11. Společnost a ekonomika 1. Jaký je vztah mezi ekonomikou, hospodářstvím a kapitalistickým trhem a jací autoři se problematikou sociologie ekonomiky zabývali? - sociologie ekonomiky se reálně týká tématu hospodářství, které představuje synonymum k ekonomice - otázkou hospodářství/ekonomiky se konkrétně zabývali DVĚ SKUPNY VĚDCŮ: 1. ekonomové (Adam Smith, David Ricardo, John Start Mill, Alfred Marshall, John Maynard Keynes), 2. vědci zabývající se sociologií ekonomiky (Karel Marx, Emile Durkheim, Max Weber, Talcott Parsons, Joseph Schumpeter, Karl Polanyi, Neil Smelser) - oba proudy autorů vnímají ekonomiku shodně jako sféru společnosti, ve které dochází k ekonomickému jednání 2. S jakými pojetími člověka se můžeme v souvislosti se současnými kapitalistickými společnostmi (s dominující ekonomikou, resp. kapitalistickým trhem) setkat? - tito autoři se liší v názoru zdali se člověk ve společnosti reálně chová ekonomicky, společensky nebo obojím způsobem: 1. ČLOVĚK EKONOMICKÝ (tzv. „homo economicus“ – Adam Smith, Alfred Marshall, John Maynard Keynes, Paul Samuelson) se vyznačuje tím,že: 1. prostřednictvím chladného kalkulu se snaží MAXIMÁLNĚ USPOKOJOVAT SVÉ VLASTNÍ POTŘEBY A ZÁJMY 2. je EGOISTA, EFEKTIVNÍ A CHLADNOKREVNÝ a nebere proto v potaz principy zohledňující LIDSKOU STRÁNKU PRODUKCE A SMĚNY STATKŮ A SLUŽEB (jako je např. sociální spravedlnost) 3. k dosažení maximálního uspokojení vyžaduje SPRÁVNÉ VYUŽITÍ KAPITÁLU, KTERÝ MÁ K DISPOZICI (jde o ekonomický, kulturní a sociální kapitál dle Bourdieu, resp. o kapitál finanční, lidský (vzdělání, řemeslné dovednosti) a společenský (důvěra, známosti, svazky aj.)) 2. ČLOVĚK SOCIOLOGICKÝ (tzv. „homo sociologicus“ – Marx, Durkheim, Weber, Parsons) - využívá jak KALKULUJÍCÍ RACIONALITY, TAK I JINÝCH FOREM JEDNÁNÍ, které jsou ovlivněny jeho členstvím ve skupině, které hodnoty a normy bere v úvahu - ve svém jednání se odvolává na HODNOTY NEŽ NA ZÁJMY 3. ČLOVĚK INSTITUCIONÁLNĚ ZAKOTVENÝ (March a Simon, North, Smelser a Swedberg, Stinchcombe, Grannovetter) - racionalita jednání člověka je v této perspektivě omezená, protože žádná rozhodnutí nemohou být optimální, protože lidé MAJÍ NEÚPLNÉ INFORMACE O MOŽNOSTECH VOLBY A DŮSLEDCÍCH JEJICH ROZHODNUTÍ a často nejsou ani schopni seřadit tyto důsledky od nejlepšího k nejhoršímu - existuje široká paleta faktorů, individuální volba jednotlivce je ovlivněna ustálenými pravidly jednání naučenými v rodině, škole, zaměstnání, které představují obraz reality vnímané jednotlivcem aj. (tzv. institucionální vzorcE a mentálními modely) Zdroj: Morawski (2005: 30) - podle ekonomů a sociologů bývá VZNIK A ROZVOJ EKONOMIKY a principů ekonomického chování spojován s kapitalistickým trhem, resp. s kapitalistickou společností, a proto je důležité zabývat se vývojem společností, společenskou změnou, společensko-hospodářským vývojem (Morawski) jako trajektorií začínající tradiční (feudální) společnosti přes společnost moderní (vykazující kapitalistický a sociálně plánovaný stát) a společnost postomoderní, resp. informační (vykazující principy globalizace ekonomiky) 3. Jaké má charakteristiky kapitalistická společnost? - „tržní hospodářství“ bývá bezprostředně spojováno s postindustriální, resp. kapitalistickou společností, tj. KAPITALISMEM, mezi kterého základní charakteristiky patří (Morawski 2005: 62): SOUKROMÉ VLASTNICTVÍ, SMĚNA zabezpečující volnou konkurenci a snaha o MAXIMALIZACI ZISKU opírající se