Vegetace střední Evropy v holocénu Lubomír Tichý Ústav botaniky a zoologie Obsah přednášky • Přehled dřevin rostoucích ve stední Evropě, jejich ekologie a význam • Historický vývoj vegetace za posledních 15000 roků • Rozšíření současných hlavních lesních typů vegetace • Přirozená nelesní vegetace • Vliv člověka na krajinu v minulosti • Synantropní vegetace provázející člověka • Současné změny krajiny a živé přírody (ohrožené rostliny, invazní druhy) Exkurze jižní svah Hádů (ca. 6 hodin) Doporučená literatura • Přednášky = kostra učiva + internetové zdroje •Chytrý a kol.: Katalog biotopů ČR •CD-ROM Putování světem rostlin Katalog biotopů České republiky «nto»n- feaMÉÉi •mí.»i»* Požadavky: •Ústní zkouška - diskuse nad zvoleným tématem eseje + obecný přehled problematiky Současná krajina bez vlivu člověka: = lesní krajina (více než 99 % území potenciálně vhodné pro lesy) Jaká přirozená nelesní vegetace vyplňuje zbytek krajinného prostoru? Svahové a skalní stepi Černavy, mělké stojaté vody, podmáčená místa (bažiny, prameniště, rašeliniště) Subalpínské a alpínské bezlesí A Kde člověk vytvořil trvalé umělé bezlesí a jakým způsobem? VHQETATIOSI ~ v# _ _ sciBwn l/\ - oaour -F- Které stromy se podílejí na složení lesních společenstev? Hlavní dřeviny: dub habr buk jedle smrk modřín, borovice limba borovice kleč Dřeviny na extrémních stanovištích topol vrba bříza borovice lesní javor jilm lípa Dub (Quercus) dub zimní dub letní dub pýřitý (šipák) dub cer Smrk ztepilý (Picea abies) Modřín opadavý \t A Proč není borovice hlavní porostotvornou dřevinou? Topol (Populus) Topol osika Topol bílý Topol černý oaoťr ■¥-- Má topol tvrdé nebo měkké dřevo? Vrba (Salix) Bříza (Betula) Lípa (Tiliä) VHQETATIOSI ' v# O.WXP - ■MHRIMMITHI Kdy kvete lípa? Jilm (Ulmus) Javor (Acer) javor klen javor mléč javor babyka o»w ■¥-- Podle čeho dostal javor mléč své jméno? Jedle bělokorá (Abies alba) Líska obecná (CoryHus avellaná) OKOtP -f-- Kdy kvete líska? W.UI.IMIOS SCIENCE (iHLM I' Co podmiňuje přirozený výskyt všech druhů jen v určitých geografických a ekologických podmínkách? Jak se dozvědět o historii vegetačního krytu ve střední Evropě? Satelitní snímky (40 let) Letecké fotografie (80 let) Fotografie (100 let) Obrazy (500 let) Literární prameny (1000 let) Archeologický výzkum (několik tisíc let) Paleobotanický výzkum rašelinných sedimentů (10-15.000 let) Sprašové sedimenty (desítky tisíc let, velká nepřesnost) Nepřímo z paleozoologických nálezů (např. plži) Paleobotanika Palynologie Studium makrozbytků Dendrochronologie Studium uhlíků unir ■¥-- Lze vytvořit delší dendrochronologickou časovou řadu než je věk jediného stromu? Palynologie Studium makrozbytků Botanické makrozbytky některých velkomoravských plodin VHQETATIOSI ' v# O.WXP - ■MHRIMMITHI Lze vytvořit delší dendrochronologickou časovou řadu než je věk jediného strom Výkop profilu sedimentu rašelinné louky pro pylové analýzy Rekonstrukce předkulturní vegetace předhůří Západních Karpat i--- Vegetace Evropy před 20.000 lety MIN holocén o Glaciation pleistocén 50,000 s 100,000 Hladina MAX -ô18o Interglaciation 150,000 Poslední glaciální cyklus cca. 100 tis. let výkyv hladiny až 130 m (íhix r Ruddiman, 2001. Earth's Climate. 300.0 200.0 k - t a ... i. Tundra Oblast mimo optimum stromů, tzv. polární poušť Průměrná roční teplota obvykle pod 0°C Alpínská tundra Arktická tundra Stepní krajina charakterem pravděpodobně odpovídající prostoru střední Evropy posledního výkyvu doby ledové (ca. 15.000 let B. P.) Klimatické a vegetační změny ve Čtvrtohorách Ca. 10.000 let > MIOS I - ^# SCIENCr l/\ <.WX P -f-- Ca. 40.000 let > Ca. 70.000 let > Ca. 100.000 let > Ca. 400.000 let > — tm li (T "wi- Stirý Mal TEPLOTA (rotní pOm*'/ 0"_2_5* -t-10'C VEGETACE Smutná doubravy » n#niidtcné obltiť. í»rnot«mnl if*p » oblím itarého oudl«ni_ Tundra i chladna feuntcp Spra{o«a itip IMalakoíauna i Cetumtllo tolumtiia) Stfid»»* nmolíŕvná tundra M.rn» chladna litotttp Tundra Mírni chladná novicp p' l! ... I tt»| Sup I polohami obnaien« pildv Carnozcmni n«p nebo ieiottfp Chladná »c«p Ccrnoitmni ittp Smittné lubalpiniké lety Mlrnl chladná i:ip čtrnoi«mnl Ifioutp Snvwné llatnui >ny i |llnlmi druhy iMaUic-fajna > Htliofona twnai.co) Spraloirá lt«p (Malakofauna i Calitmttla co/umcílo) Chladná lívoiícp Mirnť chladna ipratová \i*p ■ l«iy Chladná Irtoittp Smilení lety »i břtitovc*) Spralová itrp Klimatické změny za posledních 18 tisíc let Pleistocen Holocen 0 2 Í n <5 0 1 & -2 f -o í i Holocene Maximum L/rx zZľ\....../y\., / VV|A Vi i Ultte Ice Age- •A 1 i i | 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Thousanôs of Years (B. P.) Pelyňkové stepi s kavyly, galeriové světlé hemiboreální lesy 12.000-9.500 let B. P. Světlé borové lesy s osikou, břízou a smrkem 10.500-9.500 let B. P. Horské smíšené lesy s modřínem, břízou a osikou Ca. 10.000-9.000 let B. P. 12.000 W.UI.IMIOS SCIENCE CiHOťF 10.000 8.000 6.000 4.000 2.000 Z 0 B. P. Světlé doubravy Ca. 8.000-7.000 let B. P. Poziční stepi na jižně orientovaných svazích Požár stepi udržoval rozsah bezlesí onotp -F-- Jedle bělokorá 5000 let B. P. Jedle bělokorá 4000 let B. P. Jedle bělokorá 3000 let B. P. omxr ■¥-- Jedle bělokorá 2000 let B. P. Jedle bělokorá 1000 let B. P. Jedle bělokorá 500 let B. P. Holocén v oblasti Podkrušnohorských pánví Zdroj: http://priroda.sdas.cz/ (Bílinská přírodovědná společnost) Vliv zemědělství a pastevectví na krajinu __m ň SCONCE I^O** oaoup -F- Chronologie mladší Dryas Preboreál Boreál starší J mladší Atlantik Suboreál starší j mladší Subatlantik pozdní Pleistocén starší střední mladší Autor: P»vti J»ro* Pozdní glaciál ■=» O S ttj 1 . ■ ■ . • 1 9 000 p. n. 1. 8 OOO p. n. 1. 7 000 p. n. 1. 5 500 p. n. 1. 1000 p. n. 1. 2 500 p. n. 1. 500 p. n. 1. 600/1 300 2 000 Mladší dryas (9000 - 8000 p. n. I.) Období klimaticky chladné a suché, průměrná teplota na hřebenech Krušných hor byla cca 0°C, průměrná teplota v Podkrušnohorské pánvi a v Českém středohoří byla přibližně 4°C. Jedná se o nejstarší období zachycené palynologicky v sedimentech Komořanského jezera V Podkrušnohorské pánvi byly v té době dominující složkou přírody mokřadní biotopy s chudou vegetací otevřených vod, pobřežními porosty a vegetací podmáčených luk. Největší vodní plochu zde zaujímalo Komořanské jezero (západně od Bíliny). Podstatnou složkou flóry jezera byly řasy. Z dřevin lze předpokládat výskyt borovice (Pinus sylvestris na horách zřejmě i P mugo), břízy (Betula pendula, B. pubescens), osiky (Populus tremula) a vrby (Sa//xspp.). V nižších polohách jsou mimo mokřadní stanoviště dokládány rozsáhlé stepní porosty, c to jak na skalách (skalní step) tak i na sprašových či jiných úživnějších půdách (sprašová step). Step byla pro nižší polohy typická v celém období pozdního glaciálu a ve starším dryasu vrcholilo její ekologické optimum. Ve vyšších polohách na svazích Krušných hor také nebyl vyvinut souvislý lesní plášť, tak jak jej známe dnes. Řídké a zakrslé boro-březové porosty nedokázaly zabránit značné erozi svahu a odnosu materiálu splachem do pánve. V Českém středohoří lze předpokládat řídké borové až boro-březové háje s příměsí dalších klimaticky nenáročných dřevin. Holocén v oblasti Podkrušnohorských pánví Vliv zemědělství a pastevectví na krajinu Chronologie mladší Dryas Preboreál Boreál starší J mladší Atlantik Suboreál starší j mladší Subatlantik pozdní Pleistocén starší střední mladší Autor: P»vti J»ro* Pozdní glaciál Postg 1 - • i á 1 9 000 p. n. 1. 8 OOO p. n. 1. 7 000 p. n. 1. 5 500 p. n. 1. 1000 p. n. 1. 