Komunikace na internetu Vztahy na internetu PSY174 2016 Věra Kontríková Komunikace na internetu ¡HCI – human-computer interaction ¡CMC – computer-mediated communication ¡ ¡Journal of CMC – zal. 1995 ¡ ¡Specifika online komunikace souvisejí s rysy internetu lomezené vnímání lprostředí založené na textu lfyzická nepřítomnost Disinhibice ¡„online disinhibition effect“ (Suler: http://www-usr.rider.edu/~suler/psycyber/disinhibit.html) ¡„prostředí bez zábran“ (Šmahel) l ¡Anonymita ¡Neviditelnost ¡Asynchronicita ¡Minimalizování autorit ¡Disociace ¡Solipsistické introjekce ¡ ¡Míra závisí na vlastnostech jednotlivce ¡Ovlivňuje naše chování online Disinhibice – pozitivní i negativní ¡ 1511242-dickwad_theory_2_super Komunikace a vztahy na internetu ¡2 základní přístupy (Parks & Floyd, 1996) ¡ ¡Lost perspective - negativní náhled na samotnou možnost utvářet v tomto prostředí smysluplné a kvalitní vztahy –omezující charakteristiky internetu to nedovolují lsocial presence theory, social context cues theory, reduced social cues theory, cues filtered out approach, media richness theory l ¡Liberated perspective – omezení se dají překonat, vztahy se zde mohou rozvíjet lsocial information processing theory – SIP, hyperpersonální efekt komunikace (Walther), model SIDE (social identification/deindividuation theory) (Spears & Lea) Social information processing (J. B. Walther) ¡Lidé mají přirozenou tendenci utvářet vztahy, proto se omezení daná internetovým prostředím naučí překonat a vztahy v něm budou utvářet ¡Jak se dají obejít chybějící vodítka? ¡Kreativita při psaní – hugs, LOL.., emotikony ¡Volba identity (nicku) ¡Doplňující otázky – MORFing, a/s/l lCo by se zdálo FtF nevhodné, je běžné ¡Používání více kanálů – využití jejich výhod ¡ ¡ ¡ Male of female, age/sex/location Social information processing (J. B. Walther) ¡Lidé mají přirozenou tendenci utvářet vztahy, proto se omezení daná internetovým prostředím naučí překonat a vztahy v něm budou utvářet ¡K překonání omezení potřebují čas (vztahy se na internetu vyvíjejí zpočátku pomaleji) ¡ ¡Při testování své teorie si Walther všiml, že komunikace na internetu je často dynamičtější a „sociálnější“ než v RL → SIP podceňuje pozitivní efekty této komunikace ¡→ koncept hyperpersonální komunikace Hyperpersonální efekt ¡Faktory komunikace lfaktory média – omezená audiovizuální vodítka, textová komunikace lfaktory na straně odesílatele zprávy – kontrola sebeprezentace lfaktory na straně příjemce – zveličování informací ¡omezená možnost zprostředkovat neverbální a kontextové signály → jakákoliv část sociální informace, která „projde“, je příjemcem zveličena l+ zpětnovazební mechanismy ¡Díky tomu dochází k idealizaci komunikačních partnerů a pozitivnější komunikaci než v RL Konkrétní podoba CMC je ovlivněna… ¡Typ kanálu (co umožňuje zprostředkovat) lText, obrázky, … ¡Účastníci komunikace lGender, věk lMnožství: jeden k jednomu, mnozí s mnohými, jeden k mnohým ¡Délka a povaha vztahu lNe/formální, a/symetrický, blízký.. ¡Téma, účel komunikace lOsobní, pracovní, získání informací, seznámení se… ¡Způsob komunikace lsynchronní-asynchronní, veřejná–soukromá, moderovaná–volná, archivovaná-nearchivovaná ¡Zkušenost účastníků se CMC ¡Postoj účastníků k CMC ¡Očekávání budoucí interakce, motivace Vztahy ¡Vztah (Döring): opakovaný kontakt lidí v průběhu času ¡ ¡Blízké vztahy (Kelley): takové, jejichž prostřednictvím osoba ovlivňuje jiné osoby často, silně, v různých sférách činnosti a relativně dlouhou dobu lPotřeby afiliace a intimity l ¡ Online vztahy ¡Vztahy vzniklé v RL udržované na internetu ¡Vzniklé a udržované na internetu ¡Vzniklé na internetu s přenosem do RL ¡ ¡Přátelské ¡Partnerské ¡Sexuální vztahy Kvalita online vztahů ¡Dvě základní hypotézy ve výzkumu: ¡ ¡Displacement hypothesis lOnline vztahy zabírají čas a jsou povrchní, proto ve výsledku snižují kvalitu stávajících vztahů ¡Stimulation hypothesis lICT podporuje komunikaci i mezi stávajícími přáteli – poskytuje další prostor, kde se daný vztah může rozvíjet Kvantita online vztahů ¡Dvě základní hypotézy ve výzkumu: ¡ ¡Rich get richer lVíce vztahů na internetu budou utvářet ti, kdo mají dostatečné sociální dovednosti ¡Social compensation lVíce vztahů na internetu budou vytvářet ti, kdo jsou v RL osamělejší, sociálně úzkostní Udržování vztahů z RL pomocí internetu (Reich, Subrahmanyam, & Espinoza, 2012) ¡251 amerických adolescentů (13-19 let) ¡Uváděli vždy 10 lidí, se kterými nejvíce komunikují FtF, přes IM a SNS ¡V průměru 91% / 95 % kontaktů na IM / SNS se překrývá s kontakty z reality SNS a psychosociální vývoj (Spies Shapiro & Margolin, 2014) ¡Dospívající a mladí dospělí ¡Motivace k používání SNS se neliší od tradičnějších forem komunikace lZůstat v kontaktu s přáteli, plánovat setkání, prohlubovat kontakt ¡Obsah komunikace: každodenní zážitky, společní přátelé, nadcházející události ¡Používání SNS pozitivně koreluje vnímanou kvalitou vztahů (stimulation hypothesis) SNS a psychosociální vývoj (Spies Shapiro & Margolin, 2014) ¡Větší kontrola nad online sebeprezentací: lProfily neodráží ideální self, dospívající „jen“ zdůrazňují nebo potlačují různé aspekty své osobnosti ¡Sociální srovnávání: lČím větší používání FB, tím silnější přesvědčení, že druzí jsou šťastnější lSledování atraktivních fotek druhých vede k negativnějšímu body image (ženy) lVystavení kariérním úspěchům druhých snižuje spokojenost s vlastním postupem (muži) SNS a psychosociální vývoj ¡Vrstevnický vliv: lRizikové chování: kouření, konzumace alkoholu lNákupní chování lStudijní výsledky Fear of missing out… ¡ Jak často lidé začínají online vztahy ¡Parks a Floyd (1996) - diskusních fóra: 60,7 % našlo na internetu přítele, z toho 41 % přátelství „blízkých“ a 26 % romantických vztahů ¡Utz (2000) - MUDy (textově založená hra více hráčů): 73,6 % našlo na internetu přítele ¡Parks a Roberts (1998) - MOO (další textová hra): 93,6 % ¡ Jak často lidé začínají online vztahy (YISS, 2008) ¡National survey US: 25 % dětí (10-17 let) příležitostné online přátelství, 14 % blízké lVětšina s vrstevníky (70 %) a lidmi opačného pohlaví (71 %) lDívky utvářejí online přátelství častěji (29 % x 23 %) a častěji je hodnotí jako „blízké“ ¡59 % z chatu, 30 % IM, 5 % hry, 6 % jinak lOnline přátelství častěji navazují starší adolescenti a lidé s konflikty v rodině ¡ Jak často