Transformace venkova Šumperáky Socialistická transformace venkova — — •Oslabení identity venkovské populace (kdo vlastně jsme?) – nižší schopnost jednat v městském prostředí •Proces urbanizace a rurální exodus (v 60. letech na západě, končí v letech 70-tých); v Česku v letech 70-tých a končí v letech 80-tých •U nás i specifický vliv kolektivizace (mezi modernizací a tradicí) – kovorolník, rolníci se učili životu dělníků •Střediskové obce a centralizace – negativní dopady na malá sídla • •Ztráta významu venkova • Dojizdeli zpravidla denne (po dlouha leta v'.akemJ dvo ~ko_lnich mevs.t; Jin~~ s~ vraceli jen na nedele. Vraceli se ,,domu" a pfivazeli s sebou svuJ zmeneny nazor, leps1 vzdelan1, jiny vkus, ovlivneny mestem. Tak zacaly i na vesnicich vznikat ruzn~ ,,~dvary" a. na~ovdo~eniny pfimestskych vilek a domku nejruznejsi provenience, vcetne un1verzalnich typovy:h. reseni dob~ nedavno minule a soucasne. (Baše) Dosavadnf venkovane se ucili zivotu delnfku; ve vratnicich zemedelskych arealu byly osazeny pfchacky" a z celodennf a celorocni pece o pudu a z temef rodinneho vztahu ke zvffatum se ~tala anonymni prace na smeny se vsemi dusledky (Baše) Urbanizace —Přímá urbanizace: demograficko- geografický význam (strukturně společenský význam): relativní růst počtu obyvatel žijících ve městech Ødemografická revoluce (snížení úmrtností dětí a prodloužení délky života) –> zavádění výsledků vědy a techniky do zemědělství –> přetlak obyvatelstva –> jsou nuceni odejít do měst a zároveň mnozí chtějí — —Nepřímá urbanizace: sociální, kulturní a psychologický význam: růst relativního počtu obyvatel žijících městských způsobem života nezávisle na prostředí.– hlavní zájem sociologie ¡Vyrovnávat se s urbanizací znamená akceptovat její myšlenky a procesy, využívat je ku prospěchu venkova (přeměnit nevýhody ve výhody) ¡Takové vyrovnávání se s urbanizací není možné bez silné venkovské identity (socio-kulturní faktory jsou na venkově důležitými, má-li se rozvíjet jako venkov – je nutné povědomí venkovanů o venkově) ¡ —Důsledky urbanizace: nárůst industrializace, sekularizace (věda a vzdělání), byrokratizace, globalizace, individualizace — Push“ a „pull factory“ v migraci — — — — — —Málo zboží a služeb ve špatné kvalitě —Nedostatek pracovních příležitostí —Nedostatek kultury a volnočasového vyžití —Špatná dopravní obslužnost —Zhoršený přístup ke vzdělání —Špatné vyhlídky —apod. — — — — — — — — — —Přístup k široké nabídce zboží a služeb —Lepší pracovní příležitosti —Zábavní a sportovní průmysl, vysoká kultura —Lepší dopravní infrastruktura —Přístup ke vzdělání —Představy o snadnějších podmínkách života —apod. Důsledky transformace venkova —Uvolnění pracovních sil: v mnoha rurálních oblastech došlo k odchodu mladé generace —industrializace venkova: prosazuje se heslo „Přiblížení venkova městu“, snaha o unifikace životního stylu na venkově a ve městě (město jako vzor -> nevhodné technologie a postupy – v architektuře: stavba paneláků, vily s balkonem, nákupní střediska —koncentrace zemědělské výroby, obchodů a služeb —mizí drobné provozovny obchodů a restaurace z malých vesnic —koncentrovány jednotlivé investiční akce jako je výstavba vodovodů a kanalizací, výstavba bytových domů, rekonstrukce škol —mimo střediskové obce je investiční aktivita utlumována –> intenzivnější využití rekreačních objektů (chalupaření) — Jednak podle transformačního zákona již v roce 1991 došlo k transformaci původních zemědělských družstev, kdy jednotlivá družstva musela dát do souladu svoje vnitřní stanovy s obchodním zákoníkem. Podíl soukromě hospodařících zemědělců nebo obnova pro západní Evropu typických rodinných farem se prakticky neprosadila. Post-socialistická transformace venkova Druhé bydlení Komplex jevů a procesů spojených s objektem či části objektu, který je přechodným místem pobytu vlastníka