PSY117 – Statistická analýza dat Radek Měrka 22. dubna 2015 421926 AKTUÁLNĚ.CZ: DĚTI, KTERÉ MATKY KOJÍ DÉLE, MAJÍ VYŠŠÍ IQ, UKÁZALA STUDIE Pro podrobnější zamyšlení nad komunikováním statistiky v médiích jsem si vybral internetový článek ze zpravodajského serveru Aktuálně.cz s názvem „Děti, které matky kojí déle, mají vyšší IQ, ukázala studie“. Zpravodajský server Aktuálně.cz patří dlouhodobě mezi tři nejnavštěvovanější zpravodajské servery v České republice, zároveň se jedná o třetí nejdůvěryhodnější portál po iDnes.cz a ČT24 a dle netmonitoringu navštívilo portál v den vydání článku (22.3) přes 350 tisíc unikátních návštěvníků. Samotný článek je krátké shrnutí Brazilské longitudinální psychologické studie zabývající se především vlivem délky mateřského kojení na inteligenční kvocient v dospělosti. Článek uvádí ojedinělost dané studie a zvlášť vyzdvihuje různorodost zkoumaného vzorku, ve kterém nezkresluje výsledné hodnoty vliv sociálně ekonomický status. Zároveň doporučuje optimální dobu mateřského kojení, které je stanoveno na nejméně 6 měsíců. Původní longitudinální studie započala v roce 1982, na 5914 novorozencích narozených výlučně v Brazílii, u kterých bylo následně v průměrném věku 19 měsíců zjištěna, kromě jiných údajů také míra a průběh kojení. O 30 let později, v letech 2012 a 2013 byli někteří z daného vzorku (N=3493) pozváni pro další měření a zjišťování. Za použití Wechslerova inteligenčního testu pro dospělé, byla měřena hodnota IQ jedinců. Zároveň byli požádání o sdělení jejích peněžitého příjmu za poslední měsíc a celkové délky dosaženého vzdělání. Pro srovnávání průměrů bylo za použití analýzy rozptylu, srovnávány získané průměry a za pomocí lineární regrese byli upraveny odhady zkreslujících jevů. Zároveň byl pro zjištění normality proveden test homoskedasticity reziduí. Výsledné hodnoty byli následně přehledně kategorizovány do třech tabulek a vloženy do studie. Článek na Aktuálně.cz neobsahuje žádné z výše zmíněných statistických metod[SJ1] . Jako jediné hodnoty uvádí velikost testovaného vzorku (zaokrouhlený na stovky) a délku sledovaného období kojení (od několika týdnů po více než jeden rok). Samotné vyznění článku je poměrně obecné a značně zjednodušené, neposkytující ani další zjištěné poznatky a souvislosti, spojené s délkou kojení. Důvodem absence těchto poznatků může být čerpání informací, nikoli z původního originálního zdroje studie, nýbrž z již dříve publikovaného zahraničního článku zpravodajského portálu BBC, zpracovávající závěry a informace o dané studie, na který článek z Aktuálně.cz v textu odkazuje. Takto přebrané a takřka o polovinu zkrácené české shrnutí ani nemůže obsahovat dostatečnou informativní hodnotu ze studie, a lze se důvodně domnívat, že autor českého shrnutí nejspíše ani originální studii vůbec neviděl[SJ2] . Tím pádem článek například neobsahuje vysvětlení, z jakého důvodu není studie ovlivněna sociálně ekonomickým statusem nebo proč se výzkumníci ptali na měsíční příjem namísto běžnějšího ročního příjmu apod. Další zjednodušení lze nalézt v samotném nadpisu článku na Aktuálně.cz, který uvádí: „Děti, které kojí déle, mají vyšší IQ, ukázala studie“. Výsledky studie nicméně ukazují, že při kojením trvající déle než rok, se hodnoty IQ naopak snižují. Nefunguje tedy implikace, čím déle je dítě kojeno, tím vyšší má hodnoty. Článek na portále BBC uvádí poněkud konzervativnější titulek: „Breastfeeding 'linked to higher IQ'“, který spíše než jisté tvrzení naznačuje možný vztah mezi kojením a hodnotou IQ, přičemž samotný vztah uvádí navíc v uvozovkách. Jako určitá náplast působí zakončení českého článku, které stejně jako studie nebo původní zpráva z BBC informuje čtenáře o potencionálních problémech a nedostatcích originální studie. Především nemožnost se opírat o výsledek z jediné doposud publikované studie, týkající se tímto tématem a vlivem mnoha dalších faktorů, které mohou hodnotu IQ v průběhu života ovlivnit. Na závěr je vhodné zmínit určitou celkovou charakteristiku daného článku. Ačkoliv ve článku znatelně absentuje velké množství statistických údajů spolu s některými významnými informacemi ze studie, nelze autora článku výrazně kritizovat. Současná realita internetových zpravodajských portálů spočívá v publikování enormního množství článků, týkající se širokého spektra témat, za účelem co největšího počtu unikátních návštěv, které následně skrze inzerci generuje zisky. Je proto zapotřebí vzít v potaz také to, že výše uvedená kritika obecnosti a strohosti článku, je důvod proč lidé daný zpravodajský portál navštěvují. S tím také může souviset „lákající“ názvy článků, které nepřímo čtenáře pobízejí pro otevření zajímavých článků. V základě tedy daný článek význam má, informuje veřejnost o prospěšnosti mateřského kojení delšího než měsíc. Na druhou stranu mohl daný článek obsahovat daleko rozsáhlejší a informativnější text, než v jakém byl publikován, nicméně to společnost výrazně nevyžaduje.[SJ3] Zdroje: Breastfeeding 'linked to higher IQ'. (2015). Retrieved from: http://www.bbc.com/news/health-31925449 Děti, které matky kojí déle, mají vyšší IQ, ukázala studie. (2015). Retrieved from: http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/deti-ktere-matky-koji-dele-maji-vyssi-iq-ukazala-studie/r~c5536 360ce4b11e4a66e0025900fea04/ Victora, C., Horta, B., Mola, C., Quevedo, L., Pinheiro, R., Gigante, D., Gonçalves, H., & Barros, F. (2015). Association between breastfeeding and intelligence, educational attainment, and income at 30 years of age: a prospective birth cohort study from Brazil. The Lancet Global Health, vol. 3(issue 4), e199-e205. To, že vám nevadí absence té nejzákladnější informace – velikost rozdílu, o kterém to píšou – je pro mě důvodem práci nepřijmout. Vedlejším důvodem je také množství pravopisných chyb. SJ ________________________________ [SJ1]Metody by mi nechyběly, ale statistiky samotné ano. Kdyby autoři uvedli, že rozdíl IQ je max 3,5 bodu, tedy zanedbatelně velký a vysvětlitelný dalšími, neměřenými proměnnými, bylo by po zajímavosti. [SJ2]Souhlasím. Bohužel nejde o žádnou výjimku. [SJ3]Pokud hodláte takto uvažovat, vykašlete se na psychologii a jděte dělat marketing. Ale ani marketing jen tupě nedává lidem, co aktuálně chtějí. Pracuje na tom, aby ovlivnil potřeby, chtění lidí. Co lidé chtějí od médií, si tato média sama nadiktovala a já nevidím jediný důvod, proč to akceptovat a ještě tím omlouvat mizernou práci novináře. Vždyť jen článek je svým obsahem vyloženě škodlivý. Ve společnosti, kde je normální kojit (a u nás to normální je), je tento obsah zbytečně zraňující pro ženy, které celý rok kojit nemohou (a je jich dost).