MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra sociální práce[INS: :INS] [INS: C-D :INS] [INS: Nedostatečně popsaná cílová skupina a vysvětlení dalších teorií v závěru, tabulka :INS] [INS: operacionalizující klíčová pouta :INS] [INS: je v pořádku :INS] SPR713 Sociální deviace pro SPSP Stať - verze 1 „Majetková kriminalita mladistvých v Jihomoravském kraji optikou teorie sociální kontroly“ Vyučující: PhDr. Pavel Horák, Ph.D. Lenka Votřelová, 415094 Mediální studia a žurnalistika – Sociální práce bakalářské studium imatrikulační ročník 2012 V Brně, 06. 05. 2015 Úvod Jako téma této statě jsem si zvolila majetkovou kriminalitu mladistvých v Jihomoravském kraji[INS: proč tento typ kriminality a proč v JMK? :INS] optikou teorie sociální kontroly[INS: proč ? není lepší možné vysvětlení? :INS] . Ačkoliv trestné činy spáchané mladistvými tvořily podle statistiky Policie ČR^[DEL: ^[DEL: [1] :DEL] :DEL] [DEL: :DEL] ^[INS: :INS] v loňském roce pouze necelá 2 % z celkové kriminality na jižní Moravě[INS: (MV 2015) :INS] , díky osobní zkušenosti považuji toto téma za atraktivní. Během praxe v Azylovém domě pro mládež v Brně jsem se setkala s tzv. rizikovou mládeží[INS: v jaké souvislosti s majetkovou kriminalitou? :INS] , což je cílová skupina tohoto zařízení. Pojmem riziková mládež se rozumí dospívající, kteří kvůli mnoha působícím faktorům mohou selhávat v sociální a psychické oblasti (Labáth, 2001). Mezi rizikové chování patří mimo jiné i kriminální činnost (Matoušek, Kroftová, 2000). V době mé praxe měli všichni tehdejší klienti brněnského azylového domu, dle svých slov, s krádežemi zkušenost. V této práci nezohledňuji pohlaví mladistvých[INS: takže mezi nimi byli muži i ženy? :INS] . Jelikož se kvůli studiu nacházím v Jihomoravském kraji, vycházela jsem ze statistik z tohoto území. Teorii sociální kontroly jsem taktéž zvolila v návaznosti na praxi v brněnském azylovém domě. Podle této teorie je deviantní chování způsobeno absencí sociální kontroly či jejím nedostatkem[INS: (kdo to takto tvrdí? :INS] . Příčinou deviantního chování může být nedostatečná výchova, trávení času s podobně zaměřenými jedinci, ale může souviset právě i s obdobím adolescence (Gottfredson, Hirschi, 1990; Laub, Sampson, 1999). U mnoha klientů Azylového domu pro mládež v Brně jejich deviantní chování souviselo s nedostatečnou výchovou v rodině nebo kamarádstvím s partou, jejíž členové se krádeží dopouštěli. Cílem této práce je využití a zhodnocení vhodnosti [INS: právě :INS] teorie sociální kontroly [INS: JAKÉ KONKRÉTNĚ? :INS] k vysvětlení kriminality mladistvých v Jihomoravském kraji. Tohoto cíle dosáhnu následujícími kroky. V první kapitole vysvětlím za pomoci relevantní literatury základní pojmy jako je mladistvý, kriminalita a delikvence. V následující kapitole vydefinuji koncept teorie sociální kontroly. Také v této kapitole se pokusím vycházet z nejadekvátnějších zdrojů. V poslední kapitole se budu věnovat indikátorům, které mi umožní testovat platnost teorie sociální kontroly na mnou zvolené téma. Pokusím se zjistit, zda je aplikování této teorie na zjištění kriminality mladistvých vhodná. Na závěr zhodnotím, zda se mi podařilo naplnit cíl práce výše uvedeným postupem. Dále navrhnu jiné 1. Delikvence mladistvých a trestná činnost [INS: jaká? Majetková? Všechna? :INS] v Jihomoravském kraji V [DEL: této kapitole se nejdříve zaměřím na pojem mladistvý (mládež, dospívající, adolescent), který vymezím z hlediska kriminologie a právních předpisů, psychologie