Portuglaské, Španělské a Nizozemské impérium Evropa ve světové ekonomice 2015 Portugalská expanze •Alfons (král 1139-1186) dobyl s křižáky Lisabon na Maurech (1147); •Reconquista skončila 1249 dobytím Algarve (dnešní hranice); •Jindřich Mořeplavec (až 1460); •Nájezdy na muslimskou Afriku (zlato a otroci); •Dobytí Ceuty 1415, Madeiry 1419, Azorů 1427; •Obchod s cukrem (Madeira, Sao Tomé); •Monopolní právo na obchod s africkými otroky od papeže; •Strategie – obejít Benátky a mameluky, prorazit monopol s kořením… •1468 – Gomes 5 let monopol na obchod s Afrikou – 300 mil na jih ročně: Pobřeží slonoviny, zlaté (Ghana) a otroků (Togo); •Bartolomeo Diaz 1488 dosáhl Mysu; •Da Gama přistál v Kalikutu, Malabar (Indie) 1498; –muslimská obchodní komunita/hindský obchodní stát (nízká cla, infrastruktura, svoboda podnikání), dostupné veškeré zboží; –agrese a návrat; D:\23120\Desktop\Nová složka\Mapy OK\Portugal - OK.gif Indie •Přechod… – rozpad turkického sultanátu otrokářů z Dillí, slabší Afghánské dynastie; •1526 vítězství Baburů – zakladatelé Mughálské dynastie; •Střední a jižní Indie – soupeření Vidžajanagar (hindu) a Bahmanským sultanátem (muslimové) – odtržené od Dillí; •Sever – bohatý sultanát Gudžarát (bavlna, Cambay); •Východ – Bengálsko (muslimské); •Intenzivní obchod: –Malabar – islámský svět (Hormuz, Aden), koně a koberce, sloni ze Srí lanky; otroci a zlato z Afriky; –Z východu porcelán a hedvábí z Číny a koření z JVA; vývoz na východ bavlněné látky; –Městské obchodní státy na pobřeží (cla a poplatky jediný příjem, svoboda moří); D:\23120\Desktop\Nová složka\Mapy OK\Indie-ořez.gif Estado da India •Návrat Gamy – právo monopolizovat plavbu a obchod ve východních mořích; •muslimské lodě – nepřátelé; licence – poplatek a povinnost proclít v POR přístavu; •Základem ambiciózní a agresivní strategie síť pevností (TPE): –Malaka (klíčový strategický bod 1511, T.Pirés); –Hormuz (PG, 1514) a Aden (RS, 1513 neúspěch), Goa (1510); –Omezené prostředky (1,25mil. obyv.; 10k v Asii, 300 lodí), logistické problémy, nemožnost zdanění (mořské impérium vs. vnitrozemní říše); patrimoniální systém - vyčerpání kořisti, aristokracie Fidalgo); –Převaha ve vojenské síle (lodní děla); •Nejednotnost soupeřů + nemožnost konfrontovat říše (Čína 1520, Makao 1550); •Kompromis – muslimští obchodníci platí za ochranu, Portugalci se účastní obchodu v partnerství s muslimy a hindy (konflikt zájmu – na vlastní účet, klientelismus a korupce, soudce v Goa); •Alternativní (muslimská) cesta – Aden, Aceh, Bantam; •POR nedokázali obchodní toky ovládnout (Evropa 25% pepře a 7% hřebíčku 1600), většina obchodu stále Asie-Asie; Evropa soupeří mezi sebou o marže nad asijskou cenu; není transfer bohatství z Asie do Evropy; • •POR impérium především zkomplikovalo pozici Benátek a Islámského zprostředkování •- do míry do které bylo schopno zásobovat Evropu cestou kolem Mysu (konkurence NED a ENG); – D:\23120\Desktop\Nová složka\Mapy OK\Jihovýchodní Asie-ořez.gif http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/16/Hidalgo.JPG Španělské impérium