Prospektová teorie a efeket rámování POL590 17. 3. 2015 Prospektová teorie •Kahneman & Tversky •Psychologická teorie rozhodování •Konkuruje teorii užitku •Odvozena z experimetnálních dat •Studie situací systematického odklonu od teorie užitku při rozhodování •Rozhodování s mírou nejistoty = výběr mezi dvěma možnostmi (prospects) Prospektová teorie •Kterou alternativu byste preferovali? –A: 50% šance vyhrát 1 000 Kč, 50% šance nevyhrát nic –B: Jistý zisk 450 Kč • •Metoda hypotetických voleb •Předpoklad, že subjekty ví, jak by se v dané situaci zachovaly a že odpovídají upřímně – PSYCHOFYZIKA •Psychologická hodnota mezi užitkem peněz a jejich skutečným množstvím •Jak moc musíme zvýšit fyzickou intenzitu stimulu, abychom si tohtozvýšení všimli? •Ernest Heinrich Weber (1785-1878) –Práh rozeznatelnosti –Weberův zlomek (například 1/30 pro váhu) •Gustav Fechner (1801-1887): Vztah mezi prožitkem stimulu a jeho objektivním množstvím je logaritmický • – Bernoulli •Psychologická intenzita užitku •Dar 10 dukátů má pro někoho, kdo má v 100 dukátů stejný užitek jako dar 20 dukátů pro někoho, kdo vlastní 200 dukátů •Psychologická reakce nepřímo úměrná výši majetku •Nový přístup k riskantním hrám, nejsou hodnoceny podle očekávané hodnoty • Bernoulli •Očekávaná hodnota situace: 80% šance vyhrát 100$ a 20% šance vyhrát 10 $ je 82 $ (0,8 x 100 + 0,2 x 10) •Jak ale dopadne výběr mezi touto riskantní hrou nebo jistotou 80 $? •Lidé nemají rádi riziko (hrozba nejhoršího výsledku) •Volby nejsou založené na peněžní hodnotě ale na psychologické hodnotě výsledků • Averze k riziku •Koncept ekonomické teorie rozhodování •Založen na behaviorální reakci na nejisté výsledky •Neochota přistoupit na řešení s nejistým výsledkem výplat, upřednostnění jistého výsledku s nižší výplatou •Chování v situacích s mírou nejistoty: risk-averse; risk-neutral; risk-seeking chování Averze k riziku •Lze aplikovat i na nemonetární pobídky: –A: 50% šance vyhrát třítýdenní cestu po Anglii, Francii a Itálii [22] –B: Jistota týdenní cesty po Anglii [78] Klesající mezní užitek •Volby nejsou založeny na nominální hodnotě, ale na psychologické hodnotě výsledku • • •Bernoulli vysvětluje například, proč chudí platí pojištění •Averze k riziku a teorie mezních nákladů jsou základem teorie užitku •Averze k riziku vyplývá z toho, že užitečnost každé další koruny klesá s rostoucím bohatstvím • Majetek v milionech 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Užitek Počet bodů 10 30 48 60 70 78 84 90 96 100 Prospektová teorie •Vychází z teorie užitku •Stejný matematický přístup, lidé maximalizují váženou sumu očekávaných užitků •Ale PT reflektuje subjektivní vážení užitků •Váhy v PT reflektují subjektivní ocenění dopadu události s pravděpodobností p •Přetváření objektivní pravděpodobnosti na subjektivní pravděpodobnost Prospektová teorie •Dvě fáze procesu rozhodování: –1) editing: primární analýza prospektů, často zjednodušující přístup. •Nelineární vážení pravděpodobnosti: přeceňování jistoty, přeceňování jevů s nízkou pravděpodobností –2) evaluace: editované prospekty jsou hodnoceny, vybrán ten s nejvyšším hodnocením. – – Prospektová teorie •Dnes mají Jack a Jill každý majetek 5 milioů •Včera měl Jack 1 milion a Jill měla 9 milionů •Jsou stejně šťastní?/Mají stejný užitek? • •Podle Bernoulliho ano. •Ale ve skutečnosti předpokládáme, že je Jack mnohem šťastnější. •Lidé nehodnotí prospekty jako konečné stavy • Kódují je jako ztráty nebo zisky. Psychologická hodnota zisků a ztrát klíčová v subjektivním vážení užitků. •Referenční bod: –Anthony má nyní 1 milion a Betty má 4 miliony. Je jim nabídnuto, aby si vybrali: –Riskantní hru: 50:50 šance, že budou po hře vlastnit jeden milion nebo 4 miliony. NEBO –Jistotu: budou mít 2 miliony –Budou riskovat? – – • •Averze ke ztrátě: Hrozba ztráty má větší psychologickou váhu než lákadlo zisku. Asymetrie negativních a pozitivních očekávání. Hrozby jsou urgentnější než příležitosti. •Ztráty se zdají být větší než zisky stejné velikosti! •Pozornost ke ztrátě je evoluční. •Neradi riskujeme ztrátu, pokud jsou všechny možnosti špatné, raději riskujeme. •Situace: Máte možnost v riskantní hře získat nebo ztratit na základě hodu mincí: –Orel, prohrajete 