Duše venkova o identitách venkova Přednáška v rámci kurzu HEN 555 Mgr. Lukáš Kala, Ph.D. Rekapitulace historických proměn venkova •zrušení poddanství a roboty (fakticky 1. pol. 19. stol.)→ neformální poddanství, pachtování na panské půdě → dluhy a úvěrová lichva → svépomocné spolky → nové technologie •patent umožňující dělení pozemků (2. pol. 19. stol.)→ majetková stratifikace venkova → sociální nerovnosti → odhod obyvatelstva do měst a zámoří •záborový zákon (1. republika) a jeho selhání → prohlubování nerovností → ekonomická krize –> státní zakázky –> meliorace a inženýrské zásahy do krajiny •vyvlastnění půdy a majetku Čechů a Židů během 2. světové války –> odsun německého obyvatelstva po válce –> přerozdělování 1/3 půdy ČR –> kolonizace pohraničních oblastí –> diverzifikace venkova •poválečný zákaz agrární strany –> potírání tradic –> upevňování vlivu KSČ •postupná kolektivizace –> likvidační odvody –> odhalování kulaků –> znárodňování –> scelování půdy –> intenzifikace zem. výroby •práce za jednotku –> zemědělství – nejhůře placená profese –> odliv lidí do města •efektivita správy –> střediskové obce –> úpadek větší části venkova http://g.denik.cz/1/a5/ctk-sudety-vysidlovani-nemcu_denik-605.jpg http://img.geocaching.com/cache/large/74d88b4f-2642-4f00-acde-62835a3e8792.jpg Zmizelá Šumava • Zmizelé Krušné hory Zmizelé Jeseníky a Orlické hory Rozorání mezí – vymazání paměti? http://img2.ct24.cz/cache/616x411/article/43/4204/420323.jpg http://www.muzeumhk.cz/files/mod_galerie/normal-728.jpg Kolektivní paměť jako zdroj identity •Konstrukce kolektivní identity dané komunity se odvíjí od kolektivní paměti •Kolektivní paměť je všeobsažná, není vázána pouze na očité svědky; vzpomínky se předávají dalším generacím skrze komunitu (Jenkins 2008); sahá tam, kde jsou vzpomínky schopné žít ve vědomí skupiny – pak teprve začíná historie (Halbwachs 2009) •Venkov uchovává otisk dávno odešlých generací nejen v příbězích, ale také v materialitě a krajině. •Skrze příběhy uchovávané v kolektivní paměti obyvatel bývá obhajována i samostatnost a svébytnost dané skupiny •Pohled do minulosti slouží mnohdy i pro vysvětlení různého chování; tendenci vysvětlovat současné události v rodinách zpětně po linii generací minulých (Haukanes 2004) a k tvorbě předsudků ohledně jejich chování v budoucnosti (Kandert 2004). • • • http://www.dedictvivysociny.cz/files/_legacy1598/thumb-o/12832-IMG_2481.JPG http://media0.webgarden.name/images/media0:4f6b92a74aa54.jpg/bozi-muka-08.jpg http://www.cestyapamatky.cz/img/galerie/pam/0094/img_1526.jpg http://www.dedictvivysociny.cz/files/_legacy202/thumb-o/dsc_0841.jpg Venkov jako komunita •Individuální identifikace zdůrazňuje odlišnost, kolektivní identifikace naopak vyzdvihuje podobnost mezi svými členy (Jenkins 2008: 73, 145). •Venkov se vymezuje vůči městu, ale různé skupiny se vymezují také v rámci venkova (horňáci x dolňáci); členství...koreluje především s příbuzenskými a přátelskými svazky členů . (Kandert 2004: 199). •Tonnies „Gemeinschaft und Gesellschafť: pospolitost a společnost; organický život, založený na blízkých vztazích jedinců, žijících pohromadě, oproti společnosti založené na imaginární, mechanické struktuře. •Komunita vždy odkazuje k místu v rámci něhož členové vstupují do vztahů. Zakládá sociální systém, který stojí na podobnosti životních podmínek (Flora 2004). Předpokládá společný života a starost o další členy. (Urry 2000) • • maso_37 Specifika venkovské komunity •Nespolupracující kliky; klika, která je u moci, pak skrze své členy kontroluje všechny významné instituce ve vesnici (Haukanes 2004) •Účastí na společenských aktivitách v obci vzniká vzájemný pocit sounáležitosti v dané komunitě – pocit povinnosti se zúčastnit (Haukanes 2004) •Vztah k půdě skrze zahrádkaření: Haukanes (2004) oproti Perlínovi vidí v restitucích určité oživení vztahu mezi identitou lidí a půdou • • • http://www.tvrtm.cz/magazin/foto/13573_3866.jpg Dvojí zakotvení venkovského člověka Rolník a krajina (Lapka a Gottlieb 2000) •Rodová zakotvenost –Spoluexistence živých a mrtvých –Rolník není v prostoru a čase sám –Návaznost a odpovědnost •Transcendentální zakotvenost –„bytí na vídrholci“ –činorodá víra (člověče přičiň se a Bůh ti požehná“) –soužití s přírodou (péče o boží dílo) – • Kulturní