Průmyslová revoluce, imperializmus, Světová válka
Evropa ve světové ekonomice
2015

Tovární produkce
•Moderní odvětví:
–bavlněný textil, železo a ocel, uhlí (1770-1815 růst o 7%, 3% a 2%);
–nárůst produkce 1800-1860: železo 16x, uhlí 14x a spotřeba surové bavlny 21x;
•Přeměna tradiční výroby v manufakturách na tovární (koncentrovaná, masová, využívající stroje):
technika, management, sociální vztahy a trhy;
•Odlesňování -> uhlí (GB, BEL, US vs. FRA, SPA);
•Stroj:
–místo lidské, zvířecí, přírodní „živelné“ síly: uhlí + parní stroj, odděluje produkci od zdroje
(ke koncentrované pracovní síle – města);
–opakované pohyby nástroje (baterie)  rychlost a síla – rozdělení produkčního procesu do kroků;
expertnost obsluhy;
–
•Levné zboží masové spotřeby: předpoklad poptávky; důsledek tovární výroby;
•Parní stroj:
–Podtlak – voda v dolech (Savery 1698), Newcomen; použití v továrně až Watt (1756 – oddělený
kondenzátor páry); rotační pohyb…
–Plnotlaký PS – přesun do hal a lokomotiv – Stephenson 1825 (Rocket; lokomotiva na železnici 90t,
30km/h) - revoluce;
–1867 – sdružený PS (několikanásobná expanze v samostatných válcích); Parsons 1884 – parní turbína;
–1800: 35k HP, 1870: 2mil. HP;
•Produkce železa ve vysoké peci, koks (Darby 1709); Bessemer – ocel (1856), dostupný materiál;
•Pokrok, zvědavost, hrdost – hodnoty GB společnosti; pozemková šlechta ztrácí politický vliv i
hospodářskou kontrolu (přizpůsobení i odpor) – překonána;

Soubor:Steam engine in action.gif
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Steam_engine_in_action.gif


http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/30/Stephenson%27s_Rocket.jpg



Zpracování bavlny
•Bavlna – vhodná pro tovární výrobu + levná + masová poptávka; BO propojily GB s E a NW (AFR);
industrializace západu a dezin. východu (Asie);
•
•Kaliko (levné, barvené dovozy z IND) vs. prům. vlny;
–1700 zákaz dovozu kalika -> EIC dováží nezpracované látky, dokončení v GB; 1721 pokuta za nošení;
–nevztahuje se na mušelín (luxus) nebo fustian (len+bavlna);
–imigrace z Flander (po 1579) -> Lancashire aglom.; bavlna posílená příměsí lnu- do roku 1774 zákaz
dovozu barvených látek, ale fusian povolen 1736 (dopad na GB zaměstnanost);
–Masivní dovozy surové bavlny (Live – Izmir, Karib, BRA a US); export příze (a látek) do AFR, NW (a
Asie);
–
•Tovární výroba (inovace)+ poptávka + dostupné suroviny:
–Vs. hedvábí (ITA 14st., FRA 17st. -> GB omezený trh); vlna nevhodná – bavlna;
–létající člunek (2x); spinning jenny (Hargreaves); waterframe (Arkwright); mul (Crompton);
mechanický tkalcovský stav (Carwright); odzrňovač bavlny (Whitney); -> nerovnováha mezi spřádáním a
tkaním…
–dělba práce: GB produkuje přízi a E zpracovává do látek (manufakturní a podomní práce)…
–stimul pro další odvětví – barvení (chemie), tisk (rotačky); odběr kapitálového zboží (stroje);
–
•Decentralizovaná podomní výroba výhodou proti cechovní regulace - nyní nevhodná; koncentrace do
továren není samozřejmá (neutěšené podmínky, dozor);
–vznik nové sociální třídy – průmyslový námezdní dělník (mimo GB donucení); oplocování;
–rozdíl ve výši mezd – dán produktivitou, ta dána organizací práce a využitím strojů;
–produktivita: zpracování 45 kg surové bavlny v 1779 50k hodin v IND a 2k v GB; 1795 GB 300h a v
1825 135h;

http://media-3.web.britannica.com/eb-media/97/92897-050-E898E2C8.jpg



http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/78/McConnel_%26_Company_mills%2C_about_1820.jpg



