27» t omy Obrázkový seriál — comics — by mohl oslavovat výročí více než jednoho a půl století svého trvání, kdyby proslulé „image ďÉpinal" Jeana Charlese Pelleri-na byly pokládány i dnes — jak tomu určitou dobu bylo — za rodný list žánru Teoretici však neuznali tohoto naivního předka obrázkového seriálu a přeskočili toto období jednoho a půl století, aby nemuseli identifikovat pionýry comics v zašlých dobách a v dávno vyhaslých vzpomínkách, na obrazech z mezolitické jeskyně Lascaux a na skalních obrazech z Tasili, na řeckých a římských grafitti — čmárání po zdech, na Traianově sloupu a bayeuxské tapisérii, v středověkých církevních knihách, lidové satirické kresbě, později v Goyo-vých rafinovaných cyklech, v anglické satirické kresbě Ho-gartha, Rowlandsona a GUlraye a na francouzské půdě Daumiera. Méně smělí pragmatici však raději uznávají za evropský rodný list žánru práce Rodolpha Tôpfe-ra. K těm se brzy připojují Max a Moritz, ratolesti Wilhelma Bu-sche, podobně jako hrdinové Cáraná ďAche a Georga Columba. Na americké půdě se dá zjistit mnohem snadněji odstartování nového umění, datum jeho vzniku: 5. května 1895, kdy v New York World zahajuje Žluťásek flhe Yeilow Kid/ sérii Hogan s Alley. Uličník s plandavýma ušima a diastemou, kterého nakreslil R. F. Outcault a jemuž typograf namaloval nažluto noční košili, protože jinou barvu neměl po ruce, se může probudit v kterémkoli koutě Města — postavička má náměsíční vzezření, a to jí dovoluje míchat realitu se snem — a d.'u lim znamení k zahájení Oslavy. Veselé oslavy, začátku karnevalu, slavnostního cirkusového představení, v něm* účinkují náhodní umělci a diváci, lidé, zvířata i věci. Seřadí se průvod, před. staveni se dostane do pohybu, předvádějí se virtuózni čísla na zemi, na plotech, v boudách, na střechách, na improvizovaných pódiích a dokonce i ve vzduchu, kde se může objevit bůhví jaký anonymní účastník létající s deštníkem. Žluťásek je pokládán za Adama svéta comics, přestože nás* malý hrdma by se tímto srovnáním mohl cítit ponížen. Mohl by předpokládat, že svět, který založil na papíru, je lepSf a nesrovnatelné veselejší než konkrétní předloha, z níž vysel, a nevím, jaké protiargumenty by mu mohly tuto domněnku vyvrátit Amerika objevila hru, která jí umožňuje nezříkat se příliš" brzy détství, v némž se odrážejí mnohé její klady a taky odhalují její slabiny a jež uspokojuje její potřebu oddávat se snéní a napovídá jí, nčkdy s překvapujícím předstihem, její pozdější úzkosti. Tato hra se ztotožňuje natolik s americkým duchem, že možná představuje nejvýznamnější umelecký fenomén, předstihující dokonce film, jímž Spojené státy vstoupily do povedomí širokého publika XX, století. Odstraňuje jakýkoli rozdíl věku, geografie, kulturní úrovné. vkusu, zkušenosti a téměř automaticky se stává potřebou i nezbytností, hrou i kolektivním kultem. Od první chvíle, kdy se objevuje přihlouplá postavička nezbedy s plandavýma ušima, vyvolává celou řadu paradoxů, které navazují jeden na druhý a navzájem se popírají. Uvedeme několik příkladů. Comics mohly vzniknout teprve v okamžiku, kdy jim technika dala k dispozici nástroj umožňující otiskovat obrázky v novinách bez velkých nákladů. Tímto nástrojem byla zinkografíe vynalezená v roce 1893. Přestože z tohoto hlediska jsou comics produktem techniky, od první chvíle s pohrdáním odmítají racionálního ducha a technologii, které jim připravily podmínky a nabídly jím prostředky a materiál. Ať má obrázkový seriál jakoukoli povahu, komickou, hrdinskou, sentimentální nebo pohoršlívou, obsahuje jeden a týž příběh, přicházející z dálky a z dávna a snažící se zachovat bytostnou prostotu