Proč lidé volí POL 590 7.4. 2015 dont_vote.jpg Yannis Goutzamanis - Paradox of Voting thumbnail Downs (1957): „Paradox volby“ Problém 1: Myerson 2000- jak velké je P? •5 mil. voličů, FPTP, 2 kandidáti (50.1 a 49.9 % odhadovaná podpora) • •Pravděpodobnost, že hlas pro kandidáta 2 bude pivotální, je 1: 8 miliard, benefit ze zvolení kandidáta tedy musí být alespoň „osm miliardkrát“ větší než náklady na volbu. Problém 2: Chtějí být lidé skutečně pivotálními voliči? (zájem o P) •Pedersen-Fesendorfer (1996), Morton-Palfrey-Battaglini (2010) • •„Swing Voters Curse“ •Málo informovaní voliči se bojí rozhodnout, protože by tím mohli poškodit i sebe sama, nechávají rozhodnutí na více informovaných. Proč lidé přeci jen volí (Geys 2006)?: všechno RC vysvětlení •„Benefity volby“ (nová proměnná D) •„Minimax regret“ (nová definice R) •Etický volič (důraz na B a D) •Herně teoretická vysvětlení (v centru P) •Skupinová vysvětlení (důraz na D a C) •Informační modely (v centru P a B) •Učení, zvyk (důraz na C, D) •Kritika C • • „Benefity z aktu volby (vs. benefity volby)“ „Minimax regret“ •Ferejohn a Fiorina (1984), rozhodování za nejistoty • •Volič srovnává své: -zklamání, pokud půjde volit a jeho hlas nebude pivotální •a -zklamání, pokud volič nepůjde volit a jeho kandidát prohraje o jeden hlas (verze pro PR: nejhorší kandidát vyhraje o jeden hlas). - •Kritika: extremistický i nevolitelný kandidát by měl výrazně navýšit volební účast (v USA směšné) •Kritika 2: nutné zahrnout i transakční náklady zklamání na volbu • • Herně-teoretická řešení •Přesun pozornosti k tomu, jak volič o své účasti uvažuje (už v MR nenásobí P a B). •Herně-teoretická řešení předpokládají, že volič uvažuje i o druhých, zda budou volit nebo ne, což může subjektivně i objektivně zvyšovat jeho P. •Základní závěr: P není obecně sdílená informace, voliči se v hodnocení P liší. •Zájem o P znamená, že se do popředí dostávají proměnné jako těsnost souboje nebo velikost elektorátu. • • Skupinové teorie •Prolínají se v nich benefity volby i benefity z volby • •Tullock- volič volbou (jejím výsledkem) pomáhá ostatním, čímž získává pro sebe (od nich) další benefity z volby • • • Skupinové teorie, akcentující D • • •Selektivní vs. Neutrální altruisté (selektivním záleží na B některých skupin, neutrálním na B všech a jejich D je tedy nulové). • • Skupinové teorie, důraz na C •Přesun zájmu k politikům • •Snaží se snížit C a zvýšit B • •(stále zůstává problém s P) Kritika konceptualizace C (Niemi 1976) • •C volby jsou velmi nízké • •C nevolby nejsou nulové • •(Důležitý argument, ale podceňuje náklady na informace v C volby) Učení vs. zvyk (Barry 1978, Aldrich 1993) • •B i C jsou velmi malé, transakční náklady na to, aby si to člověk počítal, vyšší, je nutné vyjmout z RC. •D si člověk stanovuje stanovuje retrospektivně, volba, resp. nevolba se často stává zvykem. • •(empiricky netestovatelné) • • • Grofman: Dynamická, ne statická teorie! • •P, B a C nemá vysvětlovat volbu, ale změny volební účasti • •Změny P, B a C umožňují předvídat změny volební účasti Dílčí alternativní vysvětlení (ne nutně RC), komplementární • • •Zdroje •Mobilizace •Psychosociální vysvětlení •Sociologická vysvětlení Zdroje (Brady-Verba-Schlozman 1995) •Jednotliví voliči nedisponují stejnými „zdroji“, což vede k jejich různé schopnosti volit. • • •[čas, peníze, občanské dovednosti] Mobilizace (Rosenstone-Hansen 1993) •Klíčovým faktorem mobilizační zdroje politických elit • • (síťový kapitál, snižování C voličů, vytváření dodatečných D) • • Psychosociální teorie • •Čím větší zájem o politiku, tím větší pravděpodobnost, že osoba bude volit. • •(zaměřuje se na B, říká vlastně, že svoje B mohou lidé odhadovat různě s tím, jak se zajímají o politiku a někteří ho mohou hodnotit velmi vysoko). Sociologická vysvětlení •Kritizují koncept sebezájmu, volba je podle nich vždy spojena s veřejným zájmem. • •Dva klíčové mechanismy: sociální nátlak a smysl pro občanskou povinnost Richard Posner (2012): důraz na D (trend) •„Costly non-voting“ •„Social desirability“ • „Self-fulfillment“ •„Voting“ = „Cheering “ or „Booing“. • •(One person’s applause at a concert is inaudible to the performers, yet people applaud, and not mainly I think because others in the audience would look askance at them if they did not.) • • Individuální volba jako sociálně žádoucí akt •Sex, Lies & Ballot Box (2014) • • •Více než 10% britských voličů lže o tom, že byli volit. Novější pojetí (Rogers-Fox-Gerber 2012) • •„Statický sebezájem“ vs. „Dynamický prostředek společenského naplnění“ • •Volba nerovná se volební rozhodnutí •Volba je proces sociálního chování, který začíná dlouho před odevzdáním hlasu a končí dlouho po něm. •Existují způsoby, jak ho kontrolovat „Dynamické“ „Sociální“ „Vyjevení sebe sama“ • Harder-Krosnick 2008 Překážky volby •USA • •REGISTRACE (Bariéry: periodicita, gramotnost, deadline, poplatky). Motor Voter Act 2003 •Fyzický stav •Obtížnost zisku informací o kandidátovi • Demografické faktory •Vzdělání (verbální dovednosti) •Příjem (neintuitivní vztah) •Zaměstnání (není vztah) •Věk (stoupá do 75) •Pohlaví •Rezidenční mobilita •Místo bydliště (neintuitivní) •Rasa (efekt zůstává i po kontrole na socioekonomický status) Psychosociální faktory •Sousedský efekt (postavení ostatních, rozložení stranických afiliací) •Rodinný stav •Členství ve formálních organizacích •Důvera k druhým a politickému procesu •Skupinová solidarita •Občanská povinnost •Zvyk •Trpělivost •Geny Charakteristiky konkrétních voleb •Síla preference pro kandidáta •Souběh politických preferencí •Těsnost souboje •Negativní Reklama •Ostatní kampaně Události související s volbami • • •Volební mobilizace •Předvolební průzkumy •Účast v předvolebním výzkumu