File:Child laborer.jpg



Diskuze o obilných zákonech
•Nap.války – růst ceny obilí na GB trhu – po válce dovozy z RUS a POL – loby pozemkových vlastníků
(šlechta - nadreprezentovaná v Parl.)
•Průmysl – vysoké ceny obilí tlačí na vysoké mzdy – to vede k nižší konkurenceschopnost indu.
produkce;
•Férová cena obilí 80 schil. za 219kg (Malthus) vs. Ricardo a Torrens (obětovaná příležitost);
•
•Obilné zákony (Importation Act 1815) – proměnlivé clo (cena do 53sch clo 34sch, cena nad 72sch clo
1sch); neúroda 1845 (Irsko) – zrušení OZ;
–Proč? Robert Peel (PM) chtěl zabránit větším změnám (rok 1848 v E); průmysl měl zájem na nízkých
mzdách; další argument: větší disponibilní příjem – poptávka po indu.prod. (pro prům. příznivé i
ToT);
•
•Mimo GB lobují pro FT spíše AGRI; v GB přesun faktorů z AGRI do INDU (přesun do živoč., -28,5%
rozlohy obděl.půdy do 1885, dováženo až 65% pšenice a 45% obilí; cena 31š v 1886);
–1840 v GB 47,3% mužů v INDU (E 25,3%) – posilování politického vlivu prům.
–ten je EO… v 1831 již 14,3% GB produkce na export, 49% INDU produkce!
–

Volný obchod
Nutnost udržet zahraniční trhy otevřené (odbyt produkce moderních továren) + zajistit
infrastrukturu IT (možnost nakrmit vlastní populaci a prům.);
-R.Cobden (MP) se setkává s Napoleonem III. (FRA reflektují pozitivní vývoj v GB v související s
FT) – …bezpečnostní argument (FRA méně závislá na IT);
- přesto C-CH dohoda 1860 (snížení dovozních cel FRA na 30% a GB na víno a exp.uhlí) + MFN;
-C-CH základem pro následné bilaterální dohody – pokles cel v obchodu mezi hlavními ekonomikami;
Nejvíce liberalizovaly malé státy (NED, BEL, SWI, DEN); znatelně FRA a GER; mimo E AUS a CAN (ne
US);
suroviny z AUS, KAN, RUS mění trh –> protekcionistické tendence (GER a FRA – od 80.let opět růst
cel);
V GB pokračování liberální TP (příliš malý AGRI sektor);
-vzhledem k vytlačování GB tovární produkce z kont.E, reorientace na extra-E regiony;
-významná role reexportu koloniálu a surovin z extra-E (export nezprac. 57%);
-deindustrialiace Asie – pokles dovozů manuf. (EIC z 33% 1700 na 1,1% v 1814);
dovoz potravin (33% i mírné pásmo) a surovin (68% dovozu z US bavlna);

Mezinárodní obchod a pokroky v dopravní technologii
•Nový obchodní systém - suroviny a potraviny – objemné zboží každodenní spotřeby, produkované i v
Evropě;
•
•Bylo nutné řešit problémy přepravy na moři i na souši; přeprava po souši větší překážka:
–budování kanálů (18st. GB a FRA – Rýn; 19st. US – Erijský k.: 21->8d Buf-NY);
–silnice: soukromé investice v GB (108–>36h Man-Lon), granty ve FRA;
–železnice: Live-Man 1830; GB export artikl; zahraniční investice (US 1869 transkont.), KAN 1885,
RUS 1903; (příkl. Ch->NY 17,2%; NY->Live 11,6% …změna na 5,5 a 4,7% v 1913);
–
•Paroloď: 1870 jen 20% obchodních lodí;
–palivo, servisní stanice; nerentabilní Mys; - otevření Suezu 1869;
–lodní šroub, WWI turbíny na spalování nafty;
–dopravní náklady na polovinu 1816-1830 a znovu do 1860;
–
•Telegrafní kabel 1866 (IND 1870);
•Ekonomika NW navázána na E – přímá konkurence; nové téma – redistribuce v důsledku IT (štěpení na
EO a IS odvětví uvnitř zemí);