v Americe •Kastilie – vnitrozemní stát (obchod s vlnou, reconquista, Hidalgos); Aragornie SZM mocnost; 1492 – spojení a dobytí Granady; • •SZM dominují italské státy – dobytí Kanárských o. a nájezdy na Afriku; •1492 Kolumbus (Karibik), 1513 Balboa (Pacifik); 1521 Cortez dobyl Tenochtitlán – Nové Španělsko (Mexiko); 1532 Pizarro dobyl Cuzco – Nová Kastilie (Peru); –Aztékové: vyspělá zemědělská civilizace s několika velkými městy (cca 11mil.); vládnoucí náboženská a vojenská aristokracie – masa ovládaných zemědělců prostřednictvím lokálních vládců v jednotlivých (městských) státech – nebyla plně integrovaná (dobytí 1427); –Inkové – obrovská, multietnická, málo soudržná říše vzniklá dobytím; tribut pastevecké a zemědělské populace (20mil.); –Příklad: Solís 1516 La Plata; 1534, 1580 Buenos Aires (Mendoza); 1537 Asunción (Guaraní); • •Strategie: zajetí vládce, převzetí nucené práce, encomienda (příděl: křest za práci); •Karibské ostrovy – čisté kořistění (populace vybita); posouvání hranice plundrování; dobytek na pevnině a cukr na ostrovech; •Kolumbovská výměna – koně, krávy, ovce, prasata, bavlna, pšenice, káva, banány, třtina X kukuřice, brambory, buráky, rajčata, okurky, kakao; •Kovy – kořist zlata, od 1540 stříbro v Mexiku a Bolívii (Potosí 160tis.); stříbrná flotila; •Regulace exportů a importů – licencuje Sevillská gilda Consulado (infrastruktura a regulace počtu lodí, výběr daní a poplatků - quinto); •Nový svět se konsoliduje v 17st. (imigrace za 16. a 17st. 700tis. lidí); kůže, cukr, košenila; • •Portugalci: 1500 Cabral – Brazílie, model atlantických ostrovů, cukr a otroci; (Pernambuco) – pokles v 18st. (konkurence FRA a GB Karibiku), oživení zlato a diamanty; – http://3.bp.blogspot.com/-ilKQHtxEDfM/USvbS-94r0I/AAAAAAAABFo/-tcolhts4fk/s1600/encomienda.jpg Zlato Stříbro 1500–1600 150 7 500 1600–1700 158 26 168 1700–1800 1 400 39 157 Celkem (1500–1800) 1 708 72 825 Drahé kovy přepravené z Amerik do Evropy (t) Trans-pacifický obchod •Dohoda z Tordesillas 1494 (270 líg záp. od Kapverd) – Moluky?; odprodáno -> POR 1529; • •Jediná příležitost pro SPA – hedvábí (Čína/Manila 1571)<-> stříbro (Accapulco/Peru); • •Zájmy producentů hedvábí ve SPA a MEX(!) + není zájem na odlivu stříbra mimo SPA -> regulace (nepovolit obchod by byl konec Manily); 1593 systém „permiso“ (ročně 250k pesos v hedvábí v manilských cenách a 500k v acapulských) (1700 na 300k); imigrace do Manily; • •Rozdělení renty – klientelismus (segmenty manilské společnosti); v Peru jen pro Nové Španělsko; •Část hedvábí vyvážena do SPA, MEX průmysl přežil díky dovozu surového hedvábí; Ming Čína (1368-1644) •Vůdce rebelie Jüan-čang (dobyl Nanking, 1363 bitva na jezeru Pcho-jang-chu), zničil sídlo Jüan v Dadu (Peking); jako císař Chung-wu (1368-1398) obnovil infrastrukturu, závlahy, kanál, Zeď; sestavil nový konfuciánský kodex; •1380 popravil kancléře a koncentroval moc; kontrola zemědělství (soběstačné komuny a omezení pohybu) a hospodářství (omezení obchodu); • •Syn vládl jako Jung-le (1402-1424), hl.město Peking (1403); obrovské tributární námořní