2 500 p. n. 1. ďvu p. ■■■ ■-0 600/1 300 2 000 • I Ä v*_ SCIENCE CiWX P Most - Velkodúl Čs.Armády severní stěna, uložení sedimentů bývalého Komořanského jezera rok 1961 Preboreál (8000 - 7000 p. n. I.) Období nastupujícího soustavného oteplování, průměrná teplota na hřebenech Krušných hor byla cca 1 - 2°C, průměrná teplota v Podkrušnohorské pánvi a v Českém středohoří byla přibližně 5°C. Druhová rozmanitost dřevin oproti staršímu dryasu se nezměnila, zvýšil se však zápoj a souvislost lesních porostů. Naopak se zmenšil rozsah nelesní vegetace (stepí). V Podkrušnohorské pánvi byla značně rozšířena mokřadní společenstva, a také zde lze předpokládat řidší lesní porosty s převládající borovicí (Pinus sylvestris). Hřeben a svahy Krušných hor porůstala vegetace, která měla charakter „parkovité" tundry (Jankovská, 1987) převážně s borovými až boro-březovými porosty. Rozsáhlá byla na Krušnohorské náhorní plošině společenstva rašelinných luk, která v té době tvořila základ budoucích rašelinišť vrchovištního typu. V Komořanském jezeře sedimentoval materiál s velkým obsahem řas. Obecně v nížinách ČR převládala vegetace lesostepního charakteru s borovicí a břízou. V nivách toků rostly vysokobylinné lužní porosty s vrbami a místy (ke konci preboreálu) i s nově se objevšivší olší (Alnus). VHQETATIOSI ' v# cum p -F-- ■MHRIMMITHI Holocén v oblasti Podkrušnohorských pánví Vliv zemědělství a pastevectví na krajinu -► Chronologie mladší Dryas Preboreál Boreál starší I mladší Atlantik Suboreál starší j mladší Subatlantik pozdní Pleistocén starší střední mladší Autor: PavtJ Jíro* Pozdní glaciál Postg 1 - • i á 1 9 000 p. n. 1. SIIIMn n 1 7 000 p. n. 1. 5 500 p. n. 1. 1000 p. n. 1. 2 500 p. n. 1. 500 p. n. 1. 600/1 300 2 000 Boreál (7000 - 5500 p. n. I.) Klima boreálu je velmi příznivé, průměrná teplota na hřebenech Krušných hor byla cca 7°C, průměrná teplota v Podkrušnohorské pánvi a v Českém středohoří byla přibližně 10°C. V Podkrušnohorské pánvi jsou stále rozšířena společenstva mokřadů a vodních ploch (vegetace otevřených vodních ploch, břehových ostřicových a rákosinových porostů, a mokrých a rašelinných luk). Na vyvýšených partiích pánve lze však předpokládat zapojenější lesní porosty. Do v preboreálu převážně borových nebo boro-březových porostů začal v boreálu pronikat teplomilný dub (Quercus), na vhodných místech se počala šířit lípa (7/7/a), jilm (Ulmus) a jasan (Fraxinus). Podstatné uplatnění nalezl dub i v lesních porostech Českého středohoří a vystupoval i na jižní svahy Krušných hor. V převážně dubo-borových lesích s břízou se začala významně uplatňovat líska (Corylus), která se šířila i na svahy a hřebeny Krušných hor. Je však udáváno, že v prostoru Komořanského jezera byla líska poměrně vzácná (Bárta et al., 1973). Poprvé se začíná objevovat i smrk (Pinus), pravděpodobně však pouze na horách než v pánvi.V lužních lesech s vrbami se značně rozšířila olše (Alnus). Během pokračujícího oteplování v boreálu pronikají na naše území některé druhy teplomilných stepí, a to jak ze sarmatské fytogeografické oblasti, tak i z Panonika. Holocén v oblasti Podkrušnohorských pánví Vliv zemědělství a pastevectví na krajinu Chronologie mladší Dryas Preboreál Boreál starší J mladší Atlantik Suboreál starší j mladší Subatlantik pozdni Pleistocén starší střední mladší Autor: PavtJ J»ro* Pozdni glaciál PostglaolAl 9 000 p. n. 1. 8 OOO p. n. 1. 7 000 p. n. 1. 1000 p. n. 1. 2 500 p. n. 1. 500 p. n. 1. 600/1 300 2 000 Pfoslor Komofanskeho jezera lom Československé armády býv lom Vrbenský • I Ä v*_ SCIENCE CiWX P Geologický řez prostorem Komofanskeho jezera (BPT - Ing Macourek) vulkanická serie Starší atlantik (5500 - 4000 p. n. I.) Klima staršího atlantiku je humidní, průměrná teplota na hřebenech Krušných hor byla cca 8°C, průměrná teplota v Podkrušnohorské pánvi a v Českém středohoří byla přibližně 11°C. Značné plochy Podkrušnohorské pánve byly již pokryty smíšenými doubravami, které přecházely vysoko na jižní svahy Krušných hor i na plochy Českého středohoří. Komořanské jezero bylo lemováno porosty vysokých ostřic a rákosin, v mělkých zátokách jezera pak rostly olšiny. Na hřebenu Krušných hor se šířil smrk (Pinus). Plochy rozsáhlých rašelinných komplexů krušnohorského plata se od staršího atlantiku staly refugii druhů původních otevřených formací (z dřevin např. Betula nana- bříza zakrslá, Pinus mugo- borovice kleč, Juniperus- jalovec). Stále významnou složkou lesů Krušných hor byla líska. Obecnejšou pro nížiny ČR udávány smíšené doubravy s lískou (Corylus) a doubravy s lípou (Tilia) a jilmem (Ulmus) s bohatým bylinným podrostem, na jižních expozicích svahů mohly převládat světlé, víceméně termofilní doubravy. V nivách toků se rozšířil téměř nezaplavovaný tvrdý lužní les s dubem (Quercus), jilmem (Ulmus) a jasanem (Fraxinus). Vodní režim v tehdejší nivě byl totiž mnohem vyrovnanější než v pozdějším subatlantiku, resp. než v současnosti, bez letních přívalových záplav, což také muselo ovlivňovat celkový vegetační charakter tehdejších lužních lesů (Neuhäuslová et al., 2001). Na vysočinách ČR dominovaly smíšené horské lesy s lípou, jilmem, jasanem a javorem. Na podmáčených půdách středních poloh a v horských polohách nad cca 800 m n. m. převládal smrk (Neuhäuslová et al., 2001). Holocén v oblasti Podkrušnohorských pánví Vliv zemědělství a pastevectví na krajinu -► Chronologie mladší Dryas Preboreál Boreál starší J mladší Atlantik Suboreál starší j mladší Subatlantik pozdní Pleistocén starší střední mladší Autor Pavfi Jíro* Pozdní glaciál ■=» O 2ES. ttj 1 . ■ ■ . • 1 9 000 p. n. 1. 8 OOO p. n. 1. 7 000 p. n. 1. 5 500 p. n. 1. 1000 p. n. 1. 2 500 p. n. 1. 500 p. n. 1. 600/1 300 2 000 Mladší atlantik (4000 - 2500 p. n. I.) Klimatické optimum holocénu. Průměrná teplota na hřebenech Krušných hor byla cca 8°C, průměrná teplota v Podkrušnohorské pánvi a v Českém středohoří byla přibližně 11 -12°C. V tomto období dosáhlo popisované území a většina oblastí Evropy svého největšího zalesnění. Dominantními lesními porosty v Podkrušnohorské pánvi byly smíšené doubravy, které vystupovaly vysoko po jižních svazích Krušných hor (daleko výše než v současnosti). Pobřežní partie Komořanského jezera tvořily rákosiny, ostřicové porosty a lužní porosty vrb a olší. V lesních porostech Krušných hor se začal objevovat buk (Fagus) a vzácně i jedle {Abies), dominující dřevinou vyšších partií Krušných hor byl však nadále smrk. Terén Podkrušnohorské pánve byl vzhledem k rozsáhlým močálům pro neolitického člověka těžko přístupný a i Krušné hory byly téměř neprostupné. Příznivější situace byla v tomto ohledu v Českém středohoří. Avšak do oblasti Komořanského jezera se člověk dostal. Jezerní lokalita poskytovala člověku významný zdroj obživy v podobě velkého množství ryb, vodních ptáků i plodů kotvice plovoucí (Trapa natans). Holocén v oblasti Podkrušnohorských pánví Vliv zemědělství a pastevectví na krajinu -► Chronologie mladší Dryas Preboreál Boreál starší J mladší Atlantik Suboreál starší j mladší Subatlantik pozdní Pleistocén starší střední mladší Autor Pavfi Jíro* Pozdní glaciál ■=» O 2ES. ttj 1 . ■ ■ . • 1 9 000 p. n. 1. 8 OOO p. n. 1. 7 000 p. n. 1. 5 500 p. n. 1. 1000 p. n. 1. 2 500 p. n. 1. 500 p. n. 1. 600/1 300 2 000 Subboreál (2500 - 500 p. n. I.) Klimaticky nevyhraněné období, docházelo postupně k mírnému ochlazování s výraznějšími chladnějšími oscilacemi ke konci období. Průměrná teplota na hřebenech Krušných hor byla cca 7°C, průměrná teplota v Podkrušnohorské pánvi a v Českém středohoří byla přibližně 10°C. Lesní porosty Podkrušnohoří tvořily teplomilné doubravy a smíšené lipové doubravy, do kterých začal postupně pronikat habr (Carpinus). V širokých říčních nivách přetrvával zřídka zaplavovaný tvrdý lužní les. Přibližně nad 500 m n. m. pak dominovaly smrkové porosty, do kterých začal postupně pronikat ve větší míře buk (Fagus) a jedle {Abies). Smíšené horské lesy s jilmem, javorem, jasanem a lípou se udržely již jen na edaficky extrémních stanovištích (sutě - suťové lesy), ale i do těchto porostů začal postupně pronikat buk. Působení člověka se během tohoto období projevovalo odlesněním a zemědělským využíváním rozsáhlejších ploch. Holocén v oblasti Podkrušnohorských pánví Vliv zemědělství a pastevectví na krajinu -► Chronologie mladší Dryas Preboreál Boreál starší J mladší Atlantik Suboreál starší j mladší Subatlantik pozdní Pleistocén starší střední mladší Autor Pavfi Jíro* Pozdní glaciál ■=» O 2ES. ttj 1 . ■ ■ . • 1 9 000 p. n. 1. 8 OOO p. n. 1. 7 000 p. n. 1. 5 500 p. n. 1. 1000 p. n. 1. 2 500 p. n. 1. 500 p. n. 1. 