Průmyslová revoluce, imperializmus, Světová válka
Evropa ve světové ekonomice
2016

Imperializmus v Asii
•Indie: 209 mil obyvatel v 1820 a 284 mil v 1900; EIC nejvýznamnější obchodně- politická organizace
v oblasti (ztráta monopolu 1813);
•Cílem EIC zisk pro akcionáře; od 1793 výběr daní v Bengálsku přes zprostředkovatele – odliv
hotovosti do GB; náklady správy a obrany zatěžují spravované území, indické administrativy si
půjčují na hrazení závazků EIC (1805 jen 31tis. Britů v Indii);
•
•Otevření trhu – dovoz strojní bavlněné produkce (z 800k y. v 1814 na 51mil.y. v 1830 a 1mld.y.
1870) – nejde ale o konec místní výroby (existuje vedle moderní produkce);
•
•Od 1820 hlavní exporty indigo a opium;
–opium od 1830 33% exportu, další rýže, cukr, čaj, juta;
–vzpoura bengálské armády 1857 – přechod pod GB;
–
•GB 1819 Singapur, 1824 Melaka, Malajsie, Barma…
•FRA: Kambodža, Laos a Kočinčína, Vietnam;
•Nejbohatší kolonie – NED (během nap.válek VOC zrušena):
–od 1824 Holandská obchodní společnost pro obchod s Indonésií;
–od 1830 kultivační systém (vesnice vyčlenily půdu na produkci pro NHM – výkup z uměle nízké ceny
(občasné hladomory);


Jávská válka
Válka se sultanátem
Aceh (Sumatra)
Japonská kampaň
Indonéská
národní revoluce
Období
1825-1830
1873-1904
1941-1942
1945-1949
Zabití Nizozemci a
spojenci
15 tis.
(7 tis. Evropanů)
37 tis.
2 383
(59 733 zajatých)
7 428
(z toho 1200 Britů)
Zabití ozbrojenci
nepřátel
20 tis.
60 až 70 tis.
671
45 až 100 tis.
Zabití civilisté
200 tis.
-
-
25 až 100 tis.

Původní
obyvatelstvo
Číňané a
ostatní Asiaté
Evropané
Celkem
Podíl
Asiatů
Podíl
Evropanů

Populace
Příjem
Populace
Příjem
Populace
Příjem
Populace
Příjem
1700
13 015
47
80
156
7,5
1 245
13 103
48,4
1,9
1,4
1820
17 829
49
90
193
8,3
2 339
17 927
50,8
1,9
2,1
1870
28 594
50
279
187
49,0
2 163
28 922
54,9
3,3
6,7
1913
49 066
64
739
240
129,0
3 389
49 934
76,2
6,0
11,5
1929
58 297
78
1 334
301
232,0
4 017
59 863
98,2
6,8
15,8
Podíl na příjmech v Indonésii podle etnických skupin (obyvatelé v tisících; příjem na obyvatele v
guldenech 1928; podíly v procentech)
Vybrané nizozemské koloniální války

