Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií prouzek bez loga na zelenem logo_fss_kruh OPVK_MU_rgb Rozdílné hladiny mezd; australská kauza; welfare; keynesova kauza; strategický obchod Oldřich Krpec, FSS MU Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Klasická diskuze rozdílu ve výši mezd John Powell (1772): obchodní bilance je proti nám skoro s každou zemí v Evropě, protože tyto země mají nižší životní náklady a platí nižší mzdy… Martyn (1701): rozpor mezi HW a nízkou cenou MANU–> pracovníci jsou vysoce produktivní, zaměstnavatelé jim mohou platit vysoké mzdy, i tak je náklad na jednotku produkce nízký; David Hume a Josiah Tucker (1750-1774) (Hume) •vyspělé země mají mnoho výhod, které jsou do jisté míry vyrovnávány nízkými mzdami v chudých zemích; dělba práce mezi nimi; (Tucker) •bohatá země, získala superioritu zkušeností s průmyslem + etablovaný obchod a kredit, stroje, cesty - více než kompenzuje jakoukoliv výhodu, jakou může chudá mít; (Hume) •otázka jestli tyto výhody budou zvyšovat obchod nekonečně – neomezí se nevýhodami, které zpomalí a pak zastaví pokrok –> drahé zásoby a práce, které umožní chudé zemi konkurovat; (Tucker) •jak chudá země produkuje sofistikovanější zboží, ceny práce a materiálu budou proporčně růst a eliminovat tuto výhodu; chudá země nemůže nikdy předběhnout bohatou (pokud není špatný management); (Hume) •pokud jsou otevřené komunikace mezi zeměmi, platí, že průmysl každé země těží ze zlepšení v ostatních zemích; • A.Smith •pokrok v produktivitě v důsledku dělby práce může snížit cenu výstupu a zvýšit cenu práce – v bohaté a komerční společnosti se dělník stává drahým a práce levnou; … HW není jen důkaz bohatství, ale je jeho příčinou; Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Nový kontext místo WD mezi zeměmi - tématem WD mezi sektory v rámci země; Mihail Manoilescu (1929): rozvojové země jsou oprávněny na základě ekonomických argumentů použít protekci k přesunu pracovníků z nízko-produktivního zemědělství (LW) do vysoko-produktivního průmyslu (HW); •empirická pravidelnost že přidaná hodnota práce a kapitálu je větší v MANU než v AGRI (klasické zisky z FT neobstojí); •aby bylo pro AGRI zemi výhodné neprodukovat manu a specializovat se v AGRI, je nezbytné, aby komparativní převaha v AGRI byla větší než je vnitřní kvalitativní převaha průmyslu nad zemědělstvím; Rumunsko: •vagon uhlí z ciziny za 6k, doma lze za 7,5k; •produktivita pracovníka v uhlí je 75k ročně, průměrná produktivita v agri je 30k; •je výhodnější produkovat uhlí než dovézt - aby se pořídilo 100 vagonů v ceně 750k je třeba 10 pracovníků; •aby se dovezlo stejné množství uhlí v ceně 60k je třeba vyvézt zboží 20 pracovníků (produktivita 30k ročně); Bertil Ohlin 1931 – kritika: •proč nedojde k přesunu bez protekce? pokud pracovník dostává mnohem větší mzdu v uhelném průmyslu než v ostatních, proč ti kdo jsou v AGRI nejdou do uhelného prům. za menší mzdu?; proč jen pokud stát zasáhne cly? •skutečné mzdové diferenciály jsou nežádoucí - způsobí, že HW odvětví bude brzděno, zatímco LW se rozvine více než by mělo za podmínek mezd adekvátních k produktivitě; Pochybnosti o existenci WD: •kritérium výstupu na pracovníka je nevhodné k měření produktivity – ignoruje přínos kapitálu a nominální WD mezi AGRI a MANU jsou větší než reálné z důvodu rozdílného vzdělání a kvality a nákladů na bydlení; •reálné WD lze přičíst odborům, které