Anglo-nizozemské války, soupeření Británie a Francie, Britské impérium v Asii Evropa ve světové ekonomice 2016 • Počet lodí Průměrná kapacita lodi (tuny) Norsko 200 200 Archangelsk 25 360 Grónsko 150 267 Středomoří 200 360 Baltský obchod 735 282 Lov sleďů 1 000 60 Pobřežní obchod 1 000 40 Západní Afrika a Západní Indie 100 400 Asie 100 600 Celkem 3 510 162 Anglie – politická situace •1215 Magna charta, neúspěch Jana Bezzemka – nutnost konzultovat daně; od 1265 šlechtou volený parlament; gentry a obchodníci; • •Tudorovci: –Jindřich VII. Tudor (1485-1509) – centralizace, odzbrojení šlechty; –Jidřich VIII.(1509-1547) budování byrokratické správy a odluka církve (zrušení klášterů); možnost absolutismu – soupeření o kontrolu nových mocenských nástrojů, silný třetí stav; –Marie I. Tudorovna (1553-1558), katolička, manžel Filip II. španělský – krvavé potlačení povstání; –Alžběta I. (1558-1603) – urovnala rozpory, omezila moc šlechty a posílila kabinet; válka se SPA (1588 Neporazitelná Armada); – •ENG nová námořní velmoc – bohatnou obchodníci a města; • •Stuartovci: –Jakub I. Stuart (1603-1625) – snaha o oslabení parlamentu, spor o monopoly (700 položek 1621); 1623 parlament upírá koruně monopoly v domácím obchodě; –Karel I. (1625-1649) – nesvolává parlament, financuje vynucenými půjčkami a monopoly na IT; válka se Skotskem – nucen svolat Parlament, ten odmítá spolupráci; znovu svolán kvůli neúspěchu ve válce (Skot.) 1642, odmítá se rozpustit a po Naseby (1645) král zajat a 1649 popraven; –Republika pod protektorem Cromwellem (od 1653), 1660 obnovena monarchie; –Karel II. a Jakub II. (1685-1688), snaha o absolutismus – další válka a Slavná revoluce 1688; – •Parlament zve NED stadholdera Viléma Oranžského, ten spolu s Marií II. vládne (1689-1702); –Listina svobod podřizuje královskou moc zákonu, Parlament rozhoduje v oblasti hospodářské politiky; –Změna daňové politiky (místo odporu -> podpora zdanění a výdajů- flotila); změna systému výhodného pro pozemkové vlastníky, zrušeny královské monopoly; – •Místo obchodních privilegií pro klienty změna na agresivní podporu anglických obchodníků a podnikatelů – národní zájmy; Anglo - nizozemské války •Na zenitu NED moci; pro Cromwella jediný protestantský spojenec; kombinace obdivu a závisti; • •Anglická výchozí pozice: –populace, zdroje, soběstačnost v potravinách; –produkuje ale jen nezpracované vlněné látky + NED loví sledě v severním moři; –ENG producenti nedokáží NED nahradit (zkušenosti, služby, konexe, kapitál); –silná sebevědomá střední třída; – •Zákony o plavbě (1651) – přepadání NED lodí; první válka (1652-1654) – nerozhodné střety (řadová taktika); vyčerpání (dohoda o Vilémovi); • •Karel II. – pokus o dosazení synovce na Stadtholdera – druhá válka (1665-1667) (Čtyřdenní bitva a Medway, de Ruyter); otřesené sebevědomí; • •Karel II. vázán dohodou s Ludvíkem XIV. (FRA) – společný útok na NED (1672 hrozivá situace – ale strategické vítězství, zapojení SPA a RAK – separátní mír pro ENG 1674); • •Pro NED uspokojivé výsledky vojensky, ale blokády narušily ochod (roste cena sleďů a obilí), riziko – vyčerpávající ochrana flotil; • •Vstup ambiciózní Francie: –Colbert