Mgr. et Mgr. Jakub Fučík Starověký Řím —Původně městský stát – vytvoření Pax Romanum — —Vynalézavost ve vedení války — —Pozemní vojsko – římský legionář — —Námořnictvo – corvus — —Propracovaná logistika – dlouhá tažení vyzbroj_legionar_front.jpg corvus.jpg Římské legie —Členění armády do menších uskupení (manipuly) — —Těžká pěchota + pomocné sbory (jezdectvo, střelci apod.) — —Výzbroj legionáře: vrhací oštěpy (pillum), meč (krátký – bodný – gladius; později delší – sečný – spatha), velký štít, zbroj kryje téměř celé tělo (šupinová a kroužková; později plátová) — —Využívání válečných strojů (katapult, balista) Legie – římská republika – asi 4200 legionářů a 300 jezdců, počátek římského císařství – 5200legionářů Manipul – 120-150vojáků (po reformě ve 2. stol. Pnl. = 200 – blok – dvanáct v řadě, deset do hloubky. Voják stojí ve vzdál. 1,5m od dalšího. Rozmisťování jako na šachovnici – vždy volný čtverec – 3 řady. 1manipul = 2 centurie – 3manipuly do kohorty Gladius – 60-70cm; Spatha 75cm-1m Legion-perspective.gif Roman-legions-14-AD-Centrici-site-Keilo-Jack.jpg Nové zbraně —Kuše – čínský vynález (3. stol. pnl.), v Evropě až v 10. století — —Katapult (mangonela, onager) – založen na principu torze (odpor materiálu vůči kroucení) — —Balista – „velká kuše“ – střela = koule — - katapulta – varianta vystřelující šípy — —Řecký oheň - předchůdce napalmu a plamenometu Katapult – 20kg. Na vzdál. až 360m – Svazky lan spletených ze šlach či jiných vhodných materiálů se předpínají kroucením v ose a jejich odpor se z kruhového pohybu přenáší na páku. Pákou může být lžíce vrhacího stroje nebo jedno z ramen napínajících tětivu jiného stroje. nedaří se replikovat postupy pro uchování elasticity lan – ve středověku trebuchet – páka + zátěž 1247-1401561785.jpg onager.jpg mangonel.jpg katapulta.jpg Středověk — —Byzanc – dědictví Římské říše — —Západ Evropy – rozvoj těžkého jezdectva — —Význam třmenu a rytířského ideálu Konec západořímské říše – 476 Byzanc končí - 1453 Třmen – nomádické kmeny (Skytové) – Indie - 2.stol. pnl. postup. šíř. Po Asii – v 5. stol. Nl. Po celé Číně – odtud přes Byzantskou říši do Evropy – Franská říše – 8. stol. Nl. 732 – b. u Poitres – Karel Martel poráží arabskou armádu Feudální armády — —Elita – těžké jezdectvo – šlechta — —Doplněk – lehká jízda + lehké pěší jednotky — —Obecně nízká úroveň profesionalizace (šlechtic a družina?) — —Počátky privatizace Uvodni_obrazek.jpg Středověké válečnictví — —Velkou roli hrají hrady – centra feudální správy —Obléhací reflex — —Klasicky zpodobňované střetnutí – polní (smluvené) bitvy X realita = plenění (nájezdy) a obléhání — —Při polní bitvě - útok těžké jízdy následovaný lehkou jízdou a pěchotou — —Individualismus 80% - kořistná tažení – 20% reálná válka (z tisíců) – 9/10 obléhání – 2% vrcholí polní bitvou Bodiam-castle-10My8-1197.jpg trebuchet.jpg Úpadek těžké jízdy —Masové nasazení střelců s dlouhým lukem —Stoletá válka (1337 – 1453) – Kresčak (1346), Azincourt (1415) aj. — —Znovuobjevení těžké pěchoty – kopí (6m) a halapartny (2,5m) —Švýcarská pěchota (1315 – b. u Morgartenu – porážka Habsburků) —Žoldnéři z Itálie a Německa (landsknechti) — —Vojenské využití střelného prachu — —Rytířská jízda přestala být pánem bojiště od 2. pol. 15. stol. — — A003511.jpg valdaurian_pikemen_by_robbiemcsweeney-d7e26tw.jpg Střelný prach —Čínský vynález – prvotně pro „zábavní pyrotechniku“ — —Do Evropy – v průběhu 14. století — —Počátky dělostřelectva – užití i husity — —Vývoj ručních palných zbraní —efektivní od konce 15. stol. —zpočátku dostřel = 100-150m (kuše = 300m) — —Psychologický efekt, průraznost — Arkebuza a mušketa jednotky-vyzbroj-vystroj11.jpg Rozvoj námořních sil —Zámořské objevy — —Zavádění děl a přizpůsobení konstrukce — —Vymizení vesel – „věk plachet“ — —Důraz na palebnou sílu (navyšování řáže děl) — —Růst nákladů — 1492 – objevení Ameriky 1571 – b. u Lepanta – poslední bitva, kde galéry hráli důležitou roli Až do 1862 – b. u Hampton Roads – parní pohon + pancéřování – americká občanská válka Náklady – válečná loď Great Michael – 1511 – 30 000liber + 668 měsíční náklady – příjmy královského rodu méně než 4000liber ročně 1588 – porážka španělské Armady Změny v pozemních silách 17. až 18. století —17. století – kombinace střelců a kopiníků —18. století – střelci (bajonet), lineární taktika —Vývrt vs. hladká hlaveň — —Pokusy s jezdectvem (otázka funkce) — —Rozvoj polního dělostřelectva – otázka mobility —Postupně zbraň, která může rozhodnout střet — —Profesionalizace armád, nároky na státní aparát Bajonet – původně francouzská armáda – polovina 17.století. Masivní užití a používání – od války o španělské dědictví (1701 – 1714) Hladká hlaveň – účinný dostřel 100-150m X rýhovaná 200-250m Španělská tercie Napoleonské války a jejich dopad —Organizační změny – zavádění divizí a brigád —Armádní sbory —Zvýšený důraz na ofenzívu (útok v kolonách) a manévr —Teorie „rozhodující bitvy“ (např. Clausewitz) — —Ofenzivní role dělostřelectva – koncentrace — —Otázka vzdělání důstojnického sboru (různá úroveň) — —Rozvoj masových armád – mobilizace, nacionalismus Divize – 4000-10000pěchoty nebo 2000 – 4000jezdectva; brigáda 2000-5000pěchoty Armádní sbory – průměrně 20000-30000vojáků 95GdBpic.jpg