výpravy (1405-1433, 317 lodí); konfuciánský svět (podřízené státy platí tribut výměnou za uznání svrchovanosti a ochranu); •Změna politiky – omezení obchodu, 1500 a 1525 likvidace obchodní flotily (2tis. lodí) (1851); •Cizinci - obchodníci jen výjimečně – tolerance POR v Kuang-tung (Makao: regulace- potraviny, zákaz vpuštění cizinců); zprostředkování Čínsko - Japonského obchodu (kvalitní hedvábí za stříbro); • •Technologicky vyspělá země: mechanizovaná textilní produkce (voda), produkce železa i koks – regresy; •Odpor proti integraci trhů, problematická majetková práva, intervence státu (Landes) – malá motivace k investicím a inovacím; monopoly (sůl, železo, čaj, IT); ženy mimo ekonomiku; •Správa (konfuciánská)– kompletní kontrola státu (vzdělání, písmo, bydlení, barvy, oblékání) – sluhové oči a uši; neměnnost a tradice, horlivost úředníků; • •Konec Ming – ztráta Pekingu 1644 (rebelie) – oslabená říše dobyta Mandžui (1662 jih) až do 1913; http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d1/%E6%98%8E%E5%A4%AA%E7%A5%96.jpg Počet lodí Personál Destinace 1405–1407 62 27 000 Kalikut, Jáva, Sumatra 1407–1409 - - Kalikut, Siam, Jáva, Sumatra 1409–1411 48 30 000 Malaka, Sumatra 1413–1415 63 29 000 Hormuz, Maledivy, Bengálsko, Čampa (Vietnam), Jáva, Sumatra 1417–1419 - - Hormuz, Aden, Mogadiš (Somálsko), Malindi (Keňa), Jáva, Ryuku (Japonsko), Brunej 1421–1422 41 - Aden, východní Afrika, Sumatra 1431–1433 100 27 500 Ceylon, Kalikut, Hormuz, Aden, Malindi, Vietnam, Sumatra, Jáva, Malaka Kolumbus 1492–1493 3 90 Karibské ostrovy Da Gama 1497–1498 4 170 Malabarské pobřeží Indie Magalhães 1519–1522 5 274 Obeplutí země Nástup Nizozemí •Křížení obchodních cest (Alpy, Balt): –nejrozvinutější západní manuf. a obch. oblasti: Flandry (Bruggy, Ghent), Brabant (Brusel) a Antverpy; – •Z Burgundského dědictví 1477 Habsburkům – ti na španělský trůn; Karel V. vládl z Nizozemí, syn Filip II. (1556-1598) zemi opustil a vládl ze Španělska; –povstání – výše daní a reformace (vlivní kalvinisté); –Filip II. – snaha o obnovu kontroly provincie (klíčový zdroj příjmů koruny) a náboženská perzekuce; –otevřená revolta 1567 – k potlačení vyslán vévoda z Alby, poprava vůdců povstání; – •Válka 1568-1618: –Vilém Oranžský – postupně dílčí úspěchy; –Španělská vzbouřená armáda vyplenila Antverpy – katolíci na jihu podpořili Španěly – rozdělení: –sedm severních provincií, republika (Utrechtská unie 1579), rozsáhlá emigrace z Flander (polovina lidí) + hugenoti z FRA a židé z Pyrenejí; –Antverpy a Brabant drasticky zasaženy, Amsterodam nové obchodní centrum (růst 4x na 200k); – •Nizozemí – tradice kupecké oligarchie a městských států, ale (i) nejproduktivnější vnitrozemí: –hortikultury, živočišné produkty, mlýny; mezin.dělba práce, dostupný kapitál; sekulární vzdělání; –sebevědomý moderní národ; Nizozemí – obchod a průmysl •Rozvoj loďařství a lodní dopravy; •Obilí z Baltu (Gdaňsk) – „Mother Trade“, reexport do ENG a FRA; •Lov sleďů v Severním moři, „herring buis“ – průmysl, inovace, eskorta; •Fluita – specializace; •Textilní průmysl: –roste na úkor Flander – dodávky vlny místo SPA z ENG; –vývoz látek na Balt (za obilí) a SZM (dokončení v Florencii) a reexport; –do NED luxus z východu a reexport do ENG, FRA a Baltu; –výhody NED: levnější doprava, kapitál, konexe, přístup k lisabonskému trhu s kořením; •Novinkou severní obchod s RUS – vytlačení ENG z cesty přes Archangelsk (kožešiny a kaviár); pod NED tlakem úpadek Hanzy (dominantní od 1282 – monopol na Baltu); životně důležité dovozy z Baltu – obilí a materiál na stavbu lodí (dřevo, smola, koudel, lana); • D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\Konvoi_Haringvloot.jpg http://pirateshold.buccaneersoft.com/images/ships/dutch_flute.jpg Budování impéria v Asii •Embarga a blokády (1585 a 1598 ) – k získání luxusního zboží východu (pro ENG, FRA, RUS) kontrola zdroje; výpravy 1594, 1597, 1601 (65 lodí), snížilo cenu pepře v Evropě…; rozhodnutí získat monopol; • •1602 Východoindická společnost (VOC a.s.): –21 let monopol, právo zakládat pevnosti, vést obranou válku a uzavírat smlouvy (Jan Pieterszoon Coen); –plán: obsadit strategické lokality rivalů, participovat na místním obchodě a odsát zisky; –cílem pepř (kultivace na velkém prostoru), molucké koření jen Ambon a Bandas (cenové rozdíly 1:30:100:240); – •Navázání kontaktů s místními vládci a uzavření exkluzivních smluv; (vyloučení ENG); 1616 okupace Moluk: –Ambon: převzetí nucené práce, exkluz. hřebíček, kvóta pro rodiny; –Bandas – autonomní městské státy, 1621 zmasakrováni; –Plantážní systém: rozdělení na oblasti – pracovník VOC nakoupí otroky a produkuje koření, prodává VOC za regulovanou cenu (kultivační systém); – •Důležité momenty kampaně: –sult. Banten – využívá střetu VOC s ENG, obsazuje stanici VOC v Jakartě, Coen vypaluje Jakartu a zakládá Batavii 1619; –Malaka dobyta 1641; –Dobytí Ceylonu dokončeno 1656; – •Vítězství ve válce se SPA (def.1648) – uvolnění rukou – dobytí POR pevností na Malabaru (kromě Goa); –POR se přesunují do Makassaru; NED požadavek na ukončení obchodu s Molukami -> kampaně 1667 a 1669; –Kontrola produkce a obchodu s kořením dokončena (zvláštní charakter); • •Bavlněné látky z Koromadnelu z počátku jen na směnu za koření Moluk; později žádaná komodita v JAP, Persii ale i Evropě; –podíl bavlněných oděvů v prodejích VOC roste z 17% (1650) na 43% (1700), koření klesá z 58% na 37%; • •Odolali pouze Ming Čína, Tokugawovo Japonsko a vnitrozemská Indie; Atlantický, baltský a středomořský obchod •Atlantik: –jen dílčí úspěchy; dobyli pevnost Bahia (Braz.), Recif a Pernambuco – třtinové plantáže (1630); –1654 ztratili Brazílii v důsledku povstání; WIC ztrátová, reorientace na obchod s otroky; • •V SZM ukončili benátskou dominanci: –po dobití Egypta Otomany 1517 - snaha nových vládců zajistit příjem z rent z koření (obrana Adenu); kompromis s POR; s udržením Otomanů se udržely Benátky; –to se změnilo s NED monopolem – dodávky o 30-40% levnější než POR; stačilo na vytlačení BEN a Levantského obchodu; VOC se primárně nesnažila maximalizovat zisk, ale udržet pozici primárního dodavatele; –další rána pro Benátky