Postoje a jejich vztah k chování
Struktura sdělení:
• Postoje v běžném jazyce
• Původ postojů
• Definice postojů
• Parametry postojů
• Souvislost mezi postojem a chováním
• Postojová změna
• Aktivní úsilí o změnu postoje - persuase
17.5.2016 1
Struktura přednášky
• Postoje v běžném jazyce
• Původ postojů
• Definice postojů
• Parametry posojů
• Souvislost mezi postojem a chováním
• Postojová změna
• Aktivní snaha o změnu postoje - persuase
17.5.2016 2
Podstata a původ postojů
Synonyma:
- přesvědčení,
- názor,
- stanovisko,
- mínění,
- víra,
- soud,
- hodnocení,
- vztah
17.5.2016 3
Podstata a původ postojů
Postoje jsou pozitivní nebo negativní hodnocení
objektů
První charakteristiky postojů (attitude) vycházely z
divadelnictví : postoj jako pozice těla, postavení na
jevišti (je to užitečná metafora?).
Postoje jako průvodci životem – pomáhají organizovat
chování i prožívání, pomáhají definovat sociální
realitu
17.5.2016 4
Definice postoje
Stav připravenosti odpovídat na určité podněty určitým
způsobem
(G.W.Allport)
Trvalá organizace motivačních, emočních,
perceptuálních a kognitivních procesů
(Krech & Crutchfield).
Psychologická tendence vyjádřená hodnocením určité
entity s určitou mírou souhlasu či nesouhlasu
(Eagly & Chaiken)
Sociální psychologové definují postoje (attitude) jako
trvalá hodnocení, positivní nebo negativní, které se
týkají lidí, různých objektů, různých myšlenek či
teoretických konceptů
17.5.2016 5
Podstata a původ postojů
Trojkomponentové pojetí:
Kognitivní
Emocionální
Konativní
17.5.2016 6
Trojkomponentové pojetí postoje
Postoje jsou produktem K E B procesů a ty se zase v K E B
projevují
Kognitivní
procesy
17.5.2016 7
Kognitivní
procesy
Emoční
procesy
Behaviorální
procesy
Behaviorální
procesy
Emoční
procesy
Postoj
17.5.2016 8
ZÁMĚR CHOVÁNÍ
„Dal bych pivo 18-ti
letému“
„Zamýšlím hlasovat
v referendu za snížení
věku povolení podávání
alkoholu“
CHOVÁNÍ
„Argumentuji v rozhovorech s kamarády
ve prospěch podávání alkoholu 18-ti
letým“
„Napsal jsem mému senátorovi protest
týkající se současné věkové hranice
podávání alkoholu “
POSTOJ
„Jsem pro, aby se snížil věk
povolení podávání alkoholu
v USA na 18 “
KOGNICE
„Majitelé barů finančně
poškozuje zákonná hranice 21
let“
„Snížení věku povolení
podávání alkoholu sníži
konzumaci tvrdých drog“
„ Konzumace alkoholu
v rozumné míře je důležité
sociální chování“
AFEKTIVNÍ REAKCE
„Rád si s přáteli zajdu na
skleničku“
„Rozčiluje mě, že 18-leté
můžou poslat do války ale
nesmějí si zajít do baru
s kamarády na pivo“
Příklad systému postoje, v tomto případě k věkové hranici zákonem povoleného podávání alkoholu mladistvím, která je v USA 21 let.
Postoj působí na záměr chování a následně na chování, současně má určitý racionálně zdůvodněný obsah
(např.:„Majitelé barů finančně poškozuje zákonná hranice 21 let“)
a zároveň je i zabarvený určitými emocemi (např.: „Rád si s přáteli zajdu na skleničku“).
(Zimbardo, Leippe, 1991)
Zimbardo, Leippe, (1991)
Podstata a původ postojů
Klasifikace postojů podle složek
(Katz, Scotland)
1. afektivní asociace (E) – např. trvalé sympatie či averze
vůči některým lidem
2. intelektualizované postoje - (E, K) - ???