či uživatelů, využívajícího tento objekt k rekreačním účelům. http://www.chatar-chalupar.cz/wp-content/uploads/2012/06/chalupa-1.jpg http://www.ubytovani-tippobyt.cz/data/chaty_chalupy/67-10762/lipno-manava-chata.jpg Rekreační chalupa je objekt, jehož původní funkce se změnila na funkci rekreační. Původní funkce mohla být obytná ale i hospodářská. Chata je objekt vybudovaný hlavně za účelem rekreace Chataření/chalupaření = státem nekontrolované aktivity seberealizace Chataření je formou druhého bydlení odehrávající se na chatě (viz níže) a v jejím blízkém okolí, spočívající především v odpočinkovém pobytu, který bývá doplněn volnočasovými aktivitami v okolní, většinou přírodně hodnotné krajině, jako jsou např. procházky, sportovní rybolov, koupání, sběr lesních plodin a další, ve zvláštním případě také zahrádkaření. Kubeš Druhé bydlení je chápáno jako součást životního stylu, neboť rekreační aktivity byly a jsou významným tradičním komponentem využívání volného času v různých historických obdobích, s přímou vazbou na proměny politických, společenských a ekonomických podmínek. Mimo jiné bylo i symbolem společenské prestiže.“ (Fialová, Vágner 2009). Statistiky o druhém bydlení —objekty druhého bydlení představují 20 % z úhrnu všech obytných staveb צ– 215 656 chat (ČSÚ 2010), 433 tis. rekreačních objektů. (Vystoupil a kol. 2010) —Na okrajích moravských měst jsou chaty spojené se zahrádkařením (Kubeš 2009). —zkušenost s jejich využíváním má nejméně polovina české populace (nejčastěji vyššího vzdělání a věku) —zabírají v průměru plochu 70 m2, mají 5-6 lůžek, na pozemku 1000 m2, do 30km od trv. bydliště —vylidňování venkova dochází i k uvolňování prostorů pro druhé bydlení —mění se časem na objekty trvalého bydlení (např. Vágner, Fialová 2004, 2009) — — — — OIR=objekty individuální rekreace — — Historický vývoj druhého bydlení Do r. 1918 – Změna životního stylu, více volného času, útěk z měst 1918-1945 – Letní sídla bohatších u měst, první „trampské“ kolonie Sázava - ÚDOLÍ HVĚZD - stará mapa3b Bezprostředním předchůdcem dnešního chataření bylo trampské hnutí na počátku 20. století a zejména v období první republiky, přesněji řečeno první sruby a trampské osady, které se začaly budovat ve 20. letech v údolích řek v okolí Prahy Tramping – Chataření - Chalupaření —„habitualizované stereotypní rekreační chování“ (M.Petrusek) —rozdělení z hlediska využívání volného času: ¡táboření a stanování v přírodě, alternativní životní styl s prvky romantismu (woodcraft) ¡chataři „pasivnější“ nežli chalupáři, jelikož se častěji věnují odpočinku, opalování, koupání, výletům, sportům nebo zahrádkaření a důraz je kladen na rodinné soukromí ¡chalupáři svůj volný čas tráví aktivněji. Častěji navazují kontakty se sousedy i s obyvateli lokality, ve které je objekt umístěn, preferují aktivity spojené s manuální úpravou a údržbou chalupy či péčí o zahrádku. Chataření/chalupaření - jakožto „habitualizované stereotypní rekreační chování“ (M.Petrusek) - má oproti řadě jiných způsobů využívání volného času výhodu kumulačního efektu, tedy tu přednost, že v sobě spojuje a člověku umožňuje vykonávat řadu dalších dílčích aktivit, které jsou u nás značně oblíbené: kutilství všeho druhu, zahrádkaření, houbaření i různé dílčí utilitární koníčky zkrášlování interiérů Chataři: „Kumuluji-li se chaty v chatovou kolonii, jsou mimoradne hnusnym a v krajine rusivym prvkem. Ohavnost, schopnost rakovinneho bujenf, absence smysluplne struktury, logiky a pfedevsfm spolehlivaschopnost znicit misto, jehoz atraktivita jim dala vznik, vytvafi pfedstupen dnesnich ghett movitych, podivneho sveta, ktery neni ani mestem ani venkovem. Socialni kvality srovnatelne: tendence k izolaci, anonymite, nedostatek skutecneho soukromi, na druhe strane potencial pospoliteho zivota. (Pochybnost: Je spolecne rozneni masa a turnaj v nohejbalu pospolitym zivotem?)