600/1 300 2 000 Starší subatlantik (500 p. n. I. - 600/1300 n. I) Starší subatlantik je charakterizován jako období s menšími antropogenními vlivy a s převahou původních, ne príliš narušených lesů. Časová hranice mezi starším a mladším obdobím je dána datem intenzivnějšího osídlení té které oblasti. Klima subatlantiku je současné, s periodickými srážkovými a teplotními výkyvy. Průměrná teplota na hřebenech Krušných hor byla cca 5oC, průměrná teplota v Podkrušnohorské pánvi a v Českém středohoří byla přibližně 8oC. Lesní společenstva Podkrušnohorské pánve nedoznala výraznějších změn co do druhového složení oproti subboreálu. Tvrdé lužní lesy se v závislosti na intenzitě akumulace povodňových hlín a vyplňování niv větších řek postupně změnily v zaplavované lužní lesy (Neuhäuslová et al., 2001). Docházelo k postupnému zazemňování Komořanského jezera, otevřené vodní plochy se zmenšovaly, vznikl systém menších vodních ploch spojených mokřadními biotopy s bažinnou vegetací (Phragmites - rákos, Typha - orobinec, Salix-vrba, Alnus - olše aj.), zvláště pak na jihozápadním okraji jezera (u obce Dřínov) byly rozsáhlé bažinné plochy s porosty olšin. V Krušných horách dominovaly porosty jedlin a bučin se značnou příměsí smrku, jehož pokryvnost rostla se vzrůstající nadmořskou výškou. Na náhorní plošině Krušných hor existovala rozsáhlá rašeliniště vrchovištního typu. Charakter přirozené vegetace byl v popisované oblasti již ovlivněn činností člověka. Holocén v oblasti Podkrušnohorských pánví Vliv zemědělství a pastevectví na krajinu -► Chronologie mladší Dryas Preboreál Boreál starší J mladší Atlantik Suboreál starší j mladší Subatlantik pozdní Pleistocén starší střední mladší Autor Pavfi Jíro* Pozdní glaciál ■=» O 2ES. ttj 1 . ■ ■ . • 1 9 000 p. n. 1. 8 OOO p. n. 1. 7 000 p. n. 1. 5 500 p. n. 1. 1000 p. n. 1. 2 500 p. n. 1. 500 p. n. 1. 600/1 300 2 000 Mladší subatlantik (600/1300 n. I. - současnost) Klima mladšího subatlantiku je současné. Historicky je doloženo teplejší období ve stredoveku, tzv malé klimatické optimum", a chladnější období, tzv „malá doba ledová", u nás mezi cca 1600-1850 n. I. (Neuhäuslová et al., 2001). Mladší subatlantik je obdobím silného působení člověka na prírodu. Lesy jsou v Podkrušnohorské pánvi značně postiženy těžbou dřeva. V okolí Mostu dochází ke značné synantropizaci krajiny, začínají se uplatňovat rostlinné druhy rumišť, sešlapávaných cest, skládek a nitrifikovaných ploch, objevují se polní plevele a kultury obilnin, ustupují typické porosty aluvií a jsou nahrazovány políčky s kulturními plodinami. Od 16. století jsou prováděny značné zásahy do lesů na svazích Krušných hor a v tomto období je také doložena rozsáhlá zemědělská činnost v bezprostředním okolí Mostu a Bíliny. Komořanské jezero a společenstva mokřadů si zachovávají svůj přirozený ráz, teprve v roce 1831 bylo započato s umělým odvodňováním jezera. Zbytky původní vodní plochy byly zachovány až do 20. století mezi Komořany a Ervěnicemi. Koncem 20. století však poslední fragment Komořanského jezera s jeho sedimenty vlivem rozsáhlé těžby hnědého uhlí zanikl. Tím zanikl i velmi cenný zdroj palynologických informací o dávné vegetaci a jejím vývoji v oblasti Podkrušnohorské pánve a širšího okolí včetně Bílinska. Vliv člověka na přírodu v minulosti Vliv člověka na přírodu v minulosti Pleistocén - přirozená sukcese vegetace => vznik přirozené lesní krajiny Holocén - dvojkolejný vývoj vegetace => části přírody pro člověka nedostupné se vyvíjejí stejným způsobem; krajina člověkem ovlivněná -jiný vývoj Trvalá diskuse, zda u nás mohly a jakým způsobem přežít nelesní druhy (stepní a luční) Zemědělská kultura vytvořila z krajiny kulturní step = mozaika řídkých lesů, polí, luk, pastvin a lidských sídel Neolitická kolonizace Čech (kultura lineárni keramiky) (R. Pleiner & kol.. 1978: Pravěké dějiny Cech; autor /. Pavlů/ The Neolithic colonization of Bohemia (Danubian culture) • vytlnne sidliii* r% leskynm sirjlist* - hrob " n«ji»ty hrob VMQgTATKJ* I Jf^^E. SCIENCE Maximálni rozsah pravekého osídleni Čech: mladší a pozdní doba bronzová (E. Pleiner &. kol.. 1978: Pravěké dějiny Čech: autoři E. Plesl. V. Šaldová. J. Bouzek. J. Hrala. V. Vokolek) The maximum extent of prehistoric settlement in Bohemia: Late and Final Bronze Ages vmkmtion I ~ %# _ SCIENCE l/X^*" - OMR f - IMiMiamMITM Odlesnění krajiny do začátku 20. století Plužina v okolí osad a obcí Model uspořádání osad v přirozeném prostředí Údolí Vinařického potoka (Praha-východ) - model krajiny v době halštatské (7.-5. stol. př. n. I. - osidlování Kelty, zpracování železné rudy) (Gojda 2000) Model 18 nalezených osad; Rozloha osad - 2 ha; žlutá barva - plochy polí do 500 m od centra osady (ca. 24 ha). Fialová barva - nespoňují podmínky hospodaření) Keltské hradiště Hospodaření na polích Dvojpolní, později trojpolní hospodaření - výnos 3:1 až 6:1 Hnojiva: pouze zaoráním plevelů, nízké výhosy = málo dobytka => nemožnost hnojení chlévskou mrvou Teprve od 16. století zvýšení výnosů zaoráváním bobovitých rostlin Hospodářské zvíře středověku: kráva - výska 1 m v kohoutku, hmotnost 200 kg. Demografie Českých zemí • 4.-6. století asi 350 000 obyvatel (Evropa asi 25-30 mil.) • 11. století asi 500 000 obyvatel (stredoveké klimatické optimum) 12. století - počet obyvatel dosáhl ca. 1 mil. (Evropa ca. 70 mil.) Přelidnění Evropy, vyčerpání zdrojů - Mathusiánská past Předpoklad: biologická potřeba jíst a pohlavní vášeň jsou silnější než schopnost lidí opatřovat si potravu => zaostávání výroby potravin za populačním přírůstkem, znemožnění podstatného zdokonalení společnosti. Po dlouhou dobu je krajina využívána na hranici maximální energetické produkce!!! VHQETATIOSI ' v# 0.WXP - iMMnamMiTM Jaká je současná spotřeba energie? • Současná produktivita porostů za rok: Lesy - 3-10 t/ha; biomasa bylin a trav - 10-15 t/ha; plodiny - 2-3 t/ha • Celková rozloha České republiky ca. 79 tis. km2 (z toho lesy ca. 1/3 území) • Energetická vydatnost průměrně 4,5 kWh/kg sušiny biomasy • Roční spotřeba energie na obyvatele (rok 2001): vytápění = 14000 kWh/rok; spotřeba elektřiny =1137 kWh/rok; doprava = ca. 4000 kWh/rok Krytí energetické spotřeby z biomasy: 14000 + (3*1137)+4000 = 21411 kWh Na obyvatele - ca. 4800 kg sušiny/rok Maximální produktivita lesních ploch stačí pokrýt energetickou spotřebu 3-5 miliónů obyvatel. Přibližná potenciální produkce potravin ČR vystačí ca. pro 10 mil. obyvatel. Není zohledněno stavební dřevo a průmyslová výroba. Druhová diverzita Archeofyty (polní plevele, ruderální rostliny) Kulturní plodiny Šíření světlomilných druhů VHQETATIOSI ' v# O.WXP - ■MHRIMMITHI Kulturní plodiny, ovocné stromy Pařeziny ve střední Evropě initííilajppicifl^ Cupptestool after srverál co ppfcr« cycle* tet >Ejr gro*th in lató *pr Ing (rctdil Co jsou pařeziny - historický tvar lesa výmladného původu se zkráceným obmýtím (často < 20 let) - nazývány též les nízký, les výmladkový - v minulosti využívány především jako zdroj palivového dřeva Co jsou pařeziny - variantou pařezin jsou pařeziny s výstavky - nazývány též les střední, les sdružený - výstavky kryjí potřebu stavebního dřeva a jsou zdrojem diaspor, nebo žíru (žaludy, bukvice) ■ i ^ v* aaoti* -F- jawu iwumtt um Proč jsou pařeziny specifickým typem vegetace? -jsou člověkem udržovanou formou archaického biotopu světlých nížinných lesů (Vera 2000) - je na ně vázána významná složka středoevropské biodiverzity - světlomilné lesní druhy - se zánikem světlých lesů tyto druhy vymírají. hrachor hrachovitý poslední dvě lokality v ČR Experimentální maloplošná obnova pařeziny na Čebínce u Tišnova 2000-2005 Stavv r. 2001, dolní část svahu - původně zapojený les, po vykácení a vyhrabání listí : ca GR1XP -f- Stavv r. 2001, horní část svahu - původně rozvolněný les s dobře vyvinutým světlomilným bylinným patrem, po vykácení VHOBTATIOH I ' v# O.HtXP "F"- iMMnamMiTM Vegetační změny 1999-2005 Na nově otevřené ploše expandují světlomilné byliny suchých trávníků a teplomilných lemů, nejvýrazněji (s pokryvností 1-15 %) Euphorbia cyparissias, E. polychroma, Ajuga genevensis, Galium album, Viola collina Jen pomalu se šíří světlomilné dominanty suchých trávníků: Festuca rupicola r, Brachypodium pinnatum + S nízkou pokryvností (0,1-1 %) se objevují světlomilné nitrofyty : Carduus crispus, Cirsium vulgare, Artemisia vulgaris, Taraxacum sect. Ruderalia (v roce 2001 vyhrabán opad) Nešíří se nebo mizí nitrofilní druhy původního lesního podrostu: Campanula rapunculoides, Alliaria petiolata, Galium aparine, Geranium robertianum Trs n a té žito Secale cereale cv. multicaule Pasečné žito, letní