Kolektivní akce v politice POL 590, 21.4. 2015 http://www.citizenjury.org/essays/Collective%20Action%20Org%20II2.jpg Základní problém (Olson 1965:1) •Lidé se společnými zájmy by se měli snažit prosazovat tyto společné zájmy. • •Problém u veřejných statků (public goods, common pools), kde ti, kdo se nepodílí, nemohou být z rozhodování snadno vyloučeni • •Zájem na benefitu je společný, zájem na tom přispět k němu, společný není (freeriding). Příklady •Odbory vyjednávající s vedením podniku, výsledek se vztahuje na všechny zaměstnance • •Každý třídně uvědomělý dělník, konfrontovaný s možností účastnit se revoluce • •Země jednající o možnosti snížení emisí nebo o odzbrojení Různá strategická logika kolektivní akce • •Kolektivní akce poskytují svou strukturou odměn aktérům z hlediska strategické akce různě silné pobídky k (ne)spolupráci • •Vězňovo dilema, „záruka“, „zbabělec“. Jak se řeší kolektivní dilemata •Kolektivní dilemata existují, Olsonův příspěvek je analýza, jak je aktéři překonávají • •Donucení •Privilegovaná skupina •Selektivní pobídky •Podmínečná spolupráce •Benefity, plynoucí ze spolupráce/procesu •Altruismus • Donucení •Řada oblastí, kde existují pobídky k freeridingu, řešena donucením (Hobbes- Leviathan) •Placení daní, environmentální chování • •Vynucuje nejčastěji stát, ale i mafie, náboženský text… Privilegovaná skupina •P.s. je taková, v níž je pro jednoho jejího člena výhodné nést veškeré náklady kolektivní akce • •Opakem situace, kdy to není výhodné a/nebo je to výhodné pro více něž jednoho člena (pak kolektivní statek nemusí vzniknout). Selektivní pobídky •Podle Olsona je řešením problému kolektivní akce přítomnost selektivních pobídek •S.p. jsou vyhrazeny pouze pro ty, kdo se účastní kolektivní akce (právní asistence pro členy odborů), mohou být pozitivní i negativní •Mechanismus vytváření selektivních pobídek je sám o sobě kolektivní akcí (problematické vysvětlení). Benefity plynoucí z procesu •Jsou speciálním typem selektivní pobídky • •Úzce spojeny s procesem kolektivní akce, případně dokonce jejím konstituujícím mechanismem • •Příklad: fungování kibuců Podmíněná spolupráce v důvěrných skupinách •Olson odlišuje skupiny (intermediary groups), ve kterých ostatní členové vidí/mohou si zprostředkovat, jak se všichni ostatní účastní kolektivní akce (rozdíl oproti latentním skupinám) • •V těchto skupinách vzniká/může vzniknout kolektivní akce dohodou členů o tom, že budou při opakovaných interakcích participovat tak dlouho, dokud participují i ostatní Logika podmíněné spolupráce •Tit for tat (Axelrod)- „srozumitelná, přejícná a zodpovědná/reflexivní“ strategie •Podporuje ji (a kolektivní akci, Ostrom 1990): §Přesvědčení o dlouhodobosti interakce §Nemožnost interakci snadno opustit §Snadný přístup k historii aktérů §Sociálně integrované skupiny, kde je ostrakizace větší hrozbou • • Limity sebezájmu •Sociální normy/ kontext/ kultura • •Prokazuje experimentální výzkum veřejných statků •Public good games • •Participace roste s možností hráčů komunikovat a naopak klesá, pokud je v sázce hodně. • • Alternativní vysvětlení: Reciprocita •Reciprocita (obecně)- tendence odpovídat „hezky“ na hezké chování (pozitivní reciprocita) a „škaredě“ na škaredé chování (negativní reciprocita) • •Reciprocita je obvykle nákladná Př: Centipede game (pozitivní reciprocita) • http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Centipede_game.svg/1920px-Centipede_game.s vg.png Př.: Centipede game s oplácením (pozitivní i negativní reciprocita) • • Slabá a silná reciprocita •Slabá reciprocita- předpokládá, že hráči mají z recipročních strategií profit (víceméně Axelrodův tit for tat) • •Silná reciprocita- hráči volí suboptimální strategie, aby 1. kooperovali s těmi, kdo chtějí kooperovat nebo 2. trestali ty, kteří „podvádějí“ (freeridery) • •Obě strategie často v sociálním životě propojeny Reciproční altruismus •Co vypadá jako silná reciprocita v krátkém horizontu, je slabou reciprocitou v dlouhém horizontu (tit for tat). •„Shadow of the future“ •Recipročních strategií celá řada, do hry vstupuje efektivní komunikace ve skupinách (evoluční biologie- skupinový výběr). •Platí zejména pro slabou reciprocitu (musí být naplněny podmínky Ostromové) Silná reciprocita •Obejde se bez konceptu „shadow of the future“ •Spolupráce je „správná věc“, trestat nespolupráci je správná věc. •„Nákladné trestání“ •Dá se využít i pro jednorázové hry, ale zároveň je i evolučním modelem •V evoluční biologii spojována se skupinami, které dokáží produkovat relativně homogenní chování, zároveň jsou v nich jedinci s různými vlastnostmi a selekční mechanismy favorizují více kooperativní skupiny. Laboratorní evidence nákladného trestání •Ultimatum (vysoká míra silné reciprocity) • •Veřejné statky (Fehr-Fischbacher 2004) • •Neurovědy: dokumentují impulsivní negativní reakce k nespravedlnosti u lidí se silnou reciprocitou. • • http://www.mpg.de/691238/zoom.gif Jak častá je negativní silná reciprocita? (Guala 2012) •Guala kritizuje, že skoro všechna evidence pochází z laboratorních experimentů •Dochází ale ke spontánní silné reciprocitě v jednorázových interakcích mimo laboratoř? •Nepotvrzují například etnografické studie v malých společnostech, nákladná pomsta v nich obvykle nevede k nastolení spolupráce • Dokumentována spíše slabá reciprocita a snahy o snížení nákladů na spolupráci. Experimentální výzkum silné reciprocity v politice (Smirnov et al. 2011) •Straníci vyšší úroveň reciprocity, nestraníci nižší •Strana jako organizace produkující veřejné statky •Straníci častěji používají altruistické trestání freeriderství než nestraníci (otázka kauzality)