Výzkum začíná otázkou POL 494, 9.3. 2016 Klíčová rada •Stavte „co“ před „jak“ • •Téma, teorie, celý výzkum se nesmí podřizovat metodám • •Nesmí! Příklad- Jak to nedělat •Máte „rádi“ obsahovou analýzu, metodu ekologické inference, koncept polarizace.... • •„Když jediné, co máme v ruce, je kladivo, po čase nám všechno začne připomínat hřebík“. Klíčová rada 2 •Přemýšlejte, jaké budou možné odpovědi na vaši otázku (co se stane, až výzkum dokončíte): • •Budou dost hodnotné? •Co z nich bude plynout vzhledem ke stávajícímu stavu zkoumání? •Budou se dát nějak dál využít? •Rozvinou nějak vaši kariéru? Klíčová rada 3 • • • •Mějte nejdřív otázku a až pak odpověď. Na co si odpovídat při výběru otázku • •Pasuje mi? •Bude z ní mít něco politologie? •Kladu si ji nejlepším možným způsobem? •Dokáži na ni zodpovědět? • Pasuje mi? • •Zhodnoťte, jestli se takové otázce jste schopni věnovat dostatečně dlouho •Zhodnoťte typ motivace (problém s otázkami, kde máte nějaké angažmá) Je dobrá pro politologii? • •Zaujme něčím širší publikum? •Proč je důležitá? •Má sociální význam? •Může z ní být nějaké politické doporučení? •Má vliv na stav poznání v oboru? Kladu si ji dobře? • •Jasně konceptuálně vymezená, navádějící k tomu, jaká data potřebuji. • •Př. problematické otázky: „Je Babiš problém“? • Dokáži na ni zodpovědět? • •Časové omezení •Finanční •Nedostatek vědomostí •Není možné získat data •Etické problémy Hierarchie výzkumných otázek •Váš výzkum můžete (měli byste) uchopit na pěti úrovních: 1.Výzkumná oblast 2.Výzkumné téma 3.Obecná výzkumná otázka 4.Specifická výzkumná otázka 5.Otázky při sběru dat •HIERARCHIE! Postupujeme mnohem častěji shora dolů • Výzkumné oblasti a témata •Oblast výzkumu: to, co nás zajímá (neproblematické) • •Témata výzkumu: složitější (musíte se něčeho vzdát, zároveň limituje literaturu, kterou je potřeba posoudit). Příklady •Oblasti: •Česká politika, Demokratizace, Antikomunismus, Emoce v politice • •Témata: •Opoziční smlouva, Institucionalizace demokratických pravidel, Rozšíření antikomistických postojů v populaci, Emoce a politická participace. • Obecné a specifické otázky • • •Dále omezují téma. Obecná otázka je obvykle příliš „obecná“, je nutné ji dále specifikovat ve specifických otázkách (nejčastěji několika). Příklad: •Výzkumné téma: Emoce a politická participace • •Obecná otázka: Liší se nějak jednotlivé emoce v tom, jak ovlivňují ochotu politicky participovat? •Specifická otázka: Ovlivňují vztek a sklíčenost ochotu politicky participovat stejně nebo různě? •NEBO •Obecná otázka: Jaké emoce vyvolává politická participace? •Specifická otázka: Vnímají emociálně (svou) politickou participaci různé věkové skupiny stejně nebo různě? Specifičnost otázky a úroveň sběru dat •Dostatečně specifickou otázku máme v případě, pokud jsme již schopni jednoznačně určit, jaká data potřebujeme k jejímu zodpovězení • •neboli • •zaměřte se na pozorovatelné (klaďte si otázky jako „Jaké jsou pozorovatelné důsledky této teorie?“, ale také „Mají tato data význam pro mou teorii?“) Empirické kritérium pro otázky •Problém s některými normativními otázkami (na vstupu): „Jaká má být dobrá internetová kampaň?“, „Má ČR provést volební reformu?“ • •(je nutné přeformulovat, aby bylo jasné, jaká data potřebujeme) • Princip minimaxu •Snažte se na snažit co nejvíce rozšířit oblast, kterou vysvětlujete (= učinit teorii co nejvlivnější, maximum leverage- KKV). V momentě, kdy se omezíte výběrem problému, tak musíte toho, co Vám zůstalo, maximálně využít. •Př1: designujete experiment, v němž prověřujete, zda využívání sportovních metafor v projevech politika zvyšuje ochotu voličů podpořit ho- ptáte se dále, zda to platí i podle pohlaví a věku (vyčerpání informace v datech) •Př2: Zjistíme, že v Asii je silný vztah mezi vývojem HDP a politickou stabilitou, snažíme se rozšířit výzkum i na Latinskou Ameriku/všechny rozvíjející se země (více případů) •Př3: Máme teorii, že dvojkolový většinový systém má reduktivní účinek na stranický systém. Ptáme se nejen, jak funguje reduktivní účinek na národní úrovni, ale i na úrovni volebního obvodu nebo v prezidentských volbách (jiná úroveň analýzy) Výzkumné otázky a hypotézy •NENÍ TOTÉŽ! • •Hypotézy by měl výzkum obsahovat, pokud je to vhodné • •Vhodné to je, pokud: •Jsem schopen navrhnout mezi jednotlivými komponentami (závislou a nezávislou proměnnou) výzkumných otázek vztah kovariance •Jsem schopen ho podložit existující teorií •JINAK SE HYPOTÉZÁM (I VEDOUCÍMU) SPÍŠ BRAŇTE! • Kdy nemít hypotézy •Nevíte toho dost (chcete například studovat postoje Trumpových podporovatelů) •Nemáte ohraničenou sadu nezávislých proměnných, které by vysvětlovaly závislou •Zajímá vás fenomenologická otázka („Co cítí Trumpovi příznivci po návštěvě jeho volebního shromáždění?“) •Etnografická studie, hypotézy omezují možnost hlubokého porozumění • • Příklad: •Specifická otázka: Ovlivňují vztek a sklíčenost ochotu politicky participovat stejně nebo různě? • •Hypotéza: Existuje významný rozdíl mezi tím, jak vztek a úzkost ovlivňují politickou participaci, vztek zvyšuje ochotu participovat, úzkost snižuje (Weber 2012). • • Teoretická a sociální relevance výzkumné otázky •Důležité kritérium pro posouzení hodnoty výzkumu •Nemusí být nutně kompromisem •Teoretická relevance: výsledek výzkumu pomáhá lépe porozumět fenoménu, který je teoreticky nebo empiricky studován •Sociální relevance: výsledek výzkumu má 1.sociální dopad, neboť 2. je možné určit, že některé (sociální) výsledky jsou lepší než jiné a prakticky ho tak využít. • Výzkumná relevance: dva klíčové úkoly (KKV) •I „teoreticky relevantní“ výzkum by se měl týkat důležitých problémů v reálném světě, ne výhradně problémů vědecké disciplíny (např. otázka „Je SPOZ sociálně-demokratická strana?“)! •Dobrý výzkum by měl rozšiřovat možnosti politologického porozumění tomuto reálnému světu, či vysvětlení některých jeho fenoménů (ne nutně vždy nové hypotézy, někdy stačí i nový popis, ale nutné je přinášet nové věci). •Někdy těžké dodržet oboje.... Teoretická relevance (způsoby) ¨Empirické testování dosud netestovaných hypotéz ¨Identifikace logických inkonzistencí v doposud platné teorii ¨Identifikace empirických případů, které není stávající teorie schopná vysvětlit ¨Návrh teoretických konceptů ¨Formulace alternativního vysvětlení (vlastního nebo syntéza stávajících přístupů) ¨Aplikace teorie do nové oblasti (např. geografické) ¨Syntéza různých teorií • Sociální relevance (kritéria) •Koho se výzkumná otázka potenciálně týká a jak? •Jaké jsou zabudovány ve výzkumu hodnotící mechanismy (jak na jeho základě můžeme hodnotit, co je lepší a co horší)? •Jakou praktickou aplikaci výzkum nabízí? Příklad potenciálně sociálně i teoreticky relevantní práce, Lijphart: Patterns of Democracy (1999) • •Existuje univerzální vztah mezi institucionálním uspořádáním a výkonností ekonomiky, jistá institucionální konfigurace vede k lepším výsledkům ekonomiky (teoretická relevance) • •Toto institucionální uspořádání může být přeneseno i do zemí, kde zatím není (sociální relevance) • • Banalita vs. Zkoumatelnost výzkumných otázek: OK koncept • • Banální Zajímavé Dobře zkoumatelné Nejčastější, potřeba se vyhnout IDEÁL (neexistuje?) Špatně zkoumatelné :-) Nejčastější, proto je teorie výzkumné praxe K jakým závěrům mají vést výzkumné otázky (Shively)? •„jednoduchým“ (ne banálním, ale srozumitelným reprezentacím toho, co zkoumáme, KKV nesouhlasí!) •„hodnotným“ (mají přesvědčivě něco nového říkat o zkoumané oblasti, musíme se dozvědět výrazně víc, než kdybychom hádali) •„důležitým“ (liší se podle zaměření výzkumu) Důležitost •V „inženýrském“/aplikačním výzkumu je důležitý závěr k aktuálně palčivému problému, který má okamžité aplikace (je potřeba zaměřit se na co nejvíce možných aplikací a formulaci závěrů, srozumitelných i mimo politologii) •V teoretickém výzkumu důležitost posuzujeme podle toho, jak obecná a široce uplatnitelná teorie je (nejen vzhledem ke zkoumanému univerzu, ale i k předchozím teoriím). Příklad „dobrého“ výsledku: P. Converse (Of Time and Partisan Stability, 1969) •Výzkumná otázka: Jaké faktory vysvětlují různou stranickou identifikaci v různých zemích (vyšší naměřena v USA a GB, nižší v Itálii, Francii, Německu)? •Zjištění: pravděpodobnosti stranické identifikace jedince lze skoro kompletně vysvětlit 1. pravděpodobností, že stranicky identifikován byl jeho otec a 2.dobou, jak dlouho již mohl nepřerušovaně volit. •Co z toho (např.) plyne: 1. V prvních volbách je identifikace mladých a starých stejná, 2. pokud jsou volby přerušeny, sníží se míra identifikace předvídatelným způsobem 3. v případě opakování voleb a známých vstupních hodnot můžeme odhadnout vývoj stranické identifikace v jednotlivých zemích, 4. míra stranické identifikace se spíše sbližuje. „Machiavellistická“ pravidla pro výzkumné otázky (Shively) 1.měly by připouštět možnost, že budou učiněny co nejširší závěry • (příklad: prezidentství- politická biografie vs. srovnání prvního a druhého období např. v otázce využívání pravomocí a otázka, jaké faktory ovlivňují rozdíly mezi nimi) •2. striktně dodržovat kritéria teoretické relevance (zaměřovat se na teoretické anomálie, nově aplikovat geograficky). •3. pište o nich co nejpoutavěji- dobrá otázka musí zaujmout nejen vás •