[INS: 0 BODŮ, NESPLNĚNO :INS] - [INS: NEKONCEPČNÍ PRÁCE :INS] - [INS: NEZACÍLENO NA JEDNU CÍLOVOU SKUPINU V JEDNOM REGIONU :INS] - [INS: NEPODLOŽENÉ INFORMACE O JEDNOTLIVÝCH DIMENZÍCH ZAMĚSTNATELNOSTI/CHARAKTERISTIKÁCH JEDNÉ CÍLOVÉ SKUPINY DLE LITERATURY :INS] - [INS: ABSENCE CÍLŮ EXPLICITNĚ A LOGICKY NAVAZUJÍCÍ NA JEDNOTLIVÉ CHARAKTERISTIKY CÍLOVÉ SKUPINY/DIMENZE JEJICH ZAMĚSTNATELNOSTI :INS] - [INS: -ABSENCE KONKRÉTNÍCH OPATŘENÍ NAVAZUJÍCÍCH NA CHARAKTERISTIKY A Z NICH PLYNOUCÍ CÍLE UPLAT :INS] [INS: ŇOVANÉ U JEDNÉ CÍLOVÉ SKUPINY :INS] Návrh projektu na zvýšení zaměstnatelnosti osob [DEL: z rizikových skupin uchazečů o zaměstnání :DEL] [INS: jakých konkrétně? :INS] [INS: MĚL JSTE VYBRAT JEDNU CÍLOVOU SKUPINU!!! :INS] Seminární práce do předmětu VPL124 Služby zaměstnanosti a práce s nezaměstnanými Martin Holeček [427312] Veřejná politika a lidské zdroje – Evropská studia Imatrikulační ročník 2013 Obsah Úvod. 3 [DEL: Nezaměstnanost. 4 :DEL] [DEL: :DEL] [DEL: Frikční nezaměstnanost. 4 :DEL] [DEL: :DEL] [DEL: Strukturální nezaměstnanost. 4 :DEL] [DEL: :DEL] [DEL: Cyklická nezaměstnanost. 4 :DEL] [INS: proč to tu je????????? :INS] [DEL: Ohrožené skupiny. 5 :DEL] [DEL: :DEL] [DEL: Osoby se zdravotním postižením.. 6 :DEL] [DEL: :DEL] Osoby s nízkou [DEL: nebo žádnou :DEL] kvalifikací[INS: jako jedna ze skupin ohrožených nezaměstnaností na současných trzích práce :INS] 6 Osoby vyššího věku[INS: ??? :INS] . 6 Absolventi a mladí lidé[INS: ??? :INS] . 7 Intervence a opatření 7 Problém: demografický vývoj, vzdělávací systém a institucionální faktory. 7 Problém: S rostoucí obecnou mírou nezaměstnanosti je přechod mladých lidí ze vzdělávání na trh práce obtížnější 8 Problém: Chybějící praxe a pracovní návyky. 8 Závěr. 9 Zdroje. 10 Úvod Nezaměstnanost je jevem, který je kolem nás den co den. Slyšíme o něm [DEL: skrz :DEL] masmédia, nebo jsme s nezaměstnanými přímo ve styku[INS: ??? :INS] . Nezaměstnanost je součástí naší společnosti je z pohledu tržního hospodářství [DEL: je :DEL] velmi sledovaná[INS: ??? :INS] . V České republice je nezaměstnanost poněkud mladým jevem, kdy se začal projevovat až s nástupem tržního hospodářství, v roce 1989 po Sametové revoluci. V úvodu této seminární práce nejdřív[INS: E :INS] definuji pojem nezaměstnanost a jevy s ním spojené. Poté se zaměřím na problém nezaměstnanosti u absolventů a mladých lidí, kteří společně se zdravotně postiženími, osobami s nízkou nebo žádnou kvalifikací, osobami zdravotně postiženými a osobami vyššího věku patří do rizikových skupin na trhu práce. V poslední části se zaměřuji na problémy, které má mnou vybraná riziková skupina a jejich řešením. Nezaměstnanost Pro nezaměstnanost existuje mnoho definic. Obecná definice tvrdí, že na nezaměstnanost můžeme nahlížet jako na stav, kdy lidé sice chtějí pracovat a hledají si práci, která je pro ně běžně zdrojem obživy, avšak nemohou žádnou přiměřenou a placenou práci získat. (Jandourek 2001, 17[INS: PROSÍM VÁS, KDE JSTE VZAL JANDOURKA K DEFINOVÁNÍ PROBLEMATIKY ZAMĚSTNANOSTI?????????? :INS] ). Mareš hovoří o nezaměstnanosti v tom smyslu, že: „je založena nejen na tom, že osoba schopná práce je z možnosti pracovat v placeném zaměstnání vyřazena, ale i na tom, že se se svým vyřazením nespokojuje a hledá nové placené zaměstnání.