participace v lokalitě •Je nezbytná složka zdravé a udržitelné společnosti – kultura jako čtvrtý pilíř udržitelného rozvoje Agendy 21 •Podporuje lokální udržitelný rozvoj •Napomáhá identifikaci s místem •Přispívá k účasti na procesech lokální demokracie • Specifika venkovské kultury • • Kulturní participace –Městská kultura – masová, vysoká, vázaná na kulturní zařízení a instituce –Venkovská kultura - lokální prostředí, lidová, vázaná na aktivní občany a místní spolk •Stírání kulturních rozdílů mezi venkovským a městským prostředím •Účast na lokální kultuře a identifikace s lokalitou (větší ochota účastnit se akcí v místě) •Spolková činnost a lokální identita • • • – – – – – – – – – – – – – • •Naše společná přítomnost (Šafr et al. 2012) • • • • http://g.denik.cz/47/06/num-1222-1_denik-485.jpg http://storage.pozary.cz/2014/07/53d202adc7a97/0nvmme5r3y/1200x900.jpg http://g.denik.cz/55/28/6042865-fotbal-okresni-prebor-ofs-zlin-mladocva-b-nevsova_galerie-980.jpg http://www.tyden.cz/obrazek/201411/54785e5565521/zahradka-547863782e1df.jpg Lokální identita Šafr, Patočková 2012 •Je podporována kulturní participací, zejména pak účastí na lokálních kulturních akcích •Obousměrný vztah: identifikace s místem, kde žiji, vede k zvýšení zájmu o kulturní dění a spolky. •Příslušnost k nejbližšímu sousedství (na venkově pociťuje 70 % lidí silnou až velmi silnou vazbu) •Pocit lokální identity silnější u „spolkových lidí“ –nezřetelněji u dobrovolných hasičů a členů kulturně-uměleckých sdruženích; souvislost se „zasíťováním“ (zapojení do sítě pomoci → strukturní sociální kapitál) •Identita nesouvisí výrazněji s velikostí vesnice, ale je silněji pociťována s přibývajícím věkem • • • • http://files.fslipina.webnode.cz/200000091-50fe652f24/kroje2.jpg Konstrukce lokální identity •Konstrukce identity implikuje tvorbu a udržování hranic mezi členy komunity a těmi druhými. (Bauman 2001; Eriksen 2007) •typizační schémata: skrze která přisuzujeme jednotlivcům členství (symbolické kódování ) •variabilní pojetí symbolů příslušenství do skupiny (Berger and Luckmann 1999; Jenkins 2008;Szaló 2003) •Formální venkovské identity –marketingová venkovská identita (idyla,nostalgie, autenticita, zdraví…) – fiktivní reprezentace –zpolitizovaná venkovská identita – Regionalismy či dialektismy •zdroj: Český jazykový atlas http://nase-rec.ujc.cas.cz/userfiles/image/84_04/image012.jpg Obvyklé koncovky • http://u.smedata.sk/blogidnes/article/1/25/255111/255111_clanok_foto_362.jpg?r=05e http://nase-rec.ujc.cas.cz/userfiles/image/86_01-05/image006.jpg http://img.reflex.cz/img/3/article/2314277_cesky-jazykovy-atlas.jpg http://nase-rec.ujc.cas.cz/userfiles/image/82_04/image010.jpg Specifická nářeční pojmenování • http://nesmrtelnost.chrousta.cz/wp-content/uploads/2013/05/beruska-nareci.png • http://www.gisportal.cz/wp-content/uploads/2013/09/tatar.jpg Plod lopuchu Sociální integrace na vesnici •letmé kontakty a trávení času na veřejných místech je klíčové •integrace obnáší zintenzivnění kontaktů (sdílení každodennosti – půjčování věcí, sousedská pomoc…) •nevybíravost – absolutní přijetí (heterogenita obyvatel jako klad i zápor) – > problémy alternativců (socio-kulturní propast) •situace nesouladu nabídky a poptávky spol. aktivit – > přistěhovalci iniciují aktivity nové – > vnímané jako „mentorování z města“ (zvlášť envi. aktivity) •vesnice nekladly integraci přistěhovalců z města velký odpor, ale sami přistěhovalci měli snahu integrovat se pouze do určitého stupně. „Řada z nich se vesnického života příliš neúčastní, neboť neodpovídá jejich zájmům.“ (Bernard 2006) •Integrace obnášení přijetí mnohdy neartikulovaných „deontologických hodnot“ a tradičních postupů • • • • • • • Už v prvních dnech si přišli všechno okouknout. Mně to bylo celkem fuk.“ (R13) Přistěhovalec se tak stává objektem zájmu, a to zejména v obcích, pro které je přistěhovalectví z velkých měst nezvyklé. Právě sdílení každodennosti zakládá sousedský vztah, typický pro vesnické prostředí. Soused byl obvykle jedním z prvních lidí, se kterým se přistěhovalec blíže seznamoval, a to díky tomu, že se spolu nejčastěji setkávali. • • • • • • • Venkovský tradicionalizmus není uzavření se do sebe, ale způsob zvládání změn. (Blažek) • http://g.denik.cz/92/db/krtek_odpuzovac_denik-605.jpg