ZAMYŠLENÍ NAD KOMUNIKOVÁNÍM STATISTIKY V MÉDIÍCH


                                  STATISTICKÁ ANALÝZA DAT, PSY117



                                            Marek Pilař

                                        421635, Psychologie



Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD.

    Mgr. Jan Širůček, PhD.

    PhDr. Lucia Gálová, PhD.

                                                                       Datum odevzdání: 1. 5. 20116



                              Fakulta sociálních studií MU, 2015/2016

Pro tuto práci jsem si vybral článek ze serveru http://veda-a-technika.eurozpravy.cz/.  Článek se
opírá o čínskou studii, zabývající se závislostí na internetu. Pokusím se interpretovat mediální
zprávu a poukázat na nedostatky či chyby, kterých se autor dopustil.

Samotný název článku už budí dojem senzacechtivosti „Závislost na internetu? Situace je horší než
se myslelo.“ V článku se autor odkazuje na různé servery a instituty, ale ani slovem nezavadí o
originální studii Internet Addiction Prevalence and Quality of (Real) Life: A Meta-Analysis of 31
Nations Across Seven World Regions.[SJ1]  Pro přehlednost se nejdřív pokusím stručně shrnout studii
a následně budu srovnávat s mediálním článkem.

Studie se skládala z 80ti reportů, které posloužily k tvorbě dat. Studie se účastnilo 89.281
respondentů z 31 zemí světa ze sedmi světových regionů[SJ2] . Nutno podotknout, i samotní autoři
studie říkají, že africký kontinent nebyl součástí měření, jelikož dostupnost internetu má pouhých
15% obyvatelstva. Studie ukazuje, že prevalence závislosti na internetu je celosvětově přibližně
6%. Přičemž platí, že pro západní a severní Evropu byla prevalence nejnižší, pouhých 2,6%. Naproti
tomu nejvyšší procento závislých bylo zaznamenáno na Středním Východě, a to 10,9%. Dále výzkumnící
uvádí, že prevalence byla vyšší u zemí, které více trpěli znečištěním (hlavně se měřilo znečištění
vzduchu), nižší spokojeností se svým životem u obyvatel a konečně i vyšším časem stráveným
v dopravních prostředcích.

Informace byli sbírány pomocí dvaceti položkového dotazníku, přičemž respondenti mohli odpovídat na
pětibodové Likertově škále. Skóry se pohybovaly v rozmezí 20 až 100, horní hranice 100 znamenala
problémového uživatele internetu- takto je označena internetová závislost v této studii (dále IA).
Vzorek i nacionální charakteristiky byly zakódovány v meta-analýze.

Vzorek se skládal z IA prevalence[SJ3] , velikosti vzorku, genderového rozložení, věku.

Nacionální charakteristiky obsahovaly hrubý domácí produkt, dostupnost internetu, spokojenost
s vlastním životem a kvalitu života.

Autor se dopouští několika závažných chyb při interpretaci výzkumu. Už samotný název článku je
zavádějící a neobjektivní. Následně se pod nadpisem dozvíme „šest procent lidí se nedokáže
odtrhnout od počítače.“ Tato informace ve výzkumu vůbec nebyla, autoři se nezaměřovali na užívání
počítače, ale univerzálně na užívání internetu na jakékoliv platformě[SJ4] .

Další „obecná pravda“ se vyskytuje ihned pod nadpisem, a to konkrétněji:„Závislý na internetu,
nemusí jen bolet oči z celodenního zírání do monitoru. Můžou si také zhoršit celkovou kvalitu
života, ať už kvůli novým zdravotním problémům nebo z nedostatku osobních vztahů.“ Zde autor mylně
interpretoval jednu z hypotéz výzkumu a navíc přidal několik všeobecně platných definic onemocnění
spojených se sedavým stylem života u počítače. Výzkum pouze používá hypotézu, která tvrdí, že
spokojenost s životem jedince má nepřímou úměrnost s potenciálem vzniku závislosti na
internetu[SJ5] .

Následuje citace paní Brendy K. Widerholdové, která k mé radosti je smysluplná a dokonce i
v souladu s textem výzkumu, byť jsem její jméno ve výzkumu nenašel. Předpokládám tedy, že paní
Brenda výzkum četla, jelikož v textu plní roli autority a osoby povolané[SJ6] .

Poslední odstaveček článku se zabývá výčtem procent z výsledků studie. V této části článku se snad
ani nedalo co zkazit. Snad bych jen podotkl, že článek vůbec nezmiňuje přístupnost k internetu
v jednotlivých regionech, jako tomu bylo ve studii. Pokud by se například autor zmínil o tom, že
pouhých 32% asiatů má přístup k internetu, pak by nejspíš 10,9% závislých na internetu nevyznělo
tak zlověstně, jak tomu bylo v článku.[SJ7]

Závěr

Domnívám se, že autor studii vůbec nečetl a svůj článek psal ve spěchu. Nebo alespoň kvalita
informací by tomu odpovídala. Mediální zpráva nám v podstatě dá jenom jednu informaci a to je 6%
závislých na internetu celosvětově. Dále se nedozvíme nic relevantního a bohužel autor často chybně
interpretuje i to málo, které z výzkumu přečetl.

Zdroje

http://veda-a-technika.eurozpravy.cz/internet/109376-na-internetu-je-jiz-zavislych-sest-procent-lid
ske-populace/

CHENG, C.;Li. Internet addiction prevalence and quality of (real) life: A meta-Analysis of 31
nations across seven world regions. Cyberpsychology, Behavior, and Social Networking [online].
2014, 17(12), 755 - 760 [cit. 2016-05-01]. DOI: 10.1089/cyber.2014.0317. ISSN 21522723.




Míjíte statistiku. Prosím o přepracování.

SJ
________________________________

 [SJ1]Název studie patří do odkazů.

 [SJ2]To je zavádějící výrok – to je součet účastníků těch 80 nezávislých studií.

 [SJ3]?

 [SJ4]To je pravda. Ale se statistikou to nesouvisí.

 [SJ5]Dobrá, avšak ne statistická úvaha.

 [SJ6]Tento odstavec prezentuje pouze prosté, nezdůvodněné hodnocení. Opět se statistikou
nesouvisí.

 [SJ7]Proč myslíte?   … Tohle možná mohl být zárodek nějaké úvahy o prezentaci statistik.