“ (Mareš 2002, 22). Tvrdí ale i, že: „nezaměstnanost je spojena s existencí trhu, konkrétně trhu práce (tam, kde není trh práce, jako například v tradičních společnostech, není ani nezaměstnanost v současném slova smyslu).“ (Mareš 2002,11). Pojem nezaměstnanost však obsahuje několik dalších, důležitých pojmů, které si třeba objasnit. Je jimi například definice nezaměstnaného, kde se nezaměstnanost vyskytuje, jaké jsou její projevy apod. [INS: K ČEMU VÁM TO BUDE K ZODPOVĚZENÍ CÍLE NAVRHNOUT CÍLE A OPATŘENÍ K ZVÝŠENÍ ZAMĚSTNATELNOSTI VYBRANÉ SKUPINY? :INS] [DEL: Samostatná nezaměstnanost má několik druhů. Z ekonomického hlediska rozlišujeme nezaměstnanost frikční, strukturální a cyklickou. :DEL] [DEL: Frikční nezaměstnanost :DEL] [DEL: :DEL] [DEL: Tato nezaměstnanost má povětšinou krátkou dobu trvání, asi 6 – 12 týdnů. Ke vzniku této nezaměstnanosti dochází za situace, kdy se zaměstnaná osoba dobrovolně vzdá původního zaměstnání z důvodu hledání nového pracovního místa. To může udělat z mnoha důvodů, povětšino je to vyšší mzda, kariérní postup, stěhování. Důležitou skupinou nezaměstnaných v této skupině jsou absolventi škol, kteří vstupují po ukončení školy na trh práce a hledají si práci. Tímto tématem se budu podrobněji zabývat. :DEL] [DEL: Strukturální nezaměstnanost :DEL] [DEL: :DEL] [DEL: Důvodem strukturální nezaměstnanosti je nesoulad kvalifikace požadované poptávkou (zaměstnavateli) s reálnou kvalifikací, kterou nabízí poptávka (uchazeč o zaměstnání). Struktura volných pracovních míst je poté jiná než nabízená pracovní místa. K tomuto dochází při expanzi jednoho z odvětví v dané oblasti. Strukturální nezaměstnanost určují tři tyto faktory. Faktor určující nabídku práce, faktory determinující poptávku po práci a faktory ovlivňující hladkost fungování trhu práce v sektorovém a regionálním rozměru. :DEL] [DEL: Cyklická nezaměstnanost :DEL] [DEL: :DEL] [DEL: Tento druh nezaměstnanosti závisí na cyklickém vývoji ekonomiky. Když je období recese a klesá hrubý domácí produkt, nezaměstnanost se zvyšuje a při hospodářském růstu a akceleraci ekonomiky se naopak nezaměstnanost snižuje. „Na rozdíl od strukturální nezaměstnanosti, která postihovala pouze některá odvětví, cyklická nezaměstnanost zasahuje všechna odvětví v ekonomice.“ (Pavelka 2007. 120) :DEL] [DEL: :DEL] [DEL: V České republice se pracovní trh vyznačuje regionální povahou, neboť se odlišuje jak demografickými, historickými, tak třeba sociálními nebo ekonomickými podmínkami, které ovlivňují nezaměstnanost. Dále pracovní prh můžeme dělit na primární a sekundární. Na primárním pracovním trhu lze najít pracovní místa s větší perspektivou a vyšší jistotu setrvání. Je možnost přejít ze sekundárního trhu do primárního, to ale souvisí se zvyšováním lidského kapitálu, růstem vzdělání, profesní specializací. :DEL] [DEL: Nezaměstnané osoby musí bojovat s psychologickými, sociálními i kulturními dopady. Nejvíce lze pocítit ekonomická nestabilita a sociální vyloučení. :DEL] [DEL: Ekonomická nestabilita většinou nastává v období, kdy je ekonomika v útlumu, zvyšuje se nezaměstnanost, je období deprese. To se stalo v České republice na počátku 90. let, kdy :DEL] [DEL: „liberalizaci obchodu znamenala otevření ekonomiky světovým trhům, což mělo za následek pokles výkonnosti ekonomiky, ke kterému došlo v důsledku její nedostatečné konkurenceschopnosti.