D:\23120\Desktop\EEveGE2012\ObrázkyII\010-fs.jpg



Únik z Malthusovské rovnováhy
•r. T.Malthus 1798: konečné množství zdrojů (půda a její úrodnost), limit na populaci – populační
růst je funkcí příjmu;
•Do 18st. odpovídá:
–většina příjmu na potraviny, pomalý technologický pokrok, osetí marginální půdy –> nedostatek
nenahraditelný IT;
–omezí kapitál (klesající výnosy) a ten nemůže být využit v odvětvích zvyšujících produktivitu v
AGRI;
–
•GB populace: 5,1mil. (1701); 5,8 (1751); 8,3 (1801); 11,2 (1821); 14,9 (1841); 30,5 (1901);
•
•Mzdy ale neklesají (!); růst produktivity v AGRI a INDU + IT (dovoz potravin)…
–kumulativní procesy: dělba práce, tech.pokrok; růst poptávky – růst obratu + investic +
produktivity + mezd…
–růst produktu zrychluje společně s růstem populace;
–změna reprodukčního a sociální chování, institucí (vs. život ve městech, závislost na atlantickém
systému, emigrace do NW);
–uhájení prosperity a systému proti vyzyvatelům;
•
•Teprve když není zvýšení živ.úrovně zkonzumováno růstem populace jsou stabilita a mír a zdraví bez
dalšího pozitivním jevem a ne důsledkem předchozí katastrofy (hlavní beneficient „commons“ do 1800
růst živ. úrovně diskutabilní);

Imperializmus v Asii
•Indie: 209 mil obyvatel v 1820 a 284 mil v 1900; EIC nejvýznamnější obchodně- politická organizace
v oblasti (ztráta monopolu 1813);
•Cílem EIC zisk pro akcionáře; od 1793 výběr daní v Bengálsku přes zprostředkovatele – odliv
hotovosti do GB; náklady správy a obrany zatěžují spravované území, indické administrativy si
půjčují na hrazení závazků EIC (1805 jen 31tis. Britů v Indii);
•
•Otevření trhu – dovoz strojní bavlněné produkce (z 800k y. v 1814 na 51mil.y. v 1830 a 1mld.y.
1870) – nejde ale o konec místní výroby (existuje vedle moderní produkce);
•
•Od 1820 hlavní exporty indigo a opium;
–opium od 1830 33% exportu, další rýže, cukr, čaj, juta;
–vzpoura bengálské armády 1857 – přechod pod GB;
–
•GB 1819 Singapur, 1824 Melaka, Malajsie, Barma…
•FRA: Kambodža, Laos a Kočinčína, Vietnam;
•Nejbohatší kolonie – NED (během Napo.válek VOC zrušena):
–od 1824 Holandská obchodní společnost pro obchod s Indonésií;
–od 1830 kultivační systém (vesnice vyčlenily půdu na produkci pro NHM – výkup z uměle nízké ceny
(občasné hladomory);

