Zamyšlení nad komunikováním statistiky v médiích Statistická analýza dat (psy117) Veronika Požárová 439583, jednooborová psychologie Datum odevzdání: 1. 5. 2015 Fakulta sociálních studií MU, 2014/2015 Vybraný průzkum hledá odpověď na otázku, zda tištěná média mají budoucnost a do jaké míry jsou elektronické verze schopné je vytlačit. Článek v časopisu Marketing & Media se této otázce věnuje a přibližuje i důvody a okolnosti. Uvádí, že tištěná média chce i nadále upřednostňovat více než polovina internetových uživatelů. Hlavním důvodem je, že si na tištěné noviny a časopisy zvykli, nezanedbatelnou roli hraje také pohodlnost a nezájem o nové technologie a problémy se čtením na obrazovce. Na tištěných médiích lpí především důchodci a lidé předdůchodového věku, úředníci, ale i tři pětiny vyšších manažerů a více než polovina vysokoškolsky vzdělaných lidí. Většina lidí uvádí, že za informace na webu neplatí. Pokud by bylo nutné v budoucnu tuto službu hradit, největší zájem projevili uživatelé skupiny lidí, kteří vítají širokou škálu odborných informací z oboru a možnost získání údajů k podnikání. Internetová populace v současnosti hledá na webu ve většině případů zpravodajství z České republiky a zahraničí, informace o zboží a ze světa zábavy. Do jaké míry jsou tyto informace podložené oficiálními daty, najdeme v průzkumu "Media projekt Online". Výzkum odhadů čtenosti tisku Media projekt (MP) je na českém tiskovém trhu dlouhodobě zavedeným „one currency výzkumem“, zjišťujícím sledovanost tiskových titulů v populaci ve věku 12 – 79 let. Výsledky tohoto výzkumu se používají při mediálním plánování kampaní pro tisková média. Výzkum realizují od roku 2013 společnosti STEMMARK a MEDIAN, jeho zadavateli jsou Unie vydavatelů a Asociace komunikačních agentur, metodickým koordinátorem je Sdružení komunikačních a mediálních agentur v ČR. Od 1. 1. 2006 výzkum MP využívá CAPI metodu (dotazování pomocí notebooků) a od tohoto data výzkum sleduje pouze tiskové tituly. Výzkum je realizován na vzorku 25 000 respondentů, využívá se vícestupňový stratifikovaný náhodný výběr a dotazování probíhá „face to face“ metodou. Výzkum byl realizován v rámci dotazování MP ve 3. čtvrtletí 2013. Do dotazování byli zahrnuti všichni respondenti dotazování během uvedeného čtvrtletí, kteří jsou uživateli internetu, tj. celkem 4 925 osob. Cílem bylo získat podklady o míře využívání elektronických platforem tištěných titulů, možnosti četby těchto platforem, porovnání jejich výhod s výhodami tištěných médií. Zároveň byly zjišťovány bariéry využívání elektronických platforem a součtenost tištěných a elektronických platforem obsahu. Z uvedené věkové kategorie 12 - 79 let má přístup k internetu cca 3/4 populace. Z toho 74 % ví, že lze číst tiskové tituly i elektronicky, 39 % má čtecí zařízení, 6 % již četlo časopis na webu nebo elektronicky. Hlavním závěrem byl poznatek, že 56 % účastníků výzkumu preferuje četbu tištěných verzí obsahu a bude je číst i dál. Potenciál využití digitálních platforem se výrazně liší u jednotlivých skupin titulů. Dlouhodobý návyk na četbu tištěných titulů uvádí 56 % dotazovaných, pohodlnost připouští 30 % respondentů a 25 % vadí čtení z obrazovky. Jako další bariéry lidé uvádějí pocit ochuzení oproti tiskové verzi, nemožnost archivace titulu, obavy z technické náročnosti čtecích zařízení. Z hlediska věku průzkum přinesl zjištění, že 56 % uživatelů internetu je starší 12 let; z toho je 64 % důchodců, 63 % lidí ve věku 50 - 69 let. Oproti článku se v prezentaci průzkumu dozvíme i benefity, které jsou pro elektronické verze médií. Vzhledem k tomu, že více než 2,5 miliónů osob dnes disponuje některým z čtecích zařízení jako je smartphone, tablet nebo čtečka, lze připustit, že i zde dojde k nárůstu zájemců o tuto verzi médií. Jako přirozený potenciál elektronické četby jsou označováni mladí a vzdělaní (12 - 39 let). Ti vidí elektronické verze jako dostupnější (88%), pohodlnější (87 %) a cenově výhodnější (86 %). Vítají i provázání s dalšími médii (85 %), okamžité sdílení daného článku (74 %) a možnost elektronické archivace (72 %). Výsledky výzkumu je možno shrnout do několika základních závěrů. Prognózy o rychlém vytlačování printů novými technologiemi se nenaplňují. Tiskové tituly si udržují velký dosah. Využívání elektronických platforem printů je zatím minimální. Podle autorů průzkumu lze usuzovat, že tisk i elektronické verze vedle sebe budou existovat i v budoucnu. Nyní je obecně návštěvnost elektronických médií poměrně slabá a většímu rozvoji brání zejména nízká ochota za obsah platit. Větší potenciál tak lze podle nich spatřovat především v návštěvnosti webů zdarma. I přes stávající boom tabletů a smartphonů je krátkodobý potenciál přechodu na elektronické platformy nízký. Ukazuje se, že zpravodajské weby a printy spolu můžou koexistovat, čtenost printových deníků mezi návštěvníky zpravodajských webů je srovnatelná s populací. Závěrem lze říci, že porovnáním krátkého článku a zdroje nedošlo ke zkreslení zjištěných dat. Článek je pouze okrajovou informací, kterých lze na toto téma najít řadu ať už na webu či v tištěných médiích. Zdroje: ČTK. Uživatelé internetu nedají dopustit na tištěná média. Naopak přechodu na displej se nebrání třetina papírových čtenářů. Retrieved from: http://mam.ihned.cz/c1-61568050-uzivatele-internetu-nedaji-dopustit-na-tistena-media-naopak-prechod u-na-displej-se-nebrani-tretina-papirovych-ctenaru Unie vydavatelů. MP Online. Nadstavba Media Projektu. In: Retrieved from: http://www.unievydavatelu.cz/gallery/files/NastavbaMP_elektronicke_platformy_tisku_leden%202014.pdf Tento text bohužel nelze jako seminární práci akceptovat. Je jen deskriptivním popisem studie a jejího podání, doplněným o konstatování, že ke zkreslení nedošlo. Opravdu k němu nedošlo? Skutečně lze dojít k závěru, že tištěná média nejsou v ohrožení? 0b. Při přepracování práce (do 8.6) je možno zvolit i jiný výchozí text.