Otevření Číny
•Čína: 381 mil. 1820 (358 v 1870); 32,9% světového produktu (GB 1820 5,2% a ZE 23%) (1870 CH 17,2%
a ZE 33,6%);
•Mandžuové – preventivní vypořádání s nebezpečím střední Asie, konfuciánství; soběstačnost, malá
poptávka po záp. produktech – E naopak);
•
•1700-1842 Kantonský systém: cizinci v Kantonu (zákaz vstupu do země), nad rámec šedá ekonomika a
korupce v přístavních městech;
•
•Oficiální vztahy CH-ostatní na základě tributárního systému: syn nebes – přijímá od ostatních
panovníků tribut, kterým uznávají podřízenost, na oplátku dary a tituly (vyšší hodnoty –
velkorysost) a umožňoval po dobu pobytu obchod (velmi výnosné);
•
•Západ tlačí na flexibilnější systém – odmítnuto, vyhrocenu v důsledku obchodu s opiem:
–Jediná komodita na export stříbro (pro E „nevýhodné“ GB na zlatě);
–GB hledá způsob jak vyrovnat bilanci (bavlna neuspěla) – za čaj opium (z 15t 1730 na 900t v 1820)
– obrácení toku stříbra; dovoz do CH ilegální – pašování soukromými obchodníky (nákup v BENG);
–V CH převládl tvrdý postup, 1838 Lin Zexu – v oblehl Kanton, zničil opium; 1840 GB expedice z
Indie (Nemesis), obsazení Kantonu a plavba po J-c-J; 1842 žádost o mír a dohoda z Nankingu
(odškodné, H-K, otevření přístavů, rovné postavení a extrat. v přístavech - také FRA a US);
–Nedodržování smlouvy – 1856 zajetí Arrow; GB konzul žádá propuštění a omluvu – využil guvernér H-K
a ostřeloval Kanton – FRA se přidali, obsadili Kanton a postup na Tientsin (dohoda pěti států:
+přístup do Pekingu);
–Nedodrženo – 1859 výsadek GB a FRA na Peking („delegace“), porážka čínských sil – kapitulace CH;
–Potvrzení předchozích smluv a oficiální opiový obchod; cla nesmí překročit 5%;
• Století ponížení…

http://www.macstudies.net/wp-content/uploads/2013/02/Canton_Panorama-1800s.jpg



http://www.cityofart.net/bship/nemesis_opium_war_color.jpg



Otevření Japonska
•1853 kom. Perry v Edo Bay; 250 let šógunů Tokugawa (jen formálně císař);
•Hrozba západních barbarů – uzavření (vykázání 1825 a zákaz kontaktu 1842); porážka Číny;
•Spolupráce s Holanďany (děla, lodě, akademie) – syntéza západních znalostí a východní morálky;
•
•Kompromisní politika – otevření tří přístavů pro americké lodě, Dohoda o přátelství a obchodu
JAP-US (Harrisova 1858) (US mír vs. GB a FRA):
–otevření 5 přístavů (Edo, Kóbe, Nagasaki, Niigata, Jokohama) a výměna diplomatů, cla max. 5%, MFN;
•Stejná dohoda s GB, FRA (Ansei) – cizinci dorazili, napětí 1860-1865, útoky na vyslance;
•Povstání proti šógunátu – požadavek vyhnání barbarů a moc císaři;
•
•1863 střety s GB a FRA (US sever-jih) – odškodnění… další neúspěchy neúnosné:
–1867 umírá císař Komei – syn Macuhito , zároveň zemřel Iemoči a nový šógun Jošinobu předal moc
(Meidži– Matsuhito);
–Plán předání moci – legislativní tělesa (ohled na zájem veřejnosti) obsazované dle schopností,
zahr.politika s ohledem na všeobecné mínění;
–Reakce elit – šógunové poraženi – Tokugawa zničena;
–1869 zrušen feudalismus (omezení ohybu a obchodu) – byrokratický stát, rovnost společenských tříd;
–
•Meidži – cíl vyvést zemi z ponížení a zaostalosti; oligarchie: nacionalismus + rychlá modernizace
a industrializace;
•Pozemková reforma, mobilizace pracovní síly, studium západní technologie, rychlý růst moderní
produkce:
–Export hedvábí z 646t na 12,46kt (1868-1914); uhlí z 600kt na 21,3mil.t (1875-1913); obchodní
flotila z 26 na 1514 parních lodí (1873-1913); železnice z 29km na 11 400km (1872-1914).
–1890 ústava s konstituční monarchií – rozšiřování volebního práva (majetkový cenzus);
–
•Otevření nejuzavřenější ekonomiky – ale autonomie a národní sebevědomí (silný stát),
industrializace (levná práce a minimum půdy), flexibilita;

D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\Satsuma-samurai-during-boshin-war-period.jpg