Otevření Číny
•Čína: 381 mil. 1820 (358 v 1870); 32,9% světového produktu (GB 1820 5,2% a ZE 23%) (1870 CH 17,2%
a ZE 33,6%);
•Mandžuové – preventivní vypořádání s nebezpečím střední Asie, konfuciánství; soběstačnost, malá
poptávka po záp. produktech – E naopak);
•
•1700-1842 Kantonský systém: cizinci v Kantonu (zákaz vstupu do země), nad rámec šedá ekonomika a
korupce v přístavních městech;
•
•Oficiální vztahy CH-ostatní na základě tributárního systému: syn nebes – přijímá od ostatních
panovníků tribut, kterým uznávají podřízenost, na oplátku dary a tituly (vyšší hodnoty –
velkorysost) a umožňoval po dobu pobytu obchod (velmi výnosné);
•
•Západ tlačí na flexibilnější systém – odmítnuto, vyhrocenu v důsledku obchodu s opiem:
–Jediná komodita na export stříbro (pro E „nevýhodné“ GB na zlatě);
–GB hledá způsob jak vyrovnat bilanci (bavlna neuspěla) – za čaj opium (z 15t 1730 na 900t v 1820)
– obrácení toku stříbra; dovoz do CH ilegální – pašování soukromými obchodníky (nákup v BENG);
–V CH převládl tvrdý postup, 1838 Lin Zexu – v oblehl Kanton, zničil opium; 1840 GB expedice z
Indie (Nemesis), obsazení Kanton a plavba po J-c-J; 1842 žádost o mír a dohoda z Nankingu
(odškodné, H-K, otevtření přístavů, rovné postavení a extra v přístavech - také FRA a US);
–Nedodržování smlouvy – 1856 zajetí Arrow; GB konzul žádá propuštění a omluvu – využil guvernér H-K
a ostřeloval Kanton – FRA se přidali, obsadili Kanton a postup na Tientsin (dohoda pěti států:
+přístup do Pekingu);
–Nedodrženo – 1859 výsadek GB a FRA na Peking („delegace“), porážka čínských sil – kapitulace CH;
–Potvrzení předchozích smluv a oficiální opiový obchod; cla nesmí překročit 5%;
• Století ponížení…

http://www.macstudies.net/wp-content/uploads/2013/02/Canton_Panorama-1800s.jpg



http://www.cityofart.net/bship/nemesis_opium_war_color.jpg



Otevření Japonska
•1853 kom. Perry v Edo Bay; 250 let šógunů Tokugawa (jen formálně císař);
•Hrozba západních barbarů – uzavření (vykázání 1825 a zákaz kontaktu 1842), porážka Číny;
•Spolupráce s Holanďany (děla, lodě, akademie) – syntéza západních znalostí a východní morálky;
•
•Kompromisní politika – otevření tří přístavů pro americké lodě, Dohoda o přátelství a obchodu
JAP-US (Harrisova 1858) (US mír vs. GB a FRA):
–otevření 5 přístavů (Edo, Kóbe, Nagasaki, Niigata, Jokohama) a výměna diplomatů, cla max. 5%, MFN;
•Stejná dohoda s GB, FRA (Ansei) – cizinci dorazili, napětí 1860-1865 útoky na vyslance;
•Povstání proti šógunátu – požadavek vyhnání barbarů a moc císaři;
•
•1863 střety s GB a FRA (US sever-jih) – odškodnění… další neúspěchy neúnosné:
–1867 umírá císař Komei – syn Macuhito , zároveň zemřel Iemoči a nový šógun Jošinobu předal moc
(Meidži– Matsuhito);
–Plán předání moci – legislativní tělesa (ohled na zájem veřejnosti) obsazované dle schopností,
zahr.politika s ohledem na všeobecné mínění;
–Reakce elit – šógunové poraženi – Tokugawa zničena;
–1869 zrušen feudalismus (omezení ohybu a obchodu) – byrokratický stát, rovnost společenských tříd;
–
•Meidži – cíl vyvést zemi z ponížení a zaostalosti; oligarchie: nacionalismus + rychlá modernizace
a industrializace;
•Pozemková reforma, mobilizace pracovní síly, studium západní technologie, rychlý růst moderní
produkce:
–Export hedvábí z 646t na 12,46kt (1868-1914); uhlí z 600kt na 21,3mil.t (1875-1913); obchodní
flotila z 26 na 1514 parních lodí (1873-1913); železnice z 29km na 11 400km (1872-1914).
–1890 ústava s konstituční monarchií – rozšiřování volebního práva (majetkový cenzus);
–
•Otevření nejuzavřenější ekonomiky – ale autonomie a národní sebevědomí (silný stát),
industrializace (levná práce a minimum půdy), flexibilita;