se snaží vymanit z dovozů oděvů, sýrů, ryb, oleje a cukru – budování moderních sektorů; –FRA 1664, 1667 zvýšení cel na klíčové NED exporty – válka 1672-1678; –po válce dokonce odvolaní FRA cel, ale hospodářský systém NED trvalý tlak nevydržel; • •Část obchodní elity se přesunuje do Londýna, růst NED zpomaluje; 1780 GB definitivně předstihuje NED v příjmu na obyvatele, válečná flotila NED se v 18st. stává zanedbatelnou silou; https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fd/Storck%2C_Four_Days_Battle.jpg 1470 1570 1670 1780 Nizozemí 60 000 232 000 568 000 450 000 Německo 60 000 110 000 104 000 155 000 Británie - 51 000 260 000 1 000 000 Francie - 80 000 80 000 700 000 Itálie, Portugalsko, Španělsko - - 250 000 546 000 Dánsko, Norsko, Švédsko - - - 546 000 Severní Amerika - - - 450 000 Přepravní kapacita evropských obchodních flotil (tuny) Války za nezávislost se Španělskem Obchodní války s Anglií Evropské války – rovnováha moci, území a náboženství 1560–1609 1652–1654 1618–1648 (třicetiletá) 1621–1648 1665–1667 1688–1697 (Augšpurské ligy ) 1672–1674 1701–1713 (Španělské dědictví) 1780–1783 1756–1763 (sedmiletá) 1795–1815 (Revoluční a napoleonské) Anglická expanze - Amerika •Zámořská expanze začala korzárskými útoky na španělský obchod a budováním obchodního a válečného loďstva; •Následně zakládání prvních osad – příklad Jamestown 1607; –Severní Amerika zbyla (není nucená práce); Virginská společnost, kmenový spolek Powhatan (60 z 500 na jaře 1610); pracovní režim, rezignace 1618; od 1619 Shromáždění s volebním právem majetných mužů; –1632 Baltimore (Maryland), pokus o hierarchickou kolonii; stejně neúspěšná Karolína 1663; –20.léta 18st. všech 13 kolonií má systém Guvernérem a Shromážděním; – •Dvě geografické oblasti ostrovy (plantážová, otrokářská ekonomika) a pevnina (OC: chladné, chudé a bezcenné místo): –Příklad Jamajka 1655: plundrování, nájezd na Portobello 1668, reinvestice zisku do plantáží – export zboží na ENG lodích, odsávání zisků SPA, trh pro průmysl a prodej SPA koloniím; –1770 již 4x více lidí na pevnině – od 1620 vzniká diverzifikovaná ekonomika; kukuřice, kožešiny, dobytek, ryby, lodě, rejdařství, Boston: brzy finanční elita a bankovní služby; ekonomika komplementární s Karibikem; vyvážené demografické složení, replikace sociálních institucí; •V severní Americe: –dostupná půda, nízké renty, nákladná práce; vzdělání a výcvik – při neuspokojivých podmínkách odchod; rychlý růst populace; –Severní kolonie (NE) se industrializují; Maryland a Virginie monokulturní ekonomika (tabák); Carolina a Georgie osídleny imigranty z Karibiku – kopie (rýže a indigo, pak bavlna); nedostatek pracovní síly řešen otroky; •Regulace zákony o plavbě (1651,1660,1663) – proti zprostředkování obchodu + některé komodity pouze do ENG a případně reexport (tabák, bavlna, indigo); zákaz průmyslu, proti-anglické nálady; http://img.whenintime.com/tli/blaureano/an_overview_of_american_history/71a5c55e-62cb-4cbe-b1fb-c7d d9985cd4a/JS%202.png Soupeření Británie a Francie o zámořské impérium •1689-1815: 64 let válčení; střet námořní a pozemní velmoci; • •Francie v Novém světě (NS): –poslední, severní cesta; tresky