Racionalita a rozhodování POL590 3.3. 2015 Racionální rozhodování •Ekonomicky orientované normativní teorie •Racionalita jako kompatibilita mezi volbou a hodnotou •Von Neumann a Morgernstern (1947): Theory of Games and Economic Behavior –Teorie očekávaného užitku – Racionální teorie rozhodování •Von Neumann a Morgernstern chápou racionalitu čistě matematicky •Axiomatické pojetí racionality •Cílem je maximalizace očekávaného užitku váženého pravděpodobností výsledku. Rozhodování podle Von Neumann a Morgernstern •Konzistentnost mezi hodnotou a volbou •Přiřazení čísel jednotlivým výsledům volby (užitek) •Očekávaný užitek vyjadřuje očekávání těchto číselných hodnot vážených pravděpodobností, že výsledek opravdu nastane •Preference výsledku X před výsledkem Y pouze pokud je očekávaný užitek X větší než očekávaný užitek Y. Problém? •Lidé většinou neovládají pravděpodobnostní teorii •Užitek čistě matematická entita •Užitečné zjednodušení, ale problém s analytickou aplikací •Užitky jako osobní hodnoty •Hodnota je mnohem širší koncept než matematický užitek •Převod ordinálních preferencí na kardinální numerické hodnoty je v každodenním životě problematický • • Herbert Simon •1916-2001 •Nobelova cena 1978 •Výzkum rozhodování v organizacích •U zrodu “kognitivní revoluce” •Dva limity rozhodování –Environmentální –Adaptabilita • simond2.gif Omezená racionalita •Substantivní racionalita –Neoklasická ekonomie –Řídí se vnějším prostředím –Pouze pro jednoduché problémy •Procedurální racionalita –Omezení zvenčí ale i omezení organismu –Nemožnost optimální volby –Subjektivní konceptualizace dané situace –Hledání uspokojivé volby (Satisficing) – – (Omezená) racionalita v politologii •Duvergerův zákon: –Předpoklad racionálního cíle, volba jako proces výběru kandidáta –Ale volič může volbu chápat čistě expresivně –Různé vzorce subjektivní racionality •Ekonomické hlasování (Hibbs 1982) –Různé strategie hodnocení prosperity –Vlastní ekonomická situace vs. stav ekonomiky –Kde leží užitek? –Subjektivita informací – • Omezená racionalita •Zjednodušuje koncept užitku •Výsledkům přiřadíme pouze dvě hodnoty (uspokojivý/neuspokojivý) •Vytváření aspirační úrovně •Volíme dostatečně dobré řešení •Neřešíme pravděpodobnost •Při neznalosti všech alternativ funguje jako STOP pravidlo • • Příklad •Rozhodnutí, zda vsadit na koně: –Nevsadit –100 CZK na T –100 CZK na B – –Nevsadit = ztratím 0, nechám si 100 –T má pravděpodobnost vítězství 0,2, kurz 4:1, (500 CZK) –B má pravděpodobnost 0,04, kurz 24:1 (2500) Maximalizace •EU(N) = P(bez ztráty) x U(bez ztráty) = 1 x 100 = 100 •EU(T) = [P(T vyhraje) x U(T vyhraje)] + [P(T prohraje) x U(T prohraje)] = [0,2 x 500] + [0,8 x –100] = 100 – 80 = 20 •EU(B) = [P(B vyhraje) x U(B vyhraje)] + [P(B prohraje) x U(B prohraje)] = [0,04 x 2500] + [0,96 x -100] = 100 – 96 = 4 •Plus 100 v případě sázky na T a B (radost ze sázení) •Největší očekávaný užitek má T Satisficing •Aspirační úroveň: Vyhrát 1000 CZK nebo prohrát 100 CZ •Nevsadit = neuspokojivý •Vsadit na T (500 CZK) = neuspokojivý •Vsadit na B (2500 CZK) = uspokojivý • Kognitivní limity: Pozornost •“My experience is what I agree to attend” • (William James 1890) •Omezený kognitivní zdroj •Všechny vědomé stimuly prochází pracovní pamětí •7 ± 2 informace (Miller 1956) •Klíčový faktor rozhodování