lidé začínají online vztahy (EUKO II, 2010) ¡Komunikace na internetu s neznámými lidmi ¡Setkání s neznámými z internetu v realitě (Ne)Výhody vztahů na internetu ¡Výhody ¡Velké množství připojených lidí ¡napříč geografickou vzdáleností ¡se specifickými zájmy či vlastnostmi ¡První dojmy se utváří na základě jiných vodítek než audiovizuálních (true self) ¡Odmítnutí na internetu je „snesitelnější“ než v realitě ¡Disinhibice ¡Snadnější sebeodhalování ¡Zaznamenávání komunikace ¡.... l ¡Nevýhody ¡On the internet, nobody knows you‘re a dog ¡Chybějící audiovizuální vodítka ¡Zaznamenávání komunikace ¡Idealizace ¡Projekce ¡Lži ¡... ¡ ¡ ¡ Online vs. RL vztahy Mesch & Talmud (2006) ¡987 adolescentů (M = 15.5 let) ¡Porovnání online a RL přátelství: ls online přáteli se znají kratší dobu, sdílejí méně společných aktivit, mají méně diskuzí o různých tématech a méně osobní témata; často s online přáteli sdílejí specifické téma nebo koníčka lCelkově respondenti vnímali online přátelství jako méně blízká než FtF ¡ ¡Online vztahy mají jiný charakter než offline Online vs. RL vztahy Chan & Cheng (2004) ¡porovnání kvalit online a RL přátelství v průběhu času lzpočátku RL přátelství - větší vzájemná závislost, šíře a hloubka komunikace, pochopení a závazek než vztahy internetové lpo roce minimální rozdíly → podpora Waltherovy hypotézy, že online přátelství jen potřebují více času ¡ Online vs. RL vztahy Anthenunis, Valkenburg, & Peter (2012) ¡N = 2,188, M age 22.95, Hyves SNS ¡3 typy vztahů: lse začátkem i pokračováním jen online lse začátkem online, ale přechodem do RL lse začátkem v RL, ale využíváním netu l ¡Trvání vztahu: s délkou se kvalita vylepšuje, mixed-mode jsou po čase srovnatelné s RL, ale online vztahy jsou i po dvou letech kvalitní méně Online vs. RL vztahy Bessière a kol. (2008) ¡Longitudinál ¡Míra depresivity se při užívání internetu k hledání nových přátel zvyšuje ¡Ale! Vztah závisí na míře sociální opory: lTi s vyšší SO jsou depresivnější (replacement hypothesis) lTěm s malou SO se depresivita nezměnila lTi s velmi nízkou SO byli depresivní méně (stimulation hypothesis) ¡Dopady interakce závisí na kontextu! Rich get richer VS. social compensation ¡Peter, Valkenburg & Schouten (2005) ¡ Metoda ¡600 adolescentů, 9-18 let (M = 13, SD = 1.98), Nizozemí ¡Škála introverze – 10 položek ¡Ti, co někdy použili chat nebo IM (n = 493, 82 %) – sebeodhalování, potřeba sociální kompenzace, frekvence online komunikace, online přátelství ¡ ¡Frekvence komunikace – (1-4) od méně než jednou denně – každodenně ¡Online přátelství – zda mají díky online komunikaci nějakého blízkého kamaráda (ne, jednoho, víc) Proměnné ¡Sebeodhalování ¡4 položky o tématech, o kterých adolescenti na internetu mluví lRomantická láska, tajemství, zamilování se a randění ¡Sociální kompenzace ¡3 položky – jak často komunikují online, protože.. lthey can talk more comfortably lthey dare to say more lthey feel less shy Výsledky ¡Původní model neseděl dobře na data ¡Další analýza – model fit se zlepší přidáním cesty od sociální kompenzace k sebeodhalování ¡Pozměněný model seděl dobře, vysvětloval 14 % rozptylu závislé proměnné (online přátelství) Finální