D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\Satsuma-samurai-during-boshin-war-period.jpg



Imperialismus v Africe
•1870 – 10% území, pobřeží (klima, nejasné benefity, militantní státy); expedice; strategické
ohledy: námořní základny, nové koloniální mocnosti (GER a ITA), zdroje vojáků; „civilizace“;
•GB – 1806 získali na NED Mys: 1866 zlato a diamanty (ze 175k v 1854 na 1,5mil 1877), zemědělství
(90%), export vlny 100x 1840-1872;
–válka proti Zulu 1879 a Boerské války (1880-1881 a 1899-1903, spálená země); zemědělská reforma
1913 (80% obyv. má 13% půdy, těžba a diskriminace);
•Závody:
–plán GB: Egypt – Mys (BOTS, ZIM, ZAM, KEN);
–(GB) FRA: SEN-Rudém m.: střet ve Fashodě (1899 Súdán);
–FRA: 1827-1847 angažmá v Alžíru (spolu s ním TUN a MAR);
–GER: Togoland, KAM, NAM– střet s GB v Tanganice;
–ITA SOM, ERIT, LIB;
•1884 Berlínská konference: notifikace a efektivní obsazení; Kongo;
•Svobodný stát Kongo 1885-1908 (Leopold I.): zóna volného obchodu (koncese na 10-15 let) + území
krále; Katanga (měď, GB) a Zanzibar (Tippu Tipa); 90. léta – kaučukový boom (Force Publique);
redukce obyvatel na polovinu;
•




D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\BelgianCongoSoldiers.gif



D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\MutilatedChildrenFromCongo.jpg



http://3.bp.blogspot.com/-KwW7GeyHJZ0/TzSDuaqPdoI/AAAAAAAASaE/LpIhK6mVLkg/s1600/HMS_Dreadnought.jpg



Cesta ke světové válce
•Poslední třetina 19st.:
–GB demokratizace – občanská demokracie; orientace na mimo-E trhy, akceptování diskriminace na
kontinentě; FT politika je benevolentní hegemonie;
–FRA využívá GB trhu, kontinentálního trhu a buduje impérium;
–BEL, NED, SWI a SCAN se adaptují a specializují dle CA;
–RUS – industrializace (vnitřní limity), expanze do střední Asie a Kavkazu, na úkor Osmanů;
–
•Přesto fatální konflikt(!)
–Stará linie východ (silní pozemkoví vlastníci a industrializace) - západ (občanské průmyslové
státy);
–Německá industrializace (junkeři) pro-aktivní zahraniční politika, tradice kolonizace Slovanů
(Prusko – Rusko); stojí na straně konzervativních a monarchických sil; budování zámořského impéria
+ flotila;
–
•Systém aliancí od 1815:
–Svatá aliance (PRU, RUS, RAK proti konstitucionalismu),
–1873 Spolek tří císařů (Bismarckova snaha izolovat FRA), spor R-U a RUS (o Balkán) – 1879 GER +
R-U (ITA 1882);
–Bismarck – úsilí udržet RUS jako spojence (FRA – revize Alsaska a Lotrinska), hrozba války na dvou
frontách; 1887 smlouva s RUS;
–1888 Vilém II. (odstoupení Bismarcka 1890) a odmítnutí potvrzení smlouvy s RUS;
–1892 spojenectví FRA s RUS a 1904 Srdečná dohoda GB a FRA; 1907 dohoda GB s RUS (Trojdohoda);
–GER – krajně nevýhodná pozice (junkeři a RUS, budování flotily a GB);
–
•Rak.-Uh. – tradiční mocenská politika na Balkáně:
–anexe Bosny 1909 a dvě balkánské války, atentát na F.Ferdinanda 6/1914, nepřijatelné ultimátum
Srbsku (snaha vyřešit panslov. a RUS vliv na Balkáně)… výhodná situace (GER);
–částečná mobilizace RUS – mobilizace GER, FRA;
–
• GER: organizační procesy a doktrína:
–FRA chce válku – RUS mobilizace je hrozba (dvě fronty), nutné porazit FRA a pak pomalejší RUS; GER
mobilizace kopírovaná FRA…;
–GB požadavek neutrality BEL – vyhlášení války GER;
–kombinace strategických chyb a taktických úspěchů GER – fronta BEL-SWI;
–na straně  centrálních velmocí Osmani, na straně dohody Itálie (fronta západní, východní,
balkánská, blízkovýchodní a italská);
•