a sociologie. Dále charakterizuji termíny kriminalita a delikvence, přičemž využiji konkrétní policejní statistiku z loňského roku. :DEL] [DEL: Definice mladistvého se liší podle vědních disciplín. Kriminologové pracují se třemi věkovými skupinami. Mezi mládež řadí děti, které nejsou trestně zodpovědné, mladiství, což jsou lidé ve věku 15 – 18 let, a mladí dospělí, kteří spadají do kategorie 18 – 24 let. Kriminální statistiky považují za mládež všechny fyzické osoby, které nejsou starší 18 let, a dále pracují s dvěma kategoriemi: děti a mladiství (Zoubková, 2002). :DEL] [DEL: V právních předpisech je pojem mládež zařazen do § 2 Zákona č. 218/2003 Sb. o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže. Tím se (není-li zákonem stanoveno jinak) rozumí děti a mladiství. Dítětem je dle tohoto zákona ten, kdo spáchal trestný čin před dovršením 15. roku. Mladistvým se v tomto případě myslí fyzická osoba mezi 15. a 18. rokem života. :DEL] [DEL: Psychologové pracují s termínem adolescent a adolescence. Macek (1999) toto období rozděluje do tří skupin: časná adolescence, do které řadí děti ve věku 10 – 13 let, střední adolescence mezi 14 - 16 lety a pozdní od 17 do 20 roky. :DEL] [INS: K věci, žádné definice – co je to dělikdevnece mladistvých, čeho se týká, jak se projevuje dle statistik, jak je možné na ni nahlížet…. :INS] [DEL: Z pohledu psychologie dospívání ovlivňuje delikventní nebo nedelikventní způsob života. Probíhá ve věku od 11 do 20 let. Z biologického hlediska jde o období, kdy člověk začíná pohlavně dozrávat a následně je tento cyklus dovršen plnou pohlavní zralostí a dokončení tělesného růstu. Kromě fyzických změn člověk zaznamenává i ty psychické ( :DEL] [DEL: Langmeier, 2006). U jedince procházejícím období dospívání je charakteristická emoční nestálost, kdy snadno mění nálady. V neposlední řadě se k této životní fázi pojí první sexuální zkušenosti (Vágnerová, 2000). :DEL] [DEL: :DEL] [DEL: Z hlediska sociologie můžeme na mládež nahlížet jako na :DEL] [DEL: „nepřesně ohraničenou věkovou skupinu, nebo sociální :DEL] [DEL: kategorii vymezenou specifickými biologickými, psychickými a sociálními znaky. Příslušníky mládeže spojuje to, že se nalézají ve stejném životním cyklu nazývaném mládí a jsou stejnou generací“ :DEL] [DEL: (Velký sociologický slovník, 1996, s. 635). :DEL] [DEL: Podrobněji pojem mládež definuje např. Smolík (2010): :DEL] [DEL: Mládež je demografická skupina obyvatelstva nacházející se stavem vývoje mezi dětstvím a dospělostí. Bývá vymezována věkem přibližně od 13 – 15 do 25 - 30 let. V tomto období se mladí lidé začleňují do světa práce, osvojují si společenské normy a požadavky, formují svůj světový názor. :DEL] [DEL: “ :DEL] [DEL: Sociologové tedy mládež charakterizují jako jedince v určitém vývojovém období života, kteří řeší obdobné problémy, aktuální pro dané období. :DEL] [DEL: Pojem kriminalita :DEL] [DEL: [DEL: [2] :DEL] :DEL] [DEL: označuje zjevné ale i skryté chování nebo činy, které jsou danou společností chápány jako trestné. Jedinci za takové chování nebo činy hrozí sankce (Fischer :DEL] [DEL: ; :DEL] [DEL: Škoda, 2009). Jaké chování nebo činy jsou trestné, definuje platný trestní zákon^^[DEL: [3] :DEL] . Existuje několik forem kriminality^ – násilná, mravnostní, majetková, hospodářská. Tato práce se věnuje právě majetkové kriminalitě. :DEL] [DEL: Nejčastější formou majetkové kriminality jsou krádeže a podvody. Typický je odcizení věci jiné fyzické nebo právnické osobě (Novotný, 