uměle rozdělují pracovníky do non-competing skupin; Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Gottfried Haberler 1936 •WD pouze pokud monopolistické skupiny pracovníků jsou dost silné aby udržely úroveň mezd poté, co čelí zahraniční konkurenci (tj. preferují redukci zaměstnanosti v těchto HW povoláních); •FT je užitečný v lámání monopolní síly takových skupin; Harberler 1950 •pokud bude totální faktorová imobilita mezi sektory – FT bude stále lepší než alternativní politika; •pokud bude imobilita faktorů a rigidita cen faktorů, pak může FT produkovat nezaměstnanost a protekce může být užitečná; James Meade 1955: lepší nástroj je subvence zaměstnanosti než clo; Jagdish Bhagwati 1963 – rozlišuje mzdovou divergenci (kompenzace pro ekonomický fenomén – např. cena bydlení) a mzdovou distorzí (skutečné tržní selhání); •pokud platí, že práce je neefektivně alokována a výsledek je podzaměstnanost v MANU; •první politika: je podpora zaměstnanosti v manu; •druhá je subvence na produkci, která zvýší zaměstnanost prostřednictvím vyššího výstupu; •třetí je clo, které zvýší produkci, pak zaměstnanost ale s distorzí v podobě omezení spotřeby; Kauza FT oddělena od kauzy pro Laissez-faire (historický kontext – zdálo se že se rodí a umírají spolu); •lze akceptovat existenci tržních selhání a nutnost vládního zásahu a role vlády v jejich řešení ale bez dopadu na politiku FT (na odklon od něho). Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Australská kauza protekce J.B. Bridgen (1929) insp. Sidgwickem (1883) •AUS – exportér AGRI a PRIM - klesající výnosy; FT táhne faktory do AGRI, zvýší se výnosy pro několik pozemkových vlastníků, ale nevytvoří to moc pracovních míst a sníží to mzdy dělníků; •AUS nemůže udržet současnou populaci a zvýšit životní úroveň -> s FT vyšší příjem na hlavu ale pro menší populaci; •cíl tarifu je redistribuce příjmu, podpora MANU zaměstnanosti na úkor půdy; Jakob Viner (1929) •je sporné snižovat příjmy pozemkovým vlastníkům tak aby se mohla menší částka přesunout MANU pracovníkům; •ekonomie: není žádný zájem na velké populaci, je to politické rozhodnutí; Bridgen (1925): více pracovníků v AGRI (růst populace nebo imigrace) povede ke snížení výstupu na hlavu + více exportů sníží cenu –> zhoršění směnných relací; Stolper - Sammuelson 1941 (Heckscher-Ohlin-Samuelson model) •dva mobilní faktory jsou užívány v různém poměru k produkci různého zboží; •země s relativní hojností v určitém faktoru bude tendovat k exportu zboží, které užívá intenzivně tento faktor; •protekce (nárůst domácí ceny importů) –> zvýšení výnosů z vzácného faktoru, a sníží návratnost hojného; Dále již nelze tvrdit, že protekce sníží absolutní příjem faktoru, i když to zvýší jeho podíl na příjmu (relativní zisk); •navíc, pokud je půda v rukou několika málo vlastníků, FT může snížit reálný příjem většiny populace (vs. stát); Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Welfare ekonomie a volný obchod Rozdíl mezi bohatstvím a blahobytem: •materiální bohatství - celkové množství zboží, které je k dispozici společnosti; •blahobyt - Jeremy Bentham – individuální užitek (štěstí a spokojenost)…musí se to nějak agregovat; •klasici: vláda by měla sledovat politiky, které maximalizují ekonomické bohatství a teprve potom se má starat o distribuci; Nassau Senior (1836) •v jakém smyslu je situace kdy kapitalisté získají 2 dolary za každý jeden ztracený