Co je předmětem zájmu sociologie – aneb co sociologie zkoumá? - předmět sociologie, resp. to, co můžeme pomocí sociologie zkoumat, lze vymezit buď podle toho, (1) jak definujeme společnost (což je problematické, protože sociologie jako věda o společnosti je vymezována celou řadou vágních a neurčitých definic) anebo podle toho, (2) zdali uvažujeme sociologicky anebo zdali u nás převažuje tzv. zdravý rozum - TÉMA SOCIOLOGIE A ZDRAVÉHO ROZUMU se týká klíčové otázky sociologie, která zní: proč jsou lidé ve všem, co dělají nebo mohou dělat, závislí na jiných lidech?, tj. proč vždy žijí (a nemohou jinak) ve společnosti, v komunikaci, ve směně, v konkurenci, ve spolupráci s jinými lidmi? - Otázky tohoto typu navozují sociologické diskuse, které představují sociologii jako specifickou vědní disciplínu, která se zabývá ZPŮSOBEM MYŠLENÍ O LIDSKÉM SVĚTĚ - klíčovým předmětem sociologického zkoumání, jsou totiž každodenní zkušenosti obyčejných lidí v obyčejném všedním životě, které získáváme v průběhu našeho života interakcemi s různými lidmi (na mnoha z nich jsme závislí) - tyto zkušenosti jsou sociology nazývány Zdravý rozum (common sense) a jsou potřebné k tomu, abychom ve společnosti jiných lidí vůbec mohli žít - zdravý rozum zaujímá mezi existujícími způsoby myšlení zvláštní místo, a významně se odlišuje od sociologického způsobu myšlení, které: 1. UMOŽŇUJE SPATŘIT V INDIVIDUÁLNÍ BIOGRAFII ŠIRŠÍ SPOLEČENSKÉ PROCESY, KTERÉ SI BĚŽNÝ ČLOVĚK NEMUSÍ UVĚDOMOVAT, protože: · je ponořen do každodenní rutiny a nemá čas zamyslet se nad smyslem toho, čím prochází · a nemá příležitost porovnat své individuální zkušenosti s osudy jiných lidí 2. snaží se o seriózní vědeckou debatu: · formou věděckých postupů a reakcemi na kritiku · a vyhnutím se dohadům, subjektivním a ničím nepodloženým názorům 3. objasňuje naše aktivity a motivy zkoumáním sítí závislostí (ve smyslu vztahů mezi různými jednotlivci, skupinami nebo sociálními útvary) · pro člověka je obtížné smířit se s tím, že nebyla určitá situace důsledkem záměrné činnosti (a že může jít o důsledek nezáměrného sociálního jednání) 4. dělá ze samozřejmých věcí, které považujeme za důvěrně známé, záhady - umožňuje tak vnímat každodenní běh života jako jeden z možných způsobů žití a ne jako jediný a „přirozený“ způsob života (viz např. příspěvek K. Nedbálkové o veřejných záchodcích v časopisu Biograf: http://www.biograf.org/clanky/members/clanek.php?clanek=v4901) Q: Jak je možné (z perspektivy individuální biografie) sociologicky interpretovat smrt pana Řezníčka? Q: Jak je možné (z perspektivy vědecké serióznosti) přistupovat k fenoménu UFO? Q: Jak je možné sociologicky přistupovat k motivům chování mladistvého delikventa přítomného v gangu násilníků? Q: Jaké mohou být důvody paní Kuřátkové navštěvovat jednoho a téhož kadeřníka pana Fouska? Jaká je struktura sociologie? - Sociologie potřebuje pro svou práci poznatky a teorie z mnoha dalších vědních disciplin, a to jak společenských, tak i přírodních (jde především o filozofii, (ekonomii+sociální a kulturní antropologii, psychologii, historii, etnologii), demografii (+právo, politologii, estetiku, jazykovědu, medicínu, pedagogiku) a matematiku (+statistiku a logiku)) - především je ale nutné vycházet z širších filozofických východisek - Sociologie se dělí do tří základních oblastí: · OBECNÁ SOCIOLOGIE (systém teorií, pojmů a kategorií, který vznikal v průběhu existence sociologie) · METODIKA SOCIOLOGIE (metody a techniky sběru a zpracování dat, tj. souhrn nástrojů, které sociolog využívá k poznávání a pochopení sociální reality) · APLIKOVANÉ SOCIOLOGICKÉ DISCIPLINY (teorie dílčích stránek společenské skutečnosti, konkrétní disciplíny, parciální teorie: dochází zde k aplikaci teorií, pojmů a kategorií obecné sociologie na konkrétní sociální jevy)