v jakémkoli uměleckém projevu. Nejlépe definici, jakou si můžeme přát, podal i tentokrát poetický advokát ztracených případů G. K Chesterton. Není to definice přímo comics, což ospravedlňuje skutečnost, že v jeho době sí obrázkový seriál ještě nedobyl evropskou půdu. Chestertonova průzračná definice obecnějšího charakteru se týká story, j\l obsahují comics, onoho elementárního příběhu, prosté a absolutní nara-tivní struktury, která se pěstovala v rytířských románech vycházejících v Šestákových sešitech, baladách a v pohádkách. Když nesmlouvaví kritici obrázkového seriálu definují tento žánr z hlediska povýtce estetického a dovolávají se zkušenosti akademického umeni nebo když někteří sociologové hodnotí intelektuální úroveň obsahu, jedni í druzí jako by nechápali ncjbezprostřednějSí. nej-provKi a současné velmi hlubokou podstatu, kterou předpokládá, HAluje obrázkový seriál Touto podstatou by mohla být, Háji * S^)0J slovy, hluboce hdská potřeba poeticky žít Novák ^n°to|pravdu, když zdůrazňoval: „Všechno pjetuké Z^JjfrnVV rát "^napsal: musí mit C^xeXiTrostvch Udí po ideálním světě zabydleném prxtai oral ze la 0iurí nezdary a úspěchy růstu, s těrni drobnými okázalými událostmi, K[*n zaznamenává život společenství ve vývoji aby z nich ■*% postavit opěrné sloupy svého světa fikce. Tak se mohla obnovit ohrožená rovnováha vypjatého pohybu v oblasti téže reality. Byla to však zvláštní rovnováha. Někdy se mi zdá, že role nebyly stejné a že příliv kouzelného, jež přinášel obrázkový seriál, byl potřebnější a účinnější než atomizovaná poselství každodenního života ve zbývající části novin. Někdy, a možná často, comics se stávaly komandem vyslaným do cizího území, jež bylo třeba napřed podminovat, aby se mohlo později dobýt Obrázkový seriál tak působil jako zpochybňující, podvratný moment v ustavičné agresi zpráv, jež šířily noviny. Ale možná že toto nepřátelství je zdánlivé a jejich základní antagonismus měl vést ke komplexnějšímu a tedy chytřejšímu sepětí, k naplnění obou vrcholných tužeb lidské existence. A možná že symbolem tohoto konečného a necekaného smíření — po konfrontaci, která ve skutečnosti proběhla jen v knižním pojetí jejich významu — je zrod hrdiny, jehož autory jsou Joe Shuster a Jerry Siegel a který znamená významné datum ve vývoji tohoto žánru, zrod Clarka Kenta, ve svém každodenním životě průměrného novináře sloužícího bezprostřední realitě, který ale ve chvílích napětí, kdy zlovolný duch v nepředvídaných ztělesněních ohrožuje jeho společenskou existenci, se stává Supermanem vlastníkem fantastických sil, schopným obnovit rovnováhu života a umožnit mu, aby trval dál. A dostáváme se k třetímu paradoxu: obrázkový seriál se objevil jen jako prostředek obveselení každodenní nebo týdenní spotřeby. lorda n Chimct Hrdinové fantomy , ku umístěn mimo umění nebo aspoň mimo umění nA prv°P° ,,7návané jako takové, a tak Žádný tvůrce v píonýr-W** * hoto žánru si nemohl dělat nároky - ----*£- ^ pravdépod__ tom ve*"" ani nenapadlo aby se díval na toto dílo z hlediska 5* ■ ho 10 L m . Ani po predbežné úvaze, kdyby mu norem zrvot kterému h se Jasnil ^de,_^ěÍovacímu prostředku patří jeho práce, Byl to pro-^nru *cbokf v pionýrském věku naštěstí nikdo nemyslí. bléi*'na J cnyběla ambice tohoto druhu a nějaký přesný estetický Přestožeobrázkových seriálů nic nebránilo, aby nejen tvořili sto** tvúrC^řesnějštm slova smyslu, ale aby koncipovali i novou v tom *CJPformu. To. že se teoretici vracejí do dřívějška a objevu-\Wtkc vz(jáleného puzení uměleckého ducha vyprávět jí stopy 0 má jen nepodstatný dokumentární charakter. Takový i obrazec^ kres|íře před osmí desetiletími neexistoval: ten se vr-problém území Dez zkušenosti, bez pravidel, bez průvodce. hal T a a se epopej dobývání Dalekého západu a v obdobných ^ak°nkach, ale bitva, vítězství i masakry teď probíhaly na bílých ^Nové zákony comics byly objevovány se stejnou námahou, ^teiným nadšením a stejně tak náhodně v prostoru pravděpo-fbně holém jako na Dalekém západu jejích rodičů, f kdvž nové postavy začaly skutečně žít, když žánr odhalil zákony, které výmezu jí jeho hranice a upravují svobody - stejně jako síly, které mu později umožňují protivit se těmto prvním zákonům —, publikum a především umělci a z umělců na prvním místě básnící i&o v tolika jiných příležitostech si uvědomili, že se zrodilo nové umění, aniž kdo zaznamenal jaksepatří kdy a jak. Toto umění sí dobylo svět především americký svět, a potom přešlo přes oceán nebo lépe řečeno přes oceány po předem daných cestách lidového dténl Franklin Roosevelt, Oliver Wendell Holmes, Caři Sandburg, L L Cummings /nadšený obdivovatel Krazy Kat A nemůžeme snad vysledovat v jeho poetickém díle delirantního ducha, koncentrovanou strukturu, synkopový rytmus stejně jako netolerantní Bteiigenci seriálu Georga Herrimana?/, Conrad Aiken — který kdysi melancholicky prohlásil: „Přistihuji se ještě dnes, že sním 0 comics, jako bych byl součástí jejich přediva,* — Charlie Chaplin podobné jako John Steinbeck. který označil AL Cappa, tvůrce se-rála Lil Abner, za nejíepšího satirického autora po Lawrence Stemovi — ti všichni byli první, kdo nejlépe pochopili a milovali ^pochybnou a skromnou velikost obrázkového seriálu. Nakonec i krásné umění začalo nejen uznávat jeho existenci, ale 1 Pojímat některé jeho postupy, styl, jeho nenapodobitelný způsob jjj^ovat a očišťovat realitu a kombinovat ji s fikci Fenomén Sii-fc? Se proJevuJe v iinem uměleckém prostoru, objevil v po-r Jľ** leiech ve světě comics široké pole působnosti, jemuž se isretf V^0^ Přejímá někdv jen postavy a zachází s nimi svým *nTíľ™ malířskím stylem. Například Mel Ramos věnoval je e**y cyklus známé troiici Boba Kenea. Batmana a Robina 2$4 obrázkový seriál Jordán Chtmci Hrdinové fantomy, a nočního Jokera umístil na plátno jako na plakát v charakteristických postojích. Andy Warhol se stal portrétistou jiných hrdinů, Dicka Tracyho. Nancyho nebo Popeyea. Jindy svou abstraktní kresbu rozvíjí v posloupných obrazech podobných obrázkovému seriálu, i když v ní chybí figurativní narážky. V těchto pracích se snaží zachytit čas s jeho ustavičným uplývánfm, obdaruje ho tělem a evokuje ho sotva postřehnutelnými závany lehkého dechu barvy a nekonečné modifikace atmosféry. Zvláštním efektem je pomalé, ale neodvratné klouzání za zády jevu a uvnitř pomalé přemisťování, které přibližuje realitu k možné pohromě. Roy Lichtenstein realizuje okázale se prosazující malbu. Prvky, z nichž se skládá obraz, patří tradičním comics, ale jsou převzaté 7 různých vzdálených pramenů. Protože pocházejí z disparátních vyprávění, bylo by přirozené, aby prvky navzájem nespolupracovaly, aby projevovaly ne-li nepřátelství, tedy aspoň lhostejnost nebo osamělost. A přesto dochází na platné k nevysvětlitelnému zmetení a fragmenty si stanoví nové sdělovací prostředky, sbližují se, uznávají se a znovu se skládají. Bývalé určení každého z nich účastnit se určité události a mít vlastní totožnost se vytratilo. Dostávají teď jinou roli ve svém novém prostoru a toto poslední poslání jim stačí. Příběh byl zapomenut, zůstal jen vrcholný moment šokujícího dramatického zájmu přítomnosti, čisté napětí, nevysvětlitelná alegorie obrázkového seriálu a možná dokonce i existence. Každý prvek s hrdostí potvrzuje sám sebe, dokonce i se svou