Případy Francie, Izraele a ČLR
Adam Strauch
Agenda
 Francie
 Izrael
 ČLR
 Program JZ se značným zpožděním za ostatními
mocnostmi
 Malá vědecká účast na projektu Manhattan
 Proliferační rozhodnutí poměrně pozdě
 V prvních poválečné dekádě důraz na civilní využití
jaderné energie
 Vedoucí postavou Frederic Joliot-Curie, v čele
Komisariátu pro atomovou energii
 Politický vliv socialistů (x JZ)
Francie
Program JZ
 1951 – Joliot-Curie odstaven, na pozici střídá
Francis Perrin, do vysoké funkce v Komisariátu
jmenován Pierre Guillamat, ministrem obrany
Felix Gaillard → sílící lobby podporující JZ
 Prohlubuje se latentní kapacita
 Zhoršování bezpečnostní situace v poč. 50. let
 Květen 1954 – Dien Bien Phu
 Prosinec 1954 – proliferační rozhodnutí vlády
 Červenec 1956 – Suezská krize
Francie
Program JZ
 1958 – gen. Charles Aillert, přední zastánce JZ,
 velení vojenské stránky programu
 1958 – prezidentem Charles de Gaulle
 Program JZ mezi klíčovými prioritami
 13. února 1960 – 1. test „Modrý tarbík“, 60 kt
 Od 1963 první generace JZ ve výzbroji
 Zaměření na urychlené vyzbrojení → čistě
 štěpné plutoniové JZ s vysokou mohutností
 Ve 2. polovině 60. let JZ 2. generace
 Test termonukleární nálože až 1968,
ve výzbroji 1976
Francie
Program JZ
 Původně početně omezený arsenál se zastoupením
všech tří typických kategorií nosičů
 Malý počet IRBMs SSBS S2 (1971) a S3
 Malý počet strategických bombardérů Dassault Mirage
IV (1964)
 Raketonosné jaderné ponorky třídy Redoutable (1971)
 Taktické SRBMs Pluton (1974)
 Na vrcholu (konec 80. let) pravděpodobně okolo 500
JZ, třetí největší arsenál po USA a SSSR, dnes
pravděpodobně pod 300*
Francie
Nosiče
Francie
Nosiče
 Dominantní faktor prestiže, bezpečnostní hrozba
sekundárním faktorem
 Zásadní role kruhu lobujících politiků, technokratů a
vojenských činitelů, následně pak de Gaulla
Francie
Motivace
 1955 – rozhodnuto o realizaci programu JZ
 Ben Gurion, Šimon Peréz
 Do poloviny 60. let velmi úzká technologická spolupráce s
Francií
 Negevské nukleární výzkumné středisko (Dimona)
 1963 – zahájena produkce Plutonia pro účely JZ
 Během Šestidenní války pravděpodobně Izrael disponoval 2
rudimentárními JZ
 Jomkippurská válka pravděpodobně stimulovala zájem o JZ 2.
gen.
 Testy:
 potenciálně sub-kritické podzemní testy v 60. letech
 Vela incident
Izrael
Program JZ
Izrael
Vela Incident
 22. 9. 1979 (v blízkosti Ostrovů Prince Edwarda)
Izrael
Nosiče
 Letouny F-15, F-16
 Balistické řízené střely rodiny Jericho
 Potenciálně střely s plochou dráhou
letu nesené konvenčními ponorkami
třídy Dolphin
 Počet JZ přibližně 80*
 Velmi silný faktor bezpečnostní hrozby
 Holokaust
 Přímé a intenzivní ohrožení přežití izraelského státu
(První arabsko-izraelská válka, 1948)
 Suezská krize 1956
 Vleklý arabsko-izraelský konflikt
 Nepřátelství SSSR
→ Protivník vyzbrojený jadernými zbraněmi
→ Výrazná převaha protivníka v oblasti
konvenčních vojenských sil
 Pozice Párije v mezinárodním společenství
Izrael
Motivace
ČLR
Program JZ
 Hrozba užití JZ ze strany USA během
- Korejské války, 1953
- Bitvy o Dien Bien Phu, 1954
- První tchajwanské krize, 1954-55
→ Leden 1955 – Mao zahajuje program JZ
 1955-1959 těžiště programu ve vědecko-technické
pomoci ze SSSR (šest smluv)
 Výstavba infrastruktury od nuly, kopie Arzamas-16
 Závazek dodat přímo prototyp JZ
 Rostoucí politické neshody mezi ČLR a SSSR →
postupné omezování spolupráce, formální
oznámení o ukončení v červnu 1959
ČLR
Program JZ
 Důkladně naplánovaný program
 I po skončení sovětské asistence akumulace dostatku
know how
- Návrat vzdělaných profesionálů do ČLR
- Klaus Fuchs, Joan Hinton
 Qian Sanqiang
 Zpočátku zásadním problémem produkce Pu-239
 16 října 1964 – 1. test „596“, 22kt, implozivní HEU nálož
- relativně sofistikovaná
 Červen 1967 – test termonukleární JZ
ČLR
Nosiče
 Strategické bombardéry H-6 (sekundární role), 1965
 Arsenál balistických řízených střel (primární role),
první generace od konce 60. let (kopie SS-3)
 Stav flotily raketonosných jaderných ponorek je
nejasný (první plavidlo ve výzbroji 1987)
 Počet JZ rovněž nejasný, přibližně 250*
ČLR
Nosiče
ČLR
Motivace
 Dominantní faktor bezpečnostní hrozby, jak ze strany
USA, tak SSSR
____
* Kristensen, 2016, Status of World Nuclear Forces, FAS