Imperialismus v Africe
•1870 – 10% území, pobřeží (klima, nejasné benefity, militantní státy); expedice; strategické
ohledy: námořní základny, nové koloniální mocnosti (GER a ITA), zdroje vojáků; „civilizace“;
•GB – 1806 získali na NED Mys: 1866 zlato a diamanty (ze 175k v 1854 na 1,5mil 1877), zemědělství
(90%), export vlny 100x 1840-1872;
–válka proti Zulu 1879 a Boerské války (1880-1881 a 1899-1903, spálená země); zemědělská reforma
1913 (80% obyv. má 13% půdy, těžba a diskriminace);
•
•Závody v AFR:
–plán GB: Egypt – Mys (BOTS, ZIM, ZAM, KEN);
–(GB) FRA: SEN-Rudém m.: střet ve Fashodě (1899 Súdán);
–FRA: 1827-1847 angažmá v Alžíru (spolu s ním TUN a MAR);
–GER: Togoland, KAM, NAM– střet s GB v Tanganice;
–ITA SOM, ERIT, LIB;
•1884 Berlínská konference: notifikace a efektivní obsazení; Kongo;
•Svobodný stát Kongo 1885-1908 (Leopold I.): zóna volného obchodu (koncese na 10-15 let) + území
krále; Katanga (měď, GB) a Zanzibar (Tippu Tipa); 90. léta – kaučukový boom (Force Publique);
redukce obyvatel na polovinu;
•




D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\BelgianCongoSoldiers.gif



D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\MutilatedChildrenFromCongo.jpg



http://3.bp.blogspot.com/-KwW7GeyHJZ0/TzSDuaqPdoI/AAAAAAAASaE/LpIhK6mVLkg/s1600/HMS_Dreadnought.jpg



Cesta ke světové válce
•Poslední třetina 19st.:
–GB demokratizace – občanská demokracie; orientace na mimo-E trhy, akceptování diskriminace na
kontinentě; FT politika je benevolentní hegemonie;
–FRA využívá GB trhu, kontinentálního trhu a buduje impérium;
–BEL, NED, SWI a SCAN se adaptují a specializují dle CA;
–RUS – industrializace (vnitřní limity), expanze do střední Asie a Kavkazu, na úkor Osmanů;
–
•Přesto fatální konflikt(!)
–Stará linie východ (silní pozemkoví vlastníci a industrializace) - západ (občanské průmyslové
státy);
–Německá industrializace (junkeři) pro-aktivní zahraniční politika, tradice kolonizace Slovanů
(Prusko – Rusko); stojí na straně konzervativních a monarchických sil; budování zámořského impéria
+ flotila;
–
•Systém aliancí od 1815:
–Svatá aliance (PRU, RUS, RAK proti konstitucionalismu),
–1873 Spolek tří císařů (Bismarckova snaha izolovat FRA), spor R-U a RUS (o Balkán) – 1879 GER +
R-U (ITA 1882);
–Bismarck – úsilí udržet RUS jako spojence (FRA – revize Alsaska a Lotrinska), hrozba války na dvou
frontách; 1887 smlouva s RUS;
–1888 Vilém II. (odstoupení Bismarcka 1890) a odmítnutí potvrzení smlouvy s RUS;
–1892 spojenectví FRA s RUS a 1904 Srdečná dohoda GB a FRA; 1907 dohoda GB s RUS (Trojdohoda);
–GER – krajně nevýhodná pozice (junkeři a RUS, budování flotily a GB);
–
•Rak.-Uh. – tradiční mocenská politika na Balkáně:
–anexe Bosny 1909 a dvě balkánské války, atentát na F.Ferdinanda 6/1914, nepřijatelné ultimátum
Srbsku (snaha vyřešit panslov. a RUS vliv na Balkáně)… výhodná situace (GER);
–částečná mobilizace RUS – mobilizace GER, FRA;
–
• GER: organizační procesy a doktrína:
–FRA chce válku – RUS mobilizace je hrozba (dvě fronty), nutné porazit FRA a pak pomalejší RUS; GER
mobilizace kopírovaná FRA…;
–GB požadavek neutrality BEL – vyhlášení války GER;
–kombinace strategických chyb a taktických úspěchů GER – fronta BEL-SWI;
–na straně  centrálních velmocí Osmani, na straně dohody Itálie (fronta západní, východní,
balkánská, blízkovýchodní a italská);
•

