Zamyšlení nad komunikováním statistiky v médiích Statistická analýza dat, Psy117 Kateřina Keprtová 450743, Mediální studia a žurnalistika – Psychologie Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. Datum odevzdání: 1.5. 2016 Fakulta sociálních studií MU, 2015/2016 Článek s názvem Chytří lidé si vystačí s méně přáteli, pak jsou šťastnější, ukázala velká studie zveřejněný v internetové verzi časopisu Reflex informuje čtenáře o výsledcích studie, která si kladla za cíl odhalit vliv hustoty obyvatel a interakce s přáteli na životní spokojenost jedinců s ohledem na úroveň inteligence ZO. Podle údajů v článku výsledky studie poukázaly na to, že inteligentnější lidé mají potřebu menší sociální interakce, protože si často „vystačí“ i sami. Druhým podstatným závěrem studie bylo podle autorů článku zjištění, že nejméně šťastní jsou lidé žijící na předměstích velkých měst. Uvedená zpráva vychází ze studie nazvané Country roads, take me home… to my friends: How intelligence, population density, and friendship affect modern happiness, která byla publikována v odborném časopise British Journal of Psychology. Dvojice vědců Norman P. Li1 and Satoshi Kanazawa soustředili cíl výzkumu na ověření dvou hypotéz[SJ1] : A) Vysoká hustota obyvatelstva značně snižuje životní spokojenost lidí a tento negativní vliv je výraznější u méně inteligentních jedinců, B) Přátelství má pozitivní vliv na životní spokojenost jedinců, a to výrazněji u méně inteligentních jedinců. Už v této chvíli lze rozeznat rozdíly v interpretaci hypotéz. On-line článek totiž podstatu hypotézy B zcela obrací: ,,Obecně se předpokládalo, a nevyvraceli to ani odborníci, že chytří lidé, kteří mají více přátel, jsou v životě šťastnější.“ Hypotéza A nebyla v článku zmíněna vůbec. Studie použila data z britské National Longitudinal Study of Adolescent Health – jednalo se o osobní rozhovory, které probíhaly v letech 2001–2002 s 15197 osobami ve věku 18–28 (M=21.96, SD=1.77). Za závislou proměnnou byla zvolena životní spokojenost, která byla dle odpovědí respondentů zaznamenávána na škále 1–5. Jako nezávislé proměnné byly použity ve studii A hustota obyvatelstva (měřena jako počet ob/km^2) a inteligence (proveden Peabody Picture Vocabulary Test, skόry byly převedeny na standardní údaje na škále IQ, kde M=100, SD=15). Ve studii B byly nezávislými proměnnými četnost interakce s přáteli (interakce delší než 5 minut za posledních 7 dní na škále 0–7, tedy 0x–7x a více). Internetové médium chybně předkládá výzkum jako dlouhodobý. Ačkoli vědci vycházeli z dat longitudinální studie, údaje pro zmíněný výzkum[SJ2] byly sesbírány jednorázově. Článek uvádí počet respondentů 15 tisíc (tedy nepřesně) a jejich věk 18–28 (odpovídající). Výsledky studie jsou v článku interpretovány jako překvapivé vzhledem k očekávání. Ze závěru výzkumníků však vyvozujeme, že obě stanovené hypotézy byly potvrzeny. Ve studii A byla hustota obyvatelstva v negativním vztahu s životní spokojeností ZO (hustota obyvatel na úrovních 1–4: b1 = −.058; b2 = −.055; b3 = −.076; b4 = −.100; p < .001 pro všechny). Čím větší je hustota obyvatel, tím méně jsou obyvatelé šťastní. Studie A dále potvrdila, že tento vztah je značně silnější u méně inteligentních jedinců (M=4.2617 vs. 4.1090) než u inteligentnějších (M=4.2161 vs. 4.1495)[SJ3] . Standardní[SJ4] odchylka životní spokojenosti byla 0,815, průměrný rozdíl v životním spokojenosti za nízkého IQ jedinců: -0.1527, převedeno na d= -.19, pro vysoké IQ jedinců byl rozdíl -0.0666, tedy d= -. 