MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií
Katedra sociální politiky a sociálni práce
-----A?<&
S IBA. ^^^Ih
«
-n !;
Seminárni práce
Rozbor knihy Proměny současné české rodiny (ČERMÁKOVÁ : 2000)
1
t /íl flVlM  c7£ryV^\ Eva Báltová (427202)
U         A        j              v Terezie Měchurová (426989)
f4>( l&H    ^lÁ^^OT A"na Ondruchová (427029)
\j UVVft*        J Hana Řiháková (427275)
Obsah
Úvod 3
1. Místo rodiny v teorii a výzkumu sociální stratifikace 4
1.1. Rodina a sociální stratifikace......................................................................................................4
1.2. Dvě základní pojedí sociální stratifikace....................................................................................5
1. 3. Problémy s určením třídního postavení rodiny...........................................................................5
1. 4. Výzkumy sociální stratifikace u nás...........................................................................................5
2. Vybrané charakteristiky současné české rodiny a jejich vývoj v posledních desetiletích 6
2. 1. Struktura českých domácností, počty nezaopatřených dětí v rodině, rodinný stav.....................6
2. 2. Vzdelanostní a sociální struktura párů........................................................................................7
2. 3. Příjmy v základních profesních skupinách, v jednotlivých typech domácností, životní minimum.............................................................................................................................................7
2. 4. Vybavenost domácností..............................................................................................................7
3. Životní úroveň rodinných domácností na konci 90. Let v závislosti na socioprofesním postavení partnerů 7
4. Stratifikace společnosti a hodnotové orientace: Shody a rozdíly mezi muži a ženami v oblasti práce
8
5. Zaměstnanost, pracovní kompetence a perspektivy české pracující ženy 10
5. 1. Zaměstnané ženy v historickém pohledu..................................................................................10
5. 2. Základní parametry ženské populace a jejich souvislost..........................................................11
5.3. Pracovní kapitál a ženská role...................................................................................................12
5.4 Zájmy v rodině a pracovní sféře.................................................................................................12
6. Dvoukariérová manželství 12
7. Zhodnocení využitelnosti/ j sociální práci a veřejné politice 14 Závěr   15 -■ —J
Použitá literatura        161 ' Qr&*T0
2
VJ
Uvod
Cílem této seminární práce je rozpoznání klíčových/témat knihy Proměny současné české rodiny od Marie Čermákové, Hany Maříkové, Jadwfigy Šanderové a Milana Tučka kterou vydalo nakladatelství SLON v roce 2000.
Kniha, kterou v práci popisujeme a shrnujeme, je rozdělená do šesti kapitol. Tyto kapitoly jspu -následujrcír~Místo rodiny v teorii a výzkumu sociální stratifikace, která vysvětluj e J 'zarazení rodiny ve dvou teoriích stratifikace^Další kapitolou jsou Vybrané charakteristiky současné české rodiny a její vývoj v posledním desetiletí. Popíšeme zmíněný vývoj a vysvětlíme strukturu rodiny tak, jak byla popsána v roce 2000 autory. Třetí kapitola pojednává o životní úvo\ni vo^pných^mácnosií na konci devadesátých let v závislosti na socioprofesním postavení partnerů. Čtvrtá kapitola se věnuje stratifikaci společnosti a hodnotové orientacif^Tpopisuje shody a rozdíly mezi muži a ženami v oblasti práce. Dále je v knize kapitola o zaměstnanosti, pracovní kompetenci a perspektivě české pracující ženy a jako poslední je kapitola o dvoukariérových manželstvích, tedy těch, kde pracují oba partneři.
Při práci budeme postupovat tak, že knihu přečteme a na základě čtení a následné diskuse ji shrneme a vysvětlíme, co ze zjištění vyplývá. V závěru práce se pak pokusíme navrhnout, jak by se tento výzkum dal uplatnit v praxi. Je ovšem možné, že některá zjištění, která jsou v knize prezentována, již nemusí být zcela aktuální, jelikož se jedná o knihu vydanou v roce 2000, která obsahuje výzkum z devadesátých let.