model Rich get richer VS. social compensation ¡Obě hypotézy mají své opodstatnění lLidé s dobrými sociálními dovednostmi je využívají k seznamování i na internetu lNesmělí lidé preferují online komunikaci, protože je pro ně snazší než komunikace v RL ¡ ¡Avšak celkově – stejně jako v RL – na internetu více vztahů utvářejí lidé, kteří nejsou sociálně úzkostní ¡ Začátky vztahů ¡Jak začíná vztah v RL? ¡Proč konkrétní vztah v RL pokračuje? lSVR model, Murstein ¡Co na internetu? lObrácený postup než v RL– nejdříve poznáváme názory, postoje, osobnost, až poté fyzický vzhled l„Vztah“ může začít před samotným seznámením – jak to? lPřevrácení soukromého a veřejného ¡ ¡ Stimulus-Value-Role Model We select our friends and close partners through a three-stage model, filtering out those who do not fit at each stage. All elements may well be important throughout the relationship, but their relative importance changes. In the stimulus stage, we evaluate the other person in terms of physical attributes. A man, for example, may be struck by the beauty of a buxom, blonde woman. We are generally attracted to people of a similar age, appearance and ethnicity. In the value stage, we compare their values with ours and decide whether we are sufficiently compatible to continue the relationship. In particular, we look at attitudes towards religion, sex, careers, families and gender differences. In the role stage, we share out the activities to build a working relationship. It helps if preferences for these are complementary (you do this and I’ll do that), although role attitudes need to be similar. Virtuální atraktivita ¡Levine (2000) – převedení aspektů atraktivity do internetového prostředí lfyzický vzhled → styl psaní, schopnost vyjadřování lfyzická přítomnost → stejný kyber-prostor lfrekvence kontaktu lreciprocita sebeodhalování lsebenaplňující se proroctví lvnímaná podobnost ¡Výzkumy (Šmahel, Veselá, 2006; Albright, 2001) – humor, význačnost/zajímavost, kreativita, písemný projev, inteligence ¡ Rozvíjení vztahu ¡Čím se vztah prohlubuje? ¡Liší se to online a offline? ¡ ¡Vývoj vztahu souvisí s.. lvývojem důvěry (Whitty); vzájemným sebeodhalováním (Altman & Taylor); s vyrovnaným poměrem nákladů a zisků ve vztahu (Thibaut & Kelley)... lNic z toho není závislé na médiu, ve kterém se vztah odehrává ¡ Na internetu.. ¡Sebeodhalování na internetu - Stranger on the train, Passing stranger ¡Řada výzkumů, které potvrzují vyšší míru sebeodhalování na internetu než v realitě – disinhibice? ¡ ¡Vnější znaky postupujícího vztahu – počet kanálů, postup od veřejného k soukromému (Baker, 1998) ¡McKenna, Green, & Gleason, (2002): Velké téma online vztahů… Internet_dog …je komunikace a vztahy s neznámými lidmi talking_strangers 6netdangers_copy_wideweb__470x317,0 Komunikace s cizími lidmi Wolak, Finkelhor & Mitchell (2008) ¡Sexuální obtěžování a adolescenti ¡ ¡Adolescenti 10-17 let (N=1501) ¡S kým se baví online – jak dobře dané lidi znají ¡3 skupiny: lOpatrní – jen RL známí lZprostředkovaní přáteli lNeomezení – ti dále dělení na high – low risk podle počtu potenciálně rizikových aktivit l ¡Agresivní sexuální obtěžování online – nevyžádané