2008). Trestné činy proti majetku lze rozdělit do tří skupin. Do první se řadí pachatelé, kteří se chtějí obohatit. Druhá kategorie je typická poškozováním cizí věci a ve třetím případu pachatel využívá trestné činnosti třetí osoby, tedy se na něm ale sám podílí. :DEL] [DEL: :DEL] [DEL: Delikvence[DEL: [4] :DEL] :DEL] [DEL: rozšiřuje kriminalitu o společenské porušení norem. Patří sem tedy i chování a činy, který trestní zákoník nepovažuje za trestné (např. přestupky trestná činnost, nepřijatelné chování dětí a mládeže, apod.) (Fischer; Škoda, 2009). :DEL] [INS: Tabulka č. 1: :INS] Majetková kriminalita spáchána mladistvými osobami ve věku 15 – 17 let v Jihomoravském kraji [DEL: za období :DEL] [INS: v letech :INS] 2008 - 2014 [DEL: (Zdroj: Statistické údaje Policie ČR) :DEL] Rok Název skutku Počet[INS: mělo by jít o podíly na celkové kriminalitě, ne (nejen) absolutní četnosti! :INS] 2008 Krádeže vloupáním 1426 Krádeže prosté celkem 2163 Celkem 3589 2009 Krádeže vloupáním 1412 Krádeže prosté celkem 1847 Celkem 3259 2010 Krádeže vloupáním 1277 Krádeže prosté celkem 1537 Celkem 2814 2011 Krádeže vloupáním 1358 Krádeže prosté celkem 1520 Celkem 2878 2012 Krádeže vloupáním 1105 Krádeže prosté celkem 1334 Celkem 2439 2013 Krádeže vloupáním 897 Krádeže prosté celkem 1002 Celkem 1899 2014 Krádeže vloupáním 710 Krádeže prosté celkem 820 Celkem 1530 Celkový počet 18408 [INS: Zdroj: MV (2015) :INS] Mladistvý je tedy člověk v určitém časovém období, přičemž konkrétní vymezení tohoto období závisí na vědní disciplíně, která s pojmem pracuje. Vzhledem k tématu této práce, která se zabývá kriminalitou mládeže, se přikláním k věkové kategorii 15 – 18 let, jak ji definují právní předpisy ČR. Kriminální jednání je takové jednání, které je v rozporu s právními normami. Může mít různý charakter. V této práci budu teorii sociální kontroly aplikovat na krádeže. Kriminalitu rozšiřuje tzv. delikvence, což je chování porušující společenské normy. 2. Teorie [DEL: sociální kontroly :DEL] [INS: sociálních vazeb :INS] a její principy Podle teorie sociální kontroly [INS: jaké konkrétně? Celého směru? Tj. teorií sociální kontroly? :INS] je deviantní chování způsobené absencí nebo nedostatečné formální i neformální sociální kontroly. „Důraz v těchto teoriích je na rozdíl od teorie sociálního učení kladen na faktory, které poutají jedince k odpovídajícímu životnímu stylu“ (Bridges, Desmod, 2000, s. 667). Tito jedinci považují porušování norem za zcela běžný jev. Tato teorie nehledá odpovědi na otázku, proč se jedinec chová deviantně, ale na otázku, proč se deviantně nechová (Hirschi, Gottfredson, 1990). V této práci budu vycházet z teorie sociálních vazeb Travise Hirschiho[INS: tuto skutečnost uveďte do názvu a úvodu, kde napiště zdůvodnění, proč jste vybrala právě tuto a nikoli jinou teorii/koncept :INS] . [DEL: 1. :DEL] [DEL: 1. Teorie sociální vazeb :DEL] V 60. letech 20. století vytvořil Travis Hirschi tzv. teorii sociálních vazeb. Ta předcházela pozdější teorii sebekontroly. Podle Hirschiho „dosavadní problém vysvětlení deviace spočívá v chybném předpokladu, že lidé jsou v zásadě morální v důsledku internalizace norem během socializace“ (Hirschi 1969 in Lilly et al. 2002. s. 90). Teorie vazeb pracuje s tezí, že sklon k deviantnímu chování je součástí povahy jedince a vyskytuje se u celé populace. Deviantní i nedeviantní osoby jsou většinou pod stejným tlakem a snaží se naplnit stejné touhy. K deviaci dochází v momentě, kdy jsou vazby jedince a společnosti