3
e,
1.1. Rodina a sociální stratifikace
1. Místo rodiny v teorii a výzkumu sociální strati|Tkace
Tato kapitola j c rozdělena do čtyř podkapitol. První aodkapitola se zabývá především sociologickými výzkumy, které v minulosti probíhaljs^á' s tím souvisejícím faktem, že v minulosti do těchto výzkumů neby|a^zahj^^ Autorka také vyzdvihuje
Zfakt, že většina výzkumů se týkala pouze mužů. V druhé podkapitole se autorka zabývá rozlišením dvou základních druhů stratifikace: hierarchickým a třídním. Třetí podkapitola se zabývá problémem s určením třídního postavení rodiny a v poslední kapitole jsou popsány sociologické výzkumy týkající se rodiny v České republice.
Jit: >
V úvodu knihy autorka hovoří o tom, že sociologickými výzkumy, které probíhaly 1 v 80. a 90. letech, se zabývaly partnerskými vztahy, výchovnou funkcí, reprodukčním chováním a dělbou rolí v rodině a^jsoejáka^ v této době věnc^ánajen okrajová pozornost. Hovoří také o tom. že v současné době jc rodina a Její chování ovlivněno majetkem, penězi a na druhou stranu propadu v životní úrovni 'dZ sod hranici chudoby. Rada rodin se v dnešní době musí adaptovat na nové podmínky/é<5z posiluje jejich ekonomickou J|unkcjjij3rdy faktemj>e^také^^ a mužů. Jeijakijrfeji^^
V další části této kapitoly je popisováno, že v dřívějších výzkumech tykajících se sociální stratifikace, se výzkumníci zabývali pouze muži, jelikož se předpokládalo, že základní analytickou jednotkou stratifikačního systému jc rodina a postavení rodiny se odvozuje od postavení hlavy rodiny, kterou je muž. Tento předpoklad byl v západních zemích do poloviny 20. století realitou. Většina vyspělé populace žila v úplných rodinách, ženy středních a vyšších tříd byly v domácnosti a v nižších třídách měly zaměstnání stejného statusu, jako muži. Byl uplatňován tzv. patriarchální model rodiny, v němž životní styl a vzlah rodiny  určoval  muž.  Postupem  času  se  vztahy  v rodinč  začaly  přibližovat spíše
demokratickému modelu a začalo se ukazovat, žej^entojujr^^ {rá^^®^ ^
Začal vyvstávat problém, zda je vůbec vhodné považovat rodinu za základní jednotku ^^fyjj^
a pokud ji za základní jednotku považovat, jak určjtjejíni^ Touto problematikou se zabývala řada autorů í\ výzkumníků a vznikly čtyři základní přístupy k tomuto problému: konvenční, nekonvenční přístup a sdružená klasifikace. Další možností je upustit rodinu jako analytickou jednotku stratifikačního přístupu a považovat ji za individuum.
1.2. Dvě základní pojedí sociální stratifikace *
V knize jsou rozlišovány dva základní proudy: hierarchický a třídní/ V hierarchickém sc vychází z toho, že žádnou složitější společnost si nelze představit bez sociální diferenciace,
tzv. sociálních kategorií. Jejich počet a hranice jsou jednoznačně určeny (arbitrárním rozhodnutín^~a lze podle nich roztřídit veškeré obyvatelstvo. Oproti tomu třídy jsou považovány zajeden z výrazů konfliktu, který je ve společnosti přítomen a předpokládá se, že hranice tříd jsou přirozeně stanovené. Příslušníci určité třídy sdílejí podobná postavení ve vlastnictvích či tržních vztazích a představují tzv. demografickou identitu či kontinuitu.
„Nesčetná řada výzkumu ukázala, že každý stratifikačnt systém lze úspěšně popsat jako hierarchické uspořádání většího či menšího poštu sociálních kategorií vymezených sociálně ekonomickým statusem. " (Šanderová : 2000)
Autorka hovoří o tom, že pokud srovnáme počátky moderní společnosti se společností dnešní, můžeme předpokládat, že^o^ájm^usk^ větší čás^<^___
společnosti, než dnes. Obecně tedy lze charakterizovat stratifikáciií systém současných -^x^v^^C/ kapitalistických společností jako hierarchické uspořádání socioekonomických vrstev, v jehož rámci lze identifikovat několik tříd, které tuto hierarchii Částečně protínají.
