Emoce 24.3.2015 Je v politice místo pro emoce? •“..it is the reason, alone, of the public, that ought to control and regulate the government. The passions ought to be controlled and regulated by the government.” (James Madison, Federalist 49) o-ISIS-facebook.jpg velvet-revolution.jpg tumblr_meo4sbUzr81qey5y8.jpg WAG260286_mobilisace.jpg Rozum vs. cit •Emoce: latinské emovere (rozhýbat, motivovat, být ve stavu rozrušení, znepokojení) •Emoce, rozum, cit, vášeň, sympatie, patos •Platón: lidská duše je jako vůz tažený dvěma koňmi. Jeden je poslušný a druhý vznětlivý. •Dualita rozumu a citu má dlouhou tradici v západním myšlení. •Intuitivní rozdíl mezi hlavou a srdcem, mezi racionálním uvažováním a emocionálním pudem. •Iracionální vs. racionální prvek duše Rozum vs. cit •René Descartes: Myslím, tedy jsem. •Rozum doménou lidské duše. •City a emoce doménou těla (animal spirit) • Rozum vs. cit? •V 2. pol. 20. ve znamení omezením lidské racionality •Následuje explorace emocí •Průlom: Robert Zajonc (1980) a nadřazenost emocí: afekt má přednost před kognicí, do rozhodovacího procesu vždy afektivní reakce vstupuje dříve a rychleji než vědomá kognitivní složka. •Kontroverze o vztahu afektu a kognice (Zajonc vs. Lazarus) •Kognitivní psychologie, kognitivní věda, neurověda, evoluční biologie • • Politická kognice •Základ sociální kognice •Vitorio Gallese objevil zrcadlové neurony •Mentální reprezentace určitých objektů a činností. •V různých částech mozku. •Klíčové pro emoce v sociálních interakcích:“When you‘re smiling, the world smiles with you” Zrcadlové neurony a nevědomé obličejové reakce Antonio Damasio •Descartova chyba •Emoce jsou neoddělitelnou součástí lidského rozumu •Neurologické studie potvrzují primárnost afektu Phineas Gage Screenshot 2014-04-29 19.55.47.png Somatické markery Somatické markery •Navozují somatické stavy ovlivňující podobu rozhodnutí •Somatické markery vyplývají (vědomě nebo nevědomě) z minulých zkušeností •Výzkum pomocí Iowa Gambling Task •Afekt vstupuje jako nedílná součást do rozhodování •Descartes a spol. se mýlí Rozum vs. cit? •Překonána tradiční dichotomie •Moderní neurověda integruje afektivní a rozumovou složku rozhodování •Dvě navzájem související strany jedné mince •Afektivní procesy jsou z velké části automatické a nevědomé •Multidisciplinární přístup, poznatky ostatních oborů využity při studiu politických procesů • •Překážky výzkumu: špatná operacionalizace a měření • Emoce •William James 1884: •“What is emotion?” • •Problémy s definicí • •Afekt vs. nálada vs. pocit • • Fridja, Scherer 2009 •Integrace existujících názorů na emoce: –Emoce zahrnují hodnocení stimulů –Emoce mají motivační komponent –Emoce se týkají celé osoby jedince –Emoce určují prioritu • Scherer 2005 •Emoce jsou procesy –Zaměřené na specifické události –Obsahují hodnocení těchto událostí –Ovlivňují většinu nebo všechny tělesné subsystémy, což vede ke vzniku mentální reprezentace emocionální epizody –Podléhají rychlým změnám –Mají silný vliv na chování (pomocí action readiness) Přístupy k emocím •Diskrétní emoce: –Anger, fear, disgust, sadness, hapiness, surprise (plus pohrdání a shame) •Valenční model –Like vs. dislike •(Multi)dimenzionální modely –Hodnocení situace na základě dimenzí (valence a arousal) • •Konstruktivismus jako řešení?? – John Q. Public Model •Charles Taber a Milton Lodge •Stony Brooks od 80. let •Tradice Zajonce a Damasia •Afekt ovlivňuje kognitivní procesy ve všech fázích •Automatické procesy •Každá počáteční akce (I když si ji neuvědomujeme) udává směr celého následujícího kognitivního procesu • •Automatické asociace v LTM •Hot kognice: afektivní náboj všech konceptů v LTM. •Prvenství afektu •Online evaluace: protikladu k memory-based procesům (pravděpodobně fungují oba typy, otázka kdy a jak). •Šíření afektu: Afektivní náboj spojený s určitým konceptem v LTM a updatovaný online hodnocením afektivně zabarví všechny fáze kognitivních, rozhodovacích procesů a chování. Např. informace v souladu s aktuální náladou bude