Případy USA, SSSR a Velké Británie
Adam Strauch
Agenda

USA

SSSR

Velká Británie

Dopis A. Einsteina F. D. Rooseveltovi (1939)

Výbor S-1 v letech 1941-1942

Projekt Manhattan od června 1942

Pod vedením gen. Leslie R. Groovese

Robert Oppenheimer (vědecký ředitel)

Od srpna 1943 zapojení UK (role Kanady)

Význam evropských vědců (Enrico Fermi,
Otto Fritsch, James Chadwick, Niels Bohr)

Snaha o maximální utajení
USA
Projekt Manhattan

Velmi rozsáhlý vědecký a průmyslový projekt

Náklady až 26 miliard USD (Apollo 1959-1973 = 118 miliard USD)

Do projektu zapojeno více než 30 lokalit

Project X – Oak Ridge – továrny na obohacování uranu
elektromagnetickou metodou (Y-12, od listopadu 43),
termální difúzí (S-50, září 44) a plynovou difúzí (K-25,
únor 45)

Project W – Hanford Engineering Works – jaderný
reaktor a továrna na výrobu Pu-239

Project Y – Los Alamos Laboratory – design a výroba JZ
USA
Anatomie projektu
USA
K-25
USA
Y-12
USA
Klíčové lokality

Řada technologických a technických překážek

Velmi vysoké tempo projektu – JZ za méně než 3 roky

Paralelní práce na výzkumu i technické implementaci,
záložní varianty

Současně výroba štěpných materiálů a design JZ

Uranová i plutoniová cesta

Tři metody obohacování uranu

Uran získán v Kanadě a v Belgickém Kongu

16. července 1945 test Trinity

6. srpna Little Boy → Hirošima, 9. srpna Fat Man → Nagasaki

Na 17.-18. srpna plánován třetí úder proti Nagoji
USA
Anatomie projektu
USA
Test Trinity
USA
Anatomie projektu

Do konce roku 1945 omezená dostupnost JZ

Následně prudká vertikální proliferace (1950 – 300, 1955
– 2400, 1960 – 18600)

1952 test Ivy Mike – 1. termonukleární exploze (10,4 Mt)

1954 test Castle Bravo – 1. operačně použitelná
termonukleární zbraň (15 Mt)

Postupná miniaturizace nálože a rozvoj nosičů
USA
Poválečný vývoj

Případ sui generis

Prostá struktura motivace - hrozba jaderného
programu Třetí říše a Japonska, válečné úsilí

Proliferace může být v případě dostatečných
zdrojů velice rychlým procesem
USA
Význam

Program zahájen v září 1942

Vedl Lavrentij Berija (NKVD) a Igor Kurčatov

Andrej Sacharov, Jurij Chariton

V rámci Akademie věd SSSR

1946 – KB-11 / Arzamas-16

Zásadní přínos zajatých vědců Třetí říše
(Nicholas Riehl, Gernot Zippe, Gudtav Hertz)
SSSR
Program JZ

Zejména zpočátku výrazně menší prostředky než USA

Problémem uran (300 tun z Německa)

Převážně utajovaná města („atomgrad“) v odlehlých
oblastech

KB-11 / Arzamas-16 – design JZ

Čeljabinsk-40/65 – reaktory a továrna na výrobu Pu-239
(1949)

Sverdlovsk-44 – továrna na obohacování uranu (plynová
difúze)

Sverdlovsk-45 – továrna na obohacování uranu
(elektromagnetická metoda)
SSSR
Anatomie programu a klíčové lokality
SSSR
Klíčové lokality

Zcela klíčová role do poloviny 50. let

Významně zkrátila a zlevnila program

Umožnila dohnat náskok USA (v roce 1949 USA již v
provozu 4 reaktory k výrobě Pu-239, 8 testů JZ)

Klaus Fuchs, Theodore Hall, George Koval, Rosenbergovi
SSSR
Špionáž

29. srpna 1949 první test RDS-1, kopie Fat Man

Rychlost předčila odhady (1953-54)

Test termojaderné nálože až v listopadu 1955 (RDS-
37, 1,6 Mt)
SSSR
Testy

Zásadní význam špionáže pro proliferaci JZ

Transfer know how a technologií součástí
proliferace od samotného počátku

Ovlivnění dynamiky průběhu Studené války
SSSR
Význam

Krycí označení Tube Alloys

Mark Oliphant, William Penney, James Chadwick

MAUD Report (Military Application of Uranium
Detonation), 1941

Náskok před USA v letech 1941-42, jen omezená spolupráce

Nedostatečné finanční, materiální i lidské zdroje

Quebecká dohoda (1943) → integrace do projektu
Manhattan

Významný přínos UK vědců – mj. plynová difúze, konvenční
výbušniny
Velká Británie
Program JZ

Srpen 1946 – v USA schválen McMahon Act
→ přerušení US-UK spolupráce

Leden 1947 – Attlee zahajuje autonomní program JZ

Vede William Penney

Zkušenosti z projektu Manhattan, hlavní mezery v
plutoniové cestě

3. října 1952 první test – Operation Hurricane

1957 – testy termonukleárních zbraní

1958 – obnovena US-UK spolupráce
Velká Británie
Program JZ
●
Senzitivnost spolupráce v oblasti rozvoje JZ
●
Prvotní (1941) proliferační rozhodnutí součástí
válečného úsilí, následné (1947) obsahovalo
prvky prestiže i bezpečnostní hrozby (zejména
v případě termonukleárních zbraní)
Velká Británie
Význam