100 $ –Hlava, vyhrajete 150 $ – •Kolik dolarů by musel být zisk, abyste na hru přistoupili? •Averze k ztrátě se liší (např. spekulanti na finančních trzích ) •Průměrný koeficient averze ke ztrátě: 1,5-2,5. • • •Koeficient averze ke ztrátě: –Jaký musí být zisk ve hře s rizikem 50:50, ve které můžete ztratit 10$, aby pro vás byla atraktivní? –Co kdyby byla možná prohra 500$? –2000$? – –Některá rizika jsou naprosto neakceptovatelná bez ohledu na zisk. •Princip klesající citlivosti: Subjektivní rozdíl mezi 900$ a 1000$ je mnohem menší něž mezi 100$ a 200$. Projektuje se do klesající citlivosti k ziskům i na ztrátám. •Referenční bod, averze ke ztrátě, klesající citlivost jsou základem PT •Hodnocení zisků a ztrát ovlivňuje míru averze k riziku •Tendence averze k riziku v prospektech vedoucích k zisku, tendence vyhledávat riziko v prospektech vedoucích ke ztrátě • •Navíc k tomu, co vlastníte, jste dostali 1000$. Máte možnost si vybrat možnosti: –50% šance, získat 1000$ NEBO dostat s jistotou 500$. • •Navíc k tomu, co vlastníte, jste dostali 2000$. Máte možnost si vybrat možnosti: –50% šance ztratit 1000$ NEBO ztratit s jistotou 500$. – Prospektová teorie: hodnotová funkce Screenshot 2014-04-22 16.35.53.png Aplikace PT •Individuální rozhodování •Při aplikaci na politické jednání klade důraz na prostředí •Změna v čase •Výhodou PT je zachycení dynamiky rozhodovacích situací, např. posun od vnímaného zisku ke ztrátám se projeví změnou chování aktérů •Např. G H. W. Bush riskoval válku v Zálivu, reakce na sturkuturu zisků a ztrát McDermott 2004 •Strategie lídrů závisí na tom, jaké téma upřednostňují. •Někdy převáží externí faktory a musí adaptovat svoji preferenci: FDR se dostal k moci s cílem řešit sociální problémy, nicméně v roce 1942 se jeho úsilí muselo přesunout k zahraniční politice. •Pokud lze identifikovat hlavní téma (nejdůležitější rozhodnutí), lze aplikovat PT k analýze strategií (McDermott a analýza Carterova prezidentství). •Je třeba politické faktory zahrnout do původně psychologického modelu (situační a externí faktory) Aplikace PT •Existence referenčního bodu •Quattrone & Tversky 1988: –Výběr mezi dvěma kandidáty s různými ekonomickými programy –Predikce 2 ekonomů o dopadech programů (SLI) –Brown: SLI = 65 000$; 43 000$ –Green: SLI = 51 000$; 53 000$ –Predikce SLI čtyř dalších zemí (43 000$; 45 000$) –Experimentální manipulace: zvýšený SLI pro ostatní země (přes 60 000$). –Green získá 72% je-li nižší predikce ostatních zemích, jen 50 % v experimentální podmínce 2. – Status quo bias •Hypotetická volba •Situace 1: Kandidát Frank, slibuje zachovat míru inflace (42 %) a nezaměstnanosti (15 %) •Kandidát Carl, slibuje snížení inflace o 19 % a zároveň zvýšení nezaměstnanosti o 7 %. •Situace2: inflace je 23 % a nezaměstnanost 22 %. Frank navrhuje zvýšení inflace o 19 % a snížení nezaměstnanosti o 7 %. •Frank získá 65 % v situaci 1 a jen 35 % v situaci 2. Averze ke ztrátě •Větší snaha předejít ztrátě voličů než posilování voličské základny •Ekonomické hlasování •Voliči znají stávajícího vykonavatele úřadu, volba nese menší riziko, ekonomická prosperita kódována jako zisk, recese jako ztráta •Objektivita referenčního bodu? Mezinárodní vztahy •Státy usilují o zachování situace oproti hrozícím ztrátám spíše než o zlepšování svých pozic •Také motivy k zachování statu quo vycházející z domácích politických tlaků většinou souvisí s loss aversion (Jervis 1991) •Nincic 1997: Intervence zajišťuje popularitu, pokud je definována jako obranná Bias referenčního bodu •Ztráta území = zachování referenčího bodu •Zisk území = renormalizace referenčního bodu (instant endowment effect) •Oba aktéři pro riskantní strategie •Izrael-Palestina 1967 – 1973 •Rusko vs. Ukrajina • Komparativní politologie •PT vysvětluje úspěch některých reforem (a lídrů) •Racionální risk aversion = vyhýbat se opatřením, která oslabují šanci volebního úspěchu •Přesto k reformám docházelo a dochází •Weyland 1996, 1998: Argentina, Peru a Brazíle vs. Chile Chile •Studie ekonomických reforem a stabilizace v LA, CEE, Africe pomocí prospektů – vysoká podpora tam, kde lidé žijí na hranici životního minima. Ve stabilních ekonomikách se podobná opatření neuchytí. Evoluční