zpřetrhány nebo oslabeny. Podle Hirschiho je deviantní jednání následkem selhání společenských skupin, se kterými je jedinec nejvíce ve styku. Týká se to rodiny, školy, vrstevnické skupiny apod. Sociální vazby tvoří podle autora čtyři složky. Jedná se o připoutání člověka k ostatním lidem (attachment), racionální závazek vůči společnosti (commitment), angažování v konvenčních aktivitách (involvement) a víra v hodnoty a normy společnosti (belief). Mnoho lidí normy dodržuje kvůli strachu ze sankcí, které by hrozily v případě nedodržování. Attachment je spojen s citlivostí jedince na to, jak ho vnímají lidé z jeho sociálního prostředí. Jedná se především o jeho nejbližší okolí, jako je rodina, učitelé, vrstevníci nebo další lidé, se kterými přichází do styku během svého socializačního procesu. „Podstata internalizace norem, vědomí, nebo superega, spočívá v připoutání jedince k ostatním“ (Hirschi, 1969, s. 233). K těmto osobám má člověk nějaký vztah a představují pro něj držitele norem. Jedinec s oslabenými vazbami na druhé nectí společenské normy. V takovém případě je pak necitlivý k očekávání druhých a inklinuje k deviantnímu chování. Commitment souvisí se strachem, jaké důsledky by pro člověka mělo deviantní chování. Jedinec zvažuje svoje předešlé investice a racionálně zvažuje, jaký dopad by na ně mělo porušení pravidel. „Většina lidí, jednoduše proto, že je součástí organizované společnosti, nabývá určitého majetku, reputace, vyhlídek, které nechtějí dávat všanc. Tato vlastnictví je jakousi společenskou pojistkou, že budou lidé dále dodržovat pravidla“ (Hirschi, 1969, s. 234). Na rozdíl od attachmentu commitment souvisí s rozumem. V tomto případě znamená deviantní jednání ztrátu toho, co již člověk v životě vybudoval, nebo co by v budoucnu vybudovat mohl. Mladistvý jedinec může například nabýt dojmu, že když ve škole neprospívá dobře, nikdy nenajde zaměstnání a nebude vydělávat, a proto raději krade. Involvement je zapojení jedince do školních i volnočasových aktivit, přičemž rozsah času, který tráví těmito aktivitami, určuje rozsah času, který by trávil deviantním chováním. „Čas a energie jsou přirozeně omezené“ (Hirschi, 1969, s. 235). Lze tedy říct, že ti mladiství, kteří netráví mnoho času ve škole, v různých kroužcích nebo sportovních oddílech, mají mnohem víc prostoru k deviantnímu chování, než mladiství, kteří mají mnoho aktivit. Belief souvisí s tím, jak moc si mladiství osvojují společenské hodnoty a normy. „Nepředpokládáme pouze, že deviant věřil v pravidla své skupiny, předpokládáme, že v ně věří stále, ačkoliv je současně porušuje“ (Hirschi, 1969, s. 236). Jedinci s nedostatečnou vírou ve společenské hodnoty a normy se spíše dopouštějí deviantního jednání, než jedinci, kteří je přijímají. Podle výše zmíněné teorie můžeme předpokládat, že jedním z impulzů k majetkové kriminalitě mladistvých, jsou narušené sociální vazby mezi ním a okolím. Především se jedná o vazbu mezi mladistvým a lidmi, kteří pro něj představují nositele norem. Dále vazbu vůči společnosti, kdy mladistvý zvažuje důsledky svého deviantního jednání, které může vést ke ztrátě toho, čeho v dosavadním životě dosáhl. Deviantní jednání je ovlivněno také angažovaností člověka do různých aktivit, přičemž zaneprázdnění jedinci nemají čas se chovat deviantně. Neméně důležitou vazbou je také víra ve společenské hodnoty a normy. Neosvojení a nedodržování těchto hodnot a norem pak může vést k deviantnímu jednání. 