“ :DEL] [DEL: (Kotýnková 2007, 42). S tím souvisí úbytek pracovních míst. Ze státního rozpočtu v tom důsledku musejí být vynakládány zdroje na podporu zaměstnanosti. :DEL] [DEL: Sociální důsledky nezaměstnanosti souvisejí se sociální izolací jedince, ztrátě společenského statusu, oslabení sociální funkce rodiny. :DEL] Ohrožené skupiny Je mnoho faktorů, které mohou ovlivnit možnost získání zaměstnání. Patří mezi ně například sociální postavení, úroveň dosaženého vzdělání, věk jedince, jeho pohlaví, příslušnost k menšinové skupině či zdravotní omezení[INS: (KDO TO TVRDÍ?) :INS] . Příslušníci těchto ohrožených skupin [DEL: tak :DEL] mnohem častěji „nacházejí uplatnění spíše na sekundárním trhu práce a na méně placených pracích s nejistou budoucností“. (Buchtová 2002, 105). Mezi nejčastější skupiny, které jsou nezaměstnány, patří osoby s nízkou [DEL: nebo žádnou :DEL] kvalifikací, skupiny vyššího věku, zdravotně [DEL: či tělesně :DEL] postižení a dále absolventi a mladí lidé, kteří poprvé vstupující na trh práce[INS: KDO TO TVRDÍ? SROVNEJTE ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI, PARAGRAF 33 PŘED ROKEM 2012 A DNES :INS] . [INS: MĚL JSTE VYBRAT JEDNU SKUPINU A TU PODROBNĚ ROZEPSAT DLE STATISTIK V :INS] [INS: :INS] [INS: KONRKÉTNÍM :INS] [INS: REGINOU, DLE JEDNOTLIVÝCH DIMENZÍ ZAMĚSTNATELNOSTI… :INS] [INS: :INS] Osoby se zdravotním postižením Jedná se o nejohroženější společenskou skupinu na trhu práce. Osoby se zdravotním postižením tvoří vysoký podíl mezi dlouhodobě nezaměstnanými. V České legislativě je zákon o zaměstnanosti a je zde i aktivní politika zaměstnanosti. Je proto využíváno rekvalifikačních kurzů a poradenství, avšak hledání zaměstnání pro tuto skupinu je velmi složité. I u zdravotně postižených nastává ekonomický a sociální dopad. U mnoha osob se zdravotním postižení však může dojít i ke změně duševního zdraví, což se stává u osob, které v důsledku úrazu nebo náhlé změny svého zdravotního stavu ztratí zaměstnání nebo ho již nemohou vykonávat. Osoby s nízkou nebo žádnou kvalifikací V dnešní době stále více roste význam profesní kvalifikace. S ní souvisí nejen schopnosti, znalosti, ale i dovednosti, které jsou potřeba pro výkon určitého zaměstnání. S klesající mírou kvalifikace klesá i možnost uplatnění jedince na pracovním trhu. Lidé s nízkou nebo žádnou kvalifikací pracují v sekundárním sektoru. Pro tyto osoby není dobrým znamením ani fakt, že mnoho firem již skončila výrobní činnosti, ve kterých velký podíl zaměstnanců byla právě tato skupina. Tato skupina by se měla průběžně vzdělávat, či absolvovat rekvalifikaci, s tím však souvisí fakt, že většina osob z této skupiny není ochotná tento proces vzdělávání absolvovat. Osoby vyššího věku Jedná se o osoby starší 50 let. Zaměstnavatelé upřednostňují mladé zaměstnance, kteří jsou perspektivnější a mají „modernější“ vzdělání. „Je mimo jakoukoliv pochybnost, že tato okolnost staví nezaměstnané osoby uvedené věkové kategorii do obtížné situace. Jestliže nezaměstnanému jedinci činí problém získat zaměstnání ve středním období pracovní kariéry, v pozdním stadiu kariéry jsou jeho možnosti ještě menší.