File:Bundesarchiv Bild 183-R29818, Otto von Bismarck.jpg



File:Kaiser Wilhelm Ii and Germany 1890 - 1914 HU68367.jpg






Světová válka (světová ekonomika)
•GER námořnictvo zničeno mimo E, v E k ničemu (Jutsko, vzpoura v Kielu); GB efektivní blokáda
(znemožnění zásobování potravinami a surovinami);
•Národní státy ve 20.st – půjčky na platby do zahraničí, doma mobilizace všech zdrojů (síla vlády +
nacionalizmus a patriotismus);
•
•GB blokáda – hladomory v GER; pokus o vyhladovění GB ponorkovou válkou:
–nutné útoky na neutrální lodě – US;
–1917 neomezená ponorková válka (1250 GB a celkem 2600 lodí v 1917; během války 5000 lodí);
–GB zavedla příděly až  na konci války (a jen na maso); chráněné konvoje;
•
•Podzim 1917 zhroucení RUS armády – příměří; jarní ofenziva GER 1918 - FRA a GB + US kontingent
(CAN, AUS) – zastavena a finální protiútok;
•
•Revoluce v GER (útěk císaře), v listopadu příměří:
–GER řádné stažení vojsk (porážka - dýka v zádech);
•
•Přímé škody:
–8 mil. zabitých vojáků (GER 1,77mil; R-U 1,2 mil; RUS 1,7 mil; FRA 1,36mil; GB-E 908tis; ITA 947 a
US 126tis. ), 7 mil. mrzáků;
–hladomor v RUS 5-10mil. a 50mil španělská chřipka.
–za GB impérium milion Indů (62k mrtvých), 650k CAN (60k) a 400k AUS (60k); autonomie a zocelení;
–
•

http://reg.gsapubs.org/content/16/51/F2.large.jpg



Strukturální změny
•Posílení centrální kontroly vlád – růst vládních výdajů (tab.)
•GB – změna FT pozice:
–33% clo na luxus (protekce), z. o ochraně klíčových odvětví 1919 a opatření na ochranu ohrožených
odvětví 1921;
•Pokles E exportu během války (nárůst dovozů – půjčky od US);
–pokles exp. GB z 20,1% HDP na 12,9% (FRA 13,7-8,9%), GER pokles obojího;
–US +150% exportu, CAN +250%, JAP +300%;
•Politické změny: rozšiřování volebního práva, masové strany, odbory – není flexibilita když je
nutné přizpůsobení;
•Oslabení E pozice: podíl na IT z 59% 1913 na 48% 1920;
•US z exportéra komodit na producenta a exportéra INDU (prům.výroba během války +50%, CAN +100%);
•Výpadek E exportů – změna logiky obchodu 19st. (indu <->agri+suroviny); US a JAP zásobují prům.
zbožím tradiční E exportní trhy;
•Start průmyslu i v IND (+100%, Tata) a v Číně (+200%); ISI v LATAM (chronická
nekonkurenceschopnost substitučního zboží – i tak ztráta trhů);
•Negativní dopady externích šoků:
–poptávka po surovinách během války vzrostla (-50% osevu pšenice v GER a FRA) i v tradičních
exportních zemích (RUS, POL, UHE);
–mimoE růst výměry pšenice o 15%, export US +300% pšenice (1000% maso); v US úvěry – jasně exportní
charakter AGRI;
–zrcadlově problém nevyužitých prům. kapacit v E (pokles vládní poptávky, zvýšená konkurence +
uzavírání tradičních exportních trhů);