je konkurence jejich exportu vlněných látek do Egypta; italské gildy trvají na exportu drahých těžkých látek, západ (NED a ENG) dodávají levnější a lehčí zboží (masová poptávka); padělání značek a levnější dopravní náklady; –po porážce u Lepanta 1571 byli Otomani ochotni spojit se s protestanty proti společnému nepříteli – katolickým Habsburkům; obchodní koncese na úkor Benátek; – •Drastické důsledky válek mezi NED a Habsburky: –SPA utratilo mnohem víc než získalo z Nového světa (tvrdé zdanění zemědělství a půjčky z Itálie); –také NED růst státního dluhu a daní, ale půjčují si v Amsterodamu a úroky (s blížícím se vítězstvím) klesají; •I přes prestiž obchodu s Asií zřejmě nikdy nebyl tak důležitý jako obchod s Baltem, lov sleďů či obchod ve SZM; Počet lodí Průměrná kapacita lodi (tuny) Norsko 200 200 Archangelsk 25 360 Grónsko 150 267 Středomoří 200 360 Baltský obchod 735 282 Lov sleďů 1 000 60 Pobřežní obchod 1 000 40 Západní Afrika a Západní Indie 100 400 Asie 100 600 Celkem 3 510 162 Anglie – politická situace •1215 Magna charta, neúspěch Jana Bezzemka – nutnost konzultovat daně; od 1265 šlechtou volený parlament; gentry a obchodníci; • •Tudorovci: –Jindřich VII. Tudor (1485-1509) – centralizace, odzbrojení šlechty; –Jidřich VIII.(1509-1547) budování byrokratické správy a odluka církve (zrušení klášterů); možnost absolutismu – soupeření o kontrolu nových mocenských nástrojů, silný třetí stav; –Marie I. Tudorovna (1553-1558), katolička, manžel Filip II. španělský – krvavé potlačení povstání; –Alžběta I. (1558-1603) – urovnala rozpory, omezila moc šlechty a posílila kabinet; válka se SPA (1588 Neporazitelná Armada); – •ENG nová námořní velmoc – bohatnou obchodníci a města; •Stuartovci: –Jakub I. Stuart (1603-1625) – snaha o oslabení parlamentu, spor o monopoly (700 položek 1621); 1623 parlament upírá koruně monopoly v domácím obchodě; –Karel I. (1625-1649) – nesvolává parlament, financuje vynucenými půjčkami a monopoly na IT; válka se Skotskem – nucen svolat Parlament, ten odmítá spolupráci; znovu svolán kvůli neúspěchu ve válce (Skot.) 1642, odmítá se rozpustit a po Naseby (1645) král zajat a 1649 popraven; –Republika pod protektorem Cromwellem, 1660 obnovena monarchie; –Karel II. a Jakub II. (1685-1688), snaha o absolutismus – další válka a Slavná revoluce 1688; – •Parlament pozívá NED stadholdera Viléma Oranžského, ten spolu s Marií usedá na trůn; –Listina svobod podřizuje královskou moc zákonu, Parlament rozhoduje v oblasti hospodářské politiky; –Změna daňové politiky (místo odporu -> podpora zdanění a výdajů- flotila); změna systému výhodného pro pozemkové vlastníky, zrušeny královské monopoly; – •Místo obchodních privilegií pro klienty změna na agresivní podporu anglických obchodníků a podnikatelů – národní zájmy; Anglická expanze - Amerika •Zámořská expanze začala korzárskými útoky na španělský obchod a budováním obchodního a válečného loďstva; •Následně zakládání prvních osad – příklad Jamestown 1607; –Severní Amerika zbyla (není nucená práce); Virginská společnost, kmenový spolek Powhatan, 