žito, křibice, svatojánské žito, jánské žito... -Bohaté olistění, delší vegetační doba, vysoký vzrůst až 200 cm -Velmi skromný kultivar rostoucí na neplodných půdách a v nepříznivých klimatických podmínkách -Vysévá se na sv. Jana. Mezi pařezy se spálil zbytek klestu a na mésta pálení se zakopalo ručně osivo. Oheň se potahoval, aby spáleniště bylo co největší. Výsev bez hnojení. -Vysévalo se buď jen čisté osivo nebo směs s kmínem. -Do podzimu narůstá do výšky 20-30 cm a bohatě odnožuje. Podpora odnožování pastvou. -Na svazích má velmi dobrou schopnost zabránit erozi!!! -Křibice dala základ šlechtění žita v ČR. -Osivo se podařilo zachránit jen díky jeho pěstování na malých políčkách ve Valašském muzeu v přírodě (Rožnov p. R.). -Výnosy zelené píce v 1. seči: ca. 35 t/ha, 2. seč: 7 t/ha zrno: do 1,5 t/ha. SCIENCE CiWX P Pravděpodobný běžný obnovný cyklus pařezin Extenzivní pastva (léto-podzim; rok 1) Pastva dobytka Délka vegetačního období Vliv starověkého a středověkého hospodaření v krajině Dlouhodobé lpění na tradicích = možnost formování stabilních rostlinných společenstev Přetrvává velmi silně do současnosti http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?AA SL Session=376659c48b7f68c2ddb2ab1096c3b51f&nocache=invalidate&sh itm =b09edc91dee7817aec6bc65646afb4c5&sel ids=1 Prakticky neexistují nedotčená rostlinná společenstva Nelze jednoznačně stanovit přirozený typ vegetace NP Podyjí - vegetační mapa Vliv člověka zcela „přepracoval" vegetační typy Změna vegetačních struktur vlivem dlouhodobých člověka u __m ň samet I^O** oaour -F- Ste Ba rb-Alnet um gbtinosae Melampyro nemoroa-Carpkietum I Me/fc o- fä getum I-1 Luzulo albidae-Quercetum I_I petiaeae I řVinu/o icrfe-Carpňefum I I &*uca ovina-Ouercus i-1 I-1 petia ea ] Sorb o t orm ti aliaQ uercet um I Potentllo a Ibae-Querce tum Osídlení 5-2,2 tisíce let p ŕ. n. I Osídlení 1,7-1,3 tisíce let p ŕ. n. I. QJtOt'P -F-- Osídlení 5.-6. století n. I Kolem r. 536 výbuch supervulkánu (předpokládá se Krakatoa) -krátkodobé klimatické změny, hladomor, migrace i .1 v# _ SCIENCE \£\y~ - Í.KIX f - MMMn tMiwnr hmb Změna vodního režimu kolem velkých řek na přelomu 9. a 10. století V dolních částech toků velké opakující se záplavy z důvodu odlesňovaní podhorských poloh - rozšiřování lužních lesu, zánik osad, patrně přispěly k zániku Velkomoravské říše (Mojmír II) Přesun pozdějšího osídlení na 1. říční terasu KLY (okr. Mělník). Povodně v srpnu 12002. [Hradiště michelsberské kultury (cca 4000 Ipř. Kr.) - ani rozsáhlé záplavy nedosáhly lna areál z období počátku pozdní doby CliunCina ulomí Zalesnění krajiny od středověku po současnost V novověku velká spotřeba dřeva bučin na dřevěné uhlí 13.-17. století - odlesňovaní horských oblastí, záplavy na 3*; dolních tocích, šíření pionýrských dřevin. Systematické hospodaření v lesích od 18. stol. - borové a smrkové monokultury Přírodě blízká vegetace České republiky Rostlinná společenstva jsou formována různými faktory prostředí: 1. Klima 2. Geologické podloží 3. Půdy, jejich strukturální složení, zamokrení (4.) Kulturní historie území atd. Názorný příklad: Vegetace národního parku Podyjí Normály ročních srážkových úhrnů 1961 - 90 [mm] iAV.Wu aplnungu dr. KvtHoněa ing. Relia) Průměrná roční teplota vzduchu za období 1961-1990 [°C]. Česká republika. N P Podyjí - ortofoto unir ■¥-- N P Podyjí - nadmořské výšky Podyjí - Altitude aaot'p -F- NP Podyjí - mapa sklonitosti terénu Podyji - Inclination NP Podyjí - Suma potenciálního přímého záření Rozdílná délka vegetační sezóny NP Podyjí - míra zastínění horizontem Klimatické vlastnosti údolí NP Podyjí - fenologická měření Podyii - Phenology unir ■¥-- Obr. 3: Fenologický posun demonstrovaný na příkladu dvou rostlin di unii Phyteuma spicatum. Rostlina v levé části obrázku byla sebrána asi 20 m severně od sedla (B), rostlina vpravo pochází z aluvia Klaperova potoka (A) na severním úpatí Sloního hřbetu. NP Podyjí - vegetační mapa Vegetace ovlivněná mikroklimatickými a půdními vlastnostmi prostředí 15 __M ň Teplomilné doubravy Teplomilné doubravy Teplomilné doubravy Acidofilní doubravy Acidofilní doubravy Acidofilní doubravy Dubohabřiny Dubohabřiny - jarní aspekt Dubohabřiny Suťové lesy Suťové lesy Suťové lesy Bučiny Bučiny Bučiny na kyselém substrátu Bučiny Olšiny Olšiny Skalní bory Další přirozená lesní vegetace České republiky Nížiny: Lužní lesy Bory na píscích, hadcích a těžkých půdách Acidofilní doubravy Mezofilní lesy (=obdoba suťových lesů) Teplomilné doubravy Teplomilné doubravy Acidofilní doubravy Dubohabřiny Suťové lesy Olšiny (jaseniny) Skalní bory Podhůří a hory: Dubohabřiny Bučiny (jedliny) Suťové lesy Smrčiny (svahové, podmáčené) Blatkové bory Pahorkatiny: VKGĽTATIOK I fiKOťP H ut>.lil ■ ».vr« Lužní lesy Historický vývoj: nivy hustě osídleny již od neolitu, odlesněny, hrudy vodní režim vyrovnaný do 8.-9. století, měkký luh pouze na náplavech řeky od 10. století niva neobyvatelná, vrstvení povodňových hlín, rozplavení hrudu Tvrdý luh: zastoupení tvrdých, dlouhověkých dřevin, dále od toku Měkký luh: zastoupení měkkých dřevin Ohrožení: Odvodněním, plošným mýcením, výstavbou přehrad. Tvrdý luh Ochrana v Polabí - Libický luh, Podyjí - Křivé jezero, soutok Moravy a Dyje - Ranšpurk a Cahnov, Litovelské Pomoraví -Vrapač, Poodří- Polanská niva. Nesou znaky středního lesa (nejstarší systém hospodaření u nás, trvalá dodávka dřeva s převahou dřevin schopných obnovy z pařezů Funkce: stavební dřevo, zásobování palivovým dřevem a výkrm stád vepřového žaludy. Ve středním lese se s každým zásahem těžil každý desátý strom horního patra porostu ve věku 150-200 let. V podrostu se ponechával asi trojnásobek tvárných jedinců podrostu. Výhoda středních lesů - jednotlivé ošetřování jedinců a výběr, možnost obnovy ze semene, přežívání dřevin, které se dobře neregenerují v pařezinách. Management: Pravidelné povodňování v jarním a letním období (v zimě hrozí zamrznutí a škody na porostech) Měkký luh Každoročně zaplavovaný s rychlým poklesem hladiny spodní vody. Ojediněle zbytky autochtonních topolů, většinou na ústupu, často skupinově hlavaté vrby (reliktní typ hospodaření) Management lužních lesů: Tam, kde nejde povodňování, budovat strouhy a uměle zavodňovat krajinu potoky a kanály. Neodstraňovat stromy spadlé do toku, podporovat porosty v okolí kanálů - přirozený biologický filtr Obnova porostů - dodnes pouze holosečí! Doporučované jsou podrostní a skupinové způsoby obnovy - většinou bez odezvy. Měkký luh Změna vodního režimu kolem velkých řek na přelomu 9. a 10. století V dolních částech toků velké opakující se záplavy z důvodu odlesňovaní podhorských poloh - rozšiřování lužních lesu, zánik osad, patrně přispěly k zániku Velkomoravské říše (Mojmír II) Přesun pozdějšího osídlení na 1. říční terasu KLY (okr. Mělník). Povodně v srpnu 12002. [Hradiště michelsberské kultury (cca 4000 Ipř. Kr.) - ani rozsáhlé záplavy nedosáhly lna areál z období počátku pozdní doby Clmncml uicnu Borové doubravy na píscích Borové doubravy na píscích __m ň Bory na hadcích Bory na hadcích Blatkové bory Podmáčené smrčiny Podmáčené smrčiny Svahové smrčiny Svahové smrčiny Nízké suchomilné kroviny Kroviny vyššího vzrůstu Přirozená nelesní vegetace České republiky Nížiny: Nivní louky - čemavy Slatiny Vegetace mrtvých ramen a tůní Pahorkatiny: Skalní step Kavylová step Pěchavová step Lesní lem Křoviny Říční náplavy Sutě Podhůří a hory: Přechodová rašeliniště Vrchoviště Subalpinský stupeň: Klečové porosty Alpinské louky Nivní louky Slatiny Vegetace mrtvých ramen a tůní 01 oaour -f- - "f # * Skalní step Kavylova step Pechavova step Lesní lem 63 Suti a kamenná moře Přechodová rašeliniště Vrchoviště Subalpinské a alpinské trávníky A jak to vypadá z pohledu celé Evropy? D o Pouště Současný negativní vliv člověka na vegetační kryt Zánik fragmentované krajiny Příliv nových druhů (doprava, zahradnictví, obchod) Záměrné pěstování nepůvodních dřevin a bylin (energetické rostliny) Zvýšení podílu lesních ploch Změna hospodaření v lesích - zákaz lesní pastvy, obnova lesa výsadbou, udržení zakmenění Použití těžké techniky, herbicidů a umělých hnojiv v zemědělství, čištění osiv Rozsáhlé narušování půdy v prostoru lidských sídel, komunikací a povrchových dolů Komunikace jako