R. E. H. & Česká republika I. nNázory na zelené v České republice n nAktivistické anti- n/Václav Klaus, Ivan Brezina/ nAkademické anti- n/Veronika Bílková/ nAkademičtí zastánci n/Adam Fagan/ nSamotní R.E.H. n/Jakub Patočka/ n obrázek EarthFirst! R. E. H. & Česká republika II. nJaké máme potenciální R.E.H v ČR? nHnutí spojená s bojem za práva zvířat n/ALF, Animal S.O.S., Svoboda zvířat, Realita.tv a další/ nHnutí spojená s bojem za ochranu životního prostředí n/Hnutí Duha, české Greenpeace, Děti Země, Arnika/ nHnutí kombinující ochranu životního prostředí, boj za práva zvířat a proti dalším (sociálním) nesrovnalostem n/Nesehnutí/ nProgramově radikální hnutí n/EF!/ n R. E. H. & Česká republika III. nKterá z právě uvedených hnutí jsou nejvýraznějšími adepty na radikální ekologistické hnutí? n nVylučovací metoda: nNetvoří hnutí a nevyvíjela nikdy větší aktivitu: EF! nNikdy, nebo pouze velmi krátkou dobu radikální: Děti Země, Arnika nNení ekologistické – tzn. kombinuje environmentální postoj s již existující ideologií: Animal S.O.S., ALF, Svoboda zvířat, Realita.tv nBylo a je ovlivňováno ze zahraničí – není to čistě české R.E.H.: Greenpeace R. E. H. & Česká republika IV. nJako nejvážnější kandidáti zůstávají: Hnutí Duha a Nesehnutí nZačneme u Hnutí Duha – proč? nNa rozdíl od Nesehnutí existuje po celou dobu existence svobodné české společnosti nPočtem členů, počtem sympatizantů i rozpočtem jedno z největších E. H. u nás n R. E. H. & Česká republika V. nHnutí Duha n/jaké bylo a jaké je, splňuje charakteristiku agresivního dogmatismu, splňuje charakteristiku radikálního zeleného hnutí/ nZpůsob odpovědi nA. Přiblížení historie hnutí nB. Přiblížení pohledu vlastních členů hnutí nC. Analýza textů hnutí nD. Doplňková analýza Hnutí Duha I. – trocha historie nHistorie Hnutí Duha nA) Počátek – 1990-1991 nB) Období hledání struktury hnutí a strategie, období silné, lež nedogmatické radikality – 1991-1992. nC) Období aktivistické zralosti, kdy se sice zvyšuje počet placených zaměstnanců i rozpočet hnutí, ale přesto výrazně neklesá počet přímých akcí – 1993-1999. nD) Období profesionalizace, ve kterém se hnutí konformizuje, klesá radikalita i míra aktivizmu, klesá počet přímých akcí – 2000-2004. nE) Období „agenturizace“, ve kterém se proces profesionalizace završuje, a ve kterém se z původních radikálních hnutí stávají vlivové agentury s profesionálním zázemím a velmi nízkou mírou aktivizmu 2005-současnost. Hnutí Duha II. – trocha historie nPočátek (listopad 1989) – Jakub Patočka, Petr Pěta, Jan Beránek nCo předcházelo (ČSOP a pokus o vytvoření pobočky Dětí Země) nPrvní akce: plakáty, happening, protest proti letišti. nRegistrace – září 1990. nObdobí přímých akcí bez kampaní a zázemí – 1990-1991. Hnutí Duha III. – trocha historie nObdobí hledání struktury hnutí a strategie, období silné, lež nedogmatické radikality (1991-1992). nVznik programů (energie, ozón, pralesy) nNárůst počtu členů a poboček (od roku 1992 více než 50 aktivních členů, objevují se pobočky v Praze, Českých Budějovicích, Olomouci, Broumovsku) nPrvní velké akce: demonstrace proti skladu vyhořelého jaderného paliva v Rouchovanech (1992), blokáda firmy Colorlak. nTvorba vnitřní struktury a informačních kanálů. RADA. nPrvní protizákonné akce – billboardový