Zamyšlení nad komunikováním statistiky v médiích



                                  Statistická analýza dat, PSY117



                                         Richard Kubrický

                                 422990, Jednooborová psychologie




Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D.                         Datum odevzdání: 1.5. 2016


                              Fakulta sociálních studií MU, jaro 2016

                                          Prvotní článek

Jako téma mé seminární práce jsem si vybral text z portálu[SJ1]  respekt, který pojednává o míře
spokojenosti v různě zalidněných oblastech. Dále pak tyto výsledky porovnává/měl by porovnávat
s mírou inteligence respondentů. Článek prezentuje výsledky, které převzal z portálu
washingpost[SJ2] , který vychází z originální studie.

Obecně je hlavním tématem projednáván efekt hustoty osídlení na osobní spokojenost v životě. Druhým
tématem je míra lidské socializace[SJ3] , opět zkoumána jako příčina vedoucí ke spokojenému životu.


Článek prezentuje, že lidé, žijící v oblastech s menší hustotou zalidnění, jsou spokojenější. Dále
pak se zde můžeme dočíst o pozitivním působení lidské socializace (přátelé) na naši osobní
spokojenost. S jedinou výjimkou a to pokud nepatříte mezi nadprůměrně inteligentní.

 Článek portálu respekt tvrdí, že vědci při zkoumání podmínek, za jakých shledáváme náš život
kvalitním, mimoděk přišli k verdiktu, že socializace u lidí s vyšším IQ vede k pocitu hůře
prožitého života, ba co víc, tato skupina údajně vysloveně trpí přílišnou socializací. Tento fakt
prezentují větou „peklo skutečně mohou být ti druzí, jak popisoval Jean-Paul Sartre, obzvlášť když
je člověk nadprůměrně inteligentní“ (Turek, 2016). Stejně tak tvrdí, že inteligentnější lidé se
cítí lépe v oblastech s vyšší hustotou zalidnění.

                Článek alespoň z části nastiňuje „Savannah theory of happiness“.


                                    Informace o původní studii

                Celý výzkum byl koncipován na základě „Savannah theory of happiness“. Snaha
prokázat určitou biologickou a evolucionistickou příčinnost k našemu nynějšímu životnímu stylu,
vedla k následovnému výzkumu.

Autoři pracovali s částí dat, které přinesla longitudinální studie „National Longitudinal Study of
Adolescent Health“ a to konkrétně s lidmi ze „třetí vlny“. Data od 15 170 respondentů ve věku od
18- 26 let (M = 21.96, SD = 1.77). National Longitudinal Study of Adolescent Health se ve své
průzkumu dotazovala na spoustu věcí, studie, ze které články vychází, kontrolovala pouze proměnné,
které jsou brány jako koreláty spokojenosti (correlates of happiness). Vědci zvolili jako závislou
proměnou právě životní spokojenost (Global life satisfaction). Dále pak tři nezávisle proměnné:
inteligenci, míru socializace a hustotu zalidnění.

Zvyšující se hustota zalidnění vykazovala negativní souvztažnost s mírou životní spokojenosti u
respondentů z longitudinální studie. Vliv prediktoru (hustota zalidnění) na závislou proměnnou
(životní spokojenost) vycházela následovně. Všechny jednotlivé oblasti s různou hustotou zalidnění
byly podpořeny na hladině statistické významnosti 99,9%[SJ4] . (Block group: b= -.058; census
tract:b =  -055; county:b = -.076; state:b = -.100; p<001)[SJ5]

                Nejdříve byli respondenti rozděleni do dvou skupin. První skupina s M(IQ
-1SD)= 81.39 a druhá s M(IQ +1 SD)= 115,57. Poté byly nezávislé proměnné, u obou skupin jednotlivě,
porovnávány s proměnnou závislou, a to pomocí regresivní [SJ6] analýzy.  Výsledky studie ukázaly,
že v oblastech s mírou hustoty zalidnění, například 8702 osob/km2 (county), vycházel průměr
spokojenosti porovnáván k celkovému průměru spokojenosti u jednotlivých skupin (block, census,
county, state) následovně. U inteligentnějších M = 4.1495 vs. 4.216 (rozdíl -0,0665) a u skupiny
méně inteligentní M = 4.1090 vs. 4.2617 (-0,1527). Zohledníme-li výsledky rozdílů k průměrné míře
[SJ7] spokojenosti, vyplývá nám, že obě dvě skupiny nejsou spokojeny s touto oblastí
zalidnění[SJ8] . Dále pak jsme schopní tvrdit, že skupina s vyšším IQ, je v této konkrétní oblasti
zalidnění o trochu méně nespokojená/ je schopná se více aklimatizovat na rychle se měnící životní
podmínky (Savannah theory of happiness).

                Leč, jsou[SJ9]  výsledky čtyř rozdílně zalidněných oblastí různé, autoři se
rozhodli porovnat efekt hustoty zalidnění nízké (41 os/km2, -1SD) a vysoké (937os/km2, +1SD)
s mírou životní spokojenosti. Po vydělení rozdílu průměrů (jednotlivých skupin) směrodatnou
odchylkou (0,815), vycházelo Cohennovo „d“ pro skupinu s průměrným IQ -1SD d= -0,19 a pro skupinu
s IQ +1SD d=-0,08[SJ10] . Což znamená, že méně inteligentní skupina vykazuje větší závislost na
hustotě zalidněnosti a mírou životní spokojenosti.[SJ11]  (U nízké hustoty jsou více šťastní a u
vysoké více nešťastní) Jako vysvětlení nám je nestíněna právě teorie, že inteligentnější se dokáží
spíše aklimatizovat v rušném městě.


