Zamyšlení nad komunikováním statistiky v médiích Statistická analýza dat, PSY117 Bc. Veronika Pilátová 400390, Psychologie Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. Datum odevzdání: 1. 5. 2015 Fakulta sociálních studií MU, 2014/2015 Pro seminární práci jsem si zvolila elektronický článek ze serveru lidovky.cz s názvem Mužská tvář prozradí stupeň inteligence, ženská nikoliv, zjistili Češi. V úvodu článku je zmíněno, že vědci z Přírodovědecké fakulty UK zjistili, že na první pohled dokážeme rozpoznat inteligenci nositele určitého obličeje. Pokračuje tím, že do výzkumu bylo zapojeno 80 studentů (stejný počet žen i mužů), kterým byly vyfoceny tváře s neutrálním výrazem a změřeno IQ pomocí Strukturního inteligenčního testu. Výzkumu se dále účastnilo 160 dobrovolníků, kteří měli hodnotit inteligenci a atraktivitu tváří. Dále článek cituje autory studie, kteří podle článku prohlásili, že: „Naši hodnotitelé, muži i ženy, dokázali odhadnout inteligenci s pravděpodobností vyšší než nahodilou z fotografií mužů, nikoliv však z fotografií žen“. Dále se v textu píše, že vztah byl patrný především u inteligence fluidní a figurální. Rovněž autorka uvádí, že jsou to právě určité specifické rysy obličeje (například užší obličej a tenčí brada), které mají vliv na odhadovou inteligenci. Původní studie uvádí, že zkoumá vztah mezi měřeným IQ, vnímanou inteligencí a určitým tvarem obličeje. Uvádí, že výzkumný vzorek (N=80) měl za pomoci české verze testu inteligence naměřenou inteligenci M=125,04; SD= 17, 298. Jednalo se tedy o vzorek se širokým rozpětím rozložení IQ. Věkový průměr mužů byl: M=21.8, SD=2.8, žen: M=20.9, SD=1.6. Cílem této studie bylo zjistit, jaké části obličeje jsou zodpovědné za přidělení určité inteligence jedinci, jaké korelují se skutečnou inteligencí, a které konkrétní faktory inteligence mohou být z fotografií obličejů přesně posuzovány. Hodnotitelé (N=160) vnímanou inteligenci posuzovali na sedmibodové škále. Aby se odstranily vlivy individuálních rozdílů mezi hodnotiteli, hodnocení všech jimi bodovaných fotografií bylo převedeno na z-skóry a odhadovaná inteligence každého subjektu byla vypočtena jako průměr všech z-skórů. Vztah mezi naměřeným IQ a odhadovanou inteligencí byl testován pomocí modelu lineární a kvadratické regrese s použitím průměrného skóre z odhadované inteligence (závislá proměnná) a IQ hodnoty (nezávislé proměnné). Z výsledků plyne, že jedinec (muž i žena) může přesně odhadnout skutečnou inteligenci muže (R^2=0,176), nikoliv ženy (R^2=0,009) na základě vyobrazení jejich tváře na fotografii. Dále pak, že kromě obecné inteligence, také fluidní a figurální inteligence ukazuje vzájemně významný vztah s vnímanou inteligencí u mužů, nikoliv ale u žen. Nicméně také zmiňuje určitá úskalí výsledků, které článek z lidovky.cz opomíjí. Článek z lidovky.cz se sice neohání konkrétními zaručenými čísly, typickými pro mnoho jiných popularizačních článků. Nicméně často je zjednodušující a zobecňující, na základě toho vede k dezinterpretaci původního výzkumu. Způsob jakým článek interpretuje vztah mezi obličejovými rysy a stupněm inteligence mi přijde, že nabádá čtenáře k tomu „podívej se do obličeje muže a poznáš, jak je inteligentní“. Autoři studie však zdůrazňují, že odhadovanou inteligenci mohou ovlivňovat určité emoce patrny ve výrazu obličeje, což jejich výsledky nezachycují, jelikož ty vychází jen z fotek studentů s neutrálními výrazy. Současně jsou jejich výsledky také zatíženy kulturním stereotypem. Ten je patrný zejména při zkoumání specifických rysů obličeje pro odhadovanou inteligenci. To co v jedné kultuře může hrát roli při odhadování vysoké inteligence, v druhé kultuře může hrát roli zcela opačnou. Takové kritické zamyšlení článek vůbec neobsahuje. Rovněž opomíjí zmínit vliv atraktivity. U ní byla zjištěna pozitivní korelace (r= 0.762) mezi ní a vnímanou inteligencí, proto je společně s věkem a pohlavím fotografovaných osob zahrnuta ve studii jako kovariát modelů regrese. Autoři studie dále zmiňují, že muži s hodnotou IQ vyšší než 140 jsou hodnotiteli dle fotografií považováni za relativně méně inteligentní, než ve skutečnosti jsou (na takové zjištění poukazuje kvadratický tvar negativního vztahu mezi vnímanou inteligencí a naměřenou IQ hodnotou), takový výsledek v článku opět není vůbec zmíněn. Tvrzení, které hlásá již titulek článku, neplatí tedy zcela a autor by v něm měl tyto problémy v ideálním případě zachytit. Zdroje Kleisner, K., Chvátalová, V., & Flegr, J. (2014). Perceived intelligence is associated with measured intelligence in men but not women. Plos ONE, 9(3), doi:10.1371/journal.pone.0081237 Vlčková, E. (2014). Mužská tvář prozradí stupeň inteligence, ženská nikoliv, zjistili Češi. Lidovky.cz. Retrieved from: http://relax.lidovky.cz/muzska-tvar-prozradi-stupen-inteligence-zenska-nikoliv-zjistili-cesi-1zv-/v eda.aspx?c=A140401_165343_ln_veda_ttr Fajn práca, bola by som trochu dôslednejšia pri prezentovaní štatistík a to najmä tých, ktoré už poznáte. Prácu prijímam. L.G.