o tržní signály, rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou 4. Jaké existují přístupy k vysvětlení vzniku kapitalismu? (Weber, North a Polanyi) 1. Teorie vzniku kapitalismu Maxe Webera (Prostestantská etika a duch kapitalismu a Hospodářství a společnost (1922)) - počátek kapitalismu spojuje s VLIVEM PROTESTANTSKÉHO NÁBOŽENSTVÍ, a zejména pak s kalvinismem, který tvrdí, že každý člověk má Bohem určené poslání, které má dosahovat pílí, asketickou kázní a absencí jakékoli zábavy - kapitalistický systém je zároveň významně ovlivňován byrokratickými organizacemi (podniky), které nepracují na ekonomických principech - konkrétně je vznik kapitalismu zapříčiněn mnoha faktory, které představují DVA OKRUHY PROMĚNNÝCH: - A. proměnné předcházející vzniku kapitalismu 1. BYROKRATICKÝ STÁT (s profesionálním správním aparátem jednajícím podle neosobních předpisů uplatnitelných vůči všem lidem) 2. OBČANSKÁ PRÁVA umožnila, aby lidé přestali být nevolníky krále a měli nárok na osobní, politická a jiná práva 3. PŘEDVÍDATELNÉ PRÁVO zaručilo, že v oblasti pracovně-právních vztahů jsou všechny ekonomické transakce uzavřeny smluvně, kdy stát zaručuje jejich dodržování pod hrozbou sankcí 4. JEDNOTNÁ HOSPODÁŘSKÁ ETIKA založená na jasné organizaci práce a touze po zisku, které jsou základními principy protestantismu - B. proměnné utvářející výslednou podobu současného racionálně fungujícího kapitalismu (které jsou důsledkem vlivu výše uvedených prvků) 1. ORGANIZACE KAPITÁLU PODNIKATELI (snažícími se dosahovat maximální zisky); 2. RACIONALIZOVANÁ TECHNOLOGIE (hnaná požadavkem trhu po vynálezech umožňujících dosažení zisku); 3. SVOBODNÁ PRACOVNÍ SÍLA včetně možnosti jejího prodeje; 4. VOLNÉ TRHY (neovlivněné monopoly nebo vojenskými opatřeními) 2. analýza vývoje institucionálních změn vybraných zemí Douglase M. Northa (Struktura a změna v historii ekonomiky (1981)) zabývá dějinami hospodářství západní Evropy a USA - otázku „proč se v některých oblastech Evropy nastartoval hospodářský růst a v jiných regionech došlo ke stagnaci?“ vysvětluje působením nebo absencí institucí, které podporují nebo brzdí hospodářský růst (jde zejména o podporu VLASTNICKÝCH PRÁV a práv zajišťujících OBČANSKÉ, POLITICKÉ, NÁBOŽENSKÉ A JINÉ SVOBODY, která jsou součástí liberálního práva) - příčiny hospodářského rozvoje doporučuje odkrýt sledováním institucionálních změn konkrétních zemí - Northe tento přístup demonstruje na příkladě Velké Británie a Španělska, které si byly v počátcích 16. století velmi podobné, což se ale časem změnilo v důsledku odlišných způsobů řešení sporů mezi vládnoucími a ovládanými: - Ve VB králové upevňovali svou kontrolu nad hospodářstvím obchodnickými gildami, později parlamentem, který byl nezávislý na králi (parlament utvářel zákony o politických a náboženských svobodách, které král přijímal a byrokracie zajišťovala výběr daní) – (v roce 1864, po dohodě mezi králem, parlamentem a kupci došlo k ustavení konstituční demokracie, zásadou politického zřízení se stala vláda zákona) - ve Španělsku kortesy (zastoupené šlechtou, duchovenstvem a zástupci měst) omezovaly moc krále, v různých regionech fungovali různou měrou – po zrušení povinnosti odvádět daně občany zastoupenými kortesou došlo (spolu s rostoucími výdaji na státní byrokracii, armádu a důchody) ke stagnaci a úpadku španělského hospodářství - zatímco v institucionální struktuře Španělska CHYBĚLY POBÍDKY, KTERÉ BY URYCHLILY