“ Zapletalová „Chataře lze vnímat jako individualisty uzavírající se do opečovávání svého vlastního chatařského písečku, či jako spolutvůrce víkendové pospolitosti v chatových osadách, kde lze alespoň na dva dny změnit svou identitu, nebo přinejmenším si doplnit vytouženou sociální roli neexistující v každodennosti všedního dne.“socioložka Duffková Chalupáři: Na rozdil od izolovanych chataru vstupovali novf majitele chalup do ,,hotovych" sidel a socialnich vztahu. Snadno se identifikovali s novym prostfedfm avesnice se snadno identifikovala s nimi: ,,To je ten novej Prazak vod Pelcojc," ukazala mi sousedka neznameho muze pfes plot Bylo tfeba opravovat a shanet material, vesnice poskytla obvyklou sousedskou vypomoc, ,,Prazak vod Pelcojc" brzy take:mel kontakty a napady.“ „Chaluparske subkultufe nelze upfft, ze zachranila mnohe cenne stavby, jez by zasly neudrzbou, a prodlouzila funkci, kterou v poslednfch stoletich hralo pro venkov mestske prostfedi v objevovanf hodnot venkovske kultury pro ni samu, o par desetileti.“ „Smysl chaluparstvf ale nenf ve vysledku, v chalupe. Je v cinnosti. Mestsky chalupar pfevzal okamzite od venkovana vztah k prostfedi. Nenf cas se kochat, hrozf-li stft zl'icenfm, ve chleve vlhne strop a trava pres tyden zase pferostla normu chaluparskych casopisu. Stavf se ideal Chalupy videny mestskyma ocima.“Czumalo (dějiny a teorie umění FF UK) „Chalupáři mohou být považováni za namyšlené městské snoby hrající si o víkendech na „prostý venkovský životní styl“ v kašírované bukolické idyle, kterou a) v reálu už stejně dávno nikde nelze najít, b) by nikdo z dnešních obyvatel venkova ani nechtěl obnovit, nebo za lidi upřímně hledající alespoň dočasnou úlevu od městské anonymity a povrchnosti drtivé většiny sociálních kontaktů s potkávanými lidmi a městského diktátu času (a peněz).“ socioložka Duffková •1945-1968 – Rozvoj chalupaření = demografické změny venkova •1968-1989 – Největší „boom“ chat, únik z městského prostředí normalizačního Československa, víkendové eskapismus, možnost seberealizace •12 % domácnosti vlastní objekt druhého bydlení (přes 25 % v Praze, Plzni a Českých Budějovicích) a 30 %, které je využívají. Dohromady se jedná o 2,5 milion osob •chata a chalupa představovaly určitou mez, za kterou režim nemohl (útočiště představující nejvyšší míru intimity ) •privatizaci i v oblasti trávení volného času demografické tlaky •legální možnost soukromého podnikání a investování (šedá ekonomika) sociální status, móda • • Druhé bydlení za normalizace mít ČAS (zkracování pracovní doby a postupné rozšiřování víkendů od druhé poloviny 60. let); mít určité PROSTŘEDKY FINANČNÍ (růst životní úrovně a v souvislosti z „druhé strany“ i rozvoj produkce spotřebních předmětů v 60. letech) a konečně PROSTŘEDKY DOPRAVNÍ k přesunu z místa bydliště do místa rekreace a zpět (v 60. letech se jednak rozvíjí sítě státem dotované železniční a autobusové dopravy, jednak svůj nástup ohlašuje individuální automobilismus). 70. a 80. léta vnesla svůj přínos typicky normalizačního charakteru zejména do motivace chataření/chalupaření: chata/chalupa může být nenápadnou a přitom legální podobou kapitalizace příjmů i vlastní práce ve společnosti, kde se na větší majetek hledí s podezřením; tendence privatizace a intimizace životního stylu se mohou v soukromí chaty/chalupy, do něhož je přece jen obtížné zasahovat zvenčí, utěšeně a nerušeně naplňovat; Chalupáři jsou spolutvůrci některých společenských akcí, na jejichž financování se také podílí. V neposlední řadě mají zásluhy na záchraně domovního fondu v obci. Druhé bydlení a druhá modernita —český paradox: druhá (pozdní) modernita charakterizována skrze roli tuláka a turisty X ne v ČSSR —nulová vertikální (sociální) a horizontální mobilita –> realizace převážně v soukromé sféře —originální ztvárnění chat X sídlištím —po roce 1968 znemožněno pokračovat ve své práci a byli přeřazeni na jiné či podřadné pozice (seberealizace) —druhotný svět“, druhotné cíle, druhotná společnost (místa, ve kterých se opravdu žije) —destrukce veřejnosti vedla k potvrzování hodnoty soukromí —individualizace v kolektivistickém systému: intimizace a privatizace —„prostorovou schizofrenii“: rozdvojení života mezi dvě bydliště se stálou migrací mezi nimi (Bičík et al. 2001). chata a chalupa představovaly určitou mez, za kterou režim nemohl (útočiště představující nejvyšší míru intimity )kompenzace relativně méně tvořivé a méně intelektuálně bohaté práce v zaměstnán privatizaci i v oblasti trávení volného času - legální možnost soukromého podnikání a investování (šedá ekonomika) + móda Lidé z města se snaží participovat na hodnotném životním prostředí a vnáší na venkov „prvky městské civilizace“, což může vést ke střetu obou komunit s následnými dopady do socio-kulturního prostředí. Zástupci jednotlivých skupin (město, venkov) o sobě mají zakořeněné mínění odrážející se v předsudcích a vzájemném chování. Dokládají, že se v posledních letech projevuje vzrůstající zájem rekreantů o dění v obci, což se děje hlavně v souvislosti s jejich zájmem v lokalitě v budoucnu trvale bydlet (Fialová, Vágner 2009). Chalupář vs. chalupář. Sami chalupáři vytváří relativně silnou, otevřenou skupinu motivovanou společným cílem začlenit se mezi místní obyvatele, vytvořit s nimi hodnotné a funkční vztahy. Převládá mezi nimi vzájemná vnitřní soudržnost. Místní vs. chalupář Chalupáře v obci přijímají ze dvou pohledů. Snadno si k sobě nachází cestu s rekreanty, s nimiž je spojují příbuzenská pouta a trvalejší sociální kontakty. Jedinci takto vzniklých stabilních skupin cítí vzájemnou sounáležitost, náklonnost a potřebu trávit spolu volný čas. Motivy pro volbu druhého bydlení —socialismus sám o sobě nezapříčinil vznik fenoménu chataření a chalupaření ¡chata/chalupa naplňovala touhu něco vlastnit ¡dalším motivem byla potřeba seberealizace —dětství na venkově , „útěky z města“ do venkovského prostředí, čistá příroda (civilizační choroby) —pojem druhé bydlení bývá chápán zahraničními autory v prvé řadě jako synonymum pro pojem rekreační objekt —mimopracovní čas: volný a vázaný —změny v oblasti využívání volného času a životního stylu „druhý život“ (rozdíl oproti jiným zemím) —kompenzace relativně méně tvořivé a méně intelektuálně bohaté práce v zaměstnán — — Samotné chaty/chalupy jsou víc než jen místem, kde člověk pobývá o dovolené a o většině víkendů - jsou (jak již bylo řečeno) druhým bydlením a dokonce i druhým domovem. Duffková Druhé bydlení a životní styl —specifické trávením volného času víkendů a dovolených —dvojí život - všední a víkendový (kutilství všeho druhu, zahrádkaření, houbaření, jiná komunita…) —změně sociální role — http://new.floranazahrade.cz/wp-content/uploads/2014/08/Sekacky_1.jpg Současné druhé bydlení —výraznému snížení výstavby nových objektů ¡kvalitativní změny rekreace (možnost zahraničních cest…) ¡zdražení nákladů na dopravu ¡zvyšování cen pozemků, stavebních materiálů, daní atd. —1/5 majitelů OIR uvažuje o přeměně funkce objektu z druhého bydlení na trvalé bydlení (60 % nevylučuje) —Postupně se zmenšují rozdíly mezi druhým a trvalým bydlením —komerční využití ch&ch - 25–30 % cestovního ruchu — — — — — ¡ — Prognostické úvahy původně předpokládaly, že od počátku 90. let se situace chataření/chalupaření radikálně změní jak proto, že lidé už na tuto formu trávení volného času nebudou odkázáni (výrazně se zvýší možnost seberealizace v povolání a pro volný čas si budou lidé raději vybírat ze stále se rozšiřující škály jiných činností), tak proto, že pro mnoho rodin se postupně stane ekonomicky neudržitelné financovat dvě bydliště (s veškerými náklady na provoz, údržbu, daně