Integrace v LatAm Duben 2015 Počátky integrace nOd 60. let nVychází z tradice „bolívarského snu“ nMnoho integračních seskupení, jejich mapa je nepřehledná nPrvní integrací je Latinskoamerické sdružení volného obchodu (ALALC) – 1960 nIhned následuje Středoamerický společný trh (CACM) nV roce 1969 podepsána Cartagenská dohoda – vznik Andské skupiny n 70. a 80. léta nVývoj světové ekonomiky paralyzoval integrační snahy –ropné krize nPo celé LA dluhová krize a narůstá státní protekcionismus a neochota spolupracovat nPřesto vznikají další iniciativy – CARICOM, Amazonský pakt n„Ztracená dekáda“ n 90. léta n„Renesance integrace“ nNový regionalismus nVelké změny v politické i bezpečnostní oblasti v regionu nJak obnovení spolupráce či její transformace, tak vznik nových projektů, jako je Mercosur či NAFTA n n Etapy integračního procesu nDle Bély Ballasy: n1: zóna volného obchodu – odstranění překážek obchodu mezi zeměmi, nikoliv navenek n2: celní unie – koordinace obchodní politiky, existence společného celního sazebníku n3: vnitřní trh – kromě zboží též volný pohyb služeb, osob a kapitálu n4: HMU – odstranění národních měn, koordinace ekonomických politik a rozpočtové politiky Supranacionalismus vs. Intergovernmentalismus nSouvisí s konceptem národní suverenity nOchota vzdát se určitých kompetencí a přesunout je na nadnárodní těleso nV rozvojových zemích státy na suverenitu daleko opatrnější n n Důvody pro integraci nPrimárně ekonomické – využití potenciálu většího ekonomického celku nV případě pokusů o politickou integraci též snaha o to, aby státy jako celek měly větší váhu v mezinárodním dění nV rozvojovém světě často politické motivy převyšují nad ekonomickými nPřináší stabilitu n Trade promotes peace nEkonomická integrace zvyšuje interdependenci mezi jednotlivými státy – zájem na dobrých vztazích roste nPosilování vztahů mezi společnostmi a důvěry Podmínky pro integraci nObecně ochota spolupracovat – zvyšuje se mezi demokratickými režimy nVýhodnost pro všechny zapojené země nExistence podobných zájmů nSdílení obdobných hodnot n Dopady integrace nZvýšení intraregionálního obchodu nKapitalizace výhod většího trhu nVětší dopad v mezinárodním prostředí nTvorba pravidel na vyšší úrovni (nutné hlídat dodržování) nVyšší bezpečnost v regionu Možné problémy nExistence vnitřních konfliktů nRůznorodost států s ohledem na velikost a ekonomický potenciál nNedostatek zdrojů a omezená schopnost nakládat s nimi nRůznorodost zájmů nNerovnoměrné rozdělení benefitů integrace nNacionalismus, suverenita nNedostatek „osobní chemie“ mezi lídry v regionu nPodílení se na více procesech Možné problémy II nNedostatečná role soukromého sektoru nNeodstatečná infrastruktura nNedostatek integrace do globální ekonomiky nObecně slabé státy nNedostatečná úroveň byrokratů nIntegraci není přikládána vysoká důležitost nNejasný, široký záběr integrace Průběh integrace nPohybuje se kupředu tempem nejpomalejšího státu nVztah mezi hloubkou integrace a počtem zainteresovaných států nTendence k ochraně národních zájmů zpomaluje integraci nOtázka existence nezávislého a silného „soudce“ n Andské společenství národů nDohoda z Cartageny již z roku 1969 nV 70. letech vystupuje Chile z důvodu rozdílného pohledu na ekonomiku n80. léta poněkud ustrnulý proces nV 90. letech nový impuls, snaha o vytvoření společného trhu s