                Analogicky autoři postupovali i ve druhé části studie. U míry socializace stejných
skupin, byly jednotlivé skupiny rozděleny do dvou částí. U skupiny s průměrným IQ 81,39 na část
s průměrnou socializaci 6,71 den/týden (skoro každý den) a 1,95 den/týden (méně než 2x do týdne).
Výsledky ukázaly, že ta část skupiny s IQ 81,39, která se socializuje skoro každý den, vykazuje
vyšší míru spokojenosti (M=4,1586 vs. M=4,1163).

                U skupiny s průměrným IQ 115,57 část, která se socializovala více, vykazovala menší
satisfakci než část s menší mírou socializace. (M=4,1063 < M=4,1311). Po transformaci do Cohennova
„d“. Skupina s nižším IQ skórem měla rozdíl průměrů d=0,05 a skupina s vyšším skórem IQ d=-0,03


                Finální úpravu do Cohenova „d“ autoři zvolili i z důvodu závislé proměnné, které je
logistická a vesměs binární (pozitivní/negativní[SJ12] ).




                                         Porovnání studií

Největší mystifikací shledávám absolutní opomenutí jakýchkoliv výsledných hodnot studie. Výchozí
studie zde skoro nebyla ani zmíněna, na začátku článku jsou uvedena jména autorů prvotní studie,
avšak posléze se autor článku z portálu reflex zdrojově na studii neodkazuje. Také nám opomenul
dodat jakoukoliv číselnou specifikaci studie (informace jako kdy studie proběhla, kde proběhla nebo
s kolika respondenty)

                Dále pak tvrdí, že vědci na výsledky, které prezentují, přišli pouze náhodou, což
není pravda. Prvotní studie si přímo klade otázku jaký má inteligence vliv na míru spokojenosti
života v různě zalidněných oblastech[SJ13] . Co se týče tvrzení, že inteligentnější lidé se spíše
vyrovnávají s ruchem velkoměst, je vesměs pravdou, shledávám však nutným uvést právě ony průměry,
protože výsledná míra nebyla nijak absolutní, jak článek z portálu respektu prezentuje.

                Co se socializace týče, tak tvrzení: „někdy vysloveně trpí přílišnou socializací“
(skupiny s vyšším IQ skórem) je vzhledem k výsledným hodnotám přinejmenším velice zdramatizované.


                                              Shrnutí

Dovolil bych si tvrdit, že i jen abstrakt z původní studie, zůstal autorovi zatajen (například
z chybějícího zdroje). Je patrné, že jeho úvahy vychází z článku (washingpost), který ovšem
z původní studie vychází (bohužel, také neudává informace ve formě dat) a do jisté míry ji rozvíjí.
Autor článku (portál respekt) posléze vynáší přehnané závěry, které jsou povětšinou mystifikacemi.
Článek na mě působí nenáročným dojmem, zajímavostí, či snad jen aktualitou, kterou jen stěží někam
zařadím.












                                              Zdroje:

Turek, P. (2016) Lidé jsou šťastnější na venkově a s přáteli. Až na ty nadprůměrně inteligentní.
Respekt. Retrieved from http://www.respekt.cz/denni-menu/lide

Igraham, Ch. (2016) Why smart people are better off with fewer friends. The washington post.
Retrieved from
https://www.washingtonpost.com/news/wonk/wp/2016/03/18/why-smart-people-are-better-off-with-fewer-f
riends/

Li, N. P. & Kanazawa, S. (2016), Country roads, take me home… to my friends: How intelligence,
population density, and friendship affect modern happiness. British Journal of psychology.
doi: 10.1111/bjop.12181

Harris, K.M., Halpern C.T., Whitsel E., Hussey J., Tabor J., Entzel P. & Udry J.R. (2009). The
National Longitudinal Study of Adolescent to Adult Health: Research Design [WWW document]. URL:
http://www.cpc.unc.edu/projects/addhealth/design.


¨




Uff… chápu, že to bylo těžké čtení, navíc mizerné studie. Leccos se vám z ní podařilo vyluštit. Na
druhou stranu, nelze říci, že bych z vašeho textu měl pocit, že jste to pochopil. Kromě volby
originální studie je problematická i volba popularizačního textu. Explicitně jsem varoval, abyste
si nevybírali texty, kde žádná statistika není, protože nebudete mít o čem psát. Vaše jádrová úvaha
je tak kratičká a statisticky o ničem.

Práci nemohu přijmout.

SJ


________________________________

 [SJ1]Co přesně myslíte slovem „portál“?

 [SJ2]Myčka?

 [SJ3]Česká socializace a anglické socialize jsou dvě dost odlišné věci.

 [SJ4]To by nebyla žádná podpora. Hladiny významnosti jsou 0,01, 0,05…

 [SJ5]Tomu bez nahlédnutí do studie nerozumím.

 [SJ6]Regresní

Regresivní je něco jiného.

 [SJ7]Zohlednit k něčemu? Této vazbě nerozumím.

 [SJ8]Spokojenost s oblastí zalidnění?

 [SJ9]Budete muset zapracovat na slohu.

 [SJ10]Jsem rád, že jste se dostal k velikosti účinku. Jde o zajímavě velké rozdíly?

 [SJ11]?

 [SJ12]To nedává smyls.

 [SJ13]Obávám se, že to tvrzení o náhodě je pravda. Tato studie je klasickým příkladem rybaření
v datech.

Evoluční vysvětlení se dá přilepit na cokoli. Jsem dost zaskočen, že to mohlo vyjít v tak solidním
časopise.