banditismus. Hnutí Duha IV. – trocha historie nObdobí aktivistické zralosti n(1993-1999) nDalší nárůst počtu členů a významu organizace nKampaň Libkovice, kampaň Temelín (tzv. tábory u Temelína), kampaň Lesy (1995), Program Poslední generace nV roce 1995 končí protizákonné aktivity organizace. nStrach o uchování základních myšlenek organizace + konzervatizmus některých členů vedení vede k vytvoření nevolené, hierarchické struktury hnutí a k omezení demokratické vazby členů k vedení hnutí. nProti sobě stojí: silná různorodost členů (od hlubinných ekologů, přes křesťany až po anarchisty) a snaha uchovat jednotu hnutí. nPrvní spory o charakter organizace – 1993. nRok 1997 – rozpad hnutí, respektive odchod většiny členů Brněnské pobočky Hnutí Duha a vznik Nesehnutí. nHnutí Duha zůstává silnou, ale nedemokratickou organizací. nVrchol aktivistické síly organizace – 1996-1998. n Hnutí Duha V. – trocha historie nObdobí profesionalizace a výrazného poklesu radikality (2000-2004) nV některých kampaních (lesy) pokračuje i aktivistický přístup, je to ovšem výjimka. nDochází k zásadním personálním změnám – rok 2002 odchází Jan Beránek z pozice vedoucího Centra Hnutí Duha a v roce 2003 odchází jak Jakub Patočka, tak Jan Beránek z Rady Hnutí Duha. nKrátká éra Marty Čápkové jako ředitelky Hnutí Duha v roce 2003 a nástup Martina Andera na pozici ředitele Hnutí Duha 31. března 2003. nKvěten 2003 – zavedení demokratických principů do Rady Hnutí Duha. nPostupný odklon od přímých akcí – provázání Hnutí Duha se Stranou Zelených (pouze dočasné). Hnutí Duha VI. – trocha historie nObdobí „agenturizace“ (2005-současnost) nPrudký nárůst počtu zaměstnanců (spolu s předchozím obdobím) nTakřka neexistují tzv. přímé akce nSpolupráce se státní správou na přípravě zákonů a intenzivní lobbying nKonformizace prezentovaných východisek organizace – důraz na zlepšování konkrétních věcí odklon od kritiky systému Hnutí Duha I. – pohled členů nVýzkum 38 členů Hnutí Duha – jejich pohled na vývoj organizace z hlediska 11 kritérií: nA. Aktivismus n1989-1999 /-0,6/, 2000-2008 /-1,1/ nB. Profesionalizace n1989-1999 /1,2/, 2000-2008 /1,4/ nC. Aktivity 1. – přímé akce n1989-1999 /-0,45/, 2000-2008 /-1,35/ nD. Aktivity 2. – lobbying, vzdělávání, odborné n1989-1999 /1,2/, 2000-2008 /0,8/ nE. Aktivity 3. – účetnictví, byrokratické aktivity n1989-1999 /1/, 2000-2008 /1/ n n n n Hnutí Duha II. – pohled členů nF. Finanční síla organizace n1989-1999 /1,6/, 2000-2008 /1,3/ nG. Radikalita organizace n1989-1999 /-0,8/, 2000-2008 /-0,6/ nH. Míra demokratičností organizace n1989-1999 /-0,4/, 2000-2008 /1/ nI. Vztah organizace ke státní moci n1989-1999 /0,9/, 2000-2008 /1,3/ n Hnutí Duha III. – pohled členů nCo to znamená: nHnutí je profesionalizované, finančně silnější, umírněné, ale neaktivistické, bez radikálního zápalu i myšlenek nNěkterým lidem v hnutí toto vadí, ovšem jsou z hlediska radikálnosti bezradní Hnutí Duha I. – zrcadlo textů nVýzkum porovnával tři kritéria (pejorativnost, jistotná modalita, voluntativní modalita) v textech Hnutí Duha, Nesehnutí, hnutí Národní odpor – a následně pro zajímavost i u Václava Klause. nCo to je pejorativnost nCo to je jistotná modalita nCo to je voluntativní modalita n Hnutí Duha II. – zrcadlo textů nVýsledky: n