přístup k PT •McDermott, Fowler, Smirnov 2008: –Konzistentnost s PT má evoluční základ –Averze ke ztrátě u primátů (preference opic se liší, když čelí riskantní situaci) –Důraz na ekologické faktory. Hladový člověk má jiné možnosti volby, očekávání, dělá jiná rozhodnutí.. Lidé jednají v rámci vlastního kontextu! –Evoluční výhodu má ten, kdo se v časech prosperity vyhýbá riziku a v časech nedostatku riziko vyhledává. Se změnou podmínek následuje adaptace chování. Strategie maximalizující pravděpodobnost přežití. – Aplikace PT •PT je teorií individuálního rozhodování v riskantních podmínkách, nikoliv politologickou teorií •Není ani obecnou teorií rozhodování, vyžaduje určité parametry •V politice většinou kolektivní rozhodování, zde je třeba další empirický výzkum •Nereflektuje roli emocí •Jako alternativní vysvětlení politických jevů má potenciál, je třeba ale testovat tyto hypotézy v daných kontextech • Rámování v PT •Teorie užitku mj. předpokládá: –Dominance: Je-li jedno řešení lepší než jakékoliv jiné v jedné situaci a alespoň tak dobré jako ostatní v další situaci, bude vybráno toto dominantní řešení. –Invariance: různá reprezentace stejného rozhodovacího problému by měla vyústit ve stejné preference. Preference mezi alternativami je nezávislá na jejich popisu. •Situace 1: –Operace: ze 100 lidí, kteří podstoupí operaci, 90 přežije pooperační období, 68 žije po roce od operace, 34 stále žije po pěti letech od operace. –Ozařování: ze 100 lidí, kteří podstoupí ozařování, všichni přežijí léčbu, 77 žije po roce od léčby, 22 stále žije po pěti letech od léčby. •Situace 2: –Operace: ze 100 lidí, kteří podstoupí operaci, 10 zemře během pooperačního období, 32 zemře do roka od operace, 66 zemře do pěti let od operace. –Ozařování: ze 100 lidí, kteří podstoupili ozařování, nikdo během léčby nezemře, 23 lidí zemře do roka od léčby, 78 zemře do pěti let od léčby. • Framing effect (efekt rámování) •Neodůvodněné vlivy formulace problému na názory a preference •Jsou-li oba prospekty logicky stejné, v obou případech by měla následovat stejná odpověď •Odmítnutí návrhu, který generuje 5% nezaměstnanost, preference návrhu generující 95% zaměstnanost. •Náchylnost k riskantnímu jednání, je-li prospekt rámován pomocí ztráty, zatímco rámováni stejného prospektu pomocí zisku generuje averzi k riziku. •PT postrádá komplexní teorii rámování •Síla framing efektu se liší v závislosti na tématu •Větší efekty u problému spojených s životem a smrtí: •Vypukla epidemie neobvyklé asijské nemoci. Očekává se, že zemře 600 lidí. Dva alternativní programy pro boj s nemocí byly navrženy: –Bude-li přijat program A, bude zachráněno 200 lidí. –Bude-li přijat program B, existuje 1/3 pravděpodobnost, že 600 lidí bude zachráněno a 2/3 pravděpodobnost, že nikdo nebude zachráněn. – –Bude-li přijat program A, zemře 400 lidí. –Bude-li přijat program B, existuje 1/3 pravděpodobnost, že nikdo nezemře a 2/3 pravděpodobnost, že zemře 600 lidí. Teorie framingu •Neexistuje •Dlouhodobý dílčí výzkum, sledování různých faktorů •Rozdíl v síle efektu mezi tématy (investice vs. život •Kognitivní dostupnost situačních schémat (Jou et al. 1996) •Vyšší kognitivní schopnosti redukují efekt (Stanovich, West 1998) •Kognitivní zpracování (čas a ospravedlnění) (Takemura 1994) •Emoce jako mediátor framing efektu (Druckman, McDermott 2001) • Druckman •Efekt rámování pomocí ekvivalence –Rozdílný –logicky ekvivalentní – popis situace působí na změnu –Působí na preferenci míry rizika a na hodnocení alternativ –Souvisí s problémem stavby otázek v dotaznících (Bartels 1998, Zaller 1992). Druckman •Efekt rámování pomocí důrazu –Zdůraznění některých potenciálně relevantních aspektů –Ovlivňuje konstrukci názoru –Např. rámování kampaně –Rámce nejsou logicky identické jako v ekvivalentním rámování –Veřejné mínění a politické komunikace – •Sniderman & Theriault 1999: –Zvýšené výdaje vlády na chudé je rámováno jako zvyšování šancí chudých lidí na to, aby se zlepšil jejich život = podpora veřejnosti –Zvýšené výdaje vlády na chudé rámováno jako zvyšování daní = veřejnost nepodporuje politiku – •Framing effect jako nástroj manipulace? Je příčinou nekompetence občanů? Existuje limit rámovacího efektu?