EKONOMICKOU ZMĚNU, v Anglii byly institucionalizovány, i když zvolna 3. rozvoj tří mechanismů alokace statků a služeb zajišťujících chod hospodářství Karla Polanyiho (Velká transformace politické a ekonomické počátky naší doby 1944, Obchod a trh v ranných impériích 1957) - zabývá souvislostmi mezi materiálními aspekty chování člověka (TENDENCÍ ZVYŠOVAT ZISKY) a společenskými hodnotami a podmínkami - Polanyi se domnívá, že: 1. úkolem ekonomiky je starat se o společenské vztahy (např. eliminovat konflikty zavedením systému alokace bohatství, který by byl v souladu se společenskými hodnotami) 2. podřízení se ekonomické činnosti společenským cílům je rysem všech společenství kromě těch, ve kterých převládly ideje volného trhu (a neplatí to tedy pouze o prvobytně pospolných společnostech, jak to tvrdil Marx) 3. hospodářství, které slouží k uspokojováním materiálních potřeb lidí, je organizováno na základě tří vzájemně provázaných mechanismů alokace statků a služeb: vzájemnost (horizontální pohyb statků mezi jednotlivci nebo skupinami v symetrickém postavení, který má formu obdarovávání); redistribuce (vertikálního pohyb statků a služeb řízený centralizovaným systémem, většinou vládou), tržní směna (jako smlouvy uzavírané mezi aktéry, kteří se snaží o maximalizaci zisku a řídí se cenovými signály) - tržní způsob alokace statků a služeb podle Polanyiho vedly v 19 a 20 ke zničení společenských svazků - lidé byli ponechání napospas sami sobě bez ochrany kulturními institucemi, což urychlilo růst bídy a vznik konfliktů 5. K jakému společenskému vývoji došlo, a jak je možné jej vysvětlit a jak tyto přechody ovlivnila ekonomika, politika a industrializace? Povinná literatura 6. Jaká je současná podoba většiny moderních států, resp. jejich ekonomik? – tři typy kapitalismu, které zaznamenávají od poloviny 70. let úspěch a fakticky mezi sebou soutěží: 1. podnikatelský kapitalismus (jindy tzv. čistý anglosasský, angloamerický kapitalismus, představitelem je USA)) – hlavní myšlenkou je víra v samoregulující se trh – v tomto systému je málo veřejného vlastnictví – sociální programy uspokojují jen elementární potřeby, odbory jsou slabé – největší část výrobních prostředků je ve vlastnictví finančních institucí 2. sociálně tržní hospodářství (jindy tzv. alpský, porýnský kapitalismus, představitelem je SRN, Rakousko, země Beneluxu a Skandinávské země) – podstatou je sloučení tržní konkurence, sociální solidarity a demokratické svobody – trh není cílem sám o sobě a mělo by se do něj zasahovat, aby bohatství sloužilo společenským cílům, partnerství, kooperaci a pomoci – v 50. a 60. letech došlo v ekonomické sféře k hospodářskému zázraku, vykazoval se společenský konsenzus v podobě dobré regulace pracovních konfliktů – v 90. letech v podobě neokorporativismu došlo k zabránění větší pružnosti ve přizpůsobování se rychle se měnícím tržním podmínkám a k velkým výdajům na sociální cíle vyžadujícím vyšší zdanění 3. kolektivistický kapitalismus (představitelem je Japonsko) – snahou je utvořit dlouhodobé vztahy spolupráce na vzájemně závislých trzích, např. mezi průmyslem a financemi (např. 40% tokijské burzy probíhá v rámci sesterských průmyslových firem a dalších 40% v rámci překrývajících se sítí průmyslových koncernů a jejich subdodavatelů) – klade velký důraz na skupinovou práci, upevňující morální jednotu, budování společné identity (jako opaku individualismu) a zvyšující kvalitu produkce