1913
1938
1950
Francie
8,9
23,2
27,6
Německo
17,7
42,4
30,4
Nizozemí
8,2
21,7
26,8
Británie
13,3
28,8
34,2
Spojené státy
8,0
19,8
21,4
Japonsko
14,2
30,3
19,8
Celkové vládní výdaje jako podíl domácího produktu (procenta, běžné ceny)

Versaillský systém
•Zánik R-U (nové problematické státy), Pobaltí a FIN, Irsko; nové obchodní bariéry, slabé státy,
nacionalizmus, dluhy; SSSR stažení do autarkie;
•
•Společnost národů:
–úspěchy (Alandy, Slezsko, Memel, Hatay, Mosul, Sársko);
–problémy: vystoupení GER (Hitler), Itálie (Etiopie); JAP (Mandžukao); SSSR (Finsko);
–
•Válka na zač.20st. „normální“ – jazyk smlouvy (čl. 231) diktát vítězů;
–GER: ztráta 13% území, 10% populace (+15% mužské prac.síly padlo), 75% rudy, 25% uhlí; kolonie
ztraceny, investice zkonfiskovány;
–reparace 33mld. USD – 200% HDP; obsazení Porýní 1923-1925 (uhlí); inflace (1914-1923 1:4,2 RM na
4,2 bil RM);
–HDP GER 1923 je 50% 1913 – US půjčky;
–
•Dluhy – US trvají na splacení 12 mld. USD od FRA, GB, BEL – přes reparace – recyklace…
•Univerzální opuštění FT: FRA 4x zvyšuje cla; kvóty v SVE; asijské země mají autonomii TP (růst
cel);
•
•US: Fordney-McCumber 1922, pokles cen obilí 1925, Smoot-Hawley 1930 (20tis. položek) – US již tak
významné, že dopad na SE– rozklad obchodního systému;
–
•Cla na potraviny 1931: 53% FRA, 60% AUT, 75% Jugo, 80% ČS, GER, SPA, 100% BEL, POL (Tab.);
•Směnné relace proti exportérům komodit – půjčky; od 1928 klesá objem půjček a neřešitelné problémy
(omezení dovozu, posílení vývozu – devalvace);
•Omezena migrace – imigrační zákon 1924 US (vyloučení Asiatů a židů);
•Rozpad zlatého standardu GB 1931; US 1933 +70% devalvace;


Potraviny
Průmyslové zboží

1913
1927
1931
1913
1927
1931
Belgie
25,5
11,8
23,7
9,5
11,6
13,0
Bulharsko
24,7
79,0
133
19,5
75,0
90,0
Československo
29,1
36,3
84,0
19,3
35,8
36,5
Finsko
49,0
57,5
102
37,6
17,8
22,7
Francie
29,2
19,1
53,0
16,3
25,8
29,0
Itálie
22,0
24,5
66,0
14,6
28,3
41,8
Jugoslávie
31,6
43,7
75,0
18,0
28,0
32,8
Maďarsko
29,1
31,5
60,0
19,3
31,8
42,6
Německo
21,8
27,4
82,5
10,0
19,0
18,3
Polsko
69,4
72,0
110,0
85,0
55,6
52,0
Rakousko
29,1
16,5
59,5
19,3
21,0
27,7
Rumunsko
34,7
45,6
87,5
25,5
48,5
55,0
Španělsko
41,5
45,2
80,5
42,5
62,7
75,5
Švédsko
24,2
21,5
39,0
24,5
20,8
23,5
Švýcarsko
14,7
21,5
42,2
9,3
17,6
22,0
Cla v evropských zemích 1913–1931 (ad valorem ekvivalenty v procentech)