pozemkovými vlastníky zlepšením blahobytu společnosti? •aby to platilo, musí být peníze měřítkem užitku a mezní užitek příjmu musí být konstantní pro obě skupiny; •pokud je marg. užitek landlordů větší než kapitalistů, může si spol. vážit (menší) ztrátu landlordů více než (většího) zisku kapitalistů; J.S.Mill : Corn Laws – zrušit a zavést kompenzaci – pokud kompenzace, pak nikdo nebude „worse“ a všichni potenciálně „better“ – tak je FT nejen nejlepší pro bohatství ale i pro spol. blahobyt; Vilfredo Pareto (1894) •efektivní alokace je ta, kde žádné individuum nemůže být „better“ aniž by někdo byl „worse“; •to je kritérium zlepšení – implikace –> změna je žádoucí pokud může být někdo udělán „better“ bez někoho „worse“; FT není PO, ale kompenzace to můžou zajistit; Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Lionel Robbins 1932 – •jakékoliv „interpresonal“ srovnání užitku je postavené na implicitních hodnotových soudech které nemohou být podpořeny ekonomickou vědou; •Ekonomie: může hodnotit jak se jednotlivé aktivity liší v dosahování žádoucího cíle, ale nemůže soudit tyto cíle samé; Nicholas Kaldor 1939 •v klasickém argumentu pro FT není žádný arbitrární element – předchozí distribuce příjmu může být vždy udržena (kompenzací - zdaněním)… je možné(!) udělat každého „better“… Hicks 1940 – •FT představuje potenciální pareto zlepšení, pokud landlordi nemohou uplatit kapitalisty do opačné politiky (břemeno na oponenty politiky); •zrušení Corn Laws je tedy pareto zlepšení pokud kapitalisti mohou kompenzovat (Kaldorovo kritérium) a landlordi nemohou vyplatit kapitalisty (zisk z protekce není dostatečný ke komp. potenciální ztráty z non-FT) aby FT nebyl (Hicksovo kritérium); New Welfare Economics… problém: možnost hodnotově nezatíženého rozhodování o politice je ztracena, pokud je někdo indiferentní, jestli kompenzace byla či nebyla vyplacena; John Chipman 1987 – konflikt mezi potenciálním a skutečným – jedna situace je hodnocena jako lepší jestliže všichni mohou být „better“ v nové situaci, i když jsou ve skutečnosti „worse“; Paterovo kritérium je velmi striktní: je vychýleno ve prospěch status quo; kritérium je problém také pro protekcionisty, protože argumenty pro protekci čelí stejným tvrdým distribučním konsideracím. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Keynes a makroekonomie protekcionismu Nezaměstnanost 1920-1930: FT by měl být opuštěn ve prospěch protekce v GB konkrétních podmínkách: neflexibilní mzdy směrem dolů, závazek vlády držet fix a velká NEZ; Rezistence k deflaci – organizované odbory a proletářský lektorát; •brání poklesu nominálních mezd, klesnou ceny ale ne mzdy – to povede ke ztrátám businessu a NEZ; •zlomí se to časem prostř. NEZ – ale sociální a politické síly vyžadují alternativní řešení; Řešení: •devalvace; dohoda o snížení mezd; subvence pro průmysl; racionalizace průmyslu… •alternativa: tarif – zvýší výstup a ZAM, zlepší OB (protekce zvýší ceny – za těchto podmínek žádoucí); Keynes •ochoten k protekci – větší ZAM buď zvýšením exportu nebo snížením importu (snazší + fiskální příjmy a zlepšení ToT); •klasici: přesun ZAM mezi sektory bez dopadu na celkovou zaměstnanost; - to předpokládá že každý kdo ztratí jednu práci bude ochoten snižovat mzdu, dokud nedostane práci jinde (Vs. Keynes: za současných podmínek nesmysl); Lionel Robbins – clo nezlepší depresi, ale bude mít hrozivé mezinárodní konsekvence –> retaliace + naivita, že se cla pak odbourají, až poslouží svému účelu; LSE: není to lék na NEZ – země s vysokými cly mají větší NEZ než GB; Keynes: •věří snad někdo, že není žádný dopad na GB zaměstnanost, když se rozhodnu koupit GB auto místo US? •FT argument proti tarifům jejímž cílem je vytáhnout pracovníky do práce pro kterou se relativně nehodí stojí na zásadním předpokladu, že bez cla by byli zaměstnáni tam, kde se relativně hodí… a nepřipouští možnost, že by nebyli zaměstnáni vůbec; 1931 GB vláda opustila zlatý standard, sterling prudce oslabil; Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Gotfried Haberler 1950 •pokud práce není mobilní ale ceny jsou flexibilní, stále FT; •pokud obojí rigidní, pak může FT vést k NEZ; Joan Robinson 1946 •jakmile je opuštěn předpoklad plné zaměstnanosti IT model je rozbit; •idea unikátní přirozené rovnováhy je přízrak – k dobrému či zlému musí být IT usměrňován vědomou politikou; Milton Friedman 1953 •flexibilní směnné kurzy uvolní monetární politiku od sledování cíle konkrétní parity tak, že se může zaměřit na cenovou stabilitu; •deflační tlaky, které vedly Keynese k podpoře cel, mizí; James Meade 1955 •FT a fix je nekompatibilní v současném světě – z triády stabilní ceny, stabilní kurzy, FT jsou dosažitelné pouze dva; •Keynesiánský rámec zpochybněn na konci 1960s – problém inflace a NEZ; Milton Friedman •přirozená míra NEZ – i když ceny práce rigidní, vláda nemůže permanentně stimulovat ZAM prostřednictvím monetární ani fiskální politiky – celý důvod pro protekci mizí; Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Strategic Trade Policy Trhy s malým počtem soutěžících firem – strategická interdependece (tvorba cen, investice, rozhodnutí o výstupu); imperfektní konkurence (rivalita mezi firmami nebo hrozba vstupu dalších je nedostatečná ke stlačení cen na normální úroveň); Vládní podpory mohou ovlivnit jednání cizích firem – přesunout zisky k domácím firmám a zvýšit národní bohatství; Na úrovni firem – závazek zvýšit výstup např. nerevokovatelnou investicí do produkční kapacity –> strategický efekt –> redukuje investice ostatních firem nebo zabraňuje vstupu nových soutěžitelů; Na mezinárodní úrovni stát: •subvencuje exporty domácí firmy - subvence bude mít strategický dopad – posune equilibrium; •povzbudí domácí produkci, sníží tržní cenu, optimální odpověď cizí firmy je redukce outputu; •exportní subvence umožní domácí firmě vytlačit soupeře z exportních trhů - získá větší podíl lukrativního trhu, přesune profit (rentu) domácí firmě; •zvýšení profitu optimální subvencí překoná náklady subvence – zvýšení národního bohatství; •snížení produkce cizí firmy sníží dopady na pokles světové ceny… Stojí to na unilaterální akci – zisk je podmíněn tím, že jenom jedna země subvencuje a není cizí retaliace; •pokud obě země – obě jsou worse off; žádný exit, snížení světové ceny, veřejné náklady vyšší než renty firem; Horstmann Markusen 1986 – subvence mohou podporovat neefektivní vstupy, které zvýší průměrné ceny produkce a ceny spotřebitelů; Obchod je forma ekonomické interdependence: •pokud každá země ignoruje ostatní a sleduje politiky pro svou unilaterální výhodu, většina zemí bude worse off; •kooperativní dohody mezi zeměmi, ve kterých se vzdají těchto politik, je mohou učinit better off; OPVK_MU_rgb Děkuji za pozornost Oldřich Krpec krpec@mail.muni.cz MVES FSS MU, Joštova 10, 60200 Brno