Bezpečnost v LA Březen 2014 Postavení armády v LA nJiž od nezávislosti výjimečné nZ ní často rekrutováni prezidenti (Santa Anna) nSpolu s církví a vlastníky půdy tvořila tradiční oligarchii v 19. století Specifika nSlabý stát, nutné řešit i jiné problémy, než je tomu v evropském pojetí nVždy více moci, než je obvyklé nČasto řeší i úkoly, které patří do jiných oblastí – counter-narcos, policie nMnohdy jediná síla, která je schopna problémy řešit nArmáda přesvědčena o svém právu intervenovat, proto zachována v takovém rozsahu, i když absentují hrozby nLatinskoamerické státy nemají velké výdaje na armádu Teritoriální konflikty nMnohé již od dob nezávislosti, přetrvávají do dnes nBolívie ztratila části území ve válce o Gran Chaco i ve válce s Chile nDnes nejvíce pohraničních sporů ve střední Americe, Ven-Kol, Peru-Ekv (Cenepa) nV roce 1995 regulérní konflikt mezi Peru a Ekv o kus neobývatelné země Vnitřní konflikty nObčanské války v regionu centrální Ameriky nGuatemala – konflikt trval 36 let, zanechal za sebou 200.000 mrtvých nObčanská válka v Nikaragui nObčanská válka v Salvadoru Byrokratický autoritatismus nTermín Guillerma O’Donella nSpecifický typ vlády v některých zemích LA od 60. do 80. let nK moci se dostává vojenská junta, neexistence politické soutěže mezi politickými stranami nTechnokratický systém, armáda profesionalizovaná nSnaha o ekonomické změny nPřítomný především v jižním cípu Jižní Ameriky Problematika pučů nStále není uzavřená kapitola, poslední výrazný před deseti lety ve Venezuele, předtím neúspěšné pokusy v Ekvádoru a Venezuele n2009 Honduras nVliv armády i v událostech v Bolívii (tam silná tradice změn vlády vojenskou cestou - od nezávislosti již 190! pučů) n Postavení armády v průzkumech veřejného mínění nInstituce s „vysokou“ důvěrou, bývá na druhém až třetím místě za katolickou církví n Bezpečnostní systém na západní hemisféře nMůžeme o něm hovořit od roku 1942 – založena Meziamerická obranná rada (IADB) nV rámci ní kontakty, ale nikoliv systematické nSpojeno s druhou světovou válkou nMnoho států nebylo členy vůbec nNapř. Kanada se zapojila až v 2002 nOd roku 2006 soušástí OAS n Image:IADB English Seal.jpg Bezpečnostní systém na západní hemisféře II nSmlouva z Ria – 1947 – systém kolektivní bezpečnosti, jak proti externím, tak pro napadení jednoho státu druhým nV roce 1948 vznik Organizace amerických států – USA se snažily v jejím rámci vytvořit obrannou strukturu nSilně ovlivněno hrozbou komunismu nDnes obranná politika v rámci UNASUR, některé státy vystoupily ze smlouvy z Ria nSmlouva s Tlatelolca (1967) – LatAm se stala první zónou bez jaderných zbraní n n Fotbalová válka nKonflikt mezi Salvadorem a Hondurasem nVyvrcholení dlouhodobých sporů nRoznětkou zápas kvalifikace o mistrovství světa nSalvador napadl Honduras, který chtěl vyhostit Salvadorce pracující v zemi nPouhých šest dní, dva tisíce obětí. Aktivní role USA a OAS Starý vs. Nový koncept bezpečnosti nPředevším po druhé světové válce snaha o rozšiřování konceptu jak z hlediska aktérů, tak z hlediska záběru nStarý koncept – především vojenská bezpečnost nNový koncept – „kodaňská škola“ – vojenská, politická, societální, ekonomická, environmentální nNa hemisférické konferenci o bezpečnosti z roku 2004 patrný přechod ke druhé kategorii Vnitřní bezpečnost nProblematická podoba státní moci, a to i u „demokracií“ nOdpor proti státní moci ve formě guerill – pestrá směsice politických směrů, většinou však levicového zaměření a prokubánské n„Eskadry smrti“ – jednotky bojující proti guerillám, ne oficiálně státní, ale často se zastřenou podporou státu Špinavá válka nPříklad tzv. státního terorismu nV roce 1976 nahrazuje v Argentině Perónovou junta vedená Jorge Videlou nBoj proti Lidové revoluční armádě a Montoneros, ale též proti opozici, civilistům, odborářům – Triple A nOdhady okolo 30.000 teroristů n Historické kořeny EZLN nZapatova armáda národního osvobození nJméno odvozeno od Emiliana Zapaty – revolucionáře z revoluce 1910 a vůdce Osvobozenecké armády Jihu n„Země, svoboda a spravedlnost“ nPo své vraždě se stává modlou pro mnoho Mexičanů n n Emiliano Zapata EZLN na scéně nVeřejný projev 1. ledna 1994 – spolu se vstupem NAFTA v platnost – EZLN jejím velkým kritikem nVůdčí postavou Subcomandante Marcos nPřevzata kontrola nad radnicemi v pěti městech nBoje trvaly jen 12 dní, nepříliš velká intenzita – pak uzavřeno příměří a dialog s vládou nSnaha přitáhnout pozornost k Chiapasu a indiánské populaci v nejchudší části Mexika n Dialog s vládou nDohody ze San Andrés – 1996 – obsahují ustanovení o posílení práv indiánské populace nPrezident Zedillo je nicméně příliš nedodržoval – zapatisté se vracejí k metodě konfrontace nZa Foxovy vlády prošel parlamentem COCOPA Současná situace nOd ledna 2006 rozjela EZLN svou „Jinou kampaň“ nV jejím rámci cesta po celém Mexiku, proslovy a diskuze s lidmi nMarcos se přejmenoval na Delegáta Nula nV květnu 2007 rozsáhlé zatýkání v rámci zapatistických demonstrací P2100201 P2100202 P2100203 P2130269 Mexico 878 Mexico_382 mex (14) mex (15) mex (26) Světlá stezka – Sendero Luminoso nMaoistická guerilla nV čele Abimael Guzmán – univerzitní profesor – Rudé slunce, Čtvrtý meč marxismu nDlouhou dobu funguje v ilegalitě, rozhodne se nezapojit do voleb vypsaných vojenskou vládou nPrvní výrazný veřejný projev v roce 1980 nZpočátku násilí především na venkově, následně se přesunulo i do Limy - likvidace elektráren, teror přímo ve městě n n Světlá stezka II nPříliš brutální praktiky, aby byla oblíbená nOrganizace rolníků v tzv. rondas – protisenderistické domobrany – posvěceny Fujimoriho vládou nMasakr v Lucanamarce – 69 mrtvých nCelkem Světlá stezka zodpovědná za smrt více než 30.000 lidí, další obětí vládních zásahů nPo zatčení Guzmána naprostý úpadek, přesto existují dodnes Maras nGangy mladistvých nProblém hlavně v oblasti „Triángulo Norte“ nStřety mezi Mara Salvatrucha a Barrio 18 zvyšují kriminalitu nVláda přistoupila s politikou „mano dura“ nV současné době v Hondurasu příměří, v Salvadoru selhalo n