3. „na jednání orientované“ (B, E) (stereotypy, předsudky)
4. vyvážené postoje (K, E, B) k jednotlivým objektům
17.5.2016 9
Atributy postoje
- Valence (pozitivní, negativní, ambivalentní)
- Stabilita v čase
- Kognitivní komplexita vers. simplicita
- Konzistence s chováním
„Síla postoje“
- je dána attitude accessibility, tj. snadností, s jakou nám přichází
postoj na mysl
- Je dána vysokou stabilitou a rezistencí vůči přesvědčování a
vysokou konzistencí s chováním
17.5.2016 10
Funkce postojů
- Kognitivní funkce – postoj organizuje naše poznávání
určitým způsobem
- Instrumentální, adjustační nebo utilitární funkce
(pozitivní postoj se asociuje s odměnou, negativní obecný
postoj kompenzuje osobní nezdar v dané oblasti života),
- Sebeobranná funkce – postoje chrání integritu tím, že
redukují úzkost nebo podceňují některé percipované
negativní vlastnosti (např. liberalistické postoje vers.
vlastní slabost),
- Hodnotově expresivní funkce – člověk nachází
uspokojení a smysl života v tom, že usiluje o realizaci
jednání, které vyjadřuje určité postoje (např. politické
chování)
17.5.2016 11
Vztah postoj - chování
Tradiční pohled:
Chování se často ztotožňuje se záměrem, rozpor mezi postojem a chováním je ukazatelem
nějakého „narušení“
Kontext??
Kulturní zvláštnosti??
17.5.2016 12
Vztah postoj - chování
Jednokomponentové pojetí postoje (M. Fishbejn, I. Ajzen)
17.5.2016 13
Subjekt postoje Přesvědčení
(beliefs)
* Subjektivní normy
* Přesvědčení o mínění druhých
* Snaha vyhovět
* Vědomí důsledků
* Přesvědčení o vlastním vlivu
* Schopnost modifikovat chování sebe i druhých
Záměr Chování
Antecedenty
Jsou postoje naučené nebo získané?
Postoje jsou naučené ale závisí na biologických faktorech
Jako mediátory byly označeny:
• Inteligence - určuje strukturu zájmů a tedy i postoje. V případě protichůdných
informací rozhoduje inteligence o řešení problému a zaujmutí nějakého postoje.
• Senzorická strukturace - chuťová citlivost bude ovlivňovat postoj k čokoládě,
sluchová citlivost bude ovlivňovat postoj k vážné hudbě.
• Temperament - vliv emocionality a aktivity, extroverze, introverze (postoj
k novým lidem
• Potřeby – potřeba blízkosti, sexu, poznávání
17.5.2016 14
Stabilita postojů a jejich změna
L. Festinger (1957) – Teorie kognitivní disonance
 Získáváme-li rozporuplné informace o objektu postoje,
zažíváme kognitivní disonanci.
 Jiný typ disonance je nesoulad mezi obsahem postoje a
vlastním chováním
 Disonance je:
a) Nepříjemná
b) Obvykle je spojena se snahou ji redukovat
17.5.2016 15
Teorie (kognitivní) disonance
Redukce:
• změna obsahu kognice – ta vede ke změně
interpretace dané situace
• změnou chování – vede ke změnou postoje
17.5.2016 16
Př.: Já, dieta a zákusek
• Změna postoje
• „Nemusím držet dietu“
• Přehodnocení aktuální vnímané situace
• „Je to velká výjimka, tento jeden zákusek“
• Využití dodatečné , vyrovnávací informace
„Čokoláda je velmi zdravá“
• Znevážení důležitosti/významu postoje
• „Život je tak krátký“
17.5.2016 17
Za kolik se nechají koupit názory?
(Festinger, Carlsmith, 1959)
PO (studenti) prováděli nudné náročné úkoly
náhodně byli rozděleni do :
- experimentální skupiny
- kontrolní skupiny
Experimentální skupiny (ES) – sdělila dalším studentům, že pokus je
„velmi zajímavý“.
Vznikla tak disonance: „Ve skutečnosti to byla otrava a jemu/jí jsem
řekl, že pokus je velmi zajímavý je velmi zajímavý“
Polovina ES dostala zaplaceno 1 $, polovina 20 $.
Následoval dotaz pro všechny PO:
Jaký byl experiment – nudný nebo zajímavý?
17.5.2016 18
Př.: Za kolik se nechají koupit názory?
(Festinger, Carlsmith, 1959)
17.5.2016 19
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
KS $ 1 $ 20
Nudnost
příjemný
nudný
Disonance mezi postojem a jednáním – zpřesňující teze (Cooper, Fazio, 1984)
• 1) Člověk si musí uvědomovat, že diskrepance mezi postojem a
jednáním má skutečné praktické negativní důsledky
• 2) Člověk musí přijmout osobní zodpovědnost za jednání
• 3) Člověk musí prožívat fyziologicky nepříjemný pocit (napětí, tlak v
žaludku atd..)