60 z 500 na jaře 1610; pracovní režim, rezignace 1618; od 1619 Shromáždění s volebním právem majetných mužů; –1632 Baltimore (Maryland), pokus o hierarchickou kolonii; stejně neúspěšná Karolína 1663; –20.léta 18st. Všech 13 kolonií má systém Guvernérem a Shromážděním; •Dvě geografické oblasti ostrovy (plantážová, otrokářská ekonomika) a pevnina (OC: chladné, chudé a bezcenné místo): –Příklad Jamajka 1655: plundrování, nájezd na Portobello 1668, reinvestice zisku do plantáží – export zboží na ENG lodích, odsávání zisků SPA, trh pro průmysl a prodej SPA koloniím; –1770 již 4x více lidí na pevnině – od 1620 vzniká diverzifikovaná ekonomika; kukuřice, kožešiny, dobytek, ryby, lodě, rejdařství, Boston brzy má finanční elitu a bankovní služby; ekonomika komplementární s Karibikem; vyvážené demografické složení, replikace sociálních institucí; •V severní Americe: –dostupná půda, nízké renty, nákladná práce; vzdělání a výcvik – při neuspokojivých podmínkách odchod; rychlý růst populace; –Severní kolonie (NE) se industrializují; Maryland a Virginie monokulturní ekonomika (tabák); Carolina a Georgie osídleny imigranty z Karibiku – kopie (rýže a indigo, pak bavlna); nedostatek pracovní síly řešen otroky; •Regulace zákony o plavbě (1651,1660,1663) – proti zprostředkování obchodu, některé komodity pouze do ENG a případně reexport (tabák, bavlna, indigo); proti anglické nálady; Anglo-nizozemské války •Na zenitu NED moci; pro Cromwella jediný protestantský spojenec; kombinace obdivu a závisti; •Anglické výhody – populace, zdroje, soběstačnost v potravinách; produkuje ale jen nebarvené látky, NED loví sledě v severním moři; ENG producenti nedokážou NED nahradit (zkušenosti, kapitál), ale silná sebevědomá střední třída; •Zákony o plavbě (1651) – přepadání NED lodí; první válka (1652-1654) – nerozhodné střety (řadová taktika); vyčerpání (dohoda o Vilémovi); •Karel II. – pokus o dosazení synovce na Stadtholdera – druhá válka (1665-1667) (čtyřdenní bitva, Medway); otřesené sebevědomí; •Karel II. vázán dohodou s Ludvíkem XIV. – společný útok na NED (hrozivá situace – ale záplavy a strategické vítězství na moři, zapojení SPA a RAK – separátní mír pro ENG); •Pro NED uspokojivé výsledky, ale blokády narušily ochod (roste cena sleďů a obilí), riziko – vyčerpávající ochrana flotil •Vstup ambiciózní FRA: Colbert se snaží vymanit z dovozů oděvů, sýrů, ryb, oleje a cukru – budování moderních sektorů; 1664, 1667 zvýšení cel na klíčové NED exporty – válka 1662-1678; po válce dokonce odvolaní FRA cel, ale hospodářský systém NED trvalý tlak nevydržel; •Část obchodní elity se přesunuje do Londýna, růst zpomaluje; 1780 GB definitivně předstihuje NED v příjmu na obyvatele, válečná flotila NED se v 18st. stává zanedbatelnou silou Války za nezávislost se Španělskem Obchodní války s Anglií Evropské války – rovnováha moci, území a náboženství 1560–1609 1652–1654 1618–1648 (třicetiletá) 1621–1648 1665–1667 1688–1697 (Rakouské dědictví) 1672–1674 1701–1713 (Španělské dědictví) 1780–1783 1756–1763 (sedmiletá) 1795–1815 (Revoluční a napoleonské)