nesnesitelnou netolerantní materiálností a zpodobňuje zvláštní svět, v němž působí záhadné a aktivní předměty. Možná že existují podobně jako věci vyvržené na pustý břeh, který teď může být malí- f 3 ni omy myl? 5TRAN6E-I WOKIDEG WHEÍ?E CIGARS WENT? m _ pustý břeh, který je přesto útočištěm - po «*W Plátí!rnskotání. Náhoda předsedala jejích záchraně, ale ať ľcdW^Lí těchto prvků seberůznorodější a sebebizarnější. í *hrtJ patH k nějaké Jiné séru všechny vyjadřují týi svět. ,dyť k , Lou minulost a jsou solidární před neznámem. cdílei1 sp ! nezůstala lhostejná ke kouzlu obrázkových seriálů: Ani Evr0hP filmech,'' přiznává Felhni, „jsem se snažil najít barvu Ve s^cu*he Gordona a jeho světa.. " Ostatně je autorem něko-a vervu H a* fc ita!ským fumetti a Giulietta degli Spiriti stejně jako [jka scenár Äzejj inspjraci v technice a duchu comics: První část Sát***?? ,dem malému Nemovi Winsora McCaye. Dino Buzza-0lílH;}e vážném tónu práci Poema a fumetti a halo Calvino ve m!-l Je vážném tónu prací roema a ji ti slož" v* původ ptáků st představuje, že život začíná v prvotní vé niZ slova neexistovala, protože nebylo co pojmenovat Sklá- noci. .... jä nhrá7kň a radí čtenáři, ahv si íp nř»rtc^„A s - oříběh do řady obrázků a radí čtenáři, aby si je představo-dá SVU|Ío bv byly nakresleny podle narativnt techniky comics. Alain va,J se ve svých filmech přiznává, že mu jako inspirační zdroj RTmě nebo bezděčně sloužilo umění Chestera Goulda, Phila Da-a Miltona Cabiffa a vzpomínka na Dicka Tracyho a Čaroděje VÍS6 f ^liž^se tvůrci comics dali do služeb lidové zábavy, nejsou proto éně umělci Ať bezděčně nebo ne, v jejich snahách, odborné pří-m g a ve výtvarném rozhledu se odrážely velké umělecké školy své doby, styl té nebo oné dekády, výdobytky a nové objevy v oblasti barvy, zacházení s námětem, moderní střih, rytmus, ale nikdy se nestali sekundanty bez inspirace nebo osobnosti. Vkládali do světa kolektivního snu — jehož strážci se brzy stali — mnohé vzpomínky a zkušenosti, osobní nebo dobové, ale vlévali do něho i dost z vlastního bláznovství, takže se naprosto zahladily vlivy, ohlasy a představy zvenčí. U obrázkového seriálu došlo k něčemu, s čím se ve světě umění často nesetkáváme. Obvykle hlavní osobnosti, jimiž umění čelí času a vyjadřuje v nejčistší formě své schopnosti, jsou pochopeny později, až se překlene první fáze tápání a váhání. Comics se prakticky objevily okamžitě s nesrovnatelnou virtuozitou: Winsor McCay, tvůrce malého Nema. Jeho dobrodružství probíhající v Slumberlandu, v Zemi dřímoty, jsou surrealistické poemy sestupující až k nejintimnější sféře ducha, kde se rodí, kupí a uchovávají chiméry, nostalgie a děsy veškeré existence. Jeho vizuální vytržení, ostatně ovládané s mistrovstvím vzácné elegance a dodnes nedožene čistoty, vytvořilo jeden z nejoriginálnějších a kouzelných ^tú odhalených umělcem v našem století. w;nsorovi MacCayovi se v krátkých časových intervalech při-DrÍľ-George Herriman, Burne Hogarth a Alex. Raymond jako iečnřVP0Stavy krátké h'Storie comics. Ale možná že by bylo uži-s tváři Seznámit se s pamětihodnými hrdiny obrázkových seriálů, siránk téCl1, kd° odmít,i zemřít a kdo už dávn0 °Pustili zež,outlé V novin, aby se natrvalo usadili ve vzpomínce. 