File:Bundesarchiv Bild 183-R29818, Otto von Bismarck.jpg



File:Kaiser Wilhelm Ii and Germany 1890 - 1914 HU68367.jpg






Světová válka (světová ekonomika)
•GER námořnictvo zničeno mimo E, v E k ničemu (Jutsko, vzpoura v Kielu); GB efektivní blokáda
(znemožnění zásobování potravinami a surovinami);
•Národní státy ve 20.st – půjčky na platby do zahraničí, doma mobilizace všech zdrojů (síla vlády +
nacionalizmus a patriotismus);
•
•GB blokáda – hladomory v GER; pokus o vyhladovění GB ponorkovou válkou:
–nutné útoky na neutrální lodě – US);
–1917 neomezená ponorková válka (1250 GB a celkem 2600 lodí v 1917; během války 5000 lodí);
–GB zavedla příděly až  na konci války a jen na maso; chráněné konvoje;
•
•Podzim 1917 zhroucení RUS armády – příměří; jarní ofenziva GER 1918 - FRA a GB + US kontingent
(CAN, AUS) – zastavili a finální protiútok;
•
•Revoluce v GER (útěk císaře), v listopadu příměří:
–GER řádné stažení vojsk (porážka - dýka v zádech);
•
•Přímé škody:
–8 mil. zabitých vojáků (GER 1,77mil; R-U 1,2 mil; RUS 1,7 mil; FRA 1,36mil; GB-E 908tis; ITA 947 a
US 126tis. ), 7 mil. mrzáků;
–hladomor v RUS 5-10mil. a 50mil španělská chřipka.
–za GB impérium milion Indů (62k mrtvých), 650k CAN (60k) a 400k AUS (60k); autonomie a zocelení;
–
•

http://reg.gsapubs.org/content/16/51/F2.large.jpg



Strukturální změny
•Posílení centrální kontroly vlád – růst vládních výdajů (tab.)
•GB – změna FT pozice:
–33% clo na luxus (protekce), z. o ochraně klíčových odvětví 1919 a opatření na ochranu ohrožených
odvětví 1921;
•Pokles E exportu během války (nárůst dovozů – půjčky od US);
–pokles exp. GB z 20,1% HDP na 12,9% (FRA 13,7-8,9%), GER pokles obojího;
–US +150% exportu, CAN +250%, JAP +300%;
•Politické změny: rozšiřování volebního práva, masové strany, odbory – není flexibilita když je
nutné přizpůsobení;
•Oslabení E pozice: podíl na IT z 59% 1913 na 48% 1920;
•US z exportéra komodit na producenta a exportéra INDU (prům.výroba během války +50%, CAN +100%);
•Výpadek E exportů – změna logiky obchodu 19st. (indu-agri+suroviny); US a JAP zásobují prům.
zbožím tradiční E exportní trhy;
•Start průmyslu i v IND (+100%, Tata) a v Číně (+200%); ISI v LATAM (chronická
nekonkurenceschopnost substitučního zboží – i tak ztráta trhů);
•Negativní dopady externích šoků:
–poptávka po surovinách během války vzrostla (-50% osevu pšenice v GER a FRA) i v tradičních
exportních zemích (RUS, POL, UHE);
–mimoE růst výměry pšenice o 15%, export US +300% pšenice (1000% maso); v US úvěry – jasně exportní
charakter AGRI;
–zrcadlově problém nevyužitých prům. kapacit v E (pokles vládní poptávky, zvýšená konkurence +
uzavírání tradičních exportních trhů);