sex.návrhy zahrnující pokus o setkání nebo skutečné setkání offline Potenciálně rizikové aktivity Wolak, Finkelhor & Mitchell (2008) ¡Interakce online s neznámými lidmi ¡Zveřejňování osobních informací nebo fotografií ¡Zasílání fotografie neznámým lidem ¡V seznamu přátel lidé, které nezná osobně ¡Psaní hrubých nebo urážlivých komentářů ¡Stahování ¡Vědomé navštěvování „X-rated“ stránek ¡Obtěžování nebo ztrapňování lidí,na které je naštvaný ¡Bavení se o sexu s neznámými Výsledky Wolak, Finkelhor & Mitchell (2008) % Sexuální návrhy (%) Neomezení - high risk 17 15 Neomezení - low risk 21 6 Zprostředkovaní 10 4 Opatrní 51 1 Většina online komunikace adolescentů probíhá naprosto normálně Kdy komunikujeme online s neznámými lidmi ¡Gross (2004) – adolescenti, kteří se daný den cítili osamělí nebo úzkostní, ten den častěji komunikovali online s lidmi, které dobře neznali ¡ ¡Ybarra, Alexander a Mitchell (2005) –Youth Internet Safety Survey (N = 1501, 10-17 let) ¡Adolescenti se symptomy deprese častěji komunikují online s cizími lidmi l80 % s výraznými depresivními symptomy l62 % se středními l53 % s mírnými nebo žádnými ¡ ¡Není to kauzalita! Elisheva Gross (2009) ¡Cíl – zjistit bezprostřední dopad online komunikace s neznámým člověkem (zjistit kauzalitu) ¡Experiment ¡ ¡Základní lidská potřeba – náležet (belonging) ¡Ohrožení této potřeby – exkluze (vyčlenění), odmítnutí → „poplach“ ve formě sníženého sebevědomí → potřeba navrátit rovnováhu ¡ Postup ¡Účastníci – dva nezávislé výběry mladších a starších adolescentů lMladší: N = 50, 27 (54 %) dívky, 11-15 let (M=12.5, SD=1.2) ¡Starší: N = 60, 32 (53 %) dívky, 18-23 let (M=18.4, SD=0.9) ¡ ¡Alespoň 3 dny před experimentem vyplnili účastníci dotazník s demografickými otázkami, používání internetu, psychologické přizpůsobení (osamělost, self-esteem, sociální úzkostnost) Postup II. ¡Před experimentem lMěření: aktuální sebevědomí, “How are you feeling about yourself right now“, škála od „terrible“ (-7) k „terrific“ (+7) Jaký experiment byste navrhli? Postup II. ¡Před experimentem lMěření: aktuální sebevědomí, “How are you feeling about yourself right now“, škála od „terrible“ (-7) k „terrific“ (+7) ¡Náhodné rozřazení do 2 verzí Cyberball navozujících la) inkluzi lb) exkluzi ¡Poté znovu sebevědomí a otázky, nakolik cítí každou z 21 emocí ze seznamu (1-5 škála); 6 subškál: lvztahová (“accepted,” “respected,” “valued“, .82) lkompetence (“smart,” “confident”; .69) ldysforie (“down,” “upset,” “depressed,” “stupid”; .92) lzahanbení (“ashamed,” “betrayed,” “embarrassed”; .81) lzlost (“frustrated,” “irritated,” “hostile,” “angry,” “mad”; .91) lúzkost (“nervous,” “stressed,” “tense,” “relaxed” [RC]; .70) ¡Poté náhodné přiřazení k 12min aktivitě na počítači lTetris (samostatná hra) lIM komunikace s neznámým vrstevníkem opačného pohlaví (s kým měli mluvit o čemkoliv s výjimkou experimentu a zachovat anonymitu) ¡Nakonec znovu měření sebevědomí a emocí IN EX Tetris IM komunikace Tetris IM komunikace X X X X X X X X měření Výsledky ¡Porovnání po hraní cyberball ¡Skupina EXKLUZE lnižší vztahová škála, sebevědomí lvyšší dysforie, zahanbení, vztek l(úzkost a kompetence ns.) lŽádné