aktivována spíše. – •MOTIVOVANÉ UVAŽOVÁNÍ • –Uvažování neobjektivní –Afektivní motivace, inklinace k vlastnímu názoru –Původní postoj (pozitivní/negativní) ovlivňuje veškeré další zpracování informace a uvažování –Informace, které nejsou v souladu s původním postojem automaticky mají menší váhu, kontaargumentace –Posílení původního postoje a názorová polarizace – Mediátorem je sofistikovanost (překvapivě?) •Rychlá prvotní reakce indikující, zda je situace dobrá nebo špatná •Nezabývají se konkrétními emocemi (štěstí, smutek, strach atd.) •Veškeré usuzování a rozhodování podléhá afektivnímu zkreslení •Afektivní a kognitivní procesy navzájem propojeny fMRI a motivované uvažování • • • •Drew Westen et al. (2006): –Experiment během prezidentské kampaně v USA v roce 2004 –Subjekty (silně identifikovaní republikáni a demokrati) zpracovávaly informace o kandidátech –reakci v oblastech souvisejících s afektivními procesy, sociálními emocemi a hodnocením. Screenshot 2014-04-29 22.57.21.png Teorie afektivní inteligence (AIT) •Marcus, Neuman, MacKuen •První systematická teorie emocí v politice •Nejvlivnější přístup v politické psychologii • Také vychází z neurovědních poznatků •Rozlišují dva základní systémy, jejichž základem jsou emoce: entusiasmus a úzkost • Dva systémy •Dispoziční systém: –Zodpovídá za naučené chování a zvyky –Poskytuje okamžitou zpětnou vazbu našeho jednání –Produkuje entusiasmus •Dohlížecí systém: –Kontroluje na momentální situaci a varuje organismus před hrozbami –Aktivován v situacích s potenciální hrozbou (nové, neznámé situace, v nesouladu s dispozičním systémem) –Vyvolává pocit úzkosti –Spolu s úzkostí zastavení probíhajících aktivit a soustředění pozornosti k hrozbě, zahájení vědomých kognitivních procesů a učení – – • • Predikce •Pokud není vyvolána úzkost, spoléhají voliči na zvyk, predispozice a naučené jednání •V situaci úzkosti: –Méně zvykového jednání –Větší motivace učení a reflexe –Větší pozornost a otevřenost novým informacím –Větší vliv informací na postoje –Pravěpodobnost změny postoje –Více informované rozhodnutí • Jak se voliči rozhodují podle AIT? Teorie afektivní inteligence •Entusiasmus: má přímý vliv na volební chování; úzkost: nemá přímý vliv na volební chování, ale na kognitivní procesy •Odpovídá logice racionální volby •Dispoziční systém šetří kognitivní zdroje •V podmínkách aktivovaného dohlížecího systému převládá rozumová složka, funguje nezávisle na emocích •Optimistický pohled na možnosti politického rozhodování Test a aplikace AIT •Ted Brader: Campaigning for Hearts and Minds –Experimentální studie vychází z AIT –Test využití emocí strachu a entusiasmu v kampani –Jediné úspěšné potvrzení AIT v expeirmentu Rozšíření o vztek (averzi) •Vztek jako emoce dispozičního systému •Reakce na známou ale negativní situaci •Spoléhá se na naučené vzorce chování, stereotypy, známé informace •Behaviorální rozdíly: vztek aktivuje vede k podceňování rizika a k výrazné reakci na vzniklou situaci, strach spíše demobilizuje a vede k přeceňování hrozeb (např. v případě válečného konfliktu) clark4-800x555.jpg MacKuen, Wolak, Keele, Marcus 2010 •Rošířená AIT o vztek •Podobně jako entusiasmus podléhá dispozičnímu systému •Zvyky, zažité sterotypy atd. •Anxiety naopak = pozornost novým informacím, vede ke kompromisům •Anger = nízká ochota ke kompromisům • • Náhodné emoce •Vliv emocí nesouvisejících s politikou na politická rozhodnutí •Renshon, Lee, Tingley 2013, nesouvisející úzkost a postoje k imigraci •Přímým efektem je zvýšení fyziologické reaktivity (SCL) •Predikuje postoje k imigraci • MV5BNzgyMTU2ODc3MF5BMl5BanBnXkFtZTYwNDc2NTQ5._V1_SX640_SY720_.jpg Emoce a rozhodování v politice •Význam emocí dnes již přijímán •Snaha o integraci emocí do výzkumu rozhodování i do výzkumu politických procesů •Lze oddělit afekt od kognice? •Jaké jsou přesně důsledky emocí pro rozhodování? •Jaké podmínky vedou k predikovaným efektům? •Existují různé úrovně emocí a jaký je mezi nimi vztah? •Existují genderové efekty? Cross country efekty? •