Zamyšlení nad komunikováním statistiky v médiích Statistická analýza dat, PSY117 Jakub Nováček 439597, jednooborová psychologie Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. Datum odevzdání: 1. 5. 2015 Mgr. Jan Širůček, Ph.D. Fakulta sociálních studií MU, 2014/2015 Cílem této seminární práce je vytvořit srovnání interpretace článku s původní studií, na kterou se tento článek odkazuje, respektive zamyslet se nad komunikováním statistiky v médiích. V tomto případě se jedná o článek s názvem „Odpolední šlofík zvýší výkonost paměti“ z internetového portálu novinky.cz, ve kterém se autor odkazuje na studii Nap sleep preserves associative but not item memory performance S. Studteové, E. Bridgerové a A. Mecklingera ze Saarlandské univerzity. Tento článek pojednává o tom, že krátký odpolední spánek způsobuje zvýšení výkonosti paměti člověka. Tato skutečnost z původní studie opravdu vyplývá. Ne jedno tvrzení v tomto článku je však nepravdivé nebo přinejmenším zavádějící. Rozeberme si proto nyní jednotlivé zavádějící informace, které se v tomto článku vyskytly. V článku je napsáno: „Dokonce i velmi krátké zdřímnutí v délce pětačtyřicet až šedesát minut vede k pětinásobnému zlepšení ve vybavování si informací z paměti. Kontrolní skupina, jejíž členové sledovali DVD, zatímco ostatní spali, měla výrazně horší výsledky při testech vybavování si párů slov.“ (Novinky.cz, 2015, March 30). Zde se autor článku odkazuje k tvůrci výzkumu Axelu Mecklingerovi. I s pominutím toho, že tento výrok použila S. Studteová a ne Axel Mecklinger, je toto tvrzení dosti zavádějící. Po pečlivějším prostudování původní studie se dozvíme, že se nejednalo o dobu zmíněnou výše, tedy 45-60 minut, ale o dobu podstatně delší. Uveďme si tedy v krátkosti, jak experiment probíhal. V tomto experimentu se první den pomocí různých testů a dotazníků zkoumané subjekty rozdělily do dvou skupin. Druhý den byly těmto dvěma skupinám na monitoru promítány páry slov a samotná slova. Potom proběhl test, ve kterém se hodnotil počet zapamatovaných slov a párů slov prostřednictvím metody, kdy byla zkoumaným subjektům předkládána nejprve jednotlivá slova, u kterých měl subjekt za úkol určit, zdali se slovo nacházelo mezi promítanými slovy. V druhé části testu byly subjektům předkládány páry slov. U nich měly subjekty za úkol určit, zdali se pár slov nacházel mezi promítanými nebo ne, anebo zdali byl překombinován. Následně proběhla fáze, kdy se jedna skupina odebrala k 90 minutovému spánku a po něm 30 minut sledovala DVD. Druhá skupina spánek neabsolvovala. Místo toho 120 minut sledovala DVD. Po těchto dvou hodinách byl uskutečněn druhý test, kde se opět hodnotil počet zapamatovaných slov a párů slov. Výsledky těchto dvou testů se následně srovnávaly. Vidíme tedy, že se nejednalo o 45-60 minutový spánek, ale spánek téměř dvakrát delší, po kterém ještě následovalo 30 minutové sledování DVD. Dále pak také píše, že podle německých psychologů 45-60 minutový spánek zvýší výkonost paměti pětinásobně. Autor avšak neuvádí v jakých jednotkách je výkon po absolvování spánku pětinásobně lepší, tedy zdali se jedná o pětinásobně kratší čas vzpomenutí, pětinásobně větší počet zapamatovaných slov atd. V této studii avšak ani v jednom ze zmíněných případů žádný pětinásobný rozdíl ve výsledcích testu výkonosti paměti mezi testovanými subjekty nenalezneme. Největší rozdíl ve veličinách mezi základní a kontrolní skupinou je pouze trojnásobný, a to ne u paměťových proměnných, ale u proměnné nazvané CR, jejíž význam by se dal zjednodušeně vysvětlit jako míra aktivity vybraných částí mozku v jedné z částí experimentu. Nabízejí se tedy pouze tři možnosti. Buď autor článku čerpal i z jiné studie, kterou však v článku neuvedl, nebo si tento zázračný rozdíl ve výkonu paměti vymyslel pro větší atraktivitu textu. S největší pravděpodobností se ale jedná o třetí možnost, a to, že tuto informaci pouze přeložil ze shrnutí této studie publikované na stránkách Saarlandské univerzity, a to bez jakéhokoliv ohledu na kontext. Dále je důležité povšimnout si třetího důležitého problému. Jedná se o to, že autor článku zmiňuje pouze změnu výkonu u zapamatování párů slov. O tom, že u testu jednotlivých slov se rozdíl ve výkonu paměti neprokázal jako statisticky významný, není v článku ani zmínka. Autor článku tedy hovoří o paměti jako o jednoduchém objektu a neuvažuje o tom, že se výkon mění pouze u některých oblastí paměti. Informace z článku se tedy do určité míry shodují s původním výzkumem. Dojem vytvořený u čtenáře je však zásadně ovlivněn zavádějícími výroky a informacemi. Vidíme tedy, že komunikování statistiky v médiích může být velmi problematické. Informace, které autoři novinových článků prostřednictvím médií uvádí, mohou být zavádějící a někdy dokonce nepravdivé. Důvodem může být jednak nedostatečné znalosti autora v daném oboru, nebo zkrátka potřeba a tlak z redakce k vytvoření co nejatraktivnějšího článku. Na tomto příkladu tedy můžeme vidět, že novináři často pouze přeloží některé věty z původních studií a bez širšího kontextu sepíšou pro čtenáře atraktivní, ačkoliv poněkud nepřínosný článek. Zdroje: Studte, S., Bridger, E., & Mecklinger, A. (2015). Nap sleep preserves associative but not item memory performance. Neurobiology of learning and memory, 120, 84-93. Novinky.cz. (2015, March 30). Odpolední šlofík zvýší výkonost paměti. Novinky.cz. Retrieved from http://www.novinky.cz/kariera/365582-odpoledni-slofik-zvysi-vykonnost-pameti.html Práce je pojata velmi jednoduše; řekl bych, že požadavky na přijetí splňuje jen okrajově. Tedy 10b „s odřenýma ušima“.