Seminární práce 1 (oprava) Zamyšlení nad komunikováním statistiky v médiích ,,Čím víc sexu, tím víc štěstí?“ Statistická analýza dat I. (PSY117) Petra Žantovská, učo: 439608 Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Datum odevzdání: 29.5.2015 Fakulta sociálních studií MU V této práci jsem si vybrala studii, která se zabývá otázkou, zda zvýšená frekvence pohlavního styku vede k tomu, že se lidé cítí šťastnější. Studii budu porovnávat s její interpretací v článku na stránkách Prima ZOOM. Článek informuje o tom, že tato studie zkoumala vztah mezi frekvencí pohlavního styku a štěstím na vzorku 128 osob. Experimentální skupina dostala pokyn zvýšit frekvenci styků na dvojnásobek. Páry, které je uposlechly, se ale údajně cítily spíše méně šťastné než předtím, za což podle článku může fakt, že zvýšení počtu styků zmenšovalo uspokojení z nich a také chuť na další. Článek zmiňuje i jeden nedostatek studie – a to ten, že byli účastníci experimentu do sexu ,,nuceni“, resp. dostali přesnou instrukci o zdvojnásobení frekvence styků. Podle článku ze závěrů studie vyplývá, že štěstí závisí více na kvalitě než na kvantitě pohlavního styku. Vzorek původní studie tvořily heterosexuální páry ve věku mezi 35 a 65 lety, v dobrém zdravotním stavu, s frekvencí pohlavního styku od alespoň jednoho měsíčně po třikrát týdně. Byly náhodně rozděleny do dvou skupin – kontrolní, která nedostala ohledně pohlavního styku žádné instrukce, a experimentální, která byla požádána o zdvojnásobení frekvence styků. Pocit štěstí byl zkoumán jako jedna z položek dotazníku, (na škále od 0 do 8, kde 0 znamená ,,vůbec“ a 8 ,,naprosto“), který zkoumané osoby vyplňovaly denně po dobu tří měsíců. Z výsledků vyplývá, že pocit štěstí koreloval s dobrým pocitem z pohlavního styku (r=0,46), ale korelace mezi frekvencí styku a štěstím byla velice nízká (r=0,07). Podle studie to může podpořit teorii, že štěstí závisí spíše na kvalitě než kvantitě pohlavního[SJ1] styku. V kontrolní skupině byla korelace frekvence styků a štěstí o něco vyšší, ale také velmi malá (r=0,22). Domnívám se, že článek interpretuje dobře hlavní myšlenku studie, tzn. že zvýšení frekvence pohlavního styku nevede k nárůstu pocitu štěstí. Ačkoliv nezmiňuje použité statistiky – zde konkrétně korelaci, její výsledek interpretuje v zásadě v souladu s jejím významem, protože korelace mezi frekvencí styků a pocitem štěstí vyšla r=0,07, což značí žádnou nebo téměř žádnou lineární závislost. Co bych naopak interpretaci vytkla, je tvrzení, že se pocit štěstí naopak spíše snížil, o čemž nikde ve výzkumu nepadlo ani slovo, a navíc, korelace by pak musela být vyjádřena záporným číslem. Domnívám se, že zdroj této mystifikace může pocházet z diskuze ve studii, která se zabývala hypotézami, proč se pocit štěstí nezvýšil – např. proto, že se zvýšenou frekvencí pohlavních styků klesala chuť na ně, nebo proto, že byly pokusné osoby za účast v experimentu placeny, tudíž začaly vnímat sex méně jako ,,potřebu“ a více jako ,,povinnost[SJ2] “. Proměnná, jejíž hodnoty v průběhu experimentu klesaly, byla však apetence na sex a ne pocit štěstí. V článku také chybí vysvětlení, co mají autoři studie konkrétně na mysli pod pojmem ,,štěstí“ a jak jej měří. Jelikož je to výraz abstraktní, někdo si může představit například výhru v loterii, někdo úspěšnost, někdo dobrou náladu apod., tudíž čtenář statistiky znalý by si mohl položit otázku, zda-li štěstí není například nominální proměnná (protože buď máte štěstí nebo nemáte štěstí a nedá se říct, že ,,mít štěstí“ je větší hodnota než ,,nemít štěstí“), a tudíž by nemohlo být korelováno Pearsonovým korelačním koeficientem. Za velice kladný aspekt interpretace považuji, že se zmiňuje stručně i o nedostatcích studie, především o tom, že přesné instrukce o frekvenci pohlavního styku mohly zkoumané osoby stresovat apod. , tím pádem mohla být proměnná ,,pocit štěstí“ negativně ovlivněna těmito nepříjemnými pocity. V interpretaci by dle mého názoru ještě mělo být uvedeno, že v kontrolní skupině, která žádnou instrukci ohledně frekvence styků nedostala, vyšla korelace mezi štěstím a frekvencí styků r=0,22, což také není příliš silný vztah, tudíž by to pravděpodobně svědčilo ve prospěch hypotézy, že nejen zvýšení, ale frekvence styků vůbec s pocitem štěstí nesouvisí[SJ3] . Za závažný, ikdyž ne úplně statistický prohřešek považuji to, že v článku je psáno, že tato studie je jediná svého druhu, což rozhodně není, jelikož hned v úvodu nalezneme několik citací ze studií na stejné či podobné téma, a, co je podstatnější, čtenářovi je odepřena poměrně zásadní informace, že předchozí studie na toto téma přišly s úplně opačnými výsledky (tzn. frekvence styků a štěstí spolu pozitivně korelují), což by vedlo přinejmenším k zamyšlení, proč tomu tak je, a čtenář by závěry článku nebral jako hotovou věc. Domnívám se však, že interpretace této konkrétní studie je v zásadě v pořádku, protože její závěr - štěstí závisí více na kvalitě (r=0,46) než na kvantitě (r=0,07) pohlavního styku - je v souladu s výsledky studie. Pěkná práce. I když je to oprava, tak je to za 10b. SJ Zdroje: (12.5.2015). Funguje pravidlo "čím víc sexu, tím víc štěstí"? Vědci zjistili, jak to je ! Retrieved from: http://zoom.iprima.cz/clanky/funguje-pravidlo-cim-vic-sexu-tim-vic-stesti-vedci-zjistili-jak-to-je Loewenstein, G., Krishnamurti, T., Kopsic, J. & McDonald, D. (2015). Does Increased Sexual Frequency Enhance Happiness? Journal of Economic Behavior & Organization 116, pp. 206-218. Retrieved from: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0167268115001316# ________________________________ [SJ1]To mi přijde jako dost chabá teorie. U stabilních párů v tomto věkovém rozsahu je kauzalita mnohem pravděpodobněji opačná - štěstí a dobrá nálada vedou k sexu. Když přidáme k důvodům k sexu jeden umělý navíc (příkaz), síla těch původních poklesne. [SJ2]Jojo, tak to mohlo být. Taky ta misinterpretace mohla být opravdu pocitovou zkratovou interpretací té nulové korelace – když je štěstí svázané se sexem, tak pokles korelace znamená pokles štěstí. [SJ3]U chování, která jsou ovlivněna mnoha faktory, je taková korelace solidním zjištěním. Korelace nelze soudit bez kontextu.