3. Indikátory umožňující testovat platnost teorie sociální kontroly[DEL: a její aplikování :DEL] V následující části se pokusím využít poznatky o teorii sociální kontroly z předchozí kapitoly a operacionalizovat je do podoby konkrétních pracovních otázek. Pro zjednodušení tento proces uvádím do přehledného schématu [DEL: (schéma č. 1 :DEL] [INS: uvedeném níže :INS] [DEL: ) :DEL] , ve kterém v levém sloupci jsou uvedeny klíčová tvrzení teorie sociálních vazeb a v pravém sloupci konkrétní pracovní otázky, které by měly umožnit ověřit vhodnost využití této teorie pro vysvětlení majetkové kriminality mladistvých v Jihomoravském kraji. Schéma č. 1: Klíčová tvrzení teorie sociálních vazeb Pracovní otázky Attachment je spojen s citlivostí jedince na to, jak ho vnímají lidé z jeho sociálního prostředí. Jedná se především o jeho nejbližší okolí, jako je rodina, učitelé, vrstevníci nebo další lidé, se kterými přichází do styku během svého socializačního procesu. (Hirschi, 1969) Co pro vás znamená rodina? Jaké ve vaší rodině panují vztahy? Jak vnímáte své učitele? Vyvolávají ve vás rodiče/učitelé respekt? Jak se rodiče/vrstevníci dívají na to, že kradete? Zajímá vás jejich názor? Commitment souvisí se strachem, jaké důsledky by pro člověka mělo deviantní chování. Jedinec zvažuje svoje předešlé investice a racionálně zvažuje, jaký dopad by na ně mělo porušení pravidel. (Hirschi, 1969) Jak byste hodnotil své studijní výsledky? Existuje ve vašem životě nějaký okamžik/výkon, na který jste hrdý? Jaké jsou vaše plány do budoucna? Máte v životě nějaký cíl, kterého chcete dosáhnout? Jaký? Involvement je zapojení jedince do školních i volnočasových aktivit, přičemž rozsah času, který tráví těmito aktivitami, určuje rozsah času, který by trávil deviantním chováním. (Hirschi, 1969) Jak trávíte svůj volný čas? Jste členem nějakého spolku/oddílu? Proč ano/proč ne? Kolik času věnujete škole a učení? Čím zaháníte nudu? Belief souvisí s tím, jak moc si mladiství osvojují společenské hodnoty a normy. (Hirschi, 1969) Uvažoval jste někdy o tom, jak se na vaše jednání dívá společnost? Mají pro vás normy nějaký význam? Jaký? Uvažoval jste někdy nad tím, že vaše krádeže mají dopad i na ostatní lidi? [INS: Zdroj: autorka na základě Hirschi (1969) :INS] [INS: Otázky jsou dobré :INS] [INS: :INS] Závěrečná zjištění a zhodnocení prezentované teorie Ve své práci jsem popisovala majetkovou kriminalitu mladistvých v Jihomoravském kraji optikou teorie sociálních vazeb. Pomocí zvolených aplikátorů jsem se snažila aplikovat teorii přímo na mnou vymezené delikventní chování, konkrétně na krádeže. Teorie sociálních vazeb pracuje s faktem, že za majetkovou kriminální činností stojí narušené nebo nedostatečné vazby mezi mladistvým a společností. Podle mého názoru se však teorie sociálních vazeb zaměřuje pouze na obecné příčiny. Nezohledňuje například psychiku jedince, která u deviantního jednání může hrát roli. Teorie sociálních vazeb je podle mého názoru vhodná k vysvětlení kriminální činnosti páchané mladistvými[INS: proč? :INS] , avšak nedokáže pokrýt všechny příčiny tohoto chování. Doplnila bych ji např. genealogickými studiemi, které by zkoumaly vliv genetiky na kriminální jednání mladistvých[INS: v jakém smyslu? Jaké konkrétní studie? :INS] . Za významné považuji také zohlednění psychiky daného jedince, proto bych dále použila také psychoanalytické teorie, které berou v potaz například duševní poruchy[INS: nesrozumitelné - jaké konrkétné psychoanalyticky či neopsychoanalytické teorie jakých autorů máte na mysli? :INS] . Další teorie, která by mohla být aplikovatelná na vysvětlení majetkové kriminality mladistvých je teorie učení respektive teorie diferencované asociace Edwina Sutherlanda[INS: proč? :INS] . Aplikovatelné by mohly být také další teorie, které souvisejí s nedostatečnou kontrolou, jejíž představitelem je Ivan Nye, který považuje rodinu za důležitou instituci sociální kontroly. Literatura 1. BRIDGES, George, DESMOD, Scott. 