rozdíly podle věku a pohlaví ¡ Výsledky II. ¡Porovnání po další aktivitě ¡EX účastníci s IM komunikací: lvyšší zlepšení ve vztahové škále a sebevědomí než ti, co hráli Tetris ¡ ¡Vliv věku na daný vztah je ns., i když věk obecně souvisel s výší self-esteemu a starší adolescenti vykazují vyšší zlepšení než mladší ¡ ¡Vliv na negativní afekty (dysforie, zahanbení, vztek) – ne tak jasné linterakce věku - starší adolescenti EX s IM komunikací udávali větší zlepšení negativních afektů než s Tetris, ale mladší žádný rozdíl Diskuze ¡Krátkodobá online komunikace může zvýšit aktuální sebevědomí a snížit negativní pocity poté, co došlo k jejich ohrožení ¡Zároveň v analýze kontrolovali osamělost, sociální úzkostnost a sebevědomí - pozitivní dopady online komunikace u všech ¡Snížení negativních afektů ovšem u všech ne lmožné důvody – jen krátká IM komunikace (12 min), u starších ale 2x rychlejší (více „výměn“ textu) – u mladších tak mohla stačit jen na posílení základního pocitu „belonging“ ¡ Setkání v realitě aneb Konec vztahu? ¡Proč se setkávat s někým z internetu? ¡Lidé jsou motivovaní učinit důležité aspekty své identity součástí jejich „sociální reality“ ¡ ¡Albright (2001) „druhý první dojem“ ¡Konfrontace vytvořených očekávání s realitou ¡Co dělat, aby dopadlo dobře? ¡ EUKO II „Byl/a jsi někdy na internetu v kontaktu s někým, s kým jsi se osobně nesetkal/a?“ (9-16 let) EUKO: 30 % ČR: 46 % S kolika lidmi za posledních 12 měsíců ¡ČR: l1 až 2: 60,7 % l3 až 4: 12,9 % l5 a více: 21,8 % Újma ze setkání s cizím z internetu ¡Osobní setkání s lidmi, které poprvé potkáš na internetu, mohou a nemusí být správné. Když jsi se s někým takto NAPOSLEDY setkal/a, obtěžovalo tě to nějak? Např. cítil/a jsi se rozrušený/rozrušená, naštvaný/naštvaná nebo jsi měl/a pocit, že bys tam neměl/a být? ¡ ¡Z těch, co byli „bothered“ (1 %) zhruba polovina říká, že „hodně“ nebo „docela“ Negativní zkušenosti ze setkání ¡Janasová, K. (2011). Negativní zkušenost adolescentů ze setkání s cizími lidmi z internetu. Diplomová práce, FSS MU. ¡ ¡Kvalitativní výzkum, 16 respondentů, 15-18 let, 2 chlapci ¡Online rozhovory ¡ Před schůzkou ¡14 ze 16 neiniciovalo kontakt ¡Délka online vztahu – od 1 online setkání – dva roky ¡Vnímání nebezpečí lNereálné – nestálo by mu to za problémy, pěkná blbost, bude respektovat mé rozhodnutí, předchozí dobrá zkušenost s cizím člověkem, důvěra, prostředník, setkání na veřejném místě lReálné – 2 (3) respondentky ¡Bezpečnostní opatření – oznámení, kam jdou, mobil po ruce, jít s někým ¡ l V průběhu schůzky ¡Negativní zkušenosti lSexuální obtěžování, příliš rychlé pokusy o sblížení, znásilnění lVzhled, věk lRozdíl v chování online a offline lVulgární, nezdvořilé chování ¡Řešení během schůzky lÚnikové strategie – dívky - výmluvy proč rychle odejít, 1 chlapec prostě odešel, pohybovat se na veřejnosti lPřímé a nepřímé vyjádření nesouhlasu l„pasivní rezistence“ l Po schůzce ¡Přetrvávající následky lEmoční problémy – deprese, problémy v komunikaci s opačným pohlavím, snížené sebevědomí lPokračující obtěžování ¡Vyrovnávání se se zážitkem lSnaha zapomenout (jiné aktivity…), zabránit dalšímu kontaktu, svěření se ¡Vliv na