1913
1938
1950
Francie
8,9
23,2
27,6
Německo
17,7
42,4
30,4
Nizozemí
8,2
21,7
26,8
Británie
13,3
28,8
34,2
Spojené státy
8,0
19,8
21,4
Japonsko
14,2
30,3
19,8
Celkové vládní výdaje jako podíl domácího produktu (procenta, běžné ceny)

Versaillský systém
•Zánik R-U (nové problematické státy), Pobaltí a FIN, Irsko; nové obchodní bariéry, slabé státy,
nacionalizmus, dluhy; SSSR stažení do autarkie;
•
•Společnost národů:
–úspěchy (Alandy, Slezsko, Memel, Hatay, Mosul, Sársko);
–problémy: vystoupení GER (Hitler), Itálie (Etiopie); JAP (Mandžukao); SSSR (Finsko);
–
•Válka na zač.20st. „normální“ – jazyk smlouvy (čl. 231) diktát vítězů;
–GER: ztráta 13% území, 10% populace (+15% mužské prac.síly padlo), 75% rudy, 25% uhlí; kolonie
ztraceny, investice zkonfiskovány;
–reparace 33mld. USD – 200% HDP; obsazení Porýní 1923-1925 (uhlí); inflace (1914-1923 1:4,2 RM na
4,2 bil RM);
–HDP GER 1923 je 50% 1913 – US půjčky;
–
•Dluhy – US trvají na splacení 12 mld. USD od FRA, GB, BEL – přes reparace – recyklace…
•Univerzální opuštění FT: FRA 4x zvyšuje cla; kvóty v SVE; asijské země mají autonomii TP (růst
cel);
•
•US: Fordney-McCumber 1922, pokles cen obilí 1925, Smoot-Hawley 1930 (20tis. položek) – US již tak
významné, že dopad na SE– rozklad obchodního systému;
–
•Cla na potraviny 1931: 53% FRA, 60% AUT, 75% Jugo, 80% ČS, GER, SPA, 100% BEL, POL (Tab.);
•Směnné relace proti exportérům komodit – půjčky; od 1928 klesá objem půjček a neřešitelné problémy
(omezení dovozu, posílení vývozu – devalvace);
•Omezena migrace – imigrační zákon 1924 US (vyloučení Asiatů a židů);
•Rozpad zlatého standardu GB 1931; US 1933 +70% devalvace;


Potraviny
Průmyslové zboží

1913
1927
1931
1913
1927
1931
Belgie
25,5
11,8
23,7
9,5
11,6
13,0
Bulharsko
24,7
79,0
133
19,5
75,0
90,0
Československo
29,1
36,3
84,0
19,3
35,8
36,5
Finsko
49,0
57,5
102
37,6
17,8
22,7
Francie
29,2
19,1
53,0
16,3
25,8
29,0
Itálie
22,0
24,5
66,0
14,6
28,3
41,8
Jugoslávie
31,6
43,7
75,0
18,0
28,0
32,8
Maďarsko
29,1
31,5
60,0
19,3
31,8
42,6
Německo
21,8
27,4
82,5
10,0
19,0
18,3
Polsko
69,4
72,0
110,0
85,0
55,6
52,0
Rakousko
29,1
16,5
59,5
19,3
21,0
27,7
Rumunsko
34,7
45,6
87,5
25,5
48,5
55,0
Španělsko
41,5
45,2
80,5
42,5
62,7
75,5
Švédsko
24,2
21,5
39,0
24,5
20,8
23,5
Švýcarsko
14,7
21,5
42,2
9,3
17,6
22,0
Cla v evropských zemích 1913–1931 (ad valorem ekvivalenty v procentech)