2000. „Deviance Theories.“ Pp. 662 - 674 in Edgar Borgatta, Rhonda Montgomeryová (eds.). Encyclopedia of Sociology New York: Macmillan. 2. FISCHER, Slavomil. Sociální patologie: propedeutika. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2006, 144 s. ISBN 80-704-4812-1. 3. FISCHER, Slavomil; ŠKODA Jiří. Sociální patologie: analýza příčin a možnosti ovlivňování závažných sociálně patologických jevů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 218 s. ISBN 978-802-4727-813. 4. GOTTFREDSON, Michael, HIRSCHI, Travis. 1990. A General Theory of Crime. Stanford: Stanford University Press. 5. KOUDELKOVÁ, Anna. Psychologické otázky delikvence. Praha: Victoria Publishing, 1995. ISBN 80-7187-022-6. 6. LABÁTH, V. a kol. 2001 Riziková mládež. Praha: SLON, 2001. ISBN 80-85850-66-4. 7. LANGMEIER, Josef. 2006. Vývojová psychologie. Praha: Grada publishing 8. LAUB, John, SAMPSON, Robert. 1999. „Turning Points in the Life Course: Why Change Matters to The Study of Crime.“ Pp. 348 - 374 in Stuart Traub, Craig Little (eds.). Theories of Deviance. Itasca: F. E. Peacock. 9. LILLY, Robert, CULLEN, Francis, BALL, Richard. 2002. Criminological Theory: Context and Consequences. Thousand Oaks: Sage Publication. 10. MACEK, Petr. 1999. Adolescence: psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. Praha: Portál. 208 s. ISBN 80-7178-348-X 11. MATOUŠEK, Oldřich a Andrea KROFTOVÁ. Mládež a delikvence: [možné příčiny, struktura, programy prevence kriminality mládeže]. Vyd. 2., aktualiz. Praha: Portál, 2003 12. NOVOTNÝ, Oto; ZAPLETAL, Josef a kol. 2008. Kriminologie. Praha: ASPI. 3.vyd. ISBN 978-80-7357-376-8a 13. VÁGNEROVÁ, Marie. 2000. Vývojová psychologie: dětství, dospělost a stáří. Praha: Portál. 528 s. ISBN 80-7178-308-0. 14. ZOUBKOVÁ, Ivana. Kontrola kriminality mládeže. Dobrá voda: Aleš Čeněk, 2002. 231 s. ISBN 80-86473-08-2 15. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník ze dne 8. ledna 2009 dostupný z 16. Zákon č. 218/2003 Sb. o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže) ze dne 25. června 2003, dostupný z ________________________________ [DEL: [DEL: [1] :DEL] :DEL] [DEL: Zdroj: Statistické údaje PČR online: http://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledy-kriminality-za-rok-2014.aspx :DEL] [DEL: [DEL: [2] :DEL] :DEL] [DEL: Z lat. criminalis, což v překladu do češtiny znamená zločinný. :DEL] [DEL: [DEL: [3] :DEL] :DEL] [DEL: „Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. K trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti. Trestné činy nebo také delikty se dělí na přečiny a zločiny.“ :DEL] [DEL: (Zákon č. 40/2009 Sb.) :DEL] [DEL: :DEL] [DEL: [DEL: [4] :DEL] :DEL] [DEL: „Pojmem delikvence se označuje antisociální chování, které může nebo nemusí, být spojeno s právními důsledky, přičemž delikvencí se zpravidla rozumí mírnější porušení právních nebo morálních norem, zejména dětmi nebo dospívajícími, zatímco termínu kriminalita se používá již pro závažné přestupky, trestné činy, u dospělých osob“ :DEL] [DEL: (Koudelková 1995, s. 35). :DEL] [DEL: :DEL]