288 OBRÁZKOVÝ SERIAL lordftn Ch r met Hrdinové fantomy myJí 2^0 tťirdiin t h»mei Hrdinové na *m tranců Maxe a Moritze /Víta a Vény/ ctíhod-l>|,nú *vroP>kýcLima Busche. Obrázkový seriál, který tyto hrdiny ^ ľredka Wl , nou kapitolu historie comics „The Katzenjam-n*op/vé tvoH siav» Charlie Brown a Lucy z Peanuts Chute- kterého nakreslil M " " ^M. Schüll2iemrnyho Swinnertona podobně jako E Prvními hrdiny tohoto imaginár-lV1 .lobá reálnému světu, ale taky se od něj liší, kteří se POG obdobných případech děti: The Yellow n^-řv^lkaSdobne jako Hans a Fritz. postavy Rudolpha kvil "a 10 Nem° p řsricicé půdě pokračovali v dobrodružstvích M 1 ítefí na -a k4«vi» a Mnritze /Víta a Vánv/ ntíh/ví_ ;ký« W oč^^tvort _________ . rt/M*iin „ 1 m. Branner, Schullzt?' itívhb Swinnertona podobne jako Buster Brown, 5■ tle Jinirny ,,nirboť mají společného otce R. F. Outcaulta... a se-rtífŠ^u Tmozřejmě pokračovat a byl by nudný a zbytečný S by mí Inuché vyjmenovávání. SoVdéf fdm°lh0" hrdiny je prosté. Dítě je zároveň reálné W^M imaginárni Střídá světy, přeskakuje z jednoho do a se nic nápadů a možnosti, jez jsou mu vlastní, a odpovídá druhého P°d,e n£do jiný nemůže zachytit. Nejenže může plně žít na výzvy. ktelních světech, ale taky je kombinuje, zkouší jejich ve dvou Par. ,cn spojeních, kterých se ostatně hned zase vzdává, ^0,nOSt hvvalo novou variantou s novým řešením. Podívaná, již aby se zfW {.{0 ma|j hrdinové, neslouží jen k obveselení: prosví-nánJn Ähavný obraz ukazuje graf kritického věku civilizace a popise dynamizovat, vzkřísit k životu společenský organismus, kSně fascinovaný pragmatickými hodnotami, injekcí pohybu, rozruchu, velkorysosti a lyrismu poetického ideálu, který jim náleží ľkterí někdy sdílí s umělci. Z tohoto hlediska mají dobrodružství malého Nema roh, vizi a zvláštní význam. Díváme-li se na ně dnes, uvědomujeme si, jak jsou jednotné, rovnoměrně rozložené, podřízené společným zákonům konstrukce, zkrátka že mají jedinečné vnitřní sepětí, které připomíná klasickou perspektivu umění. Je to obměňované téma, ÄpľJs pôhyt^'i";.YttSyobläšt 'působnosti, ostatně "průhledná. p,- .c| m" V^ jenže volil moderní výraz, ale taky jako jediný irni ... dobu. fcklo- —♦ Že jeho melodická, neúnavná * stylu art nouveau, který na začátku století ze y ... „m----transplantuje často desivého hromadení de- *^Us"hCÄ sestavách tvoří obligátní rysy lá V op°JnVCn "íž stáie nacházíme malého toulajícího se hrdinu íždé «Piz0,dtdovaného/. Kulisy nevynalézá umelecká fantazie /nebo pr°nô.s *kvchkoli omezení hmoty, která se pokouší na papi-,ro$téná°a ja y ře§en( Nenf to iádná anticipovaielná a uskupia nejod™;nnla architektonické vize budoucnosti. Kulisy, ,eCnitelnÄ va . ^ Nemo, jsou naprosto reálné, umelec zači-vntchžsepony ^ltrnberíand s prostředky architekta projektanta ni svou ces"\- do yeiké americké skutečnosti, která ho obsahuje tsen se zař* j {cn pěstuje kolosální tvořivou představu, i !uľnv vvkon, obsesi rekordu. í™ ie možná stálym zahaleným protivníkem malého Nemá, H ekv Předimenzované výtvory z ocele, mramoru a betonu, Tstroie ulice nebo zahrady se orientují ať pasivně, nebo aktiv-Si útočností na hrdinu, aby ho neutralizovaly, absorbovaly, zadr-1 A jen záverečné momenty, když už není myslitelná žádná Tirana v nepřátelském prostoru snu, uzavírá dobrodružství Ne-novým pádem z postele a pocitem bezpečí v domácím prostředí Zatím je zachráněn před neviditelným tlakem nočního města, ale později je najde znovu, až sám dospěje a nejspíS zapomene na varování z dětství, Č«rná můra se objevuje prudce, bez přechodu, ospravedlněni i uvedeni do děje. Hrdina se najednou ocitá ve chvíli bláznivého uteku na slonu, vytažen z postele zobákem obrovského krocana, prochází se na palubě válečné lodi, zahledáme ho ve vzduchu na Mtukondora — zatímco jeho druh tolika nocí, klaun Flip. provádí [*fa*u ptáka vznášejícího se nad zemí krkolomné akrobacie -*> Je pronásledován divochy z pralesa. Běžící Nemo a Flip se jednou vznesou do vzduchu nad město u octnou se na mrákotu, odkud se žádným způsobem nemohou dostat dolů. nebo