“ (Buchtová 2002, 104). Problémem těchto osob jsou návyky z předchozího zaměstnání, neznalost cizích jazyků a malá adaptabilita na podmínky v novém zaměstnání. Zaměstnat osobu starší 50 let má tedy v sobě určitá rizika. Když se však podíváme na demografický výhled pro další desetiletí, nelze očekávat, že tato rizikovost bude klesat. Lze spíše předpokládat, že rizikovost této skupiny na trhu práce bude stále stoupat. Absolventi a mladí lidé Absolvent vstupuje na pracovní trh a hledá takovou práci, která odpovídá jeho kvalifikaci a vzdělání. Problém se zaměstnáním mají absolventi přibližně [INS: ???? OBVYKLE JE TO DO 29 LET… :INS] do 25. roku, ale toto číslo závisí i na věku, kdy osoba školu ukončí, vystuduje. Tato skupina nově vstupuje na trh práce a jejich největší nevýhodou je nízká, mnohdy žádná, praxe[INS: KDO TO TVRDÍ? :INS] . S tím souvisí i to, že nemají pracovní návyky. To vše vede k tomu, že když si zaměstnavatel hledá nového zaměstnance, dá přednost spíše staršímu a zkušenějšímu[INS: ALE VŽDYŤ NA DRUHOU STRANU MLADŠÍ PRACOVNÍCI JSOU FLEXIBILNĚJŠÍ, KREATIVNĚJŠÍ… :INS] . Zaměstnavatel tedy vyžaduje praxi, avšak tu je velmi obtížné získat, když tuto skupinu málokdo zaměstná. Proto by lidé měli být motivováni k dosažení co nejvyššího vzdělání, neboť s vyšším vzděláním se riziko, že budou nezaměstnaní, snižuje[INS: A JAK JE TO S PRAXÍ, VŽDYŤ I ABSOLVENT VŠ NEMÁ ŽÁDNOU PRAXI…??? :INS] . To, že tato skupina na pracovní trh vstupuje poprvé, má obrovskou výhodu v tom, že si nenavykla na žádné negativní návyky, mají nový pohled na práci na rozdíl od starších pracovníků. Východiskem z nezaměstnanosti této skupiny jsou odborné praxe již během studia, kdy si studenti osvojí pracovní návyky, mají aktuální informace z profese. Pro absolventy hovoří i to, že zpravidla lépe ovládají cizí jazyk, počítač[INS: KDO TO TVRDÍ? :INS] . Česká republika se o tuto problematiku zajímá, a tak jsou vytvářeny motivační programy aktivní politiky zaměstnanosti. Pro to, aby absolvent mohl úspěšně vstoupit na pracovní trh, je důležitá souhra mnoha událostí, mezi které patří aktuální stav trhu práce, získané znalosti a dovednosti, zájem zaměstnavatelů. Intervence a opatření Pro to, aby absolventi a mladí lidé [INS: TAK TO JE VÁMI VYBRANÁ CÍLOVÁ SKUPINA? :INS] mohli v poklidu přejít ze vzdělávání k pracovnímu procesu, musí být napojení mezi zaměstnavateli a školami. Studenti by během studia měli absolvovat praxe a nenabývat jen teoretické znalosti. Zaměstnavatelé by měli spolupracovat se školami. Školy by měly nabízet informační a motivační aktivity, seznamovat studenti s reálným pracovním procesem a přibližovat samotnou výuku potřebám zaměstnavatelů. Na poskytování praxe je kladen důraz, ale vše závisí na situaci a pracovním trhu v konkrétním regionu. Problém: demografický vývoj, vzdělávací systém a institucionální faktory