Dubový hrdina V dalekém kraji mezi kopci byla vesnice. Kolem voněly louky, údolím se klikatila říčka a v hustých lesích čekala na setmění divoká zvěř. Lidé se tu měli dobře, jen jediné jim nedalo klidně spát. Vesnici terorizoval drak. Kde přebýval, kde měl své doupě, nikdo nevěděl. Možná někde blízko, možná daleko, možná vůbec ne na zemi. Každý rok se právě jemu přičítala kdejaká pohroma - podupaná pole, zničené chalupy, ztracené děti... Na kraji vesnice byl domek, ve kterém žil tesař se svou ženou. Měli jednoho syna. Nikdo mu neřekl jinak než Kim. Kim byl šikovný – stíhal pomáhat doma i toulat se v okolí. Lesy kolem vesnice znal moc dobře, neztratil by se v nich ani potmě. Jen do jednoho mu zakazovali chodit. Do temného lesa u skal. Říkalo se, že právě tady ve skalách možná sídlí hrozný drak. V posledních letech jej však Kim ani nikdo jiný neviděl. Každé jaro se odehrávala ve vesnici velká slavnost, při které Rada starších vždy vybrala jednoho mladíka z vesnice k udobření zlého draka. Rada starších vyhlásila jméno. Pro vybraného mladíka to byla velká čest, stejně i pro jeho rodinu. Celou noc se pak oslavovalo, pilo, tančilo až do rozbřesku. Mladíka, kterého ještě v noci vyprovodili k lesu darovat drakovi, už nikdy nikdo neviděl. Stal se hrdinou. Jeho tvář byla pak navždy vyryta do kmene dubu, ke kterému ho všichni vesničané přicházeli uctívat. [D1] Za vesnicí už byla celá alej dubových hrdinů. Když toho roku nastal večer jarní oslavy, připravoval se na ni i Kim. Matka jej políbila a popřála mu štěstí. Když zapadlo slunko za obzor, muzika začala hrát, víno teklo proudem. Mladíci sepnutí v pevný kruh tančili divoce okolo ohně. Kolem půlnoci vystoupil stařešina. Plameny mu osvětlovaly tvář, když prohlásil, že vesnici toto jaro zachrání Kim. V Kimovi to škublo. Nic takového nečekal. Dostal na hlavu věnec z březových větviček. Myslel na to, jak má rád svoji rodinu, lesy, louky, slunko. Nebude mu to všechno chybět? Chtěl se stát mlčenlivým hrdinou v dubové aleji? Když ho vyprovodili k lesu a on zůstal sám. Chvíli čekal, a pak se tajně vrátil nazpět do vesnice. Vkradl se do otcovy dílny, vzal velkou sekeru a zmizel zase v lese. Do rána se na dalším dubu objevila Kimova tvář. Byl překrásný. Vypadal jako opravdový hrdina. Jeho rodiče jako první přinesli do dubové aleje dary a květiny. Byli na Kima pyšní. Ostatní jim blahopřáli, že právě jejich syn se stal hrdinou, který svou obětí zachránil celou vesnici.[D2] Za několik dní se v noci na náměstí objevila postava mladíka. Byl vyhublý a zbědovaný. Měl v ruce sekeru a šel přímo k Radě starších. Lidé na něj zírali a byli zmatení. Pak někdo v mladíkovi poznal Kima. Lidé nemohli uvěřit svým očím. „To je Kim? Co tu dělá? Co s námi bude? Drak se jistě pomstí a potkají nás mnohem horší pohromy!“ Ale Kim se usmíval: „Drak se nepomstí! Zabil jsem ho.“ „Zabil? Ty jsi zabil draka? To není možné“ Rada starších se sešla a radila se, co bude dál. Věc byla vážná, museli rozhodnout, co udělají s Kimem. Hlavní stařešina pak celé vesnici ohlásil: “Přijmout Kima za hrdinu je nebezpečné. Nabouralo by to tradici celé vesnice. Hrdinové, jako je Kim, jsou nevyzpytatelní. Teď jej nepotřebujeme.” [D3] A co Kim? Ten zmizel ještě téhož dne. Říkalo se, že se možná utopil v bažinách, že jej možná roztrhala divoká zvěř. Kdo ví. Drak se už však nikdy neobjevil a postupem času se na něj zapomnělo stejně jako na Kima. Dubové idoly však zůstaly v aleji stát ješte dlouhá léta. Lidé je však uctívali méně a méně, až jednoho dne k nim přestali chodit úplně. Alej zarostla a tváře hrdinů zčernaly k nepoznání. Koniec bájky nie je podľa očakávania. Líši sa v tom, že práve zabitie draka by sa u nás považovalo za hrdinský čin, ale oni ho odmietli přijat za hrdinu kvôli tradícii. Čakal by som, že oslávia jeho príchod a jeho hrdinský čin, protože tým, že zabil draka, tak ich skutočne oslobodil od jeho hrozby. Vďaka tomu už nemusia obetovať ďalších mladíkov. Môj záver: Potom, čo sa Kim vrátil živý a všetci sa dozvedeli, že zabil draka, tak začali veľké oslavy. Všetci mu gratulovali a chceli sa mu osobne poďakovať, že zachránil dedinu…. Dva nápadníci: V tomto príbehu je kulturně odlišné to, že dcéra náčelníka sa nezaujíma veľmi o to, kto bude jej manžel. Keď za ňou prídu 2 nápadníci, tak na to nič nehovorí a o výbere jej manžela potom rozhoduje náčelník a rada starších. Záver nebol podľa môjho očakávania. Čakal by som, že náčelník dodrží svoje slovo a vyberie lepšieho lovca pre svoju dcéru. On namiesto toho nechal rozhodovanie na radu starších. V našich bájkach by to bolo dosť neobvyklé, ak by napr. kráľ takto nedodržal svoje slovo a jeho dcéru by nakoniec dostal ten, kto sa ani tak veľmi nesnažil. Môj záver: Njila zviazal antilopu a víťazoslávne ju priviedol k náčelníkovi. Keďže druhému mladíkovi sa nepodarilo antilopu vôbec chytiť, tak náčelník mal celkom ľahké rozhodovanie a rozhodol, aby si Njila vzal jeho dcéru za ženu. ________________________________ [D1]Divné na tom, je, že oslavujú a uctievajú mŕtveho mladíka ako hrdinu. Poslali ho na smrť, aby zachránil dedinu- predstavuje vlastne rituálne obetovanie drakovi. V našom kontexte keď sa nejaký hrdina obetuje, aby zachránil dedinu, tak väčšinou pri boji, nie je len tak poslaný na smrť, ako dar drakovi. [D2]Odlišné je to, že v našich rozprávkach by ostatní asi neblahopřáli rodine Kima, ale skôr by tam bola smutnejšia atmosféra. [D3]Divné je, že ho odmietajú přijat za hrdinu kvôli tradíciám. V našej kultúre, v našich rozprávkach by sa práve tento čin- zabitie draka považoval za hrdinstvo a ostatní by Kima oslavovali.