online aktivity lReflexe schůzky, vyšší obezřetnost, odmítání kontaktl s cizími lidmi ¡ Celkově… ¡Jádro nepříjemných pocitů: očekávání x realita ¡Nepříjemné zkušenosti vypovídají o rozdílných očekáváních děvčat a chlapců, případně o jejich různých vývojových stadiích ¡Internet k tomu přispívá větší možností vytvořit idealizovanou podobu partnera ¡ Meeting strangers.. ¡Nejméně častá, ale potenciálně nejvíce riziková aktivita ¡Bezpečnostní opatření a uvědomování si možných rizik většinou ano, ale přesto z nepříjemných schůzek neodcházejí ¡ Co si z hodiny zapamatovat ¡ ¡Obecné principy vztahů v RL, které znáte ze sociální psychologie, platí i na internetu. Literatura ¡Anderson, T.L. & Emmers-Sommer, T.M. (2006). Predictors of Relationship Satisfaction in Online Romantic Relationships. Communication Studies, 57 (2), 153-172 ¡Anthenunis, M. L., Valkenburg, P. M., & Peter, J. (2012). The quality of online, offline, and mixed-mode friendships among users of a social networking site. Cyberpsychology: Journal of Psychosocial Research on Cyberspace, 6(3), article 6. ¡Gibbs, J.L., Ellison, N.B. & Heino, R.D. (2006). Self-Presentation in Online Personals: The Role of Anticipated Future Interaction, Self-Disclosure, and Perceived Succes in Internet Dating. Communication Research, 33 (2), 152-177 ¡Gross, E. F. (2009). Logging on, bouncing back: An experimental investigation of online communication following social exclusion. Developmental Psychology, 45, 1787–1793. ¡Levine, D. (2000). Virtual Attraction: What Rocks Your Boat. CyberPsychology & Behavior, 3 (4), 565-573. ¡McKenna, K. Y. A., Green, A. S., & Gleason, M. E. J. (2002). Relationship formation on the Internet: What’s the big attraction? Journal of Social Issues, 58, 9–31. ¡Parks, M.R. & Floyd, K. (1996). Making Friends in Cyberspace. Journal of Communication, 46 (1). ¡Reich, S. M., Subrahmanyam, K., & Espinoza, G. (2012). Friending, IMing, and hanging out face-to-face: Overlap in adolescents’ online and offline social networks. Developmental Psychology, 48(2), 356–368. doi:10.1037/a0026980 ¡Spies Shapiro, L. A., & Margolin, G. (2014). Growing Up Wired: Social Networking Sites and Adolescent Psychosocial Development. Clinical Child and Family Psychology Review, 17(1), 1–18. doi:10.1007/s10567-013-0135-1 ¡Sritharan, R., Heilpern, K., Wilbur, Ch.J., & Gawronski, B. (2010). I think I like you: Spontaneous and deliberate evaluations of potential romantic partners in an online dating context. European Journal of Social Psychology, 40, 1062-1077. ¡Valkenburg, P. M., & Peter, J. (2007). Who visits online dating sites? Exploring some characteristics of online daters. CyberPsychology and Behavior, 10, 849-852 ¡Wang, Ch-Ch & Chang, Y-T (2010). Cyber Relationsip Motives: Scale Development and Validation. Social Behavior and Personality. Vol. 39, No.3, 289-300. ¡Whitty, M.T. & Carr, A.N. (2006). Cyberspace Romance: The Psychology of Online Relationships. New York: Palgrave Macmillan. ¡Whitty, M.T. (2008). Liberating or debilitating? An examination of romantic relationships, sexual relationships and friendships on the Net. Computer in Human Behavior, 24, 1837-1850.