Dosavadní pohledy na fungování E.O. nJakub Patočka, Miroslav Mareš, Adam Fagan, Ondřej Císař n nJakub Patočka n– Duha deset let na cestě: lidé a křižovatky n- velmi dobré z hlediska určité faktografie a „interního“ pohledu n- poněkud problematické z hlediska „zamlčených informací“ – víceúrovňové informování členů Duhy, Pronikání do jiných prostředí n- bez pohledu „otců zakladatelů“ bychom se neměli obejít n nMiroslav Mareš n– Ekoterorismus v České republice, Environmental Radicalism and Extremism in Postcommunist Europe n- první text je ryze popisný, druhý spíše komparativní (post-komunistické prostředí x západní země) n- první akademické odlišení „ochránců zvířat“ a environmentalistů či ekologistů n- nereflektování zásadních přístupů v environmentalismu a ekologismu (úplně chybí studie Dobson, Baxter, Zimmerman) n Dosavadní pohledy na fungování E.O. nMiroslav Mareš n- důležité faktografické omyly – spojování Hnutí Duha a hlubinné ekologie, V. Klaus jako zásadní účastník diskuse o environmentálních otázkách atd. n- aplikace „zvenčí“ – včetně výhod a nevýhod n nAdam Fagan n– Environment and Democracy in the Czech Republic – The environmental Movement in the Transition Process n- dosud jediná ucelená knižní studie shrnující vývoj českých environmentálních hnutí od komunistické éry až do konce 20. století n- založena na důkladné znalosti českých zelených hnutí (a podrobné práci s nimi – rozhovory (Kotecký, Konvalinková, Petrlík, Štefanec, Fuchs ad.) n- první skutečná klasifikace vývoje českého environmentalismu a ekologismu Dosavadní pohledy na fungování E.O. nAdam Fagan n– Faganův pohled na vývoj českých environmentálních hnutí n- 1. Období entuziasmu (1989-1992) n- 2. Období politické marginalizace environmentálních hnutí (1992-1996) n- 3. Období otevření dveří k politickému lobbyingu a změn strategie (1996-1997) n- 4. Období zeslabení protestních akcí, profesionalizace a získání závislosti na zahraničních zdrojích (1996-2000) n- 5. Období agenturizace (nikoliv ovšem v základním Faganově díle) n n– Omezení Faganova pohledu n- Ačkoliv velmi dobrý pohled i do „niter“ enviromentálních hnutí chybí přístup k některým zásadním materiálům (interní materiály Hnutí Duha z let 1993-1997). n- Vstřícný postoj ke českému environmentalismu vedl v některých pasážích k přijímání výpovědí jejich členů jako faktů. Dosavadní pohledy na fungování E.O. nOndřej Císař n– Asi nejzajímavější studie týkající se environmentálních hnutí n- má širší záběr než studie Faganova: výhoda – možnost srovnání, nevýhoda – část publikace cílí mimo E. O. n- základní otázka studie: „Jak se rozvinul politický aktivismus kolektivních aktérů, kteří prosazují své zájmy jiným způsobem než přímou účastí ve volbách.“ (šíře záběru). n- Císař odlišuje 4 mody politického aktivismu: n1. „Starý“ participační aktivismus (např. odbory). n2. „Nový“ transakční aktivismus (environmentální hnutí, lidskoprávní org.) n3. „Nový“ radikální aktivismus (pravicové extremistické hnutí). n4. Občanská sebeorganizace (např. Děkujeme, odejděte). n nNa základě tohoto dělení nahlíží i aktivity environmentálních hnutí a tato hnutí samotná: n n- Aktivity E. O. týkající se Temelína Dosavadní pohledy na fungování E.O. nOndřej Císař n n– Aktivity E. O. týkající se Temelína n- postupem času se výrazně snižuje radikalita všech organizací, které se na temelínských protestech podílejí (zejména Hnutí Duha) a také se snižovala schopnost aktivizovat nové členy a sympatizanty, ovšem role aktéra a schopnost ovlivňovat dění rostla n- je otázkou, jak by O. Císař viděl nárůst aktéra ve smyslu lobbyingu dnes - - - čili strategický pohled n n- nepřímá i přímá polemika s názorem A. Fagana na negativní roli „zahraničního financování“ environmentálních organizací nzde naopak dala realita mnohem více za pravdu O. Císařovi. Dosavadní pohledy na fungování E.O. nOndřej Císař n n– Podívejme se na Císařovy argumenty podrobněji: n- reálie: ačkoliv se nejdříve angažují zásadně 3 celostátní E. O. (Děti Země, Greenpeace, Hnutí Duha – to nejpozději), opouští DZ a Greenpeace po krátké době scénu a nejdůležitějším aktorem je HD. n- v letech 1993-1995 se soustředí na přímé akce a specifické aktivity lobbyingu n- po roce 1997 střídá mediálně-protestní kampaně intenzivní lobbying a to zejména ve vyšších patrech politiky n- HD se tak stalo uznávaným účastníkem (hráčem) vyjednávajícím v politickém rozhodování n- dostavba Temelína se díky této strategii problematizuje mnohem více než na počátku 90. let n- i když se nakonec vláda rozhoduje pro dostavbu (poměr hlasů 11 pro 8 proti) mělo HD reálnou šanci uspět n- strategie proto není ústupem, ale spíše využitím příležitosti Dosavadní pohledy na fungování E.O. nOndřej Císař n n– Shrnutí a zhodnocení: n- Problematické momenty: n1. Záběr O. Císaře je příliš velký a proto „lupa“ na činnost E. O. není příliš zacílená. n2. Protože E. O. představuje v jeho studii především H. D. nelze z jeho výzkumů odvozovat obecně platná tvrzení na vývoj E. O. v ČR. n3. Stejně jako všichni předchozí opomíjí „skrývané“ aktivity H.D. a dalších. nSilné momenty: n1. Velmi dobře vytvořená struktura výzkumu, kvalitní interpretace – zajímavé výsledky. n2. Silná vědecká poctivost (stejné jako u A. Fagana). n3. Odstup. Dosavadní pohledy na fungování E.O. nBohuslav Binka n nKniha „Zelený extremismus – Ideje a mentalita českých environmentálních hnutí“ n- s určitými výsledky jsme se již seznámili (viz hodiny věnované H.D. a Nesehnutí) n- je vždy problematické hodnotit sám sebe, přesto nSlabá místa knihy: n1. Problematický sociologický aparát (nedostatečný vzorek, problematické výsledky) – celkově 3 chyby v konstrukci výzkumu. n2. Podrobné zaměření na pouze 2 organizace (H.D. a Nesehnutí). n3. Nevyužití všech dat výzkumu. nSilná místa knihy: n1. Přístup k jinak velmi komplikovaně dostupným materiálům. n2. Podrobná faktografie H.D. a Nesehnutí. n3. Podrobná teoretická diskuse. Dosavadní pohledy na fungování E.O. – shrnutí nV dosavadním výzkumu: n nChybí ucelený výzkum zaměřený na celou škálu E. O. nChybí kvalitní teoretická diskuse se zahraniční literaturou. nChybí kombinace dobrého faktografického a dobrého výkladového přístupu. n nJe prostor pro výzkum E. O. n nPřed tvorbou výzkumného záměru bychom měli určit: n n1. Co bychom měli vědět a nevíme? n n2. Jaké všechny organizace bychom měli do výzkumu zařadit? n n3. Jaké období či jaká období bychom měli zkoumat?