politickými prvky (náznaky společné zahraniční politiky) nV současné chvíli v krizi, vystoupila Venezuela, Bolívie je do budoucna s otazníkem MERCOSUR nZaložen 1991 Smlouvou z Asunciónu (změněno již 1994 Smlouvou z Ouro Preta) nNa počátku výrazný politický podtext – sbližování Argentiny a Brazílie nKrizová léta 1999-2003 – pád HDP, evidentní snížení provázání ekonomik nV současné době dokončována celní unie, pak je v plánu společný trh n n n n Problémy MERCOSURU nDominance Brazílie nRůzný pohled na integraci ze strany malých a velkých států nPolitický nebo obchodní integrační proces? nDlouhé přistupování Venezuely nNeschopnost vyjednat si obchodní smlouvy mimo oblast LatAmu nNení oslabeno postavení vznikem Unasuru? n Integrace a demokracie nDemokracie může být jedním z „pravidel klubu“ nPodmínka pro vstup či hrozba vyloučením v případě porušení nOtázka důvěryhodnosti hrozby nHrozba je vyšší u bohatších zemí s velkou provázaností nRegionální bloky v tomto silnější než WTO či OSN nParaguay a Mercosur v roce 1996 Reálné dopady - Paraguay nVyloučení Paraguaye z Mercosuru po odvolání prezidenta Luga n„Parlamentní puč“ nOtázka, zda nebyly jiné důvody – vstup Venezuely n n NAFTA nPůvodně měla být jen US-CAN nVelká snaha prezidenta Salinase připojit se k projektu nVznik v roce 1994 nStriktně mezivládní charakter n Kritika NAFTA nVětšinou zleva nDopad na mexické zemědělství nNedostatečné snižování míry chudoby nRozevírání nůžek mezi severem a jihem Mexika nDopady na životní prostředí - Maquiladoras nDeindustrializace USA, ztráta pracovních příležitostí Cesta k FTAA nIniciativa USA – Bush starší – 1990 – Iniciativa pro Ameriky „zóna volného obchodu od Anchorage po Ohňovou zemi nSummit v Miami – Deklarace principů – mezi jinými i závazek vytvořit FTAA do roku 2005 nHayes: úspěchu napomohla shoda na širokém spektru otázek, nutnost na nich spolupracovat a fakt, že vlády měly demokratický mandát n n Další vývoj n1998 Summit v Santiagu nPrincipy vytváření FTAA: n1) Vše založeno na konsenzu n2) V souladu s pravidly WTO n3) Přijímat se bude dohoda jako celek „single undertaking“ n4) Komplementarita s již existujícími procesy Miami 2003 nZlom, nešťastné naplánování po neúspěšném jednání WTO v Cancúnu nSnaha o vyjednávání buďto „variabilní geometrie“, nebo „FTAA-lite“ nFTAA dodnes nevznikla n Největší problémy FTAA nPozice některých zemí nProblematika zemědělství nExistence integračního seskupení zahrnujícího prakticky celou JA – Jihoamerické společenství národů UNASUR nJihoamerický projekt pod taktovkou Brazílie nNavazuje na ideu SAFTA z 90. let nHlavní sídlo v Quito nVýrazně institucionálně inspirováno Evropskou unií nVize volného pohybu osob, zboží (2014-2019) společné měny nÚčastní se všechny státy jižní Ameriky Výhledy UNASURu nBudování důvěry nEmancipace od USA nRole Brazílie nChile jako hodnotový leader? nV minulosti nevypočitatelný Chávez, dnes další vývoj ve Venezuele n ALBA nBolívarská alternativa pro Ameriky nIdeologická integrace – spíše blok obdobně smýšlejících zemí nProjekt bývalého venezuelského prezidenta Cháveze nKuba, Bolívie, Nikaragua, Dominikánská republika, Ekvádor nPo smrti Cháveze význam upadá Pacifická aliance nZaložena 2012 nChile, Perú, Kolumbie, Mexiko n„Pacifické pumy“ nTřetina HDP LatAm nSpojuje je liberální a proexportní přístup k obchodu nProtiváha Mercosuru?