Hospodářská krize ve světové ekonomice
•Monetární expanze + úvěrový boom – akciová a nemovitostní bublina v US – FED restrikce černý
čtvrtek 24.10.1929 (krach NY burzy);
•Pokles peněžní zásoby 1929-1932 o třetinu (FED), pády bank;
•
•S-H sazebník následován Evropou – pád Creditanstalt 1931; bankrot US farmářů – runy na banky;
•Snížení objemu zahraničních půjček z 1,5mld 1930 na 30mil. 1931; GER – obrácení toku peněz a
kolaps bankovního systému;
•
•Nevídaná krize – nezaměstnanost nejvyšší v sektorech s minimálními alternativami (zemědělství,
hornictví, dřevo) – podpory jen jako pojištění pro členy odborů – hlad (charita); (Tab.)
•
•Mezinárodní obchod spadl na třetinu nominálně a reálně o třetinu;
•
•DCs – obrovský pokles poptávky po koloniálním zboží a surovinách (káva -53%, vlna -72%, hovězí
-53% kaučuk -84%, čaj -62%); propady exportních příjmů v LATAM a Asii o 50%, Číně 75%, Africe o
40%; deflace vedla k zvýšení dluhové služby- bankroty (kromě ARG celá LATAM);
•
•Poměr IT/HDP klesl ze 7,9% 1913 na 5,5% 1950; pro ZE byl 8,7% (1950) nižší než 1913 (14,1%) i 1870
(8,8%);


1929
1930
1931
1932
Průmyslová produkce
Svět (bez SSSR)
100
87
75
64
Evropa (bez SSSR)
100
92
81
72
Severní Amerika
100
81
68
54
Potraviny
Svět
100
102
100
100
Evropa (bez SSSR)
100
99
102
104
Severní Amerika
100
102
103
100
Suroviny
Svět
100
94
85
75
Evropa (bez SSSR)
100
90
82
73
Severní Amerika
100
90
80
64
Světové ceny
Potraviny
100
84
66
85
Suroviny
100
82
59
44
Výrobky
100
94
78
64
Světová produkce a ceny (1929=100)


1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
Francie
79
91
100
100
89
69
77
71
67
Německo
102
99
100
86
68
53
61
80
94
Itálie
-
92
100
92
78
67
74
81
92
Japonsko
83
90
100
95
92
98
113
129
142
Polsko
87
100
100
82
70
54
56
63
66
Británie
96
94
100
92
84
84
88
99
106
Spojené státy
89
93
100
81
68
54
64
66
76
Průmyslová výroba (1929=100)

http://explorepahistory.com/kora/files/1/2/1-2-115F-25-ExplorePAHistory-a0k7o4-a_349.jpg



Rozpad evropského koloniálního systému
•Otřes důvěry v mezinárodní hospodářský systém – oslabení liberálních skupin;
–vytvoření bloků (Imperiální systém preferencí GB; Itálie – Etiopie; GER – SVE; JAP – Asie);
–SSSR nepřátelský a nespolupracuje;
–GER 1933 A.Hitler – posun k autarkii;
–JAP se transformuje v militaristický režim orientovaný na budování impéria (populace z 34,4mil
1870 na 72,4 mil 1939; restrikce na dovoz do US a GB, invaze do Mandžu 1931);
–
•DCs zasaženy stejně jako AIC, ale rychlejší zotavení – nekooperativní strategie.
–bankroty zemí LATAM v situaci poklesu FDI + změny priorit na INDU;
–DCs posílily svou pozici – LATAM zvýšila podíl na světovém exportu z 8,3 na 10,2% (1928-1937), AFR
z 3,7 na 5,3% a Asie z 11,8 na 16,9%;
–kde imperiální správa bránila přesunu od cash-crops k potravinám (propad cen komodit) – hladomory
a bouře (Jáva, Barma, Vietnam, Nigérie, Togo, Kongo – nucená práce);
–v Indii deflační politiky GB – Indický národní kongres vítězí 1937;
–blízký východ – GB a FRA rozehrávají nacionalizmus arabský proti Turkům (osmani) – islámský odpor
proti kolonializmu a příklon k SSSR;
•

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/33/COLLECTIE_TROPENMUSEUM_Zeven_van_latex_m.b.v._em
mers_Java_TMnr_10012761.jpg