Zamyšlení nad komunikováním statistiky v médiích Statistická analýza dat, PSY 117 Dita Ondráčková 427061, obor psychologie Vyučující: PhDr. Lucia Gálová, Ph.D. Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Mgr. Jan Širůček Datum odevzdání: 1.5.2015 Fakulta sociálních studií MU, 2014/2015 Úvod Pro svoji seminární práci jsem si vybrala článek z internetového serveru www.ona.idnes.cz, který vyšel dne 24. 6. 2014. Jeho titulek zněl: „Pět signálů, které vás upozorňují na psychickou poruchu dítěte“. Internetový článek byl podepřen americkým výzkumem, který se zabýval duševními poruchami dospívajících. Shrnutí článku Článek se věnuje psychickým poruchám, které se vyskytují u dětí a dospívajících. Tyto poruchy jsou údajně stále častější. Důkazem je i nárůst počtu amerických dětí hospitalizovaných s psychickými poruchami mezi rokem 2007 a 2010. Dále je v článku uvedeno, že psychické poruchy se objevují u jednoho z pěti dětí, tedy jinými slovy 20 % dětí trpí psychickým onemocněním. Přitom mezi nejčastější článek řadí hyperkinetickou poruchu neboli ADHD, která je diagnostikována u 8,6 % dětí. Poruchy nálad trpí necelá 4 % dětí a jsou tedy druhá nejčetnější. Mezi aspekty vedoucí k psychickým poruchám článek řadí i depresivní poruchy, jež se vyskytují právě u 11 % dětí mezi 13. a 18. rokem života. Rozbor původní studie Vzorek amerického výzkumu obsahoval 10 123 účastníků organizace „ The National Comorbidity Survey-Adolescent Supplement“ ve věku od 13 do 18 let. Jeho cílem bylo odhadnout celoživotní prevalenci duševních poruch z reprezentativního vzorku amerických adolescentů. Duševní poruchy byly klasifikovány za pomoci diagnostického a statistického manuálu mentálních poruch (DSM-IV). Výzkum se zaměřil na poruchy nálad, chování, příjmu potravy, užívání návykových látek a také na úzkostné poruchy. Užití statistické analýzy Za pomocí kontingenční tabulky a regresní analýzy byla vypočítána prevalence a komorbidita psychických poruch adolescentů. Do regresního modelu byly zahrnuty i sociodemografické proměnné. Statistická významnost byla měřena s hladinou významnosti 0,05 (α=0,05) u[SJ1] dvou jednovýběrových testů. Také byl zde použit chí-kvadrát test (Wald Chi-square test), založený na koeficientu variačních a kovariačních matic[SJ2] . Výsledky studie Podle této studie na jednoho dospívajícího jedince s psychickou poruchou připadá čtyři až pět „zdravých“ adolescentů. Tedy zastoupení dětí s psychickou poruchou se pohybuje v rozmezí 20-25 %. Výzkum dále ukazuje, že nejčastějšími dětskými psychickými onemocněními jsou právě úzkostné poruchy, kterými trpí 31,9 % respondentů[SJ3] . Poté následují poruchy chování v zastoupení 19,1 %. Mezi ně studie řadí i ADHD, jež je diagnostikována u 8,7 % účastníků. U chlapců se přitom tato porucha objevovala třikrát častěji. Poruchy nálad zaujímaly 14,3 % a byly třetí nejvyskytovanější. Přitom jejich závažnější formy se objevovaly u 11,2 % dětí z celkového vzorku. Poruchy nálad se pak dále studie dělí na depresivní poruchy a dystymii, jimž náleží 11,7 % zastoupení a na bipolární poruchy, které se objevují u 2,9 % dětí s diagnostikovanou poruchou nálad. U dívek byly tyto poruchy dvakrát častější, než u chlapců. Přitom prevalence výskytu poruchy nálad se zvyšuje se vzrůstajícím se věkem respondentů. Zamyšlení se nad interpretací statistiky V internetovém článku se vyskytují malé nepřesnosti v procentuálním zastoupení u