je Kun' na lokomotivě Htícího se vlaku, který vzdoruje řízeni. ^ £va postel začne mohutnět, dostává rozměry zvířete, jehož «*iou ^ zast»vit, a pak se zvedá, až se dotkne nebe. Chodcům rony a všechno se stává možnvm v orientálním městě s ku- 1.0 portml, minarety I vizemi v Slumberiandu, kam tt Ncmo noc noc vrací- možným, plynoucí realitu dovoluje n á! yicchn°*t 8£3«ne jSÍ metafory. bizarní »kl„Zy d„ ,,/ . k"ncehSJktcrrmohou byl. zvlilť dik uzlenému hrom, £ Xvá a pSvtchn,, Mrach není v íádnem okamžiku afi: aesiva r ímmM7iiíc sen natrvalo do svého IccImvau -rť,,ri kawk-m 22« ,k( se tajemná svetla dobrodružství, která obdarují celý pnb{h oči k , přiu,ž|,vejsí příchutí Zttká/aného ovoce Uadkohorkou, ale lim phiazuv^. f.h.,.u„ «.««„Bno ovoce, M v Ncmo je u/náván jako bratranec - nebo možná dokonce bratr - nezapomenutelné Alenky, která objevuje svět /a zrcadlem nebo v mi dívÚ. Historie obou nám ukazuje jak je nezbytné pro lidský Život, aby se znovu neslo, co bylo příliš brzy zapomenuto a na co se rozpomíná jediné umení, jak důležitý pro realitu je sen. Taky zvířecí hrdinove tvoří úctyhodnou společnost. Jestli známé postavy ze zvěřince Walta Disncye a Dave Flcishera a nezapomenutelný Kocour Felix a Pat Sullivan mohli žít ve dvou paralelních světech — v obrázkových seriálech a filmu —, comics si pro sebe výlučnč uchovávají hrdinu par excellence: Krazy Kat Georga Her-rimana. I oto bizarní dílo, které stále udivuje a stejnou měrou okouzluje, by mohlo být dalSím svědectvím toho, že básníci v tomto století přestávají být výlučné služebníky slova. Opouštějí prostor, který do té doby obdělávali, aby zkusili Štěstí i v jiných oblastech reality, a obrázkový seriál sc nesporně ukázal jako velice přívětivý hostitel pro poetického ducha. Zda jejich dobrodružství mělo nebo nemělo význam a hluboký vliv, uvedomíme si podle toho, jak vypadala společnost v jejích současném nebo pozdějším období. Ale aspoň GÍorgc llerriman ani tolik jiných, nechali /a sebou se nevz svědectví, a to okouzlující svědectví o tom, že dobrodružství s viditelnými stopami nebo bez nich si v každém případě zaslouží, aby bVte dovedeno do konce. Kiii/y Kat je příběh, v nčmž najdeme vždycky tytéž protagonisty: Myš Ignatz, Psa Offisa Pup a samozřejmě Kocoura Krazy Kal. E. E Cummings nejpřesněji popsal bludný kruh, v némž jsou zachycení tito tři hrdinové, vztahy, které je stále sbližují i oddělují: „Pes nenávidí myS a zbožňuje kočku; myš pohrdá kočkou a nenávidí psa; kočka necítí nenávist k nikomu a miluje my5.H Humor Georga Hernmana je zvláStní — jako konečně každá autentická komická vize — v textu, kresbě, v logice vyprávění. Jcstli-/«■ si divák přeje, aby byl přijat na území Coconino obydlené našimi třemi hrdiny, musí být obdařen vlastnostmi, jako je život, dynamický explozivní postřeh, poetická disponibilita. Návštevníci s opožděnou reakcí se zastavují vyvedeni z míry hned na prvním kroku: příběh jim nedává žádnou šanci, časová logika je velnu COMICS In li off BOB andrrvaw/ others ■o t \ l3f i 'i X li v* .1 V 'A ě Často přerušena, objevují se hiáty, bílé skvrny, skoky, mění se rámec bez důvodu - nebo z důvodů, jež nemůžeme zjistit... A přes- hAV5cCÍln° ^ow^ pochopí všechny tyto provokace, které mají obětovat rytmus obvyklého chápání v prospěch rytmu dynamičtěj-^0 synkopovanějšího, schopnějšího proniknout do světa zázraků, uwno tomu, který by mohl znamenat například džezový rytmus. proiľllľaHno/ou sázkou je vyzkoušet - s úspěchem - spojení dvou K|aanych pojmů, které mohou žít jediné v nepřátelství. Na obrázkový SEJRlAL lordi n Ctiimei Hrdinové fantomy mytí filmové Pra Dřed^a^enTncbo hudební produkce Herríman