1.3. Problémy s určením třídního postavení rodiny ^
Koncem 70. let s^jjpeu^tí^pd konvenčního přístupu a soupeří spolu nekonvenční<^—. přístup a sdružená klasifikace. Předmětem sporu jsou tzv. smíšené rodiny, v nichž manželé z hlediska svého zaměstnání spadají do různých tříd (problém, zda má rodina, kde je žena ' úřednice a muž dčlník stejné postavení jako rodina, kde je žena dělnice a muž úředník). Například v třídně homogenních rodinách zůstává doma s dítětem žena, v heterogenních rodinách ten, kdo vykonává dělnické zaměstnání. Na druhé straně žena, která má jiné než   - ^ dělnické povolání, se často ujímá tradičních mužských rolí. b
Autorka zmiňuje, že je zřejmé, že sociální původ a širší rodina často ovlivňují třídní vědomí a zejména životní šance lidí. Je také zřejmé, že řada rodin získává příjmy z více zdrojů. Je těžko proveditelné definovat všechny nezávisle proměnné stratifikačního systému.
1.4. Výzkumy sociální stratifíkaí^-trtíáT I) 'Itta^^uW Pi^SlJv>íWK^
Konvenční model-íavrMi čeští sociologové již koncem 60. let. První velké šetření týkající se stratifikace bylo provedeno týmem sociologů vedeným Pavlem Machoniem na tz^ľ
reprezentativním vzorku socializované mužské populace, zároveň také zjišťovali základní údaje o zaměstnání manželek a dětí. Většina výsledků se týkala mužů, údaje o ženách byly využity pouze v jedné kapitole, která se týkala manželské heterogamic a homogamie. Získaná data ukázala, že rodinné znaky v naší společnosti výrazně snižují individuální status muže. To souviselo s tím, že sociální status ženy bývá v průměru nižší, než status muže a to ovlivňuje status rodiny jako celku.
V roce 1989 byla vydána další publikace, která navazovala na tradici předešlého výzkumu. Opět se pracuje se ^yjitetickým^ většina závěrů sc pak vztahovala
k ekonomicky aktivní populaci. Byl zde samostatný oddíl, který se věnoval sociální diferenciaci, přičemž sociální status rodiny má následující dimenze: úroveň vzdělání (průměr obou partnerů), socioprofesní postavení (opět průměr obou), postavení v řízení (počet podřízených z partnerů, který zaujímá vyšší pozici), celkový příjem domácnosti, počet místností v bytě respondenta a dva ukazatele vybavenosti domácnosti. Třídní postavení domácnosti se pak odvozuje od postavení hlavy rodiny.
Homogenní páry lze nalézt zejména v nej níže postavených kategoriích a nejméně
často v nemanuálně rutinních kategoriích pracovníků. Většina závěrů týkající se sociální
—p
stratifikace se opírá o údaje, které představují průměry charakteristik týkajících se mužů a žen. Prozatím byly analyzované oddíly mužů a žen odděleně i společně.
2. Vybrané charakteristiky současné české rodiny a jejich vývoj v posledních desetiletích
Tato kapitola je soustředěna zejména na informace o rodinném stavu, demografickém a sociálním složení hospodařících domácností, vzdělanosti homogenních manželských párů, příjmové a majetkové diferenciaci domácnosti ekonomicky aktivních partnerů. Tato kapitola je založená především na výsledcích různých výzkumů a tyto výsledky jsou zaznamenávány do tabulek.
2. 1. Struktura českých domácností, počty nezaopatřených dětí v rodině, rodinný stav
V této kapitole se nám do rukou dostávají následující statistické informace. Dvě třetiny společně hospodařících domácností tvoří úplné rodiny (páry s dětmi či bez dětí). Nesezdané páry tvoří cca 4 procenta. V jedné bytové jednotce, kde žije více domácností, je asi 5%. Hlavou neúplných rodin je v 70% žena. Ve věku 21-30 let je asi 50% svobodných lidí, 42% rozvedených, 1 - 2% ovdovělých, asi 6% vdaných či ženatých, kteří nežijí ve společné
Horní skupina - domácnosti podnikatelů, samostatně Činných odborníků a vyšších odborníků zaměstnanců; 2. Mezilehlá skupina - domácnosti živnostníků, středních odborníků, nižších úředníků; 3. Dolní skupina - dělnické domácnosti, často oba partneři vykonávají dělnickou práci v zaměstnaneckém vztahu.