atd.): lidé budou čas, peníze a energii zkrátka investovat do něčeho jiného. Duffková — Decentralizace osídlení —Pokles obyvatelstva ve téměř všech sídlech větší něž 10.000 obyvatel —Dva hlavní trendy, dva migrační pohyby ¡Suburbanizace ¡Kontraurbanizace — — http://www.suburbanizace.cz/images/teorie/01_sub1.jpg Trendy migrace obyvatel v rurálním prostoru podle statistiky Kontraurbanizace —Kontraurbanizace je proces populační dekoncentrace. Má za následek změnu ze stavu vyšší koncentrace do stavu nižší koncentrace (Brian Berry 1974) —představuje důležitý proces, který přispívá k proměně sociálně-prostorové organizace společnosti, a především k všeobecné diverzifikaci aktuálních vývojových tendencí —Kontraurbanizace nelze definovat jako přesný opak procesu urbanizace (to je de-urbanizace), ale spíše jako jeden z následných urbanizačních procesů (byť jiného směru) —dobrovolná migrace na periferní venkov, která směřuje ze znečistěných měst do idylického prostředí venkova, a která je v souladu s rozšiřováním post-materialistických hodnot (Inglehart). —kontraurbanité v Česku primárně nehledají idealizovanou venkovskou komunitu ve smyslu gemeinschaft, ale spíše venkovské prostředí — Motivace kontraurbandů — —Post-totalitarní společnost – ekonomická migrace z měst – push factor —Ekonomická kontraurbanizace — —Post-průmyslová společnost – mobilita, životní způsob, nové možnosti práce – pull factors —Kontraurbanizace na základě životního způsobu — — Kontraurbanizace v post-socialistickém kontextu —post-socialistická společnost je post-totalitarní a post-průmyslová. —V Česku měl pád komunismu malý vliv na „kontraurbanizaci“. Proč? — http://img.aktualne.centrum.cz/218/77/2187779-panelaky-na-praze-4.jpg Amenitní migrace —Typický „pull faktor“ —Migrace za lepší kvalitou života, pohodou, krásou, pohodlím ale i z určitého hlediska za zábavou a lepším zdravím (M. Bartoš a kol., 2011) —Natural amenities – migrace za lepší životní prostředí —Cultural amenities – migrace za kulturními zvláštnostmi území —První amenitní migranti na západě v 70. letech —Migrace do přírodně zachovalých venkovských území, kam lidi vede vnitřní potřeba žít v hezkém přírodním prostředí — — — Zdůvodnění migrace na venkov (Halfacree 1998) — potenciál pro stěhování z venkovských oblastí je vyčerpán — role úspor životních nákladů a sociální problémy ve městech — větší dostupnost vládních dotací pro venkovské aktivity — zlepšení dopravních sítí a komunikačních technologií — růst zaměstnání ve veřejném sektoru a službách — účinek ekonomické recese na změnu stěhování z venkova do měst — změna v sídelních preferencích obyvatel Hlavní důvody přistěhování (Novotná, Kopp 2011) Řízené rozhovory se starosty v modelových územích Typologie amenitních migrantů —Rodiny s dětmi —Důchodci —Navrácení venkovu —Sociálně slabší —Noví aktivní venkované — Typ I „Rodiny s dětmi“: nemovitost koupili, mají děti, dětství neprožili na venkově, dotazovaná žena v domácnosti, prioritou přechod z města za „požitky“ venkova (včetně nespokojenosti ve městě) Typ II „Důchodci“: výrazné odlišení skupiny podle dvou blízkých proměnných: důchodci, ve vyšším věku, další charakteristiky proměnlivé Typ III „Navrácení venkovu“: dětství prožili na venkově, zdědili nemovitosti, návrat do rodiště, uvádějí osobní důvody k nastěhování Typ IV „Sociálně slabší“ vykazují nižší vzdělání, pracují jako zaměstnanci, žijí městským způsobem života, významné byly bytové důvody stěhování, nemovitost získali jiným způsobem než je v nabídce dotazníku např. jako obecní byt Typ V „Noví aktivní venkované“: vykazují vysokoškolské vzdělání, pracují v samosprávě, zapojení do spolkové činnosti, jezdili sem na dovolenou, důvod životní prostředí, vlastní výstavba (podnikatelé) Studie z Česka —Kontraurbanizace – Martin Šimon, geograf, Sociologický ústav AV ČR —ŠIMON, M. (2014): Exploring Counterurbanisation in a Post-Socialist Context: Case of the Czech Republic. Sociologia ruralis. 