zároveň vyžaduje od diváka aby se zúCasmil nejakým n ajícím orgánem naWc, schopny p, po ľdú na obraz. Na jedné straně aby mohl sledovat posloupné fáze Dříbčhu a na druhé strane aby je viděl vcelku jak jsou umiste-ny na stránce, jaký je grafický rytmus stř.dání černých a bílých míst které musí znovu a znovu oživovat a utvářet novým udivujícím způsobem syntetický obraz epizody. Možná že je nejméně pochopitelné, jak to, že Krazy Kat měl tolik obdivovatelů. Prekážkami, které klad! vnímavosti publika, měl spíš zůstat privilegiem úzké skupiny zasvěcenců. Vítězství nad tolika okruhy obdivovatelů ze všech stran je možná znamením, že se naše doba těší širší disponibilitě pro poezii stejně jako i pro inteligenci, než bychom soudili podle tolika jiných projevů a zálib. Burne Hogarth pověřuje obrázkový seriál hrdinským posláním, tak jako umění XX. století vyzdvihuje velké osobnosti. Burne Hogarth jistě není první ani jediný, kdo představuje fascinujícím způsobem celou skupinu cartoonistá, kteří mění obrázkový seriál v poslední útočiště, kde mohou hrdinové přežít Nesmrtelný hrdina typu Tarzana je omezen na prosté lineární schéma, které obsahuje základní jistoty, a zůstává věrný své vlastní struktuře, charakteru a ideálu. A tak díky comics tato postava opět vchází do moderního, tak naléhavě racionálního světa. Díky jemu celý prostor obrázkového seriálu je hrdinský, ústřední postava se stává generátorem příkladných a nezapomenutelných gest Svět se spontánně rozděluje na dva odjakživa nepřátelské tábory, na dobré a zlé, rozeznatelné snadno už na dálku, jejichž podstatu nemůže změnit žádná přeměna, nástraha ani pozdější převlek. Nejenom dobro, ale i zlo se teď stává prvkem morální jistoty, elementární evidencí, protože žádný partner neskrývá svou hru a každý otevřené vyjevuje své záměry. Na aréně obrázkového seriálu se ocitají všichni: Tarzan, senior džungle, a Princ Valiant — který nám připomene nádherný balet Rytířů kulatého stolu —, Flash Gordon se svými dobrodružstvími v prostorách znovuobjeveného zázraku, Terry a piráti, kovboj Bronc Pelle, Cisco JCid a Jerry Spring stejné jako i pozdější badatelé v nemožném Buck Rogers, Čaroděj Mandragora, Spiderman, Specter, Batman a všichni ti, kdo přišli po nich. A přesto na této podivuhodné soutěži svobodné fantazie a vzrušující profesionální virtuozity je zvláštní, proč se vždycky vracíme k cyklu Tarzana s nepochopitelnou melancholií? Těžko říci, aspoň pokud jde o mne. Možná že je to objev lidského těla v jeho krásné nahotě, které se přirozeně rozvíjí v bující přírodě, z níž jsme se kdysi vyloučili Rekl jsem lidské tělo, protože u Rurna Hogartha Jde o požitek odhalování všech živých těl, která nám nabízejí pří- Hrdinové furiiomy m y M • ■ 'Jík"J> 1 v> - J** ; 7* ÖRß -n*' Kure r*o» eux^CMns ^^Tp tue; HifiH pgiE^T A^IP*& 1 V v Aí* TAR*7VIN Ml tPTNř lOV*»KC^ TMP 'iFfCRlFTeC duch uz S** akC'ívá své fantaskní í "ds,VU„ fluidní látky- ktf.a ^en0»í2 libovolně mén.t umožňuje pKvleky Vmozřejmě neobětuje H"*" "S charakter, svou ^ SCu velkodušnost, a je- .fisloveínou ná naději. .... - í vyst0UPen „f"ovnováhy. do té chvíle ohrožené. Absolútni ne-+wTt ľvíemocne vévodící, vidi, že je její svrchovanost ohro-P* dľ-Íl iSské bytosti, která se zdála nenávratně zhkvidoya-^^Aneěekaná šance. Zahlédla vlající červenou pelennu na, se nabízí n peierínu s žlutým vzorem Kapitána Marve- ^rróíáštenku s kapuci, jakou nosí Batman, zatímco jeho mlad-labtuasstent Robin se objevuje v pláštěnce žluté. Možná ze "5 e vzduchu zelenou pelerínu Specterovu nebo nezvyklou Plnost Cartera Halla. Létajícího muže. Tne Hawkman má dvě Sa která mu umožňují při plnění jeho poslání