Seminární práce 1 Zamyšlení nad komunikováním statistiky v médiích Statistická analýza dat, psy117 Šimon Fiala 415733, Psychologie Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. Datum odevzdání: 1. 5. 2016 Fakulta sociálních studií MU, 2015/2016 Článek s názvem Mladší sourozenec může být dobrý pro zdraví vašeho dítěte – narození sourozence potenciálně spojeno se zdravějším BMI dítěte v první třídě uveřejněný na portále ScienceDaily shrnuje závěry studie zabývající se souvislostí mezi narozením sourozence a vývojem BMI indexu u dětí v prvních šesti letech života[HC1] . Dle článku může narození sourozence v čase před nastoupením dítěte do první třídy snížit u tohoto dítěte riziko výskytu obezity. To podle závěrů původní studie údajně platilo obzvláště v tom případě, narodil-li se dětem sourozenec v období mezi druhým a čtvrtým rokem života. U dětí, kterým se v období do jejich nástupu do první třídy sourozenec nenarodil, byla téměř třikrát větší šance, že budou v první třídě obézní. Původní longitudinální studie testuje dvě hypotézy. Narození sourozence mělo u zkoumaných dětí vést k menšímu nárůstu BMI indexu (vyjádřeném v z-skórech), než u dětí, kterým se v tomto období sourozenec nenarodil. Tento nárůst by se měl dále ještě lišit podle věku, ve kterém se sourozenec narodí. Pro účely posouzení vztahu mezi narozením sourozence a vývojem BMI z-skórů jsou zkoumané osoby rozděleny do čtyř skupin podle toho, kdy se jim sourozenec narodil.[1] Křivky růstu BMI z-skórů od narození do 72 měsíců (první třídy) jsou prezentovány pro všechny čtyři skupiny participantů v jednom grafu pro snadné porovnání. Pokud k narození sourozence došlo mezi 9-72 měsícem věku dítěte, BMI z-skór byl v první třídě nižší, než pokud k narození sourozence nedošlo vůbec. Jestliže k narození sourozence došlo mezi 9. a 24. měsícem věku dítěte, BMI z-skór v první třídě byl pouze mírně nižší než v případě, že k narození sourozence nedošlo (0.47 oproti 0.51, p=0.53). Pokud k narození sourozence došlo mezi 24. a 36. měsícem, úroveň BMI z-skóru v první třídě byla už výrazně nižší (0.27 oproti 0.51 u skupinky bez sourozenců, p=0.04). Podobný výsledek byl i u dětí, kterým se sourozenec narodil mezi 36. a 54. měsícem (0.26 oproti 0.51, p=0.03). Studie dále zmiňuje údaje o tom, že u skupiny bez sourozence byl v první třídě odhad výskytu obézních dětí 12.8 %, u skupiny se sourozencem narozeným mezi 36. a 54. měsícem 4.8 %, u skupiny se sourozencem narozeným mezi 9. a 24. 7.8 % a u skupiny se sourozencem narozeným mezi 24. a 36. měsícem 8.4 %. Šance výskytu obezity u dětí bez sourozence v šesti letech byly 2.94krát [HC2] vyšší, než u dětí se sourozencem narozeným mezi 36. a 54. měsícem (p=0.046). Výsledky poměru šancí dalších skupin studie ani neuvádí, jelikož nejsou statisticky významné na zvolené hladině α.[HC3] U článku se mi líbí volba slov v jeho nadpisu a podnadpisu. Nejsou zde uvedeny nijak přehnaně optimistické teze, a článek správně používá fráze jako „může být“ a „potenciální spojení“. [HC4] Z toho se zdá, že si je vědom omezení původní studie. Přestože ta prezentuje statisticky významné výsledky, jedná se (jak článek sám uvádí) o první studii zkoumající vztah mezi narozením sourozence a vývojem BMI dítěte. Zvolená hladina statistické významnosti (α=0.05[HC5] ) a malá velikost vzorku participantů zapříčiňující menší přesnost odhadu parametrů nás varují před děláním unáhlených zobecnění a vyzývají k replikacím tohoto výzkumu[HC6] .