Co je předmětem zájmu sociologie – aneb co sociologie zkoumá?


-         předmět sociologie, resp. to, co můžeme pomocí sociologie zkoumat, lze vymezit buď podle
toho, (1) jak definujeme společnost (což je problematické, protože sociologie jako věda o
společnosti je vymezována celou řadou vágních a neurčitých definic) anebo podle toho, (2) zdali
uvažujeme sociologicky anebo zdali u nás převažuje tzv. zdravý rozum


-         TÉMA SOCIOLOGIE A ZDRAVÉHO ROZUMU se týká klíčové otázky sociologie, která zní: proč jsou
lidé ve všem, co dělají nebo mohou dělat, závislí na jiných lidech?, tj. proč vždy žijí (a nemohou
jinak) ve společnosti, v komunikaci, ve směně, v konkurenci, ve spolupráci s jinými lidmi?

-         Otázky tohoto typu navozují sociologické diskuse, které představují sociologii jako
specifickou vědní disciplínu, která se zabývá ZPŮSOBEM MYŠLENÍ O LIDSKÉM SVĚTĚ


-         klíčovým předmětem sociologického zkoumání, jsou totiž každodenní zkušenosti obyčejných
lidí v obyčejném všedním životě, které získáváme v průběhu našeho života interakcemi s různými
lidmi (na mnoha z nich jsme závislí)

-         tyto zkušenosti jsou sociology nazývány Zdravý rozum (common sense) a jsou potřebné
k tomu, abychom ve společnosti jiných lidí vůbec mohli žít

-         zdravý rozum zaujímá mezi existujícími způsoby myšlení zvláštní místo, a významně se
odlišuje od sociologického způsobu myšlení, které:


1.     UMOŽŇUJE SPATŘIT V INDIVIDUÁLNÍ BIOGRAFII ŠIRŠÍ SPOLEČENSKÉ PROCESY, KTERÉ SI BĚŽNÝ ČLOVĚK
NEMUSÍ UVĚDOMOVAT, protože:

·        je ponořen do každodenní rutiny a nemá čas zamyslet se nad smyslem toho, čím prochází

·        a nemá příležitost porovnat své individuální zkušenosti s osudy jiných lidí

2.     snaží se o seriózní vědeckou debatu:

·         formou věděckých postupů a reakcemi na kritiku

·        a vyhnutím se dohadům, subjektivním a ničím nepodloženým názorům

3.     objasňuje naše aktivity a motivy zkoumáním sítí závislostí (ve smyslu vztahů mezi různými
jednotlivci, skupinami nebo sociálními útvary)

·        pro člověka je obtížné smířit se s tím, že nebyla určitá situace důsledkem záměrné
činnosti (a že může jít o důsledek nezáměrného sociálního jednání)

4.     dělá ze samozřejmých věcí, které považujeme za důvěrně známé, záhady

-         umožňuje tak vnímat každodenní běh života jako jeden z možných způsobů žití a ne jako
jediný a „přirozený“ způsob života

(viz např. příspěvek K. Nedbálkové o veřejných záchodcích v časopisu Biograf:
http://www.biograf.org/clanky/members/clanek.php?clanek=v4901)


Q: Jak je možné (z perspektivy individuální biografie) sociologicky interpretovat smrt pana
Řezníčka?


Q: Jak je možné (z perspektivy vědecké serióznosti) přistupovat k fenoménu UFO?


Q: Jak je možné sociologicky přistupovat k motivům chování mladistvého delikventa přítomného
v gangu násilníků?


Q: Jaké mohou být důvody paní Kuřátkové navštěvovat jednoho a téhož kadeřníka pana Fouska?



Jaká je struktura sociologie?

-         Sociologie potřebuje pro svou práci poznatky a teorie z mnoha dalších vědních disciplin,
a to jak společenských, tak i přírodních (jde především o filozofii, (ekonomii+sociální a kulturní
antropologii, psychologii, historii, etnologii), demografii (+právo, politologii, estetiku,
jazykovědu, medicínu, pedagogiku) a matematiku (+statistiku a logiku))

-         především je ale nutné vycházet z širších filozofických východisek

-         Sociologie se dělí do tří základních oblastí:

·        OBECNÁ SOCIOLOGIE (systém teorií, pojmů a kategorií, který vznikal v průběhu existence
sociologie)

·        METODIKA SOCIOLOGIE (metody a techniky sběru a zpracování dat, tj. souhrn nástrojů, které
sociolog využívá k poznávání a pochopení sociální reality)

·        APLIKOVANÉ SOCIOLOGICKÉ DISCIPLINY (teorie dílčích stránek společenské skutečnosti,
konkrétní disciplíny, parciální teorie: dochází zde k aplikaci teorií, pojmů a kategorií obecné
sociologie na konkrétní sociální jevy)