bariéry i vektory migrace Opouštění obhospodařování půdy - sukcese na rozsáhlých plochách Intenzivní chov zvěře v lesích, ryb v řekách a rybnících Příliv obrovského množství fosforu do povrchových vod Spad dusíku ve srážkách Ochrana dochovaných celků původní přírody formou konzervace VHQETATIOSI ' v# cum p -F-- iMMnamMiTM Změna krajinných struktur Čejčské jezero dnes Čejčské jezero v roce 1852 Rozpad krajinných struktur - Louky pod Kumstátem Rozpad krajinných struktur - Louky pod Kumstátem Zánik fragmentované krajiny Zánik fragmentované krajiny unir ■¥-- Zánik fragmentované krajiny Zánik fragmentované krajiny Zánik fragmentované krajiny Zánik fragmentované krajiny unir ■¥-- Zánik fragmentované krajiny oaot'p -F- Zánik fragmentované krajiny Qiur ■¥-- Zánik fragmentované krajiny Zánik fragmentované krajiny unir ■¥-- Zánik fragmentované krajiny Příliv nových druhů (doprava, zahradnictví, obchod) Invázni druhy - křídlatka japonská a sachalinská Z Asie zavlečena do Evropy v r. 1844, spontánni výskyt u nás na konci 19. století. Roste nejčastěji podél vodních toků. Velmi produktivní rostlina - dodnes se křídlatky pěstují, jsou součástí seznamu energetických rostlin. Má výbornou schopnost regenerace z oddenků - šíření povodněmi. Zcela potlačuje původní rostlinné společenstvo - eliminuje diverzitu pobřežních porostů. Odstraňuje se velmi obtížně, výhradně chemicky - herbicidy. SCIENCE CiWX P Invázni druhy v lesích - netýkavka žlaznatá Podél vodních toků, roznášena vodou (+ autochorie), jednoletá, jediný jedinec - až 5000 semen. Předpokládá se i šíření vodními ptáky. První rostliny dovezeny v roce 1839 (Anglie) , pěstována jako okrasná letnička, poprvé udáván zplanělý z ČR v roce 1896. Eliminace reálně nemožná, jedině včasným vytrháváním a likvidací rostlin v první polovině sezóny. VHQETATIOSI ' v# cum p -F-- ■MHRIMMITHI Invázni druhy - netýkavka malokvětá Přirozený výskyt - jihozápadní Sibiř, u nás zcela zdomácněla. První zprávy z botanické zahrady v Dráždánech (1837). Od roku 1870 první údaje o invazi druhu do volné přírody. Vyhledává narušované, nitrofytyzované lesní porosty, není limitována pH půdy. V současnosti se vyskytuje všude (max. 1330 m n. m.). Dokáže potlačit domácí druhy. Kontrola obtížná - semenná banka. __M ň schnce IXVt*1 oaow -F- Invázni druhy - náprstník červený Dvouletá, okrasná, prudce jedovatá bylina; paseky, světlé lesy. Šíří se od 19. století, místy zdomácněl, není tak agresivní jako jiné invazní druhy. GRIXP - Změna hospodaření v lesích (ústup od lesní pastvy, obnova lesa výsadbou, udržení zakmenění) Vi.lil.IMIDS SCIENCt (.WX P V kategorii lesů hospodářských je průměrné obmýtí 111,3 roku, v lesích zvláštního určení 124,0 a v lesích ochranných 152,5 roku. Graf 4.2.3.1 Průměrné obmyti v letech Average rotation period in years «»io i«o tuo mso ma wo iw i»*o wan Pramen: Uhul Source forest Management fattitvlc Graf 4.2.5.1 Celkově zásoby dřeva v mil. rrť Growing stock volume (míl. m') 1*30 1960 1M0 1*70 1SÍ0 1SM ZOO* ÍOl1 SMÍ Pramen: uhul Source: forcit Manage/neot tmťAutc Lesnictví dnes - Lesní hospodářské plány (LHP) Pomůcka vlastníka lesa k hospodaření, vypracovává se na 10 let, první LHP - 1739, do konce 18. století pětina ploch, legislativně zakotven v lesním zákoně (289/1995 Sb.) Náklady na pořízení hradí vlastník 3 části - textová, hospodářská kniha, lesnické mapy Plánování výsadeb, umělé zalesňování - monokulturní lesy Meliorační dřeviny - Zákon stanovuje druhovou skladbu porostů ve členění na dřeviny základní, dřeviny meliorační a zpevňující a dřeviny přimíšené a vtroušené, kterou je nutné dodržet při obnově lesa. Meliorační dřeviny Tab. 1: Seznam melioračnich a zpevňujících drevín (MZD) doporučovaných Nařízením vlády č. 53/2009 Sb.. o stanoveni podmínek pro poskytováni dotaci na lesnicko-environmentálni opatřeni (Příl. 1). doplnený o další dřeviny s melioračnimi účinky. MZD Zkratka Buk lesní BK Dub DB Habr HB Jilm JL Jeřáb JR Jeřáb břek BRK Jasan JS Javor JV.KL Javor babyka BB Lípa LP OlSo lepkavá OLL Osika OS Třesen TŔ Vrba VR Ml JD Tis TS DalSí dřeviny Zkratka Bříza BR Douglaska DG Modřín MD Smrk ztepilý SM Směsné porosty - poškození podrostu z důvodu vyšší produktivity porostu Porovnaní produkci-, stability a konipt-liční v/lah> vi- miií-ní buku s nimi i mi-m při různém režimu /á\ahu na SLP Krtiny. Praktické příklady pěstování lesa Diplomov ;i pr.ti.i- Q Přirozené bukové I ířství Vlára, směs buku s modřínem BC. TOMÁŠ PLHON s modřínem Bývalá jeleni ob ' Překládá buk, modřin v počtu 90 ks ha, cenné listnáče v příměsi (jedná se o ukázku úspěšného převedeni poškozeného porostu na kvafitm). Modřin dosahuje výšky 36 m a průměrného objemu 2.5 nr1 Na základě výsledků šetření v této práci můžeme konstatovat, že směs buku s modřínem na živných stanovištím SLP Krtiny dosahuje nejen výší produkce, ale i stability. Tvrzení vysoké stability se opírá a platí pouze pro souvislé porosty. Pokud se jednorázově poruší porostní zápoj, např. se provede násek: je stejně jako v jiných porostech možno očekávat škody větrem a sněhem. Možnost zvýšení produkce smíšením buku a modřínu potvrzuje BACHMANN (1967) ex HURT (2008), který zjistil, že na některých SLT může příměs modřínu v bukových porostech velmi zvyšovat produkci, Při svém šetrení ve čtyřech porostech došel k výsledkům, že je-li v čistě bukovém porostu zásoba 100 %, tak ve směsi buku s modřínem dosahuje zásoba až 168 % objem čistého bukového porostu, směs modřínu Zalesnění krajiny Lesní hospodářské plány (LHP) Pomůcka vlastníka lesa k hospodaření, vypracovává se na 10 let, první LHP - 1739, do konce 18. století pětina ploch, legislativně zakotven v lesním zákoně (289/1995 Sb.) Náklady na pořízení hradí vlastník 3 části - textová, hospodářská kniha, lesnické mapy Umělé zalesňování - monokulturní lesy Lesní zákon Obnova a výchova lesních porostů (1) Vlastník lesa je povinen obnovovat lesní porosty stanovištně vhodnými dřevinami a vychovávat je včas a soustavně tak, aby se zlepšoval jejich stav, zvyšovala jejich odolnost a zlepšovalo plnění funkcí lesa. Ve vhodných podmínkách je žádoucí využívat přirozené obnovy; přirozené obnovy nelze použít v porostech geneticky nevhodných. (2) Při mýtní těžbě úmyslné nesmí velikost holé seče překročit 1 ha a její šíře na exponovaných hospodářských souborech jednonásobek a na ostatních stanovištích dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. Šířka holé seče není omezena při domýcení porostních zbytků a porostů o výměře menší než 1 ha. (4) Je zakázáno snižovat úmyslnou těžbou zakmenění porostu pod sedm desetin plného zakmenění; to neplatí, jestliže se prosvětlení provádí ve prospěch následného porostu nebo za účelem zpevnění porostu. (6) Holina na lesních pozemcích musí být zalesněna do dvou let a lesní porosty na ní zajištěny do sedmi let od jejího vzniku; v odůvodněných případech může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo při • • ■ i^n >£. _ zpracování osnovy nebo na žádost vlastníka lesa povolit lhůtu delší. Na 5 záAtíxcíffúf) stupňu probírzk A.6.C - A** árom O.t - ' úrorfíi 4 SLabá. A • fk/KMCt a utynulé tstŕ) 5 lóLklCLCLnícň stupňu proôúeA 2. mírná. B > tv/tma unsutt xuuMné 5 lúLkioantcň stupňu proócrzA 3. Slina. C' rtycí.