Hospodářská krize ve světové ekonomice
•Monetární expanze + úvěrový boom – akciová a nemovitostní bublina v US – FED restrikce černý
čtvrtek 24.10.1929 (krach NY burzy);
•Pokles peněžní zásoby 1929-1932 o třetinu (FED), pády bank;
•
•S-H sazebník následován Evropou – pád Creditanstalt 1931; bankrot US farmářů – runy na banky;
•Snížení objemu zahraničních půjček z 1,5mld 1930 na 30mil. 1931; GER – obrácení toku peněz a
kolaps bankovního systému;
•
•Nevídaná krize – nezaměstnanost nejvyšší v sektorech s minimálními alternativami (zemědělství,
hornictví, dřevo) – podpory jen jako pojištění pro členy odborů – hlad (charita); (Tab.)
•
•Mezinárodní obchod spadl na třetinu nominálně a reálně o třetinu;
•
•DCs – obrovský pokles poptávky po koloniálním zboží a surovinách (káva -53%, vlna -72%, hovězí
-53% kaučuk -84%, čaj -62%); propady exportních příjmů v LATAM a Asii o 50%, Číně 75%, Africe o
40%; deflace vedla k zvýšení dluhové služby- bankroty (kromě ARG celá LATAM);
•
•Poměr IT/HDP klesl ze 7,9% 1913 na 5,5% 1950; pro ZE byl 8,7% (1950) nižší než 1913 (14,1%) i 1870
(8,8%);


1929
1930
1931
1932
Průmyslová produkce
Svět (bez SSSR)
100
87
75
64
Evropa (bez SSSR)
100
92
81
72
Severní Amerika
100
81
68
54
Potraviny
Svět
100
102
100
100
Evropa (bez SSSR)
100
99
102
104
Severní Amerika
100
102
103
100
Suroviny
Svět
100
94
85
75
Evropa (bez SSSR)
100
90
82
73
Severní Amerika
100
90
80
64
Světové ceny
Potraviny
100
84
66
85
Suroviny
100
82
59
44
Výrobky
100
94
78
64
Světová produkce a ceny (1929=100)


1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
Francie
79
91
100
100
89
69
77
71
67
Německo
102
99
100
86
68
53
61
80
94
Itálie
-
92
100
92
78
67
74
81
92
Japonsko
83
90
100
95
92
98
113
129
142
Polsko
87
100
100
82
70
54
56
63
66
Británie
96
94
100
92
84
84
88
99
106
Spojené státy
89
93
100
81
68
54
64
66
76
Průmyslová výroba (1929=100)

http://explorepahistory.com/kora/files/1/2/1-2-115F-25-ExplorePAHistory-a0k7o4-a_349.jpg



Rozpad evropského koloniálního systému
•Otřes důvěry v mezinárodní hospodářský systém – oslabení liberálních skupin;
–vytvoření bloků (Imperiální systém preferencí GB; Itálie – Etiopie; GER – SVE; JAP – Asie);
–SSSR nepřátelský a nespolupracuje;
–GER 1933 A.Hitler – posun k autarkii;
–JAP se transformuje v militaristický režim orientovaný na budování impéria (populace z 34,4mil
1870 na 72,4 mil 1939; restrikce na dovoz do US a GB, invaze do Mandžu 1931);
–
•DCs zasaženy stejně jako AIC, ale rychlejší zotavení – nekooperativní strategie.
–bankroty zemí LATAM v situaci poklesu FDI + změny priorit na INDU;
–DCs posílily svou pozici – LATAM zvýšila podíl na světovém exportu z 8,3 na 10,2% (1928-1937), AFR
z 3,7 na 5,3% a Asie z 11,8 na 16,9%;
–kde imperiální správa bránila přesunu od cash-crops k potravinám (propad cen komodit) – hladomory
a bouře (Jáva, Barma, Vietnam, Nigérie, Togo, Kongo – nucená práce);
–v Indii deflační politiky GB – Indický národní kongres vítězí 1937;
–blízký východ – GB a FRA rozehrávají nacionalizmus arabský proti Turkům (osmani) – islámský odpor
proti kolonializmu a příklon k SSSR;
•

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/33/COLLECTIE_TROPENMUSEUM_Zeven_van_latex_m.b.v._em
mers_Java_TMnr_10012761.jpg