BEZPEČNOST V LA Březen 2016 POSTAVENÍ ARMÁDY V LA ¢Již od nezávislosti výjimečné ¢Z ní často rekrutováni prezidenti (Santa Anna) ¢Spolu s církví a vlastníky půdy tvořila tradiční oligarchii v 19. století SPECIFIKA ¢Slabý stát, nutné řešit i jiné problémy, než je tomu v evropském pojetí ¢Vždy více moci, než je obvyklé ¢Často řeší i úkoly, které patří do jiných oblastí – counter-narcos, policie ¢Mnohdy jediná síla, která je schopna problémy řešit ¢Armáda přesvědčena o svém právu intervenovat, proto zachována v takovém rozsahu, i když absentují hrozby ¢Latinskoamerické státy nemají velké výdaje na armádu TERITORIÁLNÍ KONFLIKTY ¢Mnohé již od dob nezávislosti, přetrvávají do dnes ¢Bolívie ztratila části území ve válce o Gran Chaco i ve válce s Chile ¢Dnes nejvíce pohraničních sporů ve střední Americe, Ven-Kol, Peru-Ekv (Cenepa) ¢V roce 1995 regulérní konflikt mezi Peru a Ekv o kus neobývatelné země VNITŘNÍ KONFLIKTY ¢Občanské války v regionu centrální Ameriky ¢Guatemala – konflikt trval 36 let, zanechal za sebou 200.000 mrtvých ¢Občanská válka v Nikaragui ¢Občanská válka v Salvadoru DSC_1008.JPG DSC_1009.JPG DSC_1014a.JPG BYROKRATICKÝ AUTORITATISMUS ¢Termín Guillerma O’Donella ¢Specifický typ vlády v některých zemích LA od 60. do 80. let ¢K moci se dostává vojenská junta, neexistence politické soutěže mezi politickými stranami ¢Technokratický systém, armáda profesionalizovaná ¢Snaha o ekonomické změny ¢Přítomný především v jižním cípu Jižní Ameriky PROBLEMATIKA PUČŮ ¢Stále není uzavřená kapitola, poslední výrazný před deseti lety ve Venezuele, předtím neúspěšné pokusy v Ekvádoru a Venezuele ¢2009 Honduras ¢Vliv armády i v událostech v Bolívii (tam silná tradice změn vlády vojenskou cestou - od nezávislosti již 190! pučů) ¢ POSTAVENÍ ARMÁDY V PRŮZKUMECH VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ ¢Instituce s „vysokou“ důvěrou, bývá na druhém až třetím místě za katolickou církví ¢ BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM NA ZÁPADNÍ HEMISFÉŘE ¢Můžeme o něm hovořit od roku 1942 – založena Meziamerická obranná rada (IADB) ¢V rámci ní kontakty, ale nikoliv systematické ¢Spojeno s druhou světovou válkou ¢Mnoho států nebylo členy vůbec ¢Např. Kanada se zapojila až v 2002 ¢Od roku 2006 soušástí OAS ¢ Image:IADB English Seal.jpg BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM NA ZÁPADNÍ HEMISFÉŘE II ¢Smlouva z Ria – 1947 – systém kolektivní bezpečnosti, jak proti externím, tak pro napadení jednoho státu druhým ¢V roce 1948 vznik Organizace amerických států – USA se snažily v jejím rámci vytvořit obrannou strukturu ¢Silně ovlivněno hrozbou komunismu ¢Dnes obranná politika v rámci UNASUR, některé státy vystoupily ze smlouvy z Ria ¢Smlouva s Tlatelolca (1967) – LatAm se stala první zónou bez jaderných zbraní ¢ ¢ FOTBALOVÁ VÁLKA ¢Konflikt mezi Salvadorem a Hondurasem ¢Vyvrcholení dlouhodobých sporů ¢Roznětkou zápas kvalifikace o mistrovství světa ¢Salvador napadl Honduras, který chtěl vyhostit Salvadorce pracující v zemi ¢Pouhých šest dní, dva tisíce obětí. Aktivní role USA a OAS STARÝ VS. NOVÝ KONCEPT BEZPEČNOSTI ¢Především po druhé světové válce snaha o rozšiřování konceptu jak z hlediska aktérů, tak z hlediska záběru ¢Starý koncept – především vojenská bezpečnost ¢Nový koncept – „kodaňská škola“ – vojenská, politická, societální, ekonomická, environmentální ¢Na hemisférické konferenci o bezpečnosti z roku 2004 patrný přechod ke druhé kategorii VNITŘNÍ BEZPEČNOST ¢Problematická podoba státní moci, a to i u „demokracií“ ¢Odpor proti státní moci ve formě guerill – pestrá směsice politických směrů, většinou však levicového zaměření a prokubánské ¢„Eskadry smrti“ – jednotky bojující proti guerillám, ne oficiálně státní, ale často se zastřenou podporou státu ŠPINAVÁ VÁLKA ¢Příklad tzv. státního terorismu ¢V roce 1976 nahrazuje v Argentině Perónovou junta vedená Jorge Videlou ¢Boj proti Lidové revoluční armádě a Montoneros, ale též proti opozici, civilistům, odborářům – Triple A ¢Odhady okolo 30.000 teroristů ¢ HISTORICKÉ KOŘENY EZLN ¢Zapatova armáda národního osvobození ¢Jméno odvozeno od Emiliana Zapaty – revolucionáře z revoluce 1910 a vůdce Osvobozenecké armády Jihu ¢„Země, svoboda a spravedlnost“ ¢Po své vraždě se stává modlou pro mnoho Mexičanů ¢ ¢ Emiliano Zapata EZLN NA SCÉNĚ ¢Veřejný projev 1. ledna 1994 – spolu se vstupem NAFTA v platnost – EZLN jejím velkým kritikem ¢Vůdčí postavou Subcomandante Marcos ¢Převzata kontrola nad radnicemi v pěti městech ¢Boje trvaly jen 12 dní, nepříliš velká intenzita – pak uzavřeno příměří a dialog s vládou ¢Snaha přitáhnout pozornost k Chiapasu a indiánské populaci v nejchudší části Mexika ¢ DIALOG S VLÁDOU ¢Dohody ze San Andrés – 1996 – obsahují ustanovení o posílení práv indiánské populace ¢Prezident Zedillo je nicméně příliš nedodržoval – zapatisté se vracejí k metodě konfrontace ¢Za Foxovy vlády prošel parlamentem COCOPA SOUČASNÁ SITUACE ¢Od ledna 2006 rozjela EZLN svou „Jinou kampaň“ ¢V jejím rámci cesta po celém Mexiku, proslovy a diskuze s lidmi ¢Marcos se přejmenoval na Delegáta Nula ¢V květnu 2007 rozsáhlé zatýkání v rámci zapatistických demonstrací ¢2012 – tichý pochod desítek tisíc podporovatelů proti návratu PRI P2100201 P2100202 P2100203 P2130269 Mexico 878 Mexico_382 mex (14) mex (15) mex (26) SVĚTLÁ STEZKA – SENDERO LUMINOSO ¢Maoistická guerilla ¢V čele Abimael Guzmán – univerzitní profesor – Rudé slunce, Čtvrtý meč marxismu ¢Dlouhou dobu funguje v ilegalitě, rozhodne se nezapojit do voleb vypsaných vojenskou vládou ¢První výrazný veřejný projev v roce 1980 ¢Zpočátku násilí především na venkově, následně se přesunulo i do Limy - likvidace elektráren, teror přímo ve městě ¢ ¢ SVĚTLÁ STEZKA II ¢Příliš brutální praktiky, aby byla oblíbená ¢Organizace rolníků v tzv. rondas – protisenderistické domobrany – posvěceny Fujimoriho vládou ¢Masakr v Lucanamarce – 69 mrtvých ¢Celkem Světlá stezka zodpovědná za smrt více než 30.000 lidí, další obětí vládních zásahů ¢Po zatčení Guzmána naprostý úpadek, přesto existují dodnes MARAS ¢Gangy mladistvých ¢Problém hlavně v oblasti „Triángulo Norte“ ¢Střety mezi Mara Salvatrucha a Barrio 18 zvyšují kriminalitu ¢Vláda přistoupila s politikou „mano dura“ ¢V současné době v Hondurasu příměří, v Salvadoru selhalo ¢ MINUSTAH ¢Peacekeepingová mise OSN na Haiti od 2004 ¢Více než 8000 vojáků, většina z Latinské Ameriky ¢Symbolicky velmi důležité – ukázka toho, že region se snaží si sám řešit své problémy ¢ ¢