Po roce 1989 se pozorují postoje, které souvisí s příjmovou deprivací, tuto deprivaei vnímá především dolní skupina, tato skupina má často pocit nespravedlnosti kvůli současným nerovnostem. Avšak platí, že skupina s nejnižšími příjmy, pokud jsou oba partneři výdělečně činní, tak nepociťují příjmovou deprivaei.
V této kapitole se také řeší, jak lidé vychází s rodinným rozpočtem. V roce 1989 celkem 80 % domácností vycházelo s rodinným rozpočtem v podstatě dobře, ale musíme brát v potaz, že před rokem 89 byly daleko méně diferencované příjmy. V dělnických rodinách téměř polovina pociťuje propad životní úrovně, vzestup pouhých 20 %, v mezilehlé skupině úroveň stoupla o 70 %.
Tato kapitola také řeší živitelství. Průzkum ukazuje, že řada domácností má role uspořádány tradičním způsobem, to znamená, že velký význam má muž, tj. patriarchální model. Tento model převládá u 2/3 domácností. Jde o kulturní vzorec chování, než o rozhodný rozdíl v příjmech, tyto informace se týkají homogenních rodin. U nehomogenních rodin se živitelem stává osoba s vyšším sociálním postavením.
4. Stratifikace společnosti a hodnotové orientace: Shody a rozdíly a mezi muži a ženami v oblasti práce
Podle autorayse situace od roku 1993 do roku 1999 změnila tak, že došlo k úbytku nejnižších vrstev a posílení středních vrstev. Mezi muži jde o výrazný úbytek v nejnižší vrstvě a výrazný přírůstek ve vrstvě střední. Mezi ženami jde o posílení nižší střední vrstvy, tato změna souvisí i se změnou významu jednotlivých sektorů hospodářství, narostl význam služeb, terciárního a kvarterního sektoru, podílí se na tom i oblast nezaměstnanosti.
Rozdílnosti ve struktuře mužů a žen v posledních sedmi letech mají tyto souvislosti: 1) s různou vzdelanostne kvalifikační strukturou a uplatněním na trhu práce; 2) s různým uplatněním žen a mužů ve sféře podnikání; 3) s různým uplatněním v řídících funkcí všech stupňů; 4) struktura nezaměstnanosti. Avšak rozdíly nejsou tak obrovské, abychom mohli říct, že dochází k růstu distance mezi sociálním postavením žen a mužů. Existující rozdíly mezi muži a ženami nejsou zdrojem napětí ve společnosti, proto v praxi patriarchální model společnosti zatím vyhovuje,
8
Muži vysokoškoláci, kteří žijí ve dvoukariérových manželství vnímají sebe jako participujícího na domácích povinnostech a ženy tak nevnímají jako někoho, kdo nutně musí vykonávat domácí práce a být například hospodyně. Naopak ženy vysokoškoláčky z dvoukariérních manželství se vnímají tak, že mají vykonávat výlučně nějakou domácí práci. Podle odpovědí respondentů lze říci, že právě rozdělení domácích prací je nejčastějším zdrojem konfliktu mezi partnery.
"Naše realita se v tomto bodě v mnohém odlišuje od reality většiny západoevropských zemí, zaměstnanost žen u nás má svá výrazná specifika, není proto možné provádět některá srovnání, resp. analýzy. Například takové, které by jednoznačně prokázaly vliv zaměstnanosti žen na sociální postavení rodin, v nichž ženy žijí. " (Maříková : 2000)
Tento výzkum se tedy pouze dotkl problematiky sebezařazení rodin, ve kterých žije pracující žena. Vliv sociální pozice ženy na rodinu je markantní a nelze ho ignorovat. Maříková také upozorňuje na potřebu zkoumat rodiny, ve kterých má žena výrazně vyšší sociální postavení, než muž. Tento typ je stále v menšině, ale od devadesátých let narůstá, ale není zachytitelný klasickými sociologickými výzkumy. Tento výzkum, který rodiny rozřadil do několika nej základnějších skupin, tedy tvoří základ pro další výzkumy stratifikace rodin. Další výzkumy by se podle Maříkové (2000) měly zabývat detailnějším zkoumáním sociálního statusu mužů a žen z různých socioprofesních typů úplných i neúplných rodinných domácností. Nositelem změn v rodinných domácnostech jsou podle výzkumu mladé ženy, které proměňují tradiční rozdělení rolí v rodinách. V dnešní době by se tedy mohl objevit výzkum, který by zmapoval vývoj od devadesátých let do současnosti a poukázal na nová uspořádání v rodinných domácnostech.