[2] Přestože nadpis článku působí vědomím těchto nedostatků, další část textu je jinak explicitně neuvádí. Článek také uvádí, že největší efekt na zdravý vývoj BMI byl zjištěn v případě, narodil-li se dítěti sourozenec mezi 2. a 4. rokem. Tento údaj není úplně přesný, jelikož v původní studii se jednalo o interval mezi 24. a 54[HC7] . měsícem. Článek také neuvádí, že došlo-li k narození sourozence před druhým rokem, BMI dítěte se v první třídě tolik nelišilo od případu, kdy k narození sourozence vůbec nedošlo (zde byl rozdíl pouhých 0.04 BMI-z a tento výsledek nebyl statisticky významný p=0.53). Čtenář si tak klidně může myslet, že důležitou roli hraje narození sourozence i před druhým rokem života dítěte, což původní studie neprokazuje[HC8] . Zavádějící je také informace o třikrát větší šanci výskytu obezity v první třídě u dětí, kterým se nenarodil sourozenec. Tato informace platí pouze v případě porovnání skupiny dětí, kterým se sourozenec narodil mezi 36. a 54. měsícem se skupinou dětí, kterým se sourozenec nenarodil. Ze článku nicméně není vůbec zřejmé, že je to takto myšleno[HC9] . Za pozastavení stojí také údaj o statistické významnosti tohoto výsledku, který je velmi blízko hodnotě 0.05 (p=0.046). Informace o poměru šancí je dle mého názoru také lehce manipulativní, a bylo by ji vhodné doplnit o porovnání BMI z-skórů těchto skupin převedených na percentily. [HC10] Díky za váš text. Dobře jste vystihl hlavní problém, a to je zobecnění vztahu z jedné skupiny na všechny děti se sourozencem. Co se mi naopak nelíbí, je kauzální interpretace popularizace. Longitudinální výzkum nevede vždy nutně ke kauzálním interpretacím, a pokud nejsou kontrolovány potenciální „skryté“ prediktory (např. socioekonomický status), nelze jednoznačně usuzovat takto přímo na kauzalitu. Nicméně dobrá práce! Použitá literatura R. H. Mosli, N. Kaciroti, R. F. Corwyn, R. H. Bradley, J. C. Lumeng (2016). Effect of Sibling Birth on BMI Trajectory in the First 6 Years of Life. PEDIATRICS. doi: 10.1542/peds.2015-2456 University of Michigan Health System. (2016, March 11). Younger sibling may be good for your child's health: The birth of a sibling potentially linked to healthier BMIs for children by first grade. ScienceDaily. Retrieved April 28, 2016 from www.sciencedaily.com/releases/2016/03/160311083931.htm ________________________________ [1] První skupině se sourozenec do nástupu do první třídy nenarodil, druhé se narodil mezi 9. a 24. měsícem, třetí mezi 24. a 36. a čtvrté mezi 36. a 54 měsícem. [2] Viz například 95% CI (0,14 – 0,42) pro průměr BMI z-skórů (0.28) naměřený v 72 měsících u dětí se sourozencem. ________________________________ [HC1]Přemýšlím, kde je v tom psychologie; to ale nemá vliv na hodnocení. [HC2]Dobře jste to popsal. Doporučuji ale v českém textu používat český pravopis, tedy desetinnou čárku; pokud používáte tečku, pak bez nuly, např. .26 namísto 0.26. [HC3]Myslíte, že to je OK? Ale to nemá vztah k popularizaci. [HC4]Mně se nelíbí. Kde vzal novinář tu jednoznačnou kauzalitu? [HC5]Její uvedení je spíše úsměvným detailem. Nicméně to je alfa<0,05, nikoliv =0,05. [HC6]Ten vzorek byl naopak dost dobrý, většinou se potkáte s mnohem horším. [HC7]54. měsíc je věk 4,5. Dobrý postřeh, ale z hlediska interpretace pro popularizaci to je spíš detail. [HC8]dobře. [HC9]Správně. Chyba je i u uvedení velikosti vzorku. [HC10]To asi není zas tak potřeba. Ale percentil by mohl být srozumitelný i čtenářům.