ZAMYŠLENÍ NAD KOMUNIKOVÁNÍM STATISTIKY V MÉDIÍCH Statistická analýza dat, PSY117 Patricie Kokrhánková 439723, B-PS PS1 Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Datum odevzdání: 1. 5. 2015 PhDr. Lucia Gálová, Ph.D. Mgr. Jan Širůček, Ph.D. Fakulta sociálních studií MU, 2014/2015 Seznam použité literatury Kasík, P., & Markvart, J. (2014, March 5). O obezitě rozhoduje už prvních pět let života, zjistili vědci. Retrieved from http://technet.idnes.cz/obezita-a-veda-0dw-/tec_technika.aspx?c=A140304_081037_tec_technika_pka Cunningham, S. A., Kramer, M. R., & Narayan, K. M. (2014, January 30). Incidence of childhood obesity in the United States. The New England Journal Of Medicine, 370(5), 403-411. Retrieved from http://www.nejm.org/doi/pdf/10.1056/NEJMoa1309753 Souhrn studie Vzorek celkem čítal 7738 dětí ve věku 5 až 14 let. Autoři se zaměřili na dané proměnné: výška, váha, věk, pohlaví, rasa/etnikum, socioekonomický status, porodní váha. Dětem bylo vypočítáno jejich BMI (s ohledem na pohlaví a jejich věk), byly vymezeny hranice normální váhy, nadváhy a obezity. Mezi 85. a 95. percentilem se jednalo o nadváhu a od 95. percentilu o obezitu. Výzkum byl zaměřen na incidenci obezity od nástupu do školky do 8. třídy. Základem bylo sedm měření hmotnosti. Nebyly prezentovány pouze výsledky, které by vycházely z celého vzorku, ale i ty s využitím rozdělení na jednotlivé proměnné zmiňované výše. Pomocí logistické regrese byly vyloučeny klinicky významné předpoklady pro obezitu a byl využit 95% interval spolehlivosti. Nejzásadnějším výsledkem je, že by pátý rok života mohl být prediktorem možné obezity (Cunningham, Kramer, & Narayan, 2014). Původní výzkum měl především za cíl ze získaných výsledků zjistit věk, ve kterém je ideální zakročit proti potenciální obezitě. Tento cíl u článku nespatřuji a s tím souvisí i jeho výběr výsledků a různé interpretace. Článek staví do popředí počty případů obézních dětí, ale i dětí s nadváhou, i když se této proměnné primárně nevěnovali, aby v očích čtenářů vyvolali zhrození, jak nám děti tloustnou. K tomu kolikrát nahrávají různé desinterpretace – autoři článku sice vycházejí z výsledků získaných výzkumem, ale podávají je „po svém“. Jsou zkrátka podávány tak, aby byl kladen důraz hlavně na počty dětí, které trpí nadváhou či obezitou. Tak například „zatímco některé děti se problémů s hmotností zbavily, jiné, které původně měly BMI v normě, ztloustly a spadly tak do kategorie nadváhy či obezity“ (Kasík, & Markvart, 2014, March 5). Záměrné nevyužití přesných údajů a ve mně vyvolání pocitů, že je kladen důraz především na ty děti, které ztloustly. Přesné výsledky ze studie však říkají, že „7,9% dětí s normální váhou při vstupu do školky dosáhlo obezity a jen 13% dětí trpící nadváhou ve školce mělo v 8. třídě normální váhu“ (Cunningham et al., 2014, p. 409). Navíc pro samotné autory tyto výsledky nebyly nijak významné, a proto je beru jen jako umocnění vědomí o narůstající dětské obezitě. „Během let se ovšem riziko toho, že některé dítě přibere (…), postupně snižovalo“ (Kasík, & Markvart, 2014, March 5). Tento závěr ve mně zase vyvolává pocit, že má na snižování vliv dané období, čili že se objevil nějaký „zázrak“, který zabraňuje obezitě. Šlo však o stárnutí dětí. Navíc se ve studii tento závěr týká incidence, nikoli rizika, a také se týkalo pouze dětí, jež už ve školce problém s nadváhou měly. Děti s normální váhou měly incidenci víceméně konstantní. Je zde tedy patrné zobecnění na celý vzorek dětí a nebrány v potaz určité proměnné, což vede ke zkreslování výsledků. V článku není zmíněno, že se sice jedná o reprezentativní vzorek, ale pouze pro americkou společnost. Také je napsáno, že „se zapojilo celkem 7738 různých dětí“ (Kasík, & Markvart, 2014, March 5). Pod pojmem „různý“ si s trochou fantazie může každý člověk představit úplně něco jiného a v podstatě cokoli. Proto bych raději v článku napsala, co „různé děti“ znamenají. Co se týče zmiňovaného počtu dětí, výzkumu se skutečně zúčastnilo 7738 dětí a prezentované závěry prevalence obezity na počátku a konci sledování jsou správné. Ale pro určení incidence obezity už se pracovalo s menším vzorkem (6807 dětí), jelikož byly samozřejmě vyloučeny děti, které už ve školce obézní byly. Tudíž například závěr „polovina z dětí, které trpěly nadváhou v osmé třídě základní školy, měla nadváhu už ve školce“ (Kasík, & Markvart, 2014, March 5) nebude pochopen správně a přesně. Jen bych podotkla, že první nadváha ve větě by měla být nahrazena obezitou – omyl autorů článku. Cílem výzkumů je nějaké „obecné pravidlo“ a i článek se snaží podat hlavně obecné výsledky. Ale bylo by vhodné zmínit i dílčí výsledky ve studii zahrnuté. U některých proměnných se výsledky u různých skupin lišily. Například dívky a chlapci měli rozdílné výsledky, které byly poté zprůměrovány. Čtenář pak před sebou nemá rovnou zobecňující tvrzení, ale může se zamyslet nad dalšími různými příčinami. Pak by třeba nedošlo ke zkreslení v závěru, že „riziko, že silné dítě v předškolním věku bude v osmé třídě základní školy obézní, je čtyř až pětinásobné než u jeho hubenějších vrstevníků.“ (Kasík, & Markvart, 2014, March 5) Autoři smíchali obecný závěr se závěry vycházejících z dílčích proměnných (socioekonomický status, porodní váha a následná váha v pěti letech). Také se neobjevuje zmínka o omezeních, která jsou ve studii zmíněna. Jedná se především o to, že výzkumníci neměli informace o váze mezi narozením a školkou a také po 8. třídě a také je dost významné, že jsou tyto výsledky reprezentativní pouze pro děti, které nastoupily do školky v roce 1998 a 1999. (Cunningham et al., 2014) Na závěr bych ještě dodala, že by článku pomohlo využít některou z tabulek prezentovanou ve výzkumu, jelikož výborně zachycují incidenci, a to i s jednotlivými proměnnými. Prácu prijímam, L.G.