Funkce a podoba politických stran Vývoj a role politických stran v Evropě POL196 Politika ve filmu Cíle přednášky •Co jsou to politické strany a potřebujeme je? • •Proměna politických stran v historii • •Český kontext • •Současné výzvy politických stran • • •Co jsou politické strany? Co jsou politické strany… • •„trvalá organizace, uspořádaná od celostátní až k místní úrovni, která se ve jménu určitého ideologického projektu snaží sama nebo v rámci koalice dobýt a vykonávat moc, a za tím účelem vyhledává lidovou podporu“ (Novák 2011) • •„politická skupina, jež se účastní voleb a jež je jejich prostřednictvím schopna své kandidáty umístit do veřejných úřadů“ (Sartori 1976) • …a proč jsou důležité? •Klíčové pojítko mezi společností a státem (vládou) -> funkce politických stran (von Beyme): • •Vymezení cíle (ideologie a programatika) – určení směřování státu/vlády • •Artikulace a agregace zájmů – zastupování voličských zájmů • •Mobilizace a socializace v systému – účast občanů na politice • •Rekrutování elit a vytváření vlády – účast na vládnutí Vývoj politických stran v historii •Tzv. vývojová typologie politických stran • •Kritérii vztah politických stran ke společnosti a ke státu • •Otázky členství, programatiky, organizační struktury, financování, profesionalizace fungování • •Kádrová, masová, všelidová, kartelová, strana typu firmy… • •Důležitý je kontext vývoje společnosti Kádrové strany •= honorační, elitní strany, strany individuální reprezentace •Organizační forma prvních politických stran ve druhé polovině 19. st. •Politicko-společenský kontext – volební právo •Velmi volná organizační struktura – volební výbory •Otázka početného členství nedůležitá •Financování kádrových stran (mecenáši) •Omezená role volební kampaně •Koordinace činnosti v parlamentu • • • Masové strany •Masově-byrokratická (A. Panebianco), strana sociální integrace (S. Neumann) •Vzniká externí cestou – mimo parlament •Spojena s rozšiřováním („zevšeobecňováním“) volebního práva •Vznik na bázi různých spolků – odborů (Labouristická strana), náboženských spolků (Rakousko), zemědělských svazů (Skandinávie) •Snaha o získání co nejširší lidové podpory – vytváření celostátní organizační struktury •Úzká vazba se specifickým segmentem elektorátu – jasné ideové vymezení •„od kolébky do hrobu“ • Všelidové strany (catch-all) •O. Kirchheimer •= univerzální strana, všežravá strana •Upozornil na proměnu charakteru (některých) politických stran •Kontext společenské proměny po 2. světové válce •Rozvolnění vazeb voličů a politických stran, individualizace, rostoucí proměnlivost voličských preferencí („defreezing thesis“) •Oslabení ideologické pevnosti politických stran a otevření se širším voličským skupinám •Pokles významu členské základny • • Strany kartelu •P. Mair a R. Katz •Určité navázání na koncept catch-all strany – kontext dalšího rozvolňování vazeb voličů a politických stran, pokles počtu členů, další pokles ideologičnosti stran •Důsledkem mj. pokles finančních zdrojů politických stran •Výraznější provázání politických stran se státem (finanční příspěvky) •Důraz je kladem na systémovou stránku a vytvoření tzv. kartelu – relativně uzavřené a uzavírající se skupiny politických stran nastavujících „pravidla hry“ (př. ČR v době opoziční smlouvy) •Programová blízkost, omezení soutěživosti – potenciál pro protestní strany • Strana typu firmy •Politika a politická strana jsou vnímána jako business, resp. jako nástroj pro prosazení podnikatelských zájmů „majitele strany“ •Firemní způsob řízení strany •Nezájem o (vážně míněné) budování členské základny •Strana není míněna jako nástroj reprezentace, ale voliči jsou chápáni jako zdroj pro prosazení zájmu strany – firmy •Vznik těchto stran spojen se znechucením s politikou (moment krize) a slabým zakořeněním starých politických stran ve společnosti •Př. Forza Italia!, Věci veřejné, ANO Politické strany a Norsko •Formování politických stran od 19. století (H, V + DNA) •Postupný vznik Agrární strany (Strana středu) a křesťanské demokracie (KrF) •1963 – vznik Socialistické lidové strany •1973 – Strana Anderse Langeho (FrP) •Zmasovění politických stran, významná členská základna, relativně jasný program a voličská základna •Stranický systém formován kolem čtyř základních konfliktní linií • • Jaká je budoucnost politických stran? •Od politických stran jako nástrojů masovění politiky a propojení společnosti a státu, důležitého socializačního činitele k politickým stranám stojícím mimo společnost, resp. nad společností, ba dokonce společnost využívající •Proměna společnosti – od masové společnosti k individualizaci (strany nejsou potřeba ke každodennímu životu) •Role masových médií, internetu •Objektivně limitovaná role politických stran – evropeizace, globalizace •Limitovaná role národních vlád na realizaci politiky •Umírání politických stran? Jsou užitečné? Jak by měly vypadat? Co od nich očekávat? • Děkuji za pozornost. •