jednotlivých psychických poruch. Až teda na poruchy nálad, u kterých činí rozdíl 10 % [SJ4] respondentů a řadí se mezi druhé nejčastější psychické poruchy. Tudíž článek nesprávně uvádí, že nejčastější poruchou je ADHD a přitom jsou častější poruchy nálad. Tyto chyby dle mého názoru nejsou až tak zásadní. [SJ5] Mnohem více mi vadí nezohlednění důležitých aspektů a následné zjednodušení a zkreslení výsledků. Internetový článek nepřihlíží k pohlaví respondentů, ani ke korelaci mezi věkem adolescentů a pravděpodobností výskytů jednotlivých psychických poruch. Například depresivní poruchy jsou mnohem častější u dívek než u chlapců. Ze studie také můžeme vyčíst závislost mezi věkem respondentů a počtem výskytů psychických onemocnění. Přitom platí, že se zvyšujícím se věkem dospívajícího roste i pravděpodobnost případného psychické poruchy. Kdybych nečetla původní studii, mohla bych tedy z článku nesprávně usoudit, že pravděpodobnost výskytu depresivní poruchy je stejná u třináctiletého chlapce, jako u osmnáctileté dívky[SJ6] . Po přečtení původní studie se mi zná, že autor[SJ7] internetového článku si nepřečetl celou studii, ale pouze shrnující výsledky a díky tomu došlo ke zkreslení dat. Následkem pak může být to, že čtenář si dané informace špatně interpretuje a výzkumná studie je tedy pochopena jinak, než jak ji autor původně zamýšlel. Na druhou stranu novináři musí do jisté míry zjednodušovat a zobecňovat statistické informace, aby byly pochopitelné pro širokou veřejnost. Otázkou však zůstává, do jaké míry je ono zjednodušení únosné. Ale i přes všechny statistické nedokonalosti si myslím, že autor internetového článku vcelku dobře vystihnul cíle původní studie, jež byla prevence psychického onemocnění u dětí a dospívajících a jejich případná včasná intervence[SJ8] . Zdroje: Merikangas, K., He, J., Burstein, M., Swanson, S., Avenevoli, S., Cui, L., Benjet, C., Georgiades, K., & Swendsen, J. (2010). Lifetime Prevalence of Mental Disorders in U.S. Adolescents: Results from the National Comorbidity Survey Replication–Adolescent Supplement (NCS-A). Journal of the American Academy of Child & Adolescent Psychiatry, vol. 49(issue 10), pp. 980-989. DOI: 10.1016/j.jaac.2010.05.017. Vajsejtlová, B. (24.6.2014). Pět signálů, které vás upozorňují na psychickou poruchu dítěte. Retrieved from: http://ona.idnes.cz/psychicke-poruchy-u-deti-0xz-/zdravi.aspx?c=A140619_101150_zdravi_pet Nezvolila jste si vhodný článek. Ten váš si vůbec neklade za cíl informovat o výsledcích výzkumu. Proto ho lze z této perspektivy jen stěží hodnotit. Autorka by vaším hodnocením asi byla velmi zaskočená a zmatená. Práci nepřijímám, na opravu si prosím zvolte článek, jehož účelem je referovat výsledky výzkumu. SJ ________________________________ [SJ1]Neobratná formulace. Statistická významnost (její hladina) je ve smyslu této věty stanovena, nastavena na určitou hodnotu. [SJ2]To už je pokročilejší statistika. Není dobré psát o ničem, čemu nerozumíte. [SJ3]To bude asi 30% z těch, kteří trpí nějakým onemocněním, že? [SJ4]10% nebo 10 procentních bodů? [SJ5]To bych nesouhlasil. Chyby jsou to sice prosté, ale podávají jednoduše nepravdivou informaci. [SJ6] [SJ7]Autorka. [SJ8]To s vámi nemohu souhlasit. Účelem novinového článku vůbec nebylo referovat o výsledcích studie. Cíle by osvětový a pro doložení relevance tématu byl uveden pár statistik z nějakého výzkumu. Je tomu věnována jediná věta.