54(2): 117-142. —ŠIMON, M. (2011): Kontraurbanizace: chaotický koncept? Geografie 116(3): 231–255. — —Amenitní migrace – Martin Bartoš, tým krajinných ekologů a geografů —BARTOŠ, M., Kušová, D., Těšitel, J., Novotná, M.; Kopp, J., Macháček, J. Moss, L.A.G., Glorioso-Moss, R. (2011): Amenitní migrace do venkovských oblastí České republiky. Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými Lesy, 196 s. — — Suburbanizace —Co to je? — —proces rozvolňování měst —růst zástavby s nízkou hustotou na okrajových předměstích a mimo katastrální území měst —odliv bohatších a aktivnějších obyvatel z kompaktnějších, ovšem často chátrajících městských čtvrtí —vystěhovávání obyvatel z center měst do velkých obytných čtvrtí na jejich okrajích —Růst počtu obyvatel, kvantita výrobních i obchodních aktivit v okrajových částech měst — — —Jaké to má dopady na venkov? — —Neregulované rozrůstání sídel —Práce, nákupy a zábava se realizují jinde – úpadek sektoru služeb v místě. —Zvýšená zátěž z dopravy —Komunitní život je v některých oblastech omezený, desintegrace venkova (ufo za humny) —Z venkova suburbánní zóna = velká noclehárna. — nekolik odlisnych iniciaci (od zahradnich mest v Evrope k americkym ,,automobilovym„ suburbs“) Ve snaze zlepsit soucasnou demografickou situaci se venkovske samospravy se oteviraji nove, ; pfijimaji nove obyvatele, i kdyz nevedi, o koho pujde, a i kdyz vedf, Ze tito nove pfichozi budou v pfedmetnych obcich (a sidlech) zpravidla jen nocovat. Doma zustanou jen mlade matky s detmi, zejmena dokud budou v pfedskolnim veku. Byvala socialni soudrfoost, charakteristicky rys tradicnfch vesnickych side!, takto nezregeneruje; je v techto pffpadech minulostf. Je pozoruhodne, ze tato vetSinou ,,tupa" metoda neuvafoje s moznostmi, ktere znamenaly drive mnohem svobodnejsi lokalizace, tj. ,.nezavislost" zejmena disperzni zastavby na sitich -venkov byl sobestacny i ve zdrojich, 35 http://denik.obce.cz/images/art/6407836_2.jpg Příčiny suburbanizace —Idea „bohaté společnosti“ – kvalitní rodinný dům v zeleni —Kriminalita, koncentrace sociálně problematických skupin v centrech měst – klesá atraktivita měst – obavy z bezpečnosti —Technologický pokrok – dopravní infrastruktura, individuální doprava, komunikační technologie (paprskovitý charakter vývoje osídlení) —Růst cen nemovitostí ve městech Faktory suburbanizace §Rostoucí bohatství střední třídy – lidé si mohou dovolit vlastní dům na předměstí = v suburbánní zóně. §Nárůst automobilismu, ten umožňuje zvětšovat vzdálenost bydliště od místa zaměstnání, nákupů nebo zábavy. §Dostupnější a levnější stavební pozemky na předměstí. — http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2c/Vysok%C3%BD_%C3%9Ajezd,_housing.jpg/440px- Vysok%C3%BD_%C3%9Ajezd,_housing.jpg Motivy suburbanizace —Lidé jsou přesvědčeni, že suburbánní zóna spojuje pozitiva bydlení na venkově a ve městě. —Muži si suburbánní zónu představují jako ideální prostředí pro ženy v domácnosti s dětmi. —Někteří lidé podlehli reklamě realitních kanceláří a developerských firem. —V České republice se lidé chtějí vymanit z šedi panelákových sídlišť. — Pozitivní a negativní stránky suburbanizace —POZITIVA — —Lidé si splnili sen o tom, jak chtějí bydlet. —Suburbanizace částečně odlehčuje přeplněným městským centrům. —Vytváří iluzi soukromí a venkovského života – rekreační oblast ve městě. —Uvolňují se byty v městských centrech pro sociálně slabší. — —NEGATIVA — —Neúměrné rozšiřování ploch měst = obrovská ekologická zátěž území. —Vysoké náklady na infrastrukturu. —Obrovský nárůst osobní automobilové dopravy. —Monotónnost, uniformita suburbánních obytných zón. —Degradace a vylidnění širších městských center, vznik ghett a nucená migrace.