7. Zhodnocení využitelnosti v sociální práci a veřejné politice o
Kniha představuje komplexní souhrn zásadních změn ve vývoji České rodiny. Pojednává jak o rodině samotné, jejích charakteristikách, ale jde i do hloubky a řeší životní úroveň Českých rodin, hodnotové orientace v rodině. Zabývá se zaměstnaností členů rodiny, která výrazně ovlivňuje rodinný život, ať už se jedná o zaměstnanost žen, která má za následek zásadní přeměnu sociální a třídní struktmy^spolejnosl^ tak i skloubení kariérního růstů členů rodiny právě s chodem domácnosti. V
Soubor těchto informací je užitečným nástrojem pro sociální pracovníky, kteří díky této knize získají přehled nad vývojem české rodiny, který ovlivnil i vývoj celé společnosti. Sociální pracovník díky poznatkům z knihy bude mít ucelenou představu o rodině, jejím
14
postavení a^problémcch, které se v ní vyskytují (zejména z pohledu gendcrové nevyrovnanosti).
V rámci veřejné politiky může být kniha přínosem zejména v politice zaměstnanosti,
protože velkou pozornost věnuje zaměstnanosti žen. Kniha potvrzuje, že ženy rodinu, což ale představuje omezení flexibility a pracovního nasazení, což pro zaměstnavatele není výhodné Kniha také upozorňuje na nerovné finanční ohodnocení žen v porovnání s muži, což může být
dalším cenným bodem pro veřejnou politiku a následné řešení vhodnvm nástrojem pro
zlepšení této situace.
Zaver
Dle našeho názoru se nám podařilo naplnit cíl práce, který jsme si stanovily v úvodu seminární práce. Našim cílem bylo rozeznat klíčová témata knihy a tyto témata poté ™Q rozpracovat. Poznatky, které jsme z knihy získaly, jsme následně použily k zhodnocení   \    _ ^ využitelnosti v praxi jak pro sociální pracovníky, tak zejménajpřo^aktérj1 ve veřejné politice, jelikož si myslíme, žc právě díky zamčfenosti této knihy na zaměstnanost a ekonomickou situaci rodiny, jsou tyto poznatky pro veřejnou politiku obohacující.
Kniha kombinuje sociologický a ekonomický pohled na českou rodinu. Klíčovým tématem, které publikace zpracovávaje rodina ze stratifikačního a genderového hlediska se zaměřením na úplné rodiny. Konkrétněji se pak jedná o srovnání sociálního postavené ekonomicky aktivních mužů a žen, genderové nerovnosti, dvoukariérová manželství a nezaměstnanost žen a zhodnocení významu zaměstnanosti žen pro vývoj a existenci české
rodiny.
Zvláštností této knihy je, že na rodinu p>
inu pohlíží
z genderového hlediska, což nebývá
často obvyklé. Právě rozdíly mezi ženami a muži jsou pro tuto knihu klíčovým tématem a
1
y?j genderové hledisko představuje rozdíly mezi ženou a mužem a tyto rozdíly bývají mnohdy brány jako něco daného, neměnného a tudíž normálního či přirozeného. Tyto rozdíly nejsou předurčeny biologicky či geneticky,jde vznikají během našeho života, jsou podmíněny kulturně, historicky a sociálně. Sami autoři sdělují, že gender má vliv na jejich život, směr i výši jejich vzdělání, tvrdí, že gender na nás vyvíjí tlak a ovlivňuje náš všední den.
Kniha pro nás byla velice zajímavá a dozvěděly jsme sc spoustu informací, které jsme prozatím neměly při studiu k dispozici. Oceňujeme zejména přehlednost a strukturu díla, v knize je snadná orientace a to především díky tabulkám, které se v knize nacházejí. Publikace je založena na výsledcích několika empirických šetření, tyto výzkumy jsou podkládány argumenty jiných autorů, takže se nejedná pouze o teoretickou knihu.
15