a kožešiny, obchodní stanice a kontakty s indiány; –Nová Francie (NF): 1608 Quebeck, Montreal; řetěz opevněných osad, Mississippi a 1718 New Orleans; –Nedovolili Hugenotům emigraci, nezájem na masové migraci (zisky a mzdy), vysoké náklady na obranu; –Karibik: Martinique, Guadeloupe, Saint-Domingue – třtina (otroci); – •Mocenské soupeření v koloniích odrazem válek na kontinentu: –Augšpurské ligy (1688-1697) (FRA L.XIV) – válka krále Viléma (Iroquéská konfederace); –Španělské dědictví (1701-1714) (L.XIV a Filip z Anjou - SPA), v NS znesnadnění merkantilistických restrikcí, 1703 CA; –Jenkinsovo ucho (1739-1748) – asiento (dovoz do SPA kolonií), nájezd na Portobello (PAN); –(Rakouské dědictví 1740-1768); –Sedmiletá válka (1756-1763): •GB vs. FRA v Atlantiku + RAK vs. PRU (Kladsko a Slezsko); •v NS od 1753 – tlak na Mississipi + New Orleans; •v Evropě s GB jen HAN a PRU (Friedrich II. – úspěchy); •FRA – fiasko, místo invaze do GB prohry Lagos a Quiberon – fatální pro kolonie; •1759 rok zázraků: dobyli Quebeck a Montreal, Gua+Mar, Pondichery 1761, pevnosti v SEN a GAM; vstup SPA 1762 – GB obsadilo Kubu a Filipíny; •mír: NF pod GB + karibské ostrovy a Florida, FRA vráceny cukrové ostrovy a SPA Manila a Havana; •Námořní dominance: západní squadrona, řadové lodě, obrovské náklady; •Poválečná recese – GB Parlament odmítá daně i default, přesun nákladů na kolonie (podmínka zastoupení); zákaz expanze na západ; požadavek nezávislosti Sev.Am. kolonií 1776 (1778 FRA, NIZ, SPA); GB v izolaci; 1783 nezávislost USA. – D:\23120\Desktop\the-battle-of-quiberon-bay-12-november-1759-the-day-after-1400.jpg D:\23120\Desktop\Nová složka\Mapy OK\Střední Amerika-ořez.gif Politický vývoj ve Francii, GB a atlantický obchod •1680-1780 GB arm. a nám. se ztrojnásobilo (vojenské výdaje 70%+ výdajů státu a 14% HDP v 1760); –výběr daní – centralizovaná správa, nepřímé daně (2x/obyv. vs. FRA); nižší úroky z půjček; (NED top zdanění – ochrana obchodu); •FRA: do revoluce absolutismus; aristokracie a klérus neplatí daně a rolnické dávky, cechy nepřipouští trh; merkantilismus Colberta (1665-1683) protekcionismus a státní podpora průmyslu; •Neúnosné náklady válek – katastrofální stav rozpočtu a nutnost daňové reformy: –1787 svolání Shromáždění notáblů, neúspěch a svolání Generálních stavů (od 1614) – snaha o udržení privilegií -> omezení absolutismu; –Národní shromáždění – reprezentován třetí stav (podpora ulice, Bastila); –Nová ústava 1791: radikální (feudální systém, privilegia, způsobilost, cechy) (útěk a poprava krále 1793); –Od roku 1792 protifrancouzské koalice… – • GB: –moderní průmyslové výroby (železo, uhlí, papír…bavlna), obchod a zpracování koloniálních produktů; –Impérium: 1/3 daňových výnosů 1800 z koloniálního zboží; –čaj, cukr, tabák zboží masové spotřeby; zámořské exporty (drobné pům.zboží) na konci 18st. 3x více než do E (vs. FRA absence dyn.trhu, reexport cukru ze S-D); – •Proměna GB obchodu: –před občanskou válkou 80% exportů vlněné produkty do E; v 1700 nové koloniální produkty již 50% -> rozvoj dopravních a finančních služeb (NED); –odstranění korporátních monopolistických privilegií –> národní „monopoly“; parlament – podnikatelská třída – národní zájem - národní stát; Britské impérium v Asii •Vých.ind. spol. (EIC 1600); cíl koření na Molukách (neúspěch NED); pobřeží Indie: –1607 Surat (dostupnost zboží a blízkost Mugh.