Vzdělávání v České republice nyní dokončují populačně slabé ročníky a do dalších let se tento vývoj měnit nebude. Na středních školách je proto v učebnách poloprázdno, protože nabízejí více volných míst, než kolik je uchazečů. Po absolvování školy tak na trh práce vstupuje méně lidí. Mladé lidi ovlivňují právní předpisy, upravující vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, minimální mzda, podpora v nezaměstnanosti. Řešením by byla optimalizace školství, která by řešila aktuální situaci na trhu. Rozhodovalo by se o otevření takových studijních oborů, po kterých by byla dle prognostiků poptávka. Možností by bylo i slučování tříd, potažmo škol s takovými studijními obory, jejichž absolventi mají problém s pozdějším uplatněním na trhu práce. Naopak by se neměly rušit takové studijní oboru, o jejichž absolventy je neustále zájem. Problém: S rostoucí obecnou mírou nezaměstnanosti je přechod mladých lidí ze vzdělávání na trh práce obtížnější Pokud nezaměstnanost klesá, vytvářejí se nová pracovní místa a zaměstnavatelé mnohdy dávají možnost i absolventům bez praxe. Měla by se zvýšit informovanost o potřebách trhu práce, apelovat na celoživotní vzdělávání. Aktivní politika zaměstnanosti by měla reagovat na nezaměstnanost absolventů a mladých lidí včas, například pomocí praxi, aby získávání návyků a zkušeností z pracovního procesu probíhalo již před ukončením vzdělání. Problém: Chybějící praxe a pracovní návyky To, že absolventi a mladí lidé nemají zkušenosti z praxe je ve většině případu hlavním důvodem jejich nezaměstnanosti. Další nevýhodou jsou chybějící osvědčení, certifikáty. Proto by již během studia měla škola studenty připravovat, informovat o požadavcích zaměstnavatelů a pak dle těchto požadavků rozvíjet znalosti, poskytnout jim možnost udělat si certifikát. S tím by měl souviset i program pro zaměstnavatele, kteří by se situací byli seznámeni a nebáli se budoucí absolventy oslovovat. U vysokoškolského studia by to měla být možnost zahraničních stáží a pobytů. Existují zaměstnavatelé, kteří takovou možnost studentům dávají, ale je to většinou jen pro studenty oborově založené. Závěr Je jasné, že zvláště absolventi středních a vysokých škol mají pro ekonomiku značný potenciál, neboť mají silnou motivaci uplatnit se na trhu práce, jsou odhodlaní prodat nabyté znalosti a dovednosti, chtějí budovat svou kariéru a v mnoha případech se mohou stát značným přínosem pro budoucí zaměstnavatele. Procento studentů, kteří po studiu hledají uplatnění v rámci regionu, ve kterém studovali, skýtá totiž obrovský budoucí potenciál pro trh práce. Bohužel ve strukturálním srovnání kvalifikovaného trhu práce v ČR vůči průměru EU je možno konstatovat, že kvalifikovaný pracovní trh v ČR vykazuje nízké zastoupení vysokoškolsky vzdělaných osob oproti vyspělým členům EU. Zdroje Buchtová, B. 2002. Nezaměstnanost. Pchychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing a. s. Jandourek, J. 2001. Sociologický slovník. Praha: Portál Mareš, P. 2002. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. Upravené vydání. Praha: Slon Pavelka, T. 2007. Makroekonomie. Základní kurz. 2. Vydání. Praha: Melandrium.