létat jako neuve-feln* pták. Křídla za letu vlastně tvoří živou modrou pelerínu, která'spojuje Ikarův mýtus se siluetou spravedlivého archanděla v nové podobě. Lhostejno v jaké podobě ho postřehneme, v reálném nebo fantastickém prostředí, hrdina musí na velké vzdálenosti vystavovat své odznaky. Nesmí se nad ním vznášet žádná pochybnost, musí být poznatelný z dálky. Ale dokonce i v této poslední etapě, kdy je připuštěn zázrak, nad-flovék není bytostí náležející výlučně ireálnu. Ve skutečnosti každá postava disponuje jen jedinou energií, vystupňovanou navzdory zákonům druhu, a jen tím přestupuje fyzický řád Hrdina zneužívá tuto svou zázračnou vlastnost jen ve vrcholných momentech agrese. Jakmile se učiní přítrž zlovolným silám a život je vrácen svým zákonům, hrdina se noří do své obvyklé, diskrétní, společenské «isience, v nemálo případech matné, vybledlé. Může se stát novinářem, detektivem, vědcem, důstojníkem, džentlmenem nebo člo- okm ..z Přesného zaměstnání 2)( S kdy obrázkové seriály naznačují galaktickou povahu řtn' ^ s? musj adaptovat na nové podmínky a musí být obda-r.ačnymi silami, aby mohl odolat agresi. Postava odhaluje >sy budoucnosti jako Flash Gordon, který zavedl druh 7račné ?00 O B ft A I K O V Ý S B ft I t L. Ionian Chimct Hrdinov* rumom} mvii jedinečné fantazie — spojuje bujnou fantazii Alex. Raymonda s prvky tradiční ikonografie, například fyziognomii stejnč jako hrdinovu čistotu. Zdá se, že předčasnou smrtí Alex. Raymonda ta-jemství tohoto komplexu je nenávratne ztraceno. Dílo Lee Falka /Čarodej Mandragora a Fantom/ a Stana Leea /Silver Surfer, Famastic Four. Spiderman/ otvírá jiná okna do nitra imaginárního. Mandragora hypnotizuje své soky. Specier. odhmot-néný detektiv, protože skutečné zemřel, je opravdu nczranitelný, Spiderman získal šestý smysl a mimořádnou pohyblivost. S témito Čtyřmi fantastickými postavami se zázračná vize stává absolutní a znovu je nalezen duch epopeje, Red Richard, elastický muž, může dát svému tčlu jakoukoli formu, protože je roztažitelné a donekonečna ménitelne Sue, jeho žena, se může učinit neviditelnou a v nesnadných momentech může obklopit své partnery ochran- II i 7/ THE DISCOVERY THAT FLASH GORDON IS STILL ALIVE CAUSES MAJTOR LINGAN TO ACT SOONEI HAN HE'D EXPECTED. WHILE THE PALACE , HE STEALTHILY LOWERS HIMSELF TO ROYAL NURSERY* fan i rimy M silovým P°Jem- .B*n ,ie jakýs' fantastický °rini^ obdařený titánskou si-I>or íl uvčdomuje si svou de-|ou.sní - aniž se mu to •m«cl \^:t o návratu clo ,llůíc \,/nbv. A konečné Joh ^éJS^ zvaný Humat li 9L í^chopen létat změ-' ú živý oheň, kterým spálu-flvé protivníky. Hrdina vy-SS samozřejmé z bohaté h-1 , miaginiu-c a /iskává ne-rené metafyzické implikace. \f4\TH A COIU O** ROPI *N UVMC HAND' ^LABH QAflHBFl TO ľMfi ROOI» OP T>* ADMINISTRATION J^fAÄr cm» Tne euit-OiNď tmi Tx>w*r? ► iAPDI oníN ^iMrU OKI mim — iCífř ř-nr^**^r* i|f*LiN i- **iih-i» Cl AN fCTS - COATMO HCHBK• I 1 m rw }0Í Hrdln^vw fantomy myft ZABÁVA n t. n o U M f n | Obrázkový seriál je v poslední ín-Plieni podobajícím se kreslené grotesce a fotorománu :I,flci Pf,b jsou mnohem zřete nější než pouta, která je sbližují ŕVdí,y .noně odhalily své zákony, prvky, rysy a výrazové pro-a;/Mí^PoS ľ se definují a které jim beze zbytku náležejí. ľtreW' J/ľ1'|0$c novin obrázkový seriál přinášel maximum možné-N» siríUL.i rozruchu, napružené energie a životní elán. Postavy o P<*>T'ky vtaženy do akce, která od nich vyžaduje vSechny vždy^ ctnosti, fyzicky pohyb. Hrdinové sdělují význam své- ;LhoPnOSt' "ou volbu a náklonnost stejně jako rivalitu nejen po- m iv plující svobodně ve vzduchu, naplněny nejčistším ply-eroSt;!L