říše); –budování pozice – eskorty obchodníků a poutníků – obchodní privilegia: Madras 1639, Bombaj 1661 a Kalkata 1690; zakoupení „feudálních práv“ v Bengálsku (1698); –roztržka s říší 1688 – obsazení skladišť v Suratu, obnovení privilegií; – •Mughálská říše (1526-1858) nejvýznamnější v Indii: –Bábur z Kábulu (turkický kmen), Pánípat 1526 vítězí nad Dillím – obsazení Dillí a Agry (centra); –Expanze za Kabara a Aurangzéba (1658-1701) (výnosy 10x L.XIV), 150mil obyv., překročení optimálního bodu; –Agresivní konfederace Maratha (šiíté) – konec náb.tolerance v Mugh.říši – finanční přetížení a úpadek; –1803 císař Šáh Alem pod GB ochranu, 1858 Viktorie císařovna Indická; –Ek.systém: džagír (nedědičně propůjčená půda), mansab (+voj. povinnost); polygamní dvory, kasty; postupně monetizace-daně, doplněk: obchodní příjmy; špičkový exportér manuf.textilní produkce (celosvětová poptávka – od mušelín po koromandel); –zaostávání v inovacích (železo, ocelové zbraně), dostupnost pracovní síly, nízké mzdové náklady; pak politiky GB (dovoz surovin, likvidace prům.); – •Britská expanze: –malá armáda místních + E. důstojníci a dělostřelectvo + diplomacie využívající místní konflikty -> možnost ovládnutí lokálních států a provincií jako loutek (Dupleix); –Bengálsko – autonomní vláda, bavlněný textil, 1756 přepad Kalkaty (podpora FRA), expedice Roberta Clivea: obsazení Kalkaty a bitva u Palásí 1757 (3050 vs. 62k) -> smlouva 1756 na právo výběru výnosů z bavlny a hedvábí; GB protektorát – skandály a reforma; –Obchod s bavlněnými látkami a oděvy – Indie největší producent, 60-80% obchodu EIC v 1750; objednávky z GB, kontrakt s místními obchodníky, zpracování v manufakturách ve vnitrozemí, dodání do přístavů a do GB; –Obchod s čajem (1/3 obchodu) a opiem: postupný pokles potřeby stříbra (z 75% exp.GB na 30%); opium za čaj (Kalkata - Kanton) –dříve E poptávka zlepšovala ToT Asie, daně z BENG a opium: obrat v toku stříbra a dezindustrializace; D:\23120\Desktop\Nová složka\Mapy OK\Indie-ořez.gif http://i707.photobucket.com/albums/ww71/chalklands/scan0001.jpg Komoditní složení evropských exportů z Asie do Evropy Portugalsko (%, hodnota) 1513–1519 1608–1610 Pepř 80,0 69,0 Molucké koření 9,0 0,03 Jiné koření 9,4 10,9 Textil 0,2 7,8 Indigo 0,0 7,7 jiné 1,4 4,6 VOC (Nizozemí) (%, hodnota) 1619–1621 1778–1780 Pepř 56,4 11,0 Jiné koření 17,6 24,4 Textil a surové hedvábí 16,1 32,7 Čaj a káva 0,0 22,9 jiné 9,9 9,0 EIC (Británie) (%, hodnota) 1668–1670 1758–1760 Pepř 25,3 4,4 Textil 56,6 53,5 Surové hedvábí 0,6 12,3 Čaj 0,03 25,3 jiné 17,5 4,5 Mandžuská Čína a pozemní obchod •Džurdženi -> Mandžuové; Nurhači (1607-1626) a Abachaj (1635-1643) ovládli Mongolsko a Koreu; 1635 pečeť chánů a nástupnictví k Jüan jako Čhing; •Nájezdy na Čínu od 1644, režim Ming čelí povstáním a zve Mandžui do severní Číny – ti rozdrtí povstání a zmocnili se severu Číny; •V 80. letech 17st. dobyli Čínu, odpor loajalistů Ming v jižní Číně; •„Dynamičtí“ císaři: –zničili