Pozornost •Rozdělením na více úkolů dochází k redukci •Selektivní pozornost •Selektivita pozornosti lehce ovlivnitelná •Cocktail party problem •Invisible Gorilla Testhttps://www.youtube.com/watch?v=vJG698U2Mvo •The Door Study https://www.youtube.com/watch?v=FWSxSQsspiQ • • Paměť •Informace ukládána v dlouhodobé paměti •LM asociativní síť •Dostupnost informace v LT není automatická •Limit LM oslabuje předpoklad stabilních preferencí Pamět a postoje •Zabývají se nestabilitou politických preferencí •Respondenti indikují v čase velmi odlišné preference •Vliv např. pořadí otázek v dotazníku •Top of the head information •Informace organizovány ve schématech •Jeden koncept spojen s více schématy, která ústí ve více postojů • Feldman a Zaller 1992 •Axiom nejednoznačnosti •Axiom reakce •Axiom dostupnosti • •Většina lidí nemá “opravdové postoje” •Série autonomních, nekonsistentních reakcí •Vyšší kognitivní konzistentnost souvisí s větším kognitivním úsilím a palčivostí • Kognitivní zjednodušení •Různé zjednodušující strategie –Rozložení –Upravení (editing) –Heuristika – •Mohou vést k suboptimálním výsledkům • • • Rozhodovací strategie •Jedna alternativa preferována na základě jedné dimenze, druhá alternativa na základě druhé dimenze •Kompenzační strategie •Nekompenzační strategie Hastie a Dawes 2010 •Základní pravidla racionality nemusí být dodržena •Klasická teorii nezohledňuje sociální faktory: –Zvyk –Konformita –Náboženství Duální systém •Hastie & Dawes 2010 –Automatický: intuice –Kontrolovaný: vědecké uvažování, zvažování alternativ •Hranice mezi automatickým a kontrolovaným uvažováním nemusí být jasná •Kahneman –Systém 1: rychlý, bez úsilí, automatický –Systém 2: pomalý, vědomý, náročný, prožitek jednání, volby a soustředění – • Systém 1 •Vrozené dovednosti •Známé situace na základě dlouhodobé praxe –Běžné (čtení) i více specializované (hra na saxofon) •Síť asociací v dlouhodobé paměti, aktivovány jsou bez vědomého úsilí • Systém 2 •V situacích vyžadujících pozornost •Pozornost soustředí na řešený problém •Couvání v autě •Kognitivní vypětí •Kognitivní kontrola automatických a intuitivních reakcí • • Systém 1 a 2 •Systém 1 neustále aktivní •Systém 2 aktivován, pokud na řešení situace nestačí Systém 1 •Efektivní dělba práce, minimalizace úsilí •Systém 2 kontroluje myšlenky a akce Systému 1 –Pálka a míček stojí dohromady 1,10 dolaru –Pálka stojí o dolar víc než míček. –Kolik stojí míček? • Automatičnost •Hlavní charakteristika S1 •Nevědomé procesy •Většina kognitivních procesů je nevědomých •Člověk senzoricky zpracuje 11 mil. bitů info za sekundu •Max 40 bitů za sekundu přijímáme do LM Automatické procesy •Nevědomé •Spontánní •Nekontrolovatelné •Bez kognitivního úsilí •Před-vědomá (preconscious) a po-vědomá (pstconsciuos) automatičnost •Florida effect, priming prostředí • Bezmyšlenkovitost vědomého jednání •Velké části chování nevěnujeme pozornost •Chování na základě přijatých informací zvenčí •Velkou část informací ignorujeme •Langer et al. 1978: • Lidé jsou ochotnější pustit před sebou někoho ke kopírce, když je udán důvod, že si chce něco okopírovat. Závěr •Naplnění axiomů racionality podle normativní teorie je problematické IRL •Racionální volba slouží jako model •Je běžné chování lidí na/racionální? •Za jakých podmínek je racionální?