• 4) Tento nepříjemný pocit musí přisoudit (spojit si ho) s jednáním,
které je v rozporu s postojem
17.5.2016 20
Teorie kognitivní rovnováhy (balanční teorie) (F.
Heider, 1944)
Bere v úvahu interpersonální kontext. Stabilita postoje je součástí stability
triády:
• Já a můj postoj k určitému objektu
• Druhá (pro mě významná) osoba a její postoj k objektu
• Vztah mezi mnou a druhou osobou
Jinak řečeno, stabilitu zaručuje rovnováha mezi:
• vlastním hodnocením a hodnocením druhé osoby
• vztahy mezi hodnotiteli
17.5.2016 21
Balanční teorie (F. Heider, 1944)
17.5.2016 22
P
O
S -
-
-
P
O
S +
-
+
P
O
S -
+
+
P
O
S +
+
Příklady
rovnováhy
Příklady nerovnováhy
P
O
S +
+
+
P
O
S -
-
+
P
O
S -
+
-
P
O
S -
-
+
Sebepercepční (atribuční) teorie (Bem, 1967)
• Postoje jsou důsledkem percepce a atribuce vlastního chování a
okolností chování
• Platí u nevyhraněných a předem nedefinovaných postojů
17.5.2016 23
Aktivní změna postoje - přesvědčování (persuase)
ELM (elaboration likelihood model) – Petty & Cacioppo, 1986
Centrální: (je li sdělení hodně důležité)
• pečlivé promýšlení
• síla argumentů
Periferní: (Je li sdělení obtížně srozumitelné)
• reputace, plynulost, přehlednost,
• jasnost, zapamatovatelnost
• atribuce o motivech
• Nálada
• HSM (Heuristic systematic model) - Chaiken
Systematické zpracování informace versus úsudková heuristika (když není čas…)
17.5.2016 24
Persuase – Yaleský model
(Janis, Hovland, 1959)
17.5.2016 25
Nezávislá proměnná Vnitřní
zprostředkující
procesy
Pozorovatelné
vlivy
Faktory zdroje: kompetence,
důvěryhodnost, status,
oblíbenost, rasa, náboženství
pozornost Změna
počátečního
nastavení,
změna názoru
Faktory informace: pořadí
argumentů, jednostrannost vers.
protikladnost, přitažlivost,
explicitní vers. Implicitní závěr
porozumění Změna percepce
a myšlení,
emocionální
změna
Faktory příjemce: ovlivnitelnost,
iniciální pozice, inteligence,
sebehodnocení
přijetí Změna jednání
Proměnné zdroje informace
• Důvěryhodnost komunikátorů - zdá se, že ovlivňuje naši postojovou změnu jen tak
dlouho, dokud si ji pamatujeme. Když už byl jednou zdroj zapomenut, může mít
informace od málo důvěryhodného zdroje po čase stejně efektivní - má dočasný
efekt (sleeper effect) .
• Expertiza nabídnutá komunikátorem - spíše bereme v potaz experty než jiné lidi,
a to i když nevíme nic o jejich skutečné odbornosti v daném oboru.
• Pocit, že se nás někdo úmyslně snaží přesvědčit - někdy nás blokuje a jde přímo
proti změně (nedůvěra)
• Atraktivita mluvčího - obecně se spíše necháme přesvědčit informací od atraktivní
osoby.
17.5.2016 26
Proměnné zprávy
• Jak je zpráva strukturována a co obsahuje
• Emocionální účinek zprávy
• Důležitost zprávy
• Jendnoznačnost argumentů
17.5.2016 27
Model kognitivní odpovědi
• Člověk se obvykle nechá přesvědčit v soulasu s dosavadní zkušeností
(Greenwald)
• Je pravděpodobnější, že lidé budou souhlasit s persuazí, která bude
potvrzovat jejich předchozí názory, a že nebudou souhlasit s informacemi,
které nejsou konzistentní s jejich předchozími názory
17.5.2016 28
Proměnné příjemce
• Styl poznávání
• Podobnost s osobou, která je zdrojem zprávy
• Inteligence
• Self-esteem
• Styly sebedefinování
17.5.2016 29
Metody na měření postojů
• Explicitní
• Implicitní
Vycházející z chování
Vycházející z hodnocení
17.5.2016 30