Ojratskou říši a západní Mongoly; –náklonost čínských vzdělanců, přijali čínskou administrativu, udrželi kulturu a identitu (duální vedení úřadů a zákaz sňatků); –místo spoléhání na zeď zničili džungarskou říši 1757 a ovládli nomádské oblasti; –tributární síť států (Korea, Barma, Vietnam); –zvětšení oblasti kultivace – růst populace (1600-160mil, 1680 – 126mil, 1700-138 mil, 1710-157 mil, 1820-381mil a 1850-412mil); •Obchodní komunity na jihu – povstání Zheng poraženo (multietnická armáda); vnitrozemské, vojenské, agrární impérium (vnitřní Mongolsko); •Zámořský ochod – –monopolistická gilda (odpovědnost za cizince); –čaj (GB růst z 1kt 1720 na 18kt 1850); dovoz opia do CH v roce 1821 převyšuje export čaje; –regulace obchodu – obava ze ztráty kontroly nad čínskými obchodními komunitami; – •RUS – otevřeli Sibiř v 17st. – kožešiny; 1689 Nerčinská smlouva – obchod s hedvábím a kožešinami, státní karavany; 1727 otevřena obchodní osada Kjachta (systém fungoval do 1860); přátelské vztahy (ale dodávky po moři neakceptovány), později i vlněné látky; D:\23120\Desktop\Čína ming-čching.gif Napoleonské války a kontinentální blokáda •Proti revoluční FRA koalice SŘŘ a Pruska, pak GB, SPA, Italské státy; •Egypt 1798 – neúspěch zpět do E; stabilizace poměrů ve FRA a obsazení ITA; plán invaze do GB (Trafalgar 1805); •Směr Vídeň (Slavkov 1805), ovládnutí německých států a Rýnský spolek; porážka Pruska a vstup do Berlína; •1806 Berlínský dekret: –Kontinentální blokáda (zákaz obchodu, konfiskace zboží, uzavření přístavů GB lodím); režim prosazen do všech zemí E kromě POR a TUR; –1807 donuceno RUS k účasti; snaha vyhnat GB z Baltu (Dánsko a SKAN); –USA – neutrální obchod FRA kolonie – FRA; GB protiopatření (licence nebo zabavení) -> FRA Milánský dekret (konfiskace lodí v kontaktu s Brity); USA embargo (válka 1812); –GB narušuje blokádu pašováním (Helgoland, Soluň, Malta) + růst obchodu s mimo E; GB obchod během blokády vzrostl; •Napoleon musel povolit dovozy vstupů pro prům.+ vývoz pšenice 1810; GB situaci zvládá cly, zdaněním a půjčkami; •FRA: propad cel, neochota zavést daně -> válečné retribuce, země pokrývají náklady okupačních armád, bezcelní přístup na trhy pro FRA zboží; Italské daně; branná povinnost od 1793 (obrovská síla); •Zvrat: 1810 RUS neakceptují škody z přerušení obchodu, otevírají přístavy neutrálním lodím; 1812 invaze Napoleona do RUS – katastrofa; prohra u Lipska (1813) a invaze do FRA; •GB obchod zasažen málo, FRA pokles na polovinu; • •Válka utrpení, ale také zásadní externí šok, který změnil absolutistické feudální režimy: –Prusko, Belgie, Nizozemí, Německo, Švýcarsko – radikální reformy (zrušeny feudální pozemkové vztahy a cechy, rovnost předzáikonem, klérus zbaven výsad, zlomeny cechy); změny přežily i restaurace; •Blokády nastartovaly protekcionistickou prům.loby: –absence GB (strojní) konkurence; ve FRA přesun zpracovatelských odvětví z Atlantického pobřeží (cukr, len, oděvy pro Karibik) do vnitrozemí a SZM – reorientace na E trh; –po válce návrat GB a požadavek ochrany; klíčovým odvětvím pak zpracování bavlny; • File:Charles Meynier - Napoleon in Berlin.png Hospodářský a politický vývoj Francie •FRA: restaurace Bourbonů: –L.XVIII a Karel X. – konzervativní, katolická politika, snaha o revizi volebního práva -> červencová revoluce 1830; –nástup liberálního Ludvíka Filipa Orleánského 1830-1848, reformy; –abdikace po revoluci 1848, volba prezidenta Ludvíka Napoleona - druhá republika (1848-1852); –svržena 1852 a nastolení císařství, do války s Pruskem 1870; ta vedla k sjednocení Německa, Itálie a svržení Napoleona III. – třetí republika do 1940; •Orientace na produkci s vysokým podílem řemeslné práce a luxusní zboží; •Revoluční garance vlastnictví půdy – neochota rolníků k přechodu do měst (proletariát); potravinová soběstačnost (vs. potřeba IT); dostatek dřeva (vs. koks); •Za císařství programy budování cest, kanálů a železnic (2,5k km v 1820 a 17,5k km v 1850), rozvoj průmyslu zpracování železa, investičního bankovnictví a inženýrských odvětví; Dynastie a politické zřízení Někteří významní panovníci a hlavy státu Francouzské království (do 1848) Karlovci 843 - 987 Kapetovci 987-1328 Valois 1328-1589 Bourboni 1589-1792 Ludvík XIV 1643-1715 Ludvík XV 1715-1774 Ludvík XVI 1774-1792 První republika 1792-1804 První císařství 1804-1814, 1815 Bonapartové 1804-1814, 1815 Napoleon I. 1804-1814, 1815 Restaurace Bourbonů Bourboni 1814-1830 Ludvík XVIII 1814-1824 Karel X 1824-1830 Bourbon-Orléans 1830-1848 Ludvík Filip 1830-1848 Druhá republika 1848-1852 Druhé císařství 1852-1870 Napoleon III. 1852-1870 Třetí republika 1870-1940 Čtvrtá republika 1946-1958 Pátá republika 1958- Německo a další země •Místo SŘŘ vzniká Německý spolek (39 států v čele s RAK); –1834 celní unie -rychlý růst a budování železnic; –1862 pruským premiérem Bismarck, společná správa Šlesvicko-Hoštýnska s RAK konfliktní – prusko-rakouská válka; –Severoněmecké konfederace – RAK ztrácí pozici; –Neshody PRU s FRA (nástupnictví na SPA trůn) – válka – GER získává Alsasko a Lotrinsko (průmyslový region), Vilém I. císařem Německé říše; –Bismarckova průmyslová politika industrializace a protekcionismu je úspěšná (List); zahr. politika – rovnováha moci, izolace FRA; – •Švýcarsko – nemá uhlí ani rudu, nemá přístup k moři, obklopeno protekcionisty; –vzdělaná prac.síla (kalvinismus) a zkušenosti s obchodem; –orientace na segment vysoké kvality, živočišnou výrobu a obchod; zaměření na mimoE trhy (64% exportu do zámoří); – •Belgie: uhlí, ruda – GB model, budování železnic, otevřenost v IT; •Dále severní ITA a Skandinávie; • •Naopak absolutismus RAK-UH a Ruska: –ostražitost vůči průmyslu, povolování či zákaz budování továren, omezení na stavbu železnic; konzervace společnosti a explicitní politika minimálních změn; Politické zřízení Některé hlavy státu Německé království – Svatá říše římská 843-1806 Rýnský spolek 1806-1813 Napoleon I. (císař francouzský) 1806-1813 Německý spolek 1815-1866 František I. (císař rakouský) 1815-1835 Ferdinand I. (císař rakouský) 1835-1848 Jan (arcivévoda rakouský) 1848-1849 Fridrich Vilém IV. (král pruský) 1849-1850 František Josef I. (císař rakouský) 1850-1866 Severoněmecká konfederace 1867-1871 Vilém I. (král Pruska) 1867-1871, Německá říše 1871-1918 Vilém I. 1888-1918 Vilém II. 1888-1918 Výmarská republika 1918-1933