídit se GATT pravidlům – vytváření dobrovolných kódů; •Tokyo 1979 rámcová dohoda: •„Enabling Clause“ (ofic.: SDT) - permanentní legální základ pro fungování GSP; •oslabení č.24; •výměnou za SDT zavedení principu graduace; •SDT je na základě „best endeavour“ závazků – vylučuje se DS ze strany DCs; •Cíl OECD – postupně integrovat velké DCs do GATT – ne protože by nutně věřili prospěšnosti liberálních režimů pro rozvoj, ale protože šlo o zajímavé trhy; •Self-deklarace statusu DCs – výjimka 49 LDCs – definice UN; •Graduace je proto otázka bilaterální interakce a omezuje se na zjevné případy –SING a KOR; •SDT je vyjádření převažujícího názoru, že import substituce je nutná; •Preference a FR méně výhodné pro DCs než čekaly - MTN bylo mezi AICs – ty se zaměřovaly na vlastní zájmy (AGRI a TEX vyjmuto); •1980s – když DCs začaly s unilaterální liberalizací a EO strategií rozvoje - bariéry v AGRI a TEX začaly vadit a mobilizovala se domácí EO lobby- větší aktivita v GATT; •Aktivní participace v Uruguay – výrazný vliv na výsledek v GATS, A text. Cloath., Safeguards, AoA; • Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb •UR – single undertaking – všechny dohody vážou všechny a všichni musí nabídnout koncese – krok k ukončení dichotomie, výhody DCs v přechodných obdobích a nižších „cutech“ u cel; •SDT – WTO: nižší úroveň závazků; flexibilnější lhůty implementace; závazky AIC berou v potaz zájmy DCs; příznivější zacházení pro LDCs; technická asistence a trénink; •Velké téma: směnný kurz; rovnováha závazků AGRI–INDU; •Značný tlak DCs (G33) – 20% AGRI produktů citlivé – polovina z nich bude vyňata ze snižování cel; •MERCOSUR – chtěl výjimku na protekci AGRI v rámci PTA; Asertivnost: •Přestože mnoho DCs aktivně participuje ve vyjednávacích koalicích – nebrání jim to užívat DS proti sobě navzájem k posazení pravidel WTO; •DS používají k napadání unilaterálních preferencí ve prospěch skupin DCs – od konce 1990s velké DCs útočí na preferenční programy které nejsou v souladu s WTO pravidly (EClause – preference generalized, non-reciprocal, nondiscriminatory); •6 let výjimka na EU–ACP preference (Doha 2001) – výsledek napadení BRA a IND; EPA dohody… •Indie vs. EU (2003 EU GSP+ program): rozhodnutí (překvapení) členové mohou poskytnout preference jednotlivé skupině DCs pokud cíl sdílí stejné rozvojové potřeby a potřeby mohou být efektivně adresovány těmito preferencemi; • •Implemenace po UR – DCs musely implementovat dohody z UR do konce přechodných lhůt, některé byly proti jejich rozvojovým cílům, otázka zda AIC dodrží slib a vyváží to preferencemi a pomocí; • Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Doha – návrhy DCs: •88 návrhů: •více preferenčního přístupu; •více volnosti při restrikcích; •více odkladu na adoptování pravidel; •více rozvojové a technické pomoci; •více transparence a zodpovědnosti AIC ve věci SDT; •Jasná potřeba pro větší diferenciaci DCs a analýzu toho jaké preference a pro koho budou prospěšné v oblasti rozvoje; • •WTO chápe ochod jako pomoc: •obchodní politika jako nástroj průmyslového rozvoje neměla mnoho úspěchu v minulosti; •také je zřejmé, že preference jsou drahý nástroj – nejen pro vyňaté země a sytém jako celek, ale také pro donora a adresáta; •preference nepomáhají zemím odstranit poruchy, které snižují jejich konkurenceschopnost;