Zamyšlení nad komunikováním statistiky v médiích Statistická analýza dat, psy 117 Zuzana Blehová 450560, Psychologie Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Datum odevzdání: 1. 5. 2016 Fakulta sociálních studií MU, 2016 Pro svou práci jsem zvolila článek Štěstí se dá změřit na centimetry. Vyšší lidé vedou lepší život (2009) publikovaný na serveru OnaDnes.cz. Jak již název napovídá, článek se zabývá vlivem tělesné výšky na subjektivně hodnocenou celkovou kvalitu života, přičemž se odkazuje na studii Life at the top: The benefits of height (Deaton & Arora, 2009). Původní studie (Deaton & Arora, 2009) používá data získaná pomocí průzkumu Gallup-Healthways Well-Being Index. Tento sběr dat (WBI) byl zahájen v lednu 2008 a probíhal metodou telefonického dotazování přibližně tisíce respondentů za den (včetně domácností majících pouze pevnou linku). Autoři studie tedy vycházejí z informací získávaných od 454 065 dospělých (od 18 let) od 2. ledna 2008 do 16. dubna 2009. Všichni respondenti uvedli svou výšku a následně měli ohodnotit na škále Cantril Self-Anchoring Striving scale (Cantril, 1965), (pomyslný žebříček s příčkami od 0 do 10, kde 0 představovala nejhorší možný a 10 nejlepší možný život, jaký by si mohli představit), na jaké příčce se v přítomnosti nachází. Muži s nadprůměrnou výškou (od 177.8 cm) dosáhli průměrného skóru 6.55, zatímco muži s podprůměrnou výškou 6.41. Rozdíl mezi ženami byl menší. Ženy s podprůměrnou výškou (do 162.6 cm) dosáhly průměrného skóru 6.55, tedy o méně než desetinu příčky [SJ1] horšího než ženy s nadprůměrnou výškou (6.64). Muži, kteří uvedli, že jejich život se nachází na nulté (nejnižší) příčce jsou v průměru o 2 cm nižší než muži průměrné výšky. Ženy, které uvedly v ohodnocení svého života nultou příčku, jsou nižší než ženy průměrné výšky, ale jen o 1.3 cm. Se stoupajícím pořadím zvolených příček žebříčku se zvyšuje i výška respondentů, ale pouze do sedmé příčky. Od osmé příčky se naopak výška respondentů snižuje. K překvapení autorů jsou respondenti, kteří ohodnotili svůj život příčkou 10, průměrně o něco málo nižší než respondenti, kteří se svým hodnocením nacházejí na nižších příčkách škály. Deaton & Arora (2009) dále uvádějí, že jedním z trvale nejvlivnějších indikátorů hodnocení života je příjem. Regresní koeficient zvolené příčky žebříčku a logaritmu příjmu je [SJ2] 0.54 u žen a 0.60 u mužů, což je sice neopomenutelné, ale negarantuje stoprocentní souvislost prezentovanou v internetovém článku (např. slovy „Peníze kupují potěšení a vyšší životní ohodnocení[SJ3] .“), který pozbývá jakýchkoliv statistik. Článek již podle názvu zkresluje a zveličuje výsledky původní studie. Průběh výzkumu, použité metody a průměrné výsledky mužů a žen v ohodnocení života sice uvádí správně, ale dále zkresluje výsledky v procentech u srovnání efektu příjmu a výšky. Studie uvádí, že přechod z podprůměrné do nadprůměrné výšky má stejný efekt na hodnocení života jako 18% nárůst příjmu u žen a 24% nárůst u mužů. Každý přidaný palec výšky (2.54 cm) má tedy stejný efekt na hodnocení života jako 3.8% nárůst příjmu u žen a 4.4% nárůst u mužů. V článku je chybně uvedeno, že by se příjem musel zvýšit o 29 %, aby byl efekt stejný jako přechod od podprůměrné do nadprůměrné výšky a neodlišuje přitom muže a ženy. Dále je zde chybně zmíněno, že každý půl centimetr (místo dva a půl centimetru) má stejný efekt jako 4% nárůst příjmu, což je také zkreslené a pozbývá rozdíly mezi pohlavími. Průzkum WBI kromě životního hodnocení zahrnoval i otázky na různé druhy emocí a pocitů, a to, radost, fyzickou bolest, štěstí, starosti, smutek, stres a zlost. Výsledky uvedené v tabulce 1 zobrazují, že muži a ženy nadprůměrné výšky častěji uvedli radost a štěstí a méně často fyzickou bolest a smutek, s nejvyšším rozdílem u smutku. U vyšších mužů, ale nikoliv u vyšších žen, je i výskyt starostí menší. Výzkum avšak prokázal, že stres a vztek zažívají častěji lidé nadprůměrné výšky, a to u obou pohlaví. Článek však efekt výšky zveličuje a uvádí, že vyšší lidé prožívají méně všechny zkoumané negativní emoce a opomíjí opačné výsledky u starostí – pouze u žen a dále stresu a vzteku u obou pohlaví. U většiny zkoumaných emocí je efekt výšky paralelní s efektem příjmu, kromě výše uvedených případů (starostí u žen a stresu a vzteku u obou pohlaví). Negativní korelace je nejvyšší u stresu. Dle autorů je totiž nižší výskyt stresu asociován s vyšším příjmem. Tato odlišnost však dále neplatí, pokud do studie zahrneme i vliv etnicity (viz tabulka 2) z důvodu rozdílné výšky a míry zažívaného stresu v různých kulturách. Proto autoři varují před přehnaným zobecněním a uvádějí, že tyto výsledky nemohou být připisovány lidem rozdílných demografických a etnických charakteristik. V článku ale zcela chybí zmínka o vlivu etnicity a následném dopadu na výsledky výzkumu. Autorka článku také zveličuje výroky autora studie Deatona, když ho ve svém článku „cituje“: "Peníze zbavují stresu, zlosti, problémů a bolesti. Všechno je o penězích!" Autor studie však nic takového netvrdí. Článek tedy dokládá příklad novinářského překrucování a zveličování výsledků původního zdroje tak, aby se jim to hodilo [SJ4] a aby článek působil na čtenáře přesvědčivěji a dramatičtěji. Literatura: Deaton, A., & Arora, R. (2009). Life at the top: The benefits of height. Economics And Human Biology, 7133-136. doi:10.1016/j.ehb.2009.06.001 Svobodová, M. (2009). Štěstí se dá změřit na centimetry. Vyšší lidé vedou lepší život. OnaDnes.cz. Retrieved from: http://ona.idnes.cz/stesti-se-da-zmerit-na-centimetry-vyssi-lide-vedou-lepsi-zivot-p7y-/zdravi.aspx ?c=A091002_095610_vase-telo_pet Pěkně jste to popsala. Co bych rozhodně ještě přidal, je zhodnocení toho, jak velké ty sdělované rozdíly jsou. Práci přijímám. SJ ________________________________ [SJ1]Jak moc je desetina příčky? Je lépe zde argumentovat prostřednictvím směrodatné odchylky. [SJ2]Z této formulace není jasné, která proměnná je prediktor a která závislá. [SJ3]Tady jste přísná. Ta formulace neříká, že peníze kupují veškerou souvislost. [SJ4]Popravdě spíš, aby se nám to líbilo.