08. Vliv hustoty obyvatel na životní spokojenost byl více než dvakrát tak velký pro méně inteligentní než pro více inteligentní respondenty[SJ5] . Ve studii B byl odhalen pozitivní vztah mezi četností interakce s přáteli a životní úrovní ZO (b = .031, p < .001). V případě méně inteligentních jedinců (M[IQ]=81.39) ti, kteří se stýkali s přáteli každý den, vykazovali značně vyšší životní spokojenost (M=4.1586) než ti, kteří se s přáteli stýkali méně často – dvakrát do týdne nebo méně (M=4.1163). Naopak více inteligentní respondenti (M[IQ]=115.57), kteří se stýkali s přáteli častěji, byli méně spokojeni se svým životem (M=4.1063) než ti kteří se s přáteli stýkali méně často (M=4.1311) U méně inteligentních byl průměrný rozdíl ve spokojenosti mezi těmi, kdo se s přáteli vídali často, a těmi, kdo zřídka 0.423 (d= .05). V případě inteligentnějších se jednalo o hodnotu -0.0248 (d= -.03[SJ6] ). Celkový výsledek studie je v článku zobecněn a závěry diskuse jsou značně zkresleny. Autoři tvrdí, že inteligentnější lidé mají potřebu menší sociální interakce a ve společnosti se často necítí nejlépe. Vědci při vysvětlení vychází ze Savana theory of happiness, tedy z tvrzení, že se moderní populace musí adaptovat na nové prostředí oproti původnímu (ancestal environment). Zatímco mozek inteligentních je dobře vyvinut ke zvládání změn, méně inteligentní potřebují k adaptaci více přátel a blízkých osob, kteří jim pomohou změny zvládat. V článku je dále uvedeno, že lidé žijící na předměstí jsou nejméně šťastní[SJ7] , což souvisí to s jejich sociální situací a menšími výdělky. Vědecké vysvětlení rovněž tkví v předpokladu dědičnosti, kdy se prostředí předměstí podobá více původnímu prostředí a přirozeně tedy zvyšuje spokojenost obyvatel.[SJ8] Obecně lze tedy říct, že autoři článku, inspirováni odbornou studií, interpretovali údaje bez na ohledu jejich pravdivost tak, aby především zaujali čtenáře. Použité zdroje On-line článek: (http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/70473/chytri-lide-si-vystaci-s-mene-prateli-pak-jsou-stastnejsi -ukazala-velka-studie.html) Původní studie[SJ9] : http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/bjop.12181/full Zvládla jste to tak napůl. Porozuměla jste dobře studii i článku. Dokonce jste si spočítala i velikosti účinku. Namísto úvah o tom, jak jsou tyto účinky prezentované, se však zabýváte teoretickými a metodologickými aspekty textu. Zkuste se prosím vrátit ke statistice a počítejte u toho s tím, že ne vše je v originální studii v pořádku. Práci nepřijímám. SJ ________________________________ [SJ1]To je téma spíše do metodologické úvahy. [SJ2]Terminologické zmatky. „Studie“ označuje jak celý projekt (česky často „výzkum“), tak jednotlivou prezentovanou analýzu, článek. [SJ3]Značně silnější? U méně inteligentnějších jedinců je rozdíl asi 0,15 a u inteligentnějších asi 0,07. Oba rozdíly jsou na pětibodové škále malé. [SJ4]Myslíte směrodatnou? [SJ5]Jsem rád, že jste si ty Cohenovy d spočítala. Jen nechápu, proč vás to netrklo, že jde o velmi malé rozdíly. [SJ6]Opět téměř mikroskopické efekty. [SJ7]To nesedí: In the United States, there is an ‘urban–rural happiness gradient’, whereby residents of rural areas and small towns are happier than those in suburbs, who in turn are happier than those in small central cities, who in turn are happier than those in large central cities. [SJ8]Jak souvisí prostředí s dědičností? [SJ9]Tato forma referencí neodpovídá žádnému akademickému stylu.