-u.ufvy)uli. iailúiln! uMujHijái Kulturní listnaté lesy Kulturní jehličnaté lesy Acidifikace, eutrofizace, šíření nitrofilních druhů, potlačení původní vegetace podrostu, silné zastínění vs. paseky -šíření anemochorních druhů Smrk, borovice, douglaska, modřín atd. Kulturní dřeviny - smrk ztepilý Přirozený výskyt - pod izotermou průměrné roční teploty 4°C, srážky nad 1000 mm Jinak uměle vysazován - kratší střední délka života, chybí spontánní obnova, nedostatek vody - náchylnost ke kůrovcovým kalamitám Acidifikace půdy, vyplavování živin, eroze půdy, silný zástin (pouze 1-2% slunečního záření) VHQETATIOSI ' v# cum p -F-- ■MHRIMMITHI ) lesní Přirozený výskyt - skály, písky, rašeliniště - okrajové biotopy Jinak uměle vysazován - dobře roste, velká produktivita, kvalitní dřevo Acidifikace půdy ( menši) , vyplavování živin, opad jehličí, následky nejsou tak hrozné jako u smrku - sušší stanoviště, pomalejší vyplavování živin atd. VHQETATIOS I ~ v f _ scinwr l/\ - oaour -F- Kulturní dřeviny - modřín opadavý Přirozený výskyt - při horní hranici lesa Jinak uměle vysazován - dobře roste, velká produktivita, velmi kvalitní dřevo, cílová dřevina modříno-bukových lesů (ca. 10%) Acidifikace půdy, vyplavování živin, opad jehličí, zástin - velký vliv na původní bukové porosty -zvláště květnaté bučiny Kulturní dřeviny -douglaska tisolistá Přirozený výskyt - Kanada, USA Výška až 70 m (Nejvyšší žijící exemplář je "Doerner Fir", 99,4 m vysoká) Mohutná kůra - odolává lesním požárům. Silný opad, potlačení podrostu, acidifikace půdy SCICTCE 1/ OKOUT -f- Přirozený výskyt - nivy potoků Jinak se spontánně šíří - dobře roste na vápnitých půdách, snáší zástin, velká produktivita semen Zástin, humózní opad, eutrofizace - problém ve světlých lesích na vápencích VHQETATIOSI ' v# O.WXP - iMMnamMiTM Přirozený výskyt - vápencové skály a sutě Jinak uměle vysazována - dobře roste, velká produktivita, kvalitní dřevo Acidifikace půdy, zástin, vyplavování živin, opad jehličí - sušší stanoviště, pomalejší vyplavování živin atd. Větší negativní vliv na vegetaci než borovice lesní GRIXP - Přirozený výskyt - Severní Amerika, Skal isté hory. Jinak uměle vysazován od 18. století - dobře roste, velká produktivita (9 t.ha1.a1), kvalitní dřevo, topivo Alelopatie, opad, změna kvality půdy - obnova stanoviště velmi obtížná (25+ let) VHQETATIOSI ' v# flWXP - ■MHRIMMITHI Kulturní dřeviny - borovice vejmutovka Přirozený výskyt - východní část Severní Ameriky V Evropě dříve uměle vysazován - suché pískovcové skály - dobře roste, velká produktivita - rychle se šíří, zcela potlačuje ostatní vegetaci Acidifikace půdy, opad jehličí, zástin, eroze - nulový podrost. VHQETATIOSI ' v# cum p -F-- ■MHRIMMITHI Ohrožení doubrav a dubohabřin Přezvěření, oborový chov zvěře m o o o in o -0.6 -0.4 -0.2 0.0 0.2 0.4 0.6 Chytrý, M. & Danihelka, J. ]1993. Long-term changes in [the field layer of oak and oak-Ihornbeam forests under the Impact of deer and mouflon. \Folia Geobotanica et iPhytotaxonomica 28: 225-245. t Š W.UI.IMIOS SCIENCE (IHOtP Ohrožení doubrav a dubohabřin Náhradní společenstva > přirozený sukcesní vývoj vede k suťovým lesům Udržováno lidskou činností, sukcesní vývoj zpomalován extrémními podmínkami stanoviště Pařezina = dlouhodobě nejproduktivnější typ vegetace na daném stanovišti Dva protichůdné náynry- (1) pnnpphat Qamnwnlnpmi i x/ýx/nji nphn (9) simulovat „neolitickou" činnost člověka Dlouhodobý způsob hospodaření - les nízký (pařezina) nebo les střední - výběrné hospodaření Použití těžké techniky, herbicidů a umělých hnojiv v zemědělství, čištění osiv Změna chemismu půd Rozsáhlé narušování půdy v prostoru lidských sídel, komunikací a povrchových dolů Komunikace jako bariéry i vektory migrace Opouštění obhospodařování půdy - sukcese na rozsáhlých plochách Záměrné pěstování nepůvodních druhů (kulturní a energetické plodiny) Salix (vŕba) Populus (Topoľ) Energetická tráva Szarvasi-l Rumex (Šfaveľ) Miscanthus Vl.l.l.IMIOS SCIENCE Příliv obrovského množství fosforu do povrchových vod Depozice dusíku depozic™ tok Igm'rolr'l depozitní tok [g.rrr2.rok-1] □ < 0.25 □ 0.25-0.50 □ 0.50-1.00 □ 1.00-1.50 □ 1.50-2.00 □ 2.00-3.00 □ 3.00-5.00 0 * 0.58 * 41.04 * 47.27 * 3.70 * 1.33 * 0.03 °t Pole celkové roční depozice dusíku, 2005 □ S 025 1 > 0 25 - 0.50 □Z! > 0.50-1.00 _ > 1 00-1.50 ■ > 1 50-2.00 ■ > 2 00 - 3 00 ■■ > 300 Q 'v, 0 054 % 58 18% 33 04% 7.21 % 1.42% 0 09% Pole celkové roční depozice dusíku, 2006 Pole roční průměrné koncentrace oxidů dusíku v roce 2006 Ochrana dochovaných celků původní přírody formou konzervace 3 i_ "O o o c "O CD O Ü C TD 0 -i—i (D >ü O ü_ Dynamika jednoduchého neutrálního modelu Tomáš Herben 5ri Local richness 20 druhů 100 individuí na počátku Disturbance 0.5 Lokální rust 70% 500 kroků Ekologický drift Ekologie obnovy jako obor Zabývá se obnovou degradovaných nebo zcela zničených stanovišť Cílem: • Zvýšit přírodní hodnotu • Zlepšit produkční schopnost Témata ekologické obnovy: • Obnova industriálních stanovišť • Obnova ekosystémů na orné půdě • Obnova říčních ekosystémů • Obnova degradovaných lučních porostů • Obnova přirozené skladby lesů Postupné kroky vedoucí k obnově stanovišť: Identifikace degradačních procesů Navržení postupů vedoucích k zastavení degradace Stanovení realistických cílů projektu obnovy Měřitelné parametry dokumentující proces obnovy Metodické postupy procesu obnovy Praktická realizace Monitoring _ \t ň MM ľ Význam těžeben jako zdroje biodiverzity krajiny 0,9 % ČR dotčeno povrchovou těžbou surovin K roku 2009 - 2220 ZCHÚ, 157 v místech s původní povrchovou těžbou Předmětem ochrany: 98 - geologie, 19 -zoologie, botanika/zoologie - 12, botanika -11, botanika/zoologie/geologie - 11 Důvody: Odstranění svrchní vrstvy půdy -odstranění živin z prostředí Edafická extrémizace stanovišť Klimatické extrémy (sucho, teplo, inverze, teplotní výkyvy) Odblokování sukcese, odstranění kompetice - zmnožení některých populací, které se mohou vyskytovat ve velkých denzitách Plošné vytvoření stanovišť v krajině jinak vzácných __m ň ■ I _ V* A* sorvct (íkix ľ Pískovny a štěrkopískovny 208 ložisek stavebních písků, 23 ložisek sklářských a slévárenských písků - 169 DP s rozlohou 114 km2. Nezpevněné sedimenty říčních náplavů. Výrazně převyšují konkávni tvary, těžba často pod hladinu spodní vody - jezera Klasická rekultivace - zalesnění borovými monokulturami, homogenní krajinné celky, nebo zemědělská rekultivace Navezení vrstvy zeminy Výsadby cizokrajných dřevin - Quercus rubra (dub červený), Picea pungens (smrk pichlavý) Spontánní obnova druhově bohatá. VHQETATIOSI ' v# cum p -F-- ■MMKMMITHI Tezebnyj 11 u Kaolíny - 120 ložisek, 27 dobývacích prostorů Valy skrývkové zeminy, jámové lomy různé hloubky. Obvykle kyselá - neutrální pH Minimální prostupnost pro vodu, Vysoká prašnost přeschlého substrátu Velmi pomalé! Tempo těžby - dlouhodobá existence různých sukcesních stádií Soustředění ložisek do nadmořských výšek max. 450 m. Rekultivace - donedávna jen překrytí, zahlazení stop, návrat zemědělské půdy. Tezena rašeliniště Těžba rašeliny vzácně, pouze na několika lokalitách. V minulosti borkování - ruční těžba, sušení Dnes - průmyslová strojová těžba - (1) frézování, (2) mokrá těžba bagrem (léčivé vlastnosti zachovány). Rašeliniště - pouze 0,3 % rozlohy ČR, vzácný biotop, věnovat zvýšenou pozornost. Dotěžená místa - zbytková mocnost rašeliny 0,5-1 m Holá rašelina - nehostinný substrát, silně se přehřívá, mrazové narušení, větrná eroze. Obvyklá rekultivace - zalesnění Od kaliště Popílek vznikající spalováním uhlí - ukládán do nádrží a lagun. Voda postupně vsakuje, zbývá jemný kal a struska - směs s energosádrovcem - bazické prostředí. Většina odkališť obklopena zemědělskou krajinou - absence diaspor, šíření nepůvodních druhů, které se sem náhodně dostanou Rizikové prvky - kontaminace Ve finále velmi suché, ale úživné stanoviště Přirozená sukcese - heterogenní krajina Rekultivace vždy vede ke zničení původních cenných stanovišť Nelesní vegetace provázející člověka Slaniska Písčiny Plevelová vegetace polí a úhorů Rumištní vegetace Ovsíkové louky Smilkové louky Kulturní listnaté lesy Kulturní jehličnaté lesy Vegetace rybníků a nádrží mm m i - ^9 oaour -F- Slaniska Slaniska Písčiny Plevelová vegetace polí a úhorů Plevelová vegetace polí a úhorů Plevelová vegetace polí a úhorů Plevelová vegetace polí a úhorů Plevelová vegetace polí a úhorů Plevelová vegetace polí a úhorů Rumištní vegetace Rumištní vegetace Mezofilní suché ovsíkové louky - Arrhenatherion Dnes nejběžnější luční vegetace • Obvykle malé zastoupení ohrožených druhů • Vegetace šířící se na subxerotermní stanoviště • Meze, okraje silnic, hnojené louky středních poloh • Ovsík-expanzivní druh • Rozšíření od nížin až do podhorského stupně Indikační druhy: zvonek rozkladitý, škarda dvouletá, ovsík vyvýšený, srha Často sukcesní mezistupeň mezi říznačka, chrastavec rolní, kozí brada subxerotermní či xerotermní vegetací a východní, mrkev obecná... vegetací křovin. Na mezických stanovištích vegetace stabilní, dříve pravidelně l-2x ročně kosená VHQETATIOSI ' v# O.WXP -F- ■MHRIMMITHI Trojštětové louky - Polygono-Trisetion Vysokobylinné porosty, v nichž trojštět není dominantou porostu! Horské louky Druhově bohaté Indikační druhy: kostřava červená, psineček obecný, kakost lesní, zvonečník klasnatý, trojštět žlutavý, chrpa parukářka, škarda měkká, lipnice Chaixova, medyněk měkký... Po opuštění vznikají lada s třezalkou skvrnitou a rdesnem hadím kořenem. © K. Ujházy vV v t. s f t Sečené louky v horských oblastech se sečí obvykle jednou do roka. Často ohrožené zastavením jejich obhospodařování a zarůstáním. Nebo přeoráním, osetím a intenzivním hnojením vznikly na původních místech louky umělé. Pastviny s pohánkou hŕebenitou - Cynosurion Pravidelně sešlapávané a intenzivně sečené nebo pasené porosty, okraje cest a parky. Od nížin do submontánního stupně. Indikační druhy: Jetel plazivý, pohánka hřebenitá, sedmikráska chudobka, jílek vytrvalý, pampeliška podzimní, bojínek luční, Význačné druhy: Gentianella bohemica, G. amarella w Dříve extenzivní pastviny se dnes pasou intenzivně. Sešlapávaná vegetace dnes vzniká na loukách, kde došlo k sešlapu najednou. Společenstva druhů lesních cest vznikají požkozováním nadzemních částí rostlin a mechanickým rozrušováním povrchu. Vegetace rybníků a nádrží Vegetace rybníků a nádrží Proč zachraňovat původní přírodu a vzácné druhy? Pohled estetický diverzita = duševní obohacení Pohled etický Morální principy ve vztahu k živým organismům Pohled kulturně-historický Tradiční krajina -součást kulturního dědictví Pohled materiální Jak chránit přírodu? Konzervovat stávající stav? Aktivně se podílet na její ochraně? oaoup -F-- Zda a proč obnovovat, posilovat reintrodukovat nebo dokonce introdukovat? Prostá ochrana stanoviště mnohdy nestačí Obnova Snížení konkurence jiných druhů, nepřímé zvýšení četnosti jedinců vzácného druhu Reintrodukce Opětovné vysazení vymizelého druhu Posilování Dosevy semen, výsadby rostlin Introdukce Zavedení nového druhu na místo, kde se v minulosti nevyskytoval Zda a proč obnovovat, posilovat reintrodukovat nebo dokonce introdukovat? Prostá ochrana stanoviště mnohdy nestačí Obnova Snížení konkurence jiných druhů, nepřímé zvýšení četnosti jedinců vzácného druhu Reintrodukce Opětovné vysazení vymizelého druhu Posilování Dosevy semen, výsadby rostlin Introdukce Zavedení nového druhu na místo, kde se v minulosti nevyskytoval Zda a proč obnovovat, posilovat reintrodukovat nebo dokonce introdukovat? Prostá ochrana stanoviště mnohdy nestačí Obnova Snížení konkurence jiných druhů, nepřímé zvýšení četnosti jedinců vzácného druhu Reintrodukce Opětovné vysazení vymizelého druhu Posilování Dosevy semen, výsadby rostlin Introdukce Zavedení nového druhu na místo, kde se v minulosti nevyskytoval Zda a proč obnovovat, posilovat reintrodukovat nebo dokonce introdukovat? Prostá ochrana stanoviště mnohdy nestačí Obnova Snížení konkurence jiných druhů, nepřímé zvýšení četnosti jedinců vzácného druhu Reintrodukce Opětovné vysazení vymizelého druhu Posilování Dosevy semen, výsadby rostlin Introdukce Zavedení nového druhu na místo, kde se v minulosti nevyskytoval Zda a proč obnovovat, posilovat reintrodukovat nebo dokonce introdukovat? Prostá ochrana stanoviště mnohdy nestačí Reintrodukce Opětovné vysazení vymizelého druhu Introdukce Zavedení nového druhu na místo, kde se v minulosti nevyskytoval Obnova Snížení konkurence jiných druhů, nepřímé zvýšení četnosti jedinců vzácného druhu Posilování Dosevy semen, výsadby rostlin SCIENCE CiWX P cas Okřehek menší populace Metapopulační teorie: Levins 1970 Defragmentace krajiny Snižování počtu biotopů Zvětšování vzdáleností mezi biotopy Migrační bariéry Úbytek lokalit, vymírání druhu ! M...... Defragmentace krajiny 1927 Snižování počtu biotopů ^...... Zvětšování vzdáleností mezi 1950 biotopy Migrační bariéry <...... 1973 Úbytek lokalit, vymírání druhu <...... 1997 1997 Isoětes lacustris t Sledování Ochrana biotopu Obnova (Posilování) Lemna minor i (Sledování) Ochrana biotopu Obnova (Posilování) Reintrodukce Introdukce Isoětes lacustris Lemna minor Obnova populace ohroženého druhu Zlepšení přírodních podmínek na stanovišti, snížení konkurence ostatních druhů Životní cyklus kvetoucí jedinec Semenná banka Rostliny krátkověké s velkou produkcí klíčivých semen lOtP f Obnova populace ohroženého druhu Zlepšení přírodních podmínek na stanovišti, snížení konkurence ostatních druhů Životní cyklus semenáček Rostliny krátkověké s velkou produkcí klíčiv^h semen U.l.l.lMIOS SCIENCt CiWX P Rostliny dlouhověké s nízkou produkcí klíčivých semen Posilování populace Není vhodné bez snížení konkurence ostatních druhů => vytváření vhodných podmínek — počet rostlin Dosevy a dosadby jsou pak jen krátkodobě účinné dosev cas Není vhodné odebírat materiál z jiné, byť stabilizované populace počet rostlin VKCKTATIOK SCtrNCE (IHIXP odběr semen počet rostlin cas dosev cas Posilování populace Není vhodné odebírat materiál z jiné, byť stabilizované populace počet rostlin W.UI.IMIOS SCIENCE CiHOťF odběr semen počet rostlin dosev cas cas Posilování populace Není vhodné bez snížení konkurence ostatních druhů => vytváření vhodných Dosevy a dosadby jsou podmínek » pak jen krátkodobě a účinné Pravidla pro posilování populace Výsevy semen (výsadby rostlin) z pěstovaného materiálu (!) Posilování populace proto musí prokazatelně probíhat souběžně s obnovou stanoviště a snižováním konkurence ostatních druhů. Reintrodukce a introdukce Pouze u druhů s velkou labilitou přírodního prostředí v oblastech s prokazatelně nižší heterogenitou nebo rychlou proměnou prostředí Kvalitní dokumentace Vhodné lokality Mnohde i přes územní ochranu vhodné biotopy stále ubývají Reintrodukce na původní lokality mnohde obtížná Potenciálně zajímavé biotopy představují výsypky, nové rybníky a tůně, železniční a silniční náspy, lomy, navážky atd. Na stanovištích vápencových lomů na Moravě zaznamenáno přes 50 ohrožených cévnatých rostlin - _ Velká diverzita a nenasycenost stanovišť - ve dvaceti lomech bylo 140 fytocenologickými snímky dokumentováno 350 druhů a jen 30 z nich roste ve více ž 20 snímcích. Novák J. & Prach K. Introdukce druhů na dno Růženina lomu Rendzina - polní plevele, krátkověké druhy s velkou semennou bankou (napr. Ajuga chamaepytis, Arabis auriculata, Centaurea stoebé) Výsevy - stepní druhy, většinou dlouhověké, s klonálním růstem (např. lnula ensifolia, Aster linosyris, Helianthemum nummularium) Seqeljl species Othei species Posílení, reintrodukce či introdukce? Bylo vyseto 76 druhů, jejchž původ byl vždy do okruhu 1-5 km od lokality výsevu. Cca. 40 z vysévaných druhů bylo po 5 letech zjištěno na dně lomu Celkem se na dně lomu objevilo přes 150 cévnatých rostlin Prostor lomu byl obohacen o 20 ohrožených druhů cévnatých rostlin Vzniklo území se 40 ohroženými rostlinami ČS a zvláště chráněnými druhy obojživelníků a hmyzu. Legislativní ochrana přírody \^ Č»-M tvicař LaD Velkoplošná zvláště chráněná území ČR \ r/* t —- Chomúta Liry —' - "— ".vo^'dft*o 'v Prahanlm.^ ^.J—^ ^ 7 Saketov '. KartovV Var» SI Chat Louny hranice okresu I chránené krajinné oblast) I národní parky Ji:m Náchod ^ ' • " % J HUM Krttav* v ""^ „,__^ _ / Rychnov \ J.*^"**** V' nartKniínoi^ - . S3"1 j "ľ , OrtfcWftorv Tachov rysy"'-*— j*"f»n» i Köln , Kutní Hora ; Jtbanlk Pardu biea ÜMI nad Ortel 6ump»«h, Jaienihy 7 J J ^ Chrudim ZsSAnyě weft L ť Urunta. > r ,Jp*1rav» Karviná i Suma™ « Budéiovc. J I Hradac / *JS2«T ' • Klom»ní '..1 >fcl . PrachatK«, . ta*** Sumattj ^ Budaiovea J Cask v Kmmtav ýT/»oaňtfu - —.... h_ '■-r-Jt^ VHQETATIOSI ' v# flump -F-- ■MHRIMMITHI amour -p-- Natura 2000 - Ptačí oblasti Natura 2000 - Evropsky významné lokality Počet a rozloha Kategorie Národní parky CHKO Národní prírodní památky Národní přírodní rezervace Přírodní památky Přírodní rezervace PP, PR, NPP, NPR PP, PR, NPP, NPR na území NP, CHKO ZCHÚ celkem Ptačí oblasti Počet t Výměra (ha) Podíl na území CR v % 4 119489 1.51 25 1086737.3 13.77 105 2826.2691 0.03 112 28714.7487 0.36 1198 27458.9523 0.34 784 36894.2739 0.46 2199 95894.244 1.21 699 53182.6014 0.67 2228 1248937.943 15.83 Evropsky významné lokality 725422.3281 Památné stromy - objekty Památné stromy - jednotlivě 4963 24483 Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability (§ 6 zák. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Významnými krajinnými prvky „ze zákona" jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které jako významný krajinný prvek zaregistruje orgán ochrany přírody (pověřený obecní úřad) zejména mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Orgán ochrany přírody vydává rozhodnutí o registraci. Účastníkem řízení je vlastník, rozhodnutí o registraci se oznamuje také nájemci dotčeného pozemku, územně příslušnému stavebnímu úřadu a obci. Rozhodnutí může orgán ochrany přírody, který o registraci rozhodl, zrušit pouze v případě veřejného zájmu. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení VKP nebo jeho ohrožení či oslabení jeho ekologické funkce je potřebné závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Významné krajinné prvky (Brno72) http://www.brno.cz/index.php?nav01 =2222&nav02=4025&nav03=3375 - ^ http -w* tft-r í j. nac» (íip nf^ľ: . .íV-'ftrt*.*!.'. Ali.'Sftírw.tíUll^ lUimhiMMIlx- ^(KIW|VaM«l..l«MHMilMi V)l*m»nfxK. rtjAM r r. Vyznamn* kr*)inn* prvky (iurnný Wfjy ir»** i* tMoycky giomoffciogKky ■vbs tttttKky »wWiln« in) «n»"/ uN»r»»c; typcry «iti«nl ■ tŕittjMf n « utrim jtt nMty 'a uim mttu tri«o w imyilu munawn 4 i zákm t HA'1 W2 S» o Khi« p*««V ' 72 Výirntnvtrc* tratmytti pnku r»y r skatofc rmohokvetv (Cottoneasler muMorus) oub zurn (Quercus petraee). borovice lesn (Potuš svtvesBisl, lefáto obecný (Sorbus aucupana) blit lesní (Fagus svVaitica) třesen ptačí (Piwius awunu iavoi babyka lAcer campestre) 2 Ut*chov$ky potok 1.2.3.31/2 36.3*1, «V2.3.4c.6.93. 1l2ř1ť 2ť 5č O fint tůšmt 4) Hen • -1 H|HNM» DkkajkOK VU.I.IAIIOS sorvct (IkOtP Přírodní parky Přírodní park byl poprvé definován v zákoně 114/1992 Sb., a to ve stejném paragrafu jako krajinný ráz (§12), k jehož ochraně má mimo jiné sloužit: (3) K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Přírodní park zřizuje krajský úřad vyhláškou, ve které omezuje činnosti, jež by mohly vést k rušení, poškození či dokonce zničení dochovalého stavu území. Přírodní park nemá povahu zvláště chráněného území ve smyslu ust. § 14 zákona 114/92 Sb. Území nepožívá plné zvláštní ochrany některého ze zvlášť chráněných území, ale také již nikoli jen obecné ochrany. Přichází v úvahu pro území, v němž jsou soustředěny významné estetické a přírodní hodnoty. Přírodní park vymezuje zákon 114/92 Sb. velmi volně, což umožňuje využití této kategorie pro ochranu a usměrňování využívání částí krajiny, které nemají parametry velkoplošných a maloplošných zvláště chráněných území. Předchůdcem přírodních parků byly tzv. klidové oblasti, které však byly zřizovány původně za jiným účelem. Především se zde omezovaly negativní vlivy na rekreační využívání těchto klidových oblastí. Z klidových oblastí se automaticky staly přírodní parky, aniž bylo nutné měnit zřizovací vyhlášky. Také tento faktor způsobuje velmi rozdílnou úroveň těchto obecně závazných nařízení. Přírodní park Bobrava __M ň Mfcy V" Chráněné a ohrožené druhy rostlin Zvláště chráněné rostliny Vyhláška 395/92 Sb. Černý a červený seznam Květeny ČR (Procházka 2001) Červená kniha ČR ČERVENA KNIHA 5 ***** VyMi< raMlInv Koniklec velkokvětý Kavyl Ivanův L. Hoskovec (BOTANY.cz) Z. Podešva (BOTANY.cz) Čičorka pochvatá Dmdeno linii 'ia1 Ptauan .V-rU* i.í«»lccf • Mail HIKjOC Kli.** o ■ Pinkne* česká republika (C/ech RepublicI Tábor....... ..... f*4Hau KrufMůw Tl*b 'Jrevlcr. Č O l>KW Kf«ové eska republika (CíK.h RapuDlir. i lil JOttK* I V i wattu 6m*4 » ' C*»»v 2i*rtm G*KC 0** OOHrtvl H. Slo\ Ci**locf> Opott N.. Zabfí* ^ o I -JÍL Rymm '1"* r-Ottriva "Br IR iBBrrrch o Slov ISlo Cie-llDCfK Pttduoo Česka republika iCiecři Republic) rata wiunu' srubav Cm*.* Slov ISlo Mna Zvláště chráněné druhy rostlin Seznam můžete porovnat se soupisem veškerých rostlin ČR, odhaduje se, že celkově se u nás vyskytuje zhruba 3557 druhů cévnatých rostlin. Chráněných taxonů je celkem 485, což znamená, že zákon chrání téměř 20 procent všech původních druhů rostlin v I A. " * * Vyhynulé a nezvěstné druhy rostlin Jako taxony vyhynulé (tedy A1) jsou Černým seznamem cévnatých rostlin České republiky označovány druhy a poddruhy, které nebyly potvrzeny na území ČR během posledních 50 let. Taxony nezvěstné (tedy A2) nebyly na našem území nalezeny po dobu 20-30 let, existuje však jistá možnost, že ještě budou u nás opět nalezeny. Jako nejasné případy vyhynulých a nezvěstných taxonů (A3) jsou uváděny druhy jakkoli problémové. Buď taxonomicky, kdy je nejasná taxonomická hodnota druhu či poddruhu (může se jednat o taxon mylně určený), nebo se jedná o taxon, který byl sice z našeho území v minulosti uváděn, avšak pravděpodobně se u nás nikdy nevyskytoval. Kriticky ohrožené druhy Jako druhy kriticky ohrozenejšou Červeným seznamem ohrožených druhů hodnoceny velmi vzácné a podstatně ohrožené taxony s výskytem omezeným jen na jednu nebo několik málo lokálních populací, jejich stav se pohybuje pod 10 % dřívějšího zastoupení. Bez účinné ochrany by tyto taxony s velkou pravděpodobností brzy zcela vymizely z flóry České republiky. Z celkového počtu asi 2 550 druhů a poddruhů všech cévnatých rostlin, které jsou původními zástupci flóry České republiky, stojí na různém stupni ohrožení 1 543 druhů a poddruhů. To znamená, že z celkového počtu všech taxonů rostlin, které se přirozeně vyskytují na území České republiky, je 60 % ohroženo. Kriticky ohrožených je u nás 471 taxonů, to jest 18,5 %. VHQETATIOSI ' v# cum p -F-- ■MHRIMMITHI Silně ohrožené druhy rostlin Jako taxony silně ohrozenejšou označovány rostliny s prokazatelným a trvalým ústupem, jejich stav se snížil až na 10-20 % původního zastoupení. Úplné vymizení z flóry ČR jim zatím nehrozí, bez ochranářských opatření se však mohou dostat brzy do stavu kritického ohrožení. Do této kategorie ohrožení je zapsáno 352 druhů a poddruhů vyšších rostlin, které se přirozeně vyskytují na území České republiky. To znamená, že silně ohroženo je 14 % taxonů cévnatých rostlin České republiky. VHGKTATIOK | £ snrNCE (1RIXP Ohrožené druhy rostlin Jako taxony ohrožené se v Červeném seznamu označují rostliny se slabším, ale trvalým ústupem. Snížení jejich výskytu se pohybuje mezi 50 až 80 % původního zastoupení. Do této kategorie ohrožení je zapsáno 325 taxonů, což představuje 13 % všech druhů a poddruhů cévnatých rostlin České republiky. Vzácnější druhy rostlin vyžadující pozornost Jako vzácnější taxony cévnatých rostlin vyžadující další pozornost jsou označovány druhy a poddruhy, u kterých lze předpokládat v krátké době ohrožení. Zároveň jsou do této kategorie řazeny i taxony nedostatečně prostudované, u nichž zatím nelze přesněji stanovit stupeň ohrožení. Do této kategorie ohrožení je zapsáno 277 taxonů, což představuje 10 % všech taxonů cévnatých rostlin ČR. W.UI.IMIOS •, Iii il P Změna klimatu McCorty Glacier - Alaska 1995-2004 Mean Temperatures 1940-1980 Nornu -i- T T 1 -T- i 2 -1 5 -1 -0.5 0 0.5 1 15 2 Temperature Anomaly (°C) scam: I^O** oaour -F- Změna klimatu unir ■¥-- Změna klimatu o TOPEX o Jason — 60-day smoothing Inverted barometer applied -20 Rate = 2.8 * 0.4 mm/yr Seasonal signals removed Univ of Colorado 2004 rel3.0 1994 1996 1998 2000 2002 2004 Observed sea ice September 1979 Observed sea ice September 2003 SOU TOO A/coc Climate Impact AMMsmeM (ACi*). 20O* Impacts ol a Warming Arctic Změna klimatu and low emissions scenario 2020s 2050s 2080s Annual ■ i ■ A c Low High emissions (Source: http://www.ukctp.org.uk/resources/presentations/documents/ JM_loceleutiioritieslondonleeds_220304.pdf) VHGKTATIOK I £ (1RIXP A Smaller Ice Cap The ice covering the Arctic Ocean shrank to its smallest size in a century this summer, continuing a u trend of decades. 4 EXTENT OF SUMMER SEA ICE u in millions of square miles 5 • u I Iluk 3 I2 Edge of summer sea ice. 1979-2000 average RUSSIA Edge ol summer \ sea ice, 2005 ALASKA 1900 1920 1940 1960 1980 2000 TAN.'OA Sou/caifWHtiam Chapman and John Walsh (hit). National Snow and lot Data Cental (above) The Climate system Sun Changes of , r »blar radiation errestrial H20, N2,02, radiation j- \ Clouds CO2, 03, etc., aerosols Atmo sphere-land coupling ____ ft Atmosphere-ice ^ coupling V\\\ wind stress , f «clSig« 1fP«c"Plt«Hon X -^-JL —, * «■-*-----*-^.ft-^^ 3 u 1 . J H.,.t !..».■ 0 4 • 44 • -v— tno iw iMa mt i»» ita im tito imo rtn nm ino jho »i» • trttawrf.naman*!?. rnnoiUwii 1961'S OkMulnliniMmn.' irqcnl (ScMorttA&UOSS ■ i _ v*