Efekty kampaní POL510 31. 3. 2016 Efekty kampaně •  Co všechno jsou efekty kampaní? •  Jak je měřit? •  Co je podstatou kampaně? Studium efektu kampaní •  Laboratorní experiment •  Field experiment •  Panel data •  Rolling Cross SecNon •  Same Cross SecNon, pro různé volby Základní přístupy •  Minimální efekty •  Učení/osvícení voličů •  Mobilizace •  Priming •  Emoce Minimální efekty •  Volič je autonomní •  Kampaně nejsou důležité •  Dlouho převažující model •  Klíčové jsou predispozice a tzv. Fundamentals •  Ekonomická a poliNcká témata •  Stranictví •  Michigan school (Lazarsfeld a kol.), Columbia school (The American Voter) Minimální efekty •  SelekNvní expozice informacím od “své strany” (Lazarsfeld et al. 1948, FesNnger 1957) •  PoliNcká komunikace nevede k novým rozhodnufm •  Potvrzuje to model stranické idenNfikace a studia na základě ANES Minimální efekty •  PredikNvní modely předpovídající výsledky voleb •  Bez ohledu na kampaně •  Gelman and King 1993: Why Are American Elec3on Polls So Variable When Elec3ons Are So Predictable? •  Předvolební průzkumy generují různorodé výsledky •  Neodpovídají předpokladům politologických teorií Gelman a King 1993 •  Rosenstoneův predikNvní model volebního chování •  Ekonomické ukazatele, stranická idenNfikace, demografie, údaje na státní i národní úrovni •  Přesná predikce na základě dat před Labor Day •  Vlož tabulku Gelman and King 1993 •  Uznávají určitý efekt kampaně •  Kampaně posilují roli tzv. Fundamentals •  Vedou k více osvícené volbě •  Klíčová je informace •  Kampaně začínají být brány jako prostředek k informovaným voličům a překonání knowledge gap Efekty učení •  Kampaně vytváří prostředí s vyšší mírou informací •  Voliči se během kampaně učí a činí informovaná rozhodnuf •  Hodnota kampaní je v tom, že usnadňuje voličům rozhodování Kenski, Hary a Jamieson 2010 •  Analýza Obamova vítězství •  ANES, pět měsíců před volbami •  Kampaně voličům zprostředkovávají ty faktory, které politologické teorie považují za klíčové •  Kampaně zvyšují explanační sílu modelů •  Těsná souvislost mezi náklady na reklamu a voličskou podporou Vavreck 2009 •  The Message Marers •  Klíčová proměnná = stav ekonomiky •  Existují výjimky, když kandidáN neumí tématu využít •  Prezidentské volby 1952-2008 •  Ve většině případů: objasňující kampaň •  Vyjimky: Kennedy, Nixon, Carter a Bush 2000 Sides a Vavreck 2013 •  Analýza kampaně 2012 in real Nme (téměř) •  Každý týden sbírali data •  Hl. role = fundamentals (ekonomika a stranická idenNta) •  Aby fundamentals byly hlavní faktor, musí být kampaně vyvážené (neutralizují se) UdálosN kampaně •  Stranické sjezdy: strany mohou představit svoje základní postoje a snažit se “osvíNt voliče” •  TV debaty (Shaw 1999, Johnston et al. 1992) •  Reklama – Shaw 1999: analýza dat 1988-1996, reklama se transformuje ve hlasy – Johnston 2004: G.W. Bush přeplaNl Gora v rozhodujících týdnech kampaně Huber a Arecenaux 2007 •  Zajímavý “přírodní experiment” z roku 2000 •  Porovnání voličů v non-barleground státech, kde se různě překrývaly mediální trhy, kteří byli vystaveni reklamě •  Sledují změnu postojů během kampaně •  V místech, kde převažovala reklama Bushe měl Bush větší podporu •  ?NormaNvní otázka? Jsou ale efekty stabilní?? •  Pozor na výzkumy efektů – hl. experimentální •  Někdy neumí zohlednit stabilitu efektu •  Hill et al. 2000: efekty reklamy, tv debaty atd. jsou okrajové •  Sides a Vavreck (2013): efekty průměrně trvají 1-2 dny! Stabilita efektů? •  Gerber et al. 2011: guvernérské volby, TX, 2006 •  2 mil. $ na reklamu, náhodně distribuována •  U vybraných voličů testována konzistentnost názorů •  Vliv TV reklamy se rychle oslabuje (během týdne) •  Reklama funguje spíše jako nástroj PRIMINGU Mobilizační efekty •  Kampaně mají za cíl přesvědčit voliče aby šli k volbám (a “správně” hlasovali) •  Případy odrazující voliče od účasN •  Je kampaň efekNvní nástroj voličské mobilizace? Gerber a Green •  Field experiment testující efekt door-to-door, mailingu a telefonních hovorů •  New Haven 1998, 29 Nsíc lidí •  Různá sdělení: blízkost voleb, občanská povinnost, nebo sousedská solidarita; různá frekvence •  Osobní kontakt nejvíc zvyšuje pravděpodobnost volební účasN, nejméně efekNvní je telefon •  SpusNli lavinu field experimentů na podobné téma Souhrnné výsledky field experimentů •  Canvassing: nárůst o 2,5 procentního bodu) •  Dobrovolnické telefonáty: 1,9 •  Telefonáty agentur: 1 procentní bod •  AutomaNcké telefonní vzkazy úplně neefekNvní •  Direct mail: malý ale významn efekt (0.16) •  SMS: anomálie, 4 procentní body, pouze jedna studie Souhrnné výsledky •  Spillover v rámci domácnosN (60 %) •  Typ sdělení je klíčový •  Civic duty, blízkost voleb a sousedská •  Zvýšení efektu: –  zmínka o voličské minulosN voliče – Zmínka o zaznamenání účasN ve voličském záznamu – Zmínka o tom, že účast bude zaznamenána ve vědeckém výzkumu Mobilizační efekty •  Studie s Facebookem, Bond et al. 2012 •  Sociální síť jako manifestace volební účasN zvyšuje účast (282 000 hlasů) •  V některých případech se objevily kampaně demobilizující voliče (v obvodech, kde je sponzorující strana typicky slabá) Priming efekty •  Zvyšování relevance některých aspektů (témat, nebo charakterových vlastnosf atd.) •  Ovlivňuje to, čemu voliči při svém rozhodování a hodnocení stran přikládají váhu •  Opět jde o informace! Priming efekty •  Voliči disponují řadou poliNckých témat, na jejichž základě se rozhodují, ale vyberou si jen některá •  Kanada 1988, oba lídři hlavních stran tlačili do popředí téma FTA •  Hlavním tématem byl FTA •  FTA prediktorem voleb (Johnston et al. 1992) Druckman 2004 •  Volby 2000, Minnesota, exit poll •  IdenNfikace hl. témat kampaně •  Voliči sledující kampaň se rozhodovali na základě těch témat, která dominovala kampani Využif priminguv kampani •  Případová studie: Nixon 1972 (Druckman et al. 2004) •  Analýza Nixonova průzkumu a interních zdrojů •  Důkazy o tom, že strategií kampaně byl priming témat i image prezidenta •  Kvůli Vietnamu se vyhýbali zahraničně poliNckým tématům •  Využif zahraniční poliNky pro prime Nixona jako kompetentního a silného lídra •  Issue priming závisí na kontextu!! Emoce •  Kampaně manipulují emoce •  Emoce mají různé reakce na voliče, jejich přístup k informacím a v důsledku i na volební chování •  Teorie afekNvní inteligence (Markus et al. 2000) –  Různé efekty nadšení a úzkosN –  Nadšení posiluje rozhodování na základě stranické idenNfikace, zvyková volba, důraz na predispozice –  Úzkost nuf voliče věnovat více pozornosN informacím, na základě toho spíše změní postoj nebo preference Emoce •  Ted Brader (2006): –  Vychází z předpokladů afekNvní inteligence –  Vliv entusiasmu a strachu na voliče během kampaně –  Vliv na jejich ochotu parNcipovat v kampani, vliv na ochotu finančně se zapojit, zvyšování pozornosN atd. –  Strach dokáže přesvědčit voliče a oslabovat jejich původní postoje –  Větší vliv emocí na voliče s vyšší poliNckou sofisNkovanosf (také viz Miller 2011) Mimo USA •  V Evropě kampaně k referendům •  Hobolt ukazuje, že kampaně zvyšují úroveň informovanosN •  Analýza referend k evropské integraci: –  Efekty kampaní závisí na informačním prostředí –  S vyšší intenzitou kampaně se zvyšuje míra informovanosN voličů –  Voliči se umí lépe rozhodovat na základě tématu –  Intenzita kampaně souvisí s: polarizací, těsnosf soutěže, mediálním pokryfm tématu Dánsko 2011 •  Ve vícestranickém systém •  detekovány výsledky v souladu s minimálními efekty •  MulNparNsmus = komplexní struktura alternaNv •  Kampaně vedou k posílení voličských predispozic (posílení vazby na původně preferovanou stranu) •  Kampaně zvyšují negaNvitu vztahu k nejvíc neoblíbené straně •  Důsledkem je polarizace Mimo USA •  Málo výzkumu zaměřeného na efekty •  Chybí komparaNvní analýzy